Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 175 • previousnext

s-1 Elektromagnetické rušení se z lokomotivy jakožto zdroje přenáší do okolí třemi způsoby.
s-2 Kapacitní vazbou, indukované napětí závisí pouze na napětí troleje, ne na kmitočtu a délce souběhu, na těchto veličinách závisí nabíjecí proud.
s-3 Ochranou je elektrostatické stínění a uzemnění, takže kapacitní vazba nepůsobí zvláštních potíží.
s-4 Indukční vazbou, indukované napětí závisí na proudu kmitočtu, délce souběhu a velikosti vazebního činitele.
s-5 Toto působení je nejzávažnější, vyžaduje speciální konstrukci kabelů s dobře vodivým pláštěm, ohrožuje telefonní spojení a přenos dat.
s-6 Galvanickou vazbou, tato vazba vzniká průtokem zpětného proudu cestami společnými i pro jiná zařízení.
s-7 Je největší v blízkosti lokomotivy a napájecí stanice a postihuje především kolejové obvody v různé míře podle použitého systému.
s-8 Pro získání přehledu rozebereme nyní charakteristické poměry na jednotlivých kmitočtových pásmech.
s-9 Hranice těchto pásem není přirozeně ostrá a může být případ od případu volena různě.
s-10 Následující dělení vychází hlavně z hlediska měření a vyhodnocení.
s-11 Základní harmonická * napětí a proudu nese jako žádoucí efekt činný výkon a dále jalový výkon, především jako důsledek existence rozptylových magnetických toků elektrických strojů a vedení.
s-12 Poměr obou výkonů určuje účiník první harmonické.
s-13 Poměry na základní harmonické charakterizují energetické vlastnosti zátěže a jsou závislé na výkonu, návrhu strojů, lokomotivě, vlastnostech sítě v daném místě.
s-14 Pro měření se užívá běžných přístrojů, na jejichž kmitočtovou nezávislost se však kladou zvýšené nároky pro měření efektivní hodnoty a selektivního voltmetru.
s-15 I když rušení harmonická s ohledem na svou velikost může působit rušení, zpravidla se neuvažuje, neboť jak bylo uvedeno, nese žádoucí efekt výkon.
s-16 Při výpočtech se prakticky vždy považuje napětí za sinusové, ve skutečnosti v důsledku úbytků na impedanci vedení a napáječky nesinusovým proudem je deformované.
s-17 Velikost této deformace v běžných případech není příliš značná a charakterizuje se zkreslením jako poměrem efektivní hodnoty vyšších harmonických k efektivní hodnotě celého průběhu.
s-18 Na lokomotivě dosahovalo zkreslení napětí na železničním zkušebním okruhu # * podle zatížení.
s-19 Zkreslení napětí je tedy dáno tvarem a velikostí odebíraného proudu a tvrdostí, zkratkovým výkonem sítě v místě odběru.
s-20 Pro měření se hodí měřič Tesla nebo selektivní voltmetr jako zádrž.
s-21 Rušivé účinky se mohou projevit zvětšením ztrát v železe strojů, zvýšeným hlukem.
s-22 Při extrémních deformacích, nevhodně navrženém kompenzačním kondenzátoru může vzrůst nebezpečně pro usměrňovač špičková hodnota napětí.
s-23 Vyšší harmonické mohou pak také nést i činný výkon, který se maří ve vyhlazovací tlumivce motory s cizím buzením nebo s magnety překlenutými trvalým šentem, odebírají pouze výkon stejnosměrné složky a usměrňovač je v podstatě zařízení bezdrátové.
s-24 Tím by mohlo dojít k jejímu tepelnému přetížení.
s-25 Proud v tomto pásmu, které zahrnuje kmitočty # * # * , asi # * , # # * , asi # * , harmonickou, lze považovat za periodický, takže spektrum lze považovat za čárové.
s-26 Teoreticky by měl proud obsahovat pouze liché harmonické, ve skutečnosti v důsledku nepřesnosti úhlu otevření v jednotlivých půlperiodách nebo při přechodných jevech obsahuje rovněž sudé harmonické v různé míře.
s-27 Tyto harmonické proudu nesou spolu s první harmonickou napětí, deformační výkon, jeho převážnou část, který doplňuje ve vektorovém součtu činný a jalový výkon na výkon zdánlivý.
s-28 Periodickému průběhu odpovídají periodické příčiny, přirozená komutace a řízení usměrňovače, které působí periodickou změnu parametrů obvodu.
s-29 Souhrnnou mírou je spolu s * faktor výkonu, poměr zdánlivého a činného výkonu a činitel vyšších harmonických zkreslení.
s-30 Úplnou informaci dává analýza průběhu stanovení efektivních nebo špičkových hodnot jednotlivých harmonických.
s-31 Pro posouzení rušení sdělovacích vedení se určuje ekvivalentní rušivý proud buď výpočtem z efektivních hodnot harmonických, nebo přímým měřením psofometrem.
s-32 Vliv jízdních režimů na obsah harmonických není příliš patrný, základní rozdělení je dáno návrhem strojů transformátoru, velikost vyhlazovací tlumivky a způsobem řízení, počet můstků, v sérii přesazené řízení můstku.
s-33 Rušivé účinky se projevují v energetické napájecí soustavě, ztráty deformace, křivky proudu v důsledku deformačního výkonu a jako indukované rušivé napětí do souběžných sdělovacích vedení.
s-34 V tomto kmitočtovém pásmu leží také kmitočty, na nichž pracují zabezpečovací zařízení na tratích elektrizovaných střídavým proudem.
s-35 U ČSD se pro kolejové obvody používá především těchto systému.
s-36 Impulsní a * , kdy se na tomto kmitočtu vysílá kód, který je na reléovém konci KO přijímán přes pasívní filtr a porovnáván s vysílaným kódem.
s-37 KO s fázově citlivým relé.
s-38 Vysílá se tento kmitočet na reléovém konci, KO se kontroluje fáze vyslaného a přijatého signálu.
s-39 Přijímací zařízení pak charakter ideálního filtru s propustnou šíří, několik KO, impulsní souprava.
s-40 Na tomto kmitočtu se vysílá impulsně kódovaný signál, který se na reléovém konci KO přijímá fázovým diskriminátorem, ideální filtr, a porovnává se s kódem vysílaným.
s-41 Všechny systémy pracují v oblasti čárového spektra mezi harmonickými a díky svému charakteru jsou značně imunní proti rušení.
s-42 To potvrdila měření provedená na lokomotivách a i údaje v literatuře.
s-43 Z měřicích metod se užívá přímé analýzy selektivním voltmetrem, numerické analýzy z grafického záznamu, oscilograf, osciloskop, měření psofometrem nebo měřičem zkreslení.
s-44 První metoda je spolehlivá jen při sledování jediné harmonické, druhá je velmi pracná a zdlouhavá, zbylé dávají souhrnné údaje vhodné jen k některým účelům.
s-45 Optimální se zdá záznam zkoumaných průběhů na magnetofon s opakovaným vyhodnocením selektivním voltmetrem, vyhodnocuje se stále týž vzorek průběhu, nebo s přímým vyhodnocením počítačem.
s-46 Omezení velikosti harmonických v tomto pásmu je velmi obtížné, neboť mají vysoké úrovně a bezprostředně souvisejí s funkcí silového obvodu s vlastní funkcí zařízení.
s-47 Označení akustické pásmo není přesné, neboť do něj přirozeně patří i kmitočty probrané v předchozím odstavci.
s-48 Toto rozdělení je odůvodněno technickou stránkou věci.
s-49 V oblasti přibližně od # * do # * se vyrovnávají úrovně sudých a lichých harmonických a kromě toho přechází spektrum od čárového ke spojitému, takže vlastně nejsme oprávněni hovořit o vyšších harmonických a pro popis jevů by bylo třeba použít jiných veličin výkonové spektrální hustoty.
s-50 Z toho plyne i potřeba odlišných měřicích postupů a vyhodnocení výsledků.
s-51 Příčinou tohoto charakteru jsou nepřesnosti v periodicitě jevů, kolísání napětí, rezonanční kmitočet vedení, který závisí na typu vedení a způsobu jeho napájení a může se měnit v dosti širokých mezích.
s-52 Dále se zde začínají uplatňovat impulsní širokopásmové jevy, které jsou hlavní příčinou rušení v rozhlasovém pásmu.
s-53 Jsou to komutační špičky, zapalovací impulsy, jiskření na komutátorech trakčních a pomocných motorů, spínací pochody.
s-54 Důsledkem toho je značná náhodnost v naměřených výsledcích, a tedy i nutnost měření většího počtu hodnot.
s-55 Pro měření v tomto pásmu lze použít selektivního voltmetru jen s výhradami, neboť selektivita i s oktávovými filtry již nestačí pro rozlišení sousedních harmonických a kromě toho se uplatňuje rostoucí měrou spojité pozadí, takže i interpretace výsledků je ztížena.
s-56 Psofometr v tomto pásmu přirozeně měří, jeho hodnoty však již nelze dobře kontrolovat výpočtem z analýzy.
s-57 Pro jiné metody analýzy bude teprve nutno vytvořit přístrojové i metodické předpoklady a získat zkušenosti.
s-58 Rušení postihuje především sdělovací zařízení, případně by mohlo ovlivnit i některá zabezpečovací zařízení pracující na kmitočtech okolo # * a # * .
s-59 Lze ale předpokládat, že odstup rušení od užitečného signálu bude v těchto případech dostatečný.
s-60 Pro omezení rušení se používá filtrů různého zapojení, které s ohledem na nižší úrovně a vyšší kmitočty vycházejí celkem přijatelné.
s-61 V pásmu nadzvukovém do # * lze oprávněně očekávat spojité spektrum s náhodným charakterem.
s-62 Konkrétní poznatky nejsou, neboť donedávna neexistovala běžně ani měřící technika pro toto pásmo a nevěnovala se mu pozornost.
s-63 Charakter spektra rušivých napětí je spojitý se značným rozptylem.
s-64 Příčinou rušení je především jiskření pomocných motorů, teprve v druhé řadě rychlé jevy při komutaci polovodičů v usměrňovači, komutace trakčních motorů a při jízdě též jiskření mezi sběračem a trolejí.
s-65 Význam poslední příčiny relativně roste s kmitočtem, neboť ostatní zdroje jsou více tlumeny.
s-66 Způsob měření, typy přístrojů a dovolené úrovně jsou stanoveny normou.
s-67 Měření se provádí na anténu, měření úrovně vyzařovaného elektrického pole nebo kontaktně měření úrovně napětí.
s-68 Rušení může ovlivnit bezdrátové telekomunikace pracující na těchto kmitočtech, rozhlas, televize, vkv, dispečerské spojení s lokomotivou, další zařízení, radar.
s-69 Možnosti odrušení pomocí filtrů jsou omezeny na spodní okraj pásma s ohledem na parametry součástí rezonanční, kmitočet používaných kondenzátorů je pod # * , významnější vliv mají spíše konstrukční úpravy, materiál skříně lokomotivy, obložení sběračem, způsob zemnění, konstrukce trolejového vedení.
s-70 Z rozboru v předešlých kapitolách plyne, že vliv tyristorové regulace se může uplatnit zhoršením základní harmonické, vzrůstem podílu nízkých harmonických vlivem regulace, a tím vzrůstem deformačního výkonu, zhoršení faktoru výkonu jistým vzrůstem rušení v akustickém pásmu, vlivem regulace řídících pulsů.
s-71 Naproti tomu není zřejmě příčin ke vzrůstu rušení vysokofrekvenčního.
s-72 Rovněž rušení zabezpečovacího zařízení není z důvodů uvedených v * nebezpečné.
s-73 Těžiště problému je, vzhledem k tyristorové regulaci, je tedy v akustickém pásmu a v oblasti nízkých harmonických, těžištěm energetických úvah je první harmonická, jalový výkon a oblast nízkých harmonických, deformační výkon.
s-74 Obě hlediska se zřejmě částečně ovlivňují, což značně komplikuje poměry.
s-75 Z úvah v předchozí kapitole plyne, že harmonické analýze lze podrobit jen nejnižší část spektra a že hlavní vliv zde průběh primárního proudu.
s-76 Dále probereme otázky určení vhodných charakteristik spektra jako celku, určení souvislostí s okolnostmi měření, určení hranice čárového spektra, určení vlivu neharmonických složek pozadí, problém měření a jeho kontroly výpočtem.
s-77 O způsobech harmonické analýzy byla již zmínka.
s-78 Pro ověření numerické metody bylo podrobeno harmonické analýze a bezprostředně po sobě následujících period pro režim jmenovitý proud motorů v klidu a pro režim jmenovitý proud motorů při jmenovité rychlosti lokomotivy.
s-79 V * je vynesen variační koeficient, poměr, směrodatné * , odchylka ke střední hodnotě pro některé harmonické.
s-80 V režimu lze počítat s relativní chybou do # * , asi do # * * , v režimu, který je přirozeně méně stabilní, asi do # * .
s-81 Tyto okolnosti mají samozřejmě zásadní význam při kritickém hodnocení výsledků analýzy.
s-82 Psofometrem je určován přímo ekvivalentní rušivý proud, což je efektivní hodnota proudu o kmitočtu, který způsobí stejné rušení s ohledem na citlivost lidského sluchu na různé kmitočty jako proud měřený.
s-83 Lze ho vypočítat z efektivních hodnot proudů jednotlivých harmonických, kde je váhový činitel pro kmitočet, efektivní hodnota proudu o kmitočtu # * , koeficient vyjadřující kmitočtovou závislost vazby mezi trakčním a sdělovacím vedením.
s-84 Pro zjednodušení výpočtů a přehledné vyjádření a srovnávání by bylo vhodné nalézt nějaké veličiny, které by výstižně charakterizovaly spektrum vcelku a zároveň umožnily některé výpočty.
s-85 Proto byly zkoumány výsledky harmonické analýzy primárního proudu tyristorové lokomotivy a tyristorové posunovací lokomotivy z různých hledisek.
s-86 Nejdříve bylo vyneseno měřených režimů pro ? v log-logsouřadnicích a efektivními hodnotami jednotlivých harmonických byla proložena přímka tak, aby co nejlépe charakterizovala maxima harmonických, harmonickou při tom neuvažujeme.
s-87 Příklad proložení je v * .
s-88 Tuto přímku lze charakterizovat především strmostí poklesu v dekádu a vhodně volenou konstantou.
s-89 S ohledem na jednoduchost byla volena úroveň na asi střed pásma harmonické, vztažná jednak na úroveň příslušné harmonické, jednak vztažná na jmenovitý proud.
s-90 Druhá hodnota lépe charakterizuje poměry, neboť jednak respektuje výkon lokomotivy zdánlivý, jednak je možno hodnoty z odvozené přímo srovnávat.
s-91 Pro rušení mají rovněž význam hodnoty absolutní.
s-92 Výsledky všech měření jsou * .
s-93 Pro prověření závislostí těchto veličin na rychlosti a proudu, tažné síle motorů byly vybrané hodnoty pro kombinace podrobeny analýze rozptylu na počítači.
s-94 Pravděpodobnosti závislosti jsou * .
s-95 Je vidět, že závislost všech veličin na rychlosti je nevýrazná, závislost na proudu lze prokázat pouze u hodnot v * .
s-96 Závislost amplitudy nejnižších harmonických na proudu byla vyšetřována podrobněji jednak výpočtem pro plné otevření a vyhlazení, jednak z měření na * .
s-97 Hodnoty v druhém případě byly proloženy přímkou a jsou na * .
s-98 Závislost na rychlosti je dána postupným otevíráním jednotlivých v sérii řazených můstků a je nepřehledná.
s-99 Metoda spočívající v podstatě na proložení maxim od oka není přirozeně objektivní a mimo to bere v úvahu jen hodnoty nejpříznivější, a tím přirozeně zkresluje odhad integrálního působení celého spektra.
s-100 Proto byly výsledky pro typických režimů lokomotivy a pro režimů lokomotivy zkoumány znovu a byla stanovena maxima a minima jednotlivých harmonických.

Text viewDownload CoNNL-U