| s-101
| Na # * vyrobené malty se přibližně spotřebuje toto množství kusového vápna a vápenné kaše. |
| s-102
| Vápenocementové malty mohou mít vápno a cement smísený podle potřeby v různém poměru. |
| s-103
| Pro značku malty * , která má po # dnech tvrdnutí nejmenší pevnost v tlaku # * , je směrné množství pojiv vápna a cementu # * na # * písku, toto # * . |
| s-104
| Cementové malty se vyrábějí přidáním # * vápna a směrného množství pojiv na # * písku pro značku malty * , která má po # dnech nejmenší pevnost v tlaku # * , je # * . |
| s-105
| Nejdůležitější součástí v nich je písek, který musí být čistý a mít odpovídající zrnitost. |
| s-106
| Obsah znečišťujících příměsí nemá přestoupit # * . |
| s-107
| Písky s hlinitou příměsí sice dávají vláčnou maltu s malým podílem pojiva a dobře se s nimi pracuje, ale po vyschnutí se na povrchu vytvoří trhlinky a malta není pevná. |
| s-108
| Účelnou zrnitostí lze snížit nebezpečí tvorby trhlinek a dosáhnout potřebné pevnosti. |
| s-109
| Pro větší tloušťku omítkové vrstvy je vhodnější zrno větší, pro tenčí vrstvy zrno menší. |
| s-110
| Správná zrnitost má rozhodující význam pro kvalitu a životnost omítky, a proto jí budeme věnovat pozornost všude, kde nám na kvalitě omítky záleží. |
| s-111
| Příliš jemnozrnný písek spotřebuje mnoho pojiva, taková malta je mastná a podporuje vznik trhlinek, což je nebezpečné zvláště pro vnější omítku, která se tím stane propustnou pro vodu. |
| s-112
| Odpovídající zrnitost písku a podíly v hmotnostních procentech pro hrubé a jemné omítky by měla být přibližně následující. |
| s-113
| Vápenná malta ze vzdušného vápna hašeného na kaši nebo z vápenného hydrátu se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. |
| s-114
| Nejběžnější poměr mísení je # . |
| s-115
| Vápenná malta z přírodního hydraulického vápna buď hašeného na prach nebo mletého je vhodná pro vnější a vnitřní omítky určené do vlhka. |
| s-116
| Malta z mletého hydraulického vápna tvrdne rychleji než malta vyrobená z vápna hašeného na prach, protože obsahuje více hydraulických složek. |
| s-117
| Mísí se v poměru # * hydraulického vápna na # * písku. |
| s-118
| Vápenná malta z umělého hydraulického vápna se dělá z mletého vápna a je vhodná pro zdění a práce v zimě, protože vápno rychle hydratuje a malta ztuhne dříve, než může zmrznout. |
| s-119
| Na omítky se nehodí, protože po ztvrdnutí je velmi hutná a neprodyšná. |
| s-120
| Vápenná malta štuková se vyrábí z jemného prosátého říčního nebo kopaného písku nebo z prosáté suti zrnitosti do # * a vzdušného vápna hašeného na kaši. |
| s-121
| Poměr mísení je až # * vápna na # * písku. |
| s-122
| Používá se na jemné štukové vnitřní omítky, zatímco pro vnější štukové omítky a pro vnitřní omítky určené do vlhkého prostředí se vyrábí štuková malta z hydraulického vápna v poměru # * vápna na # * písku. |
| s-123
| Vápenocementová malta se připravuje ze směsi vápna, cementu a plniva, písku. |
| s-124
| Množství cementu se přidává podle účelu malty. |
| s-125
| Výjimečně se používá na vnitřní omítky vystavené většímu opotřebení, na schodišti, zatímco na vnější omítky se používá běžně. |
| s-126
| Na stropy a stěny schodišť se mísí v poměru # * vápna a # * cementu, na podhledy schodišť # * vápna a # * cementu. |
| s-127
| Vápenocementová malta pro omítky na keramickém pletivu se míchá ze # až # * vápna na # * písku a # * cementu. |
| s-128
| Vápenocementová, cement, jemná na povrchovou úpravu vnějších omítek, je z jemné vápenné malty, do které se na přimísí asi # * cementu. |
| s-129
| Cementová malta na cementový postřik se dělá z # * cementu a vápenné kaše na # * písku. |
| s-130
| Na pálené omítky se dělá ze # * cementu na # * písku. |
| s-131
| Pro lícní vrstvu pálené omítky se dává na # * jemného písku. |
| s-132
| Při ručním míchání cementové malty se nejdříve smíchá cement s pískem za sucha, a až má směs stejnorodou barvu, přidává se voda. |
| s-133
| Malta se má ihned mísit na požadovanou hustotu. |
| s-134
| Pozdější přidávání vody není správné. |
| s-135
| Ke spárování zdiva se používá jemná cementová malta ze # * cementu na # * jemného písku se zrny a pro zvýšení plastičnosti se přidává trochu vápenné kaše. |
| s-136
| Pro spárování kvádrového zdiva z tvrdých kamenů se dělá malta z # * cementu a vápna na # * písku. |
| s-137
| Pro spárování soklů z měkkého kamene se dělá malta ze # * vápna a # * cementu na # * písku. |
| s-138
| Pro sokly ze středně tvrdého nebo tvrdého kamene, které jsou vystaveny častému působení deště, se dělá malta tučnější ze # * vápna a # * cementu na # * písku. |
| s-139
| Kusové vápno má být po dodání co nejrychleji vyhašeno, aby se zabránilo hašení na vzduchu. |
| s-140
| Pro vyhašení vápna musíme vykopat jámu asi # * , a je- li zemina pevná a soudržná, nemusí se jáma pažit prkny, ale jen se přikryje shora, aby do ní nepadaly nečistoty s povrchu. |
| s-141
| Máme- li vyhasit # * kusového vápna, potřebujeme na to až # litrů vody a asi # * prostoru. |
| s-142
| Vápno se hasí v dřevěné hasnici, které se říká karb. |
| s-143
| Hasnice je široká asi # a dlouhá až # * . |
| s-144
| Hasíme- li vápno, nabývá až trojnásobně. |
| s-145
| Velké kusy rozbijeme kladivem, protože by se dlouho hasily. |
| s-146
| Pak se do hasnice napustí voda, ale jen tolik, aby kusy vápna byly ponořeny asi na polovinu. |
| s-147
| Směs vody s vápnem se potom promíchává hřeblem a až se kusy vápna vyhasí, vypustí se vápenné mléko přes síto do jámy. |
| s-148
| Při hašení vápna máme mít vždy na očích ochranné brýle a pokožka má být chráněna oděvem, protože vápno je při hašení horké a je nebezpečí popálení. |
| s-149
| Při hašení kaší stále mícháme a postupně přidáváme vodu. |
| s-150
| Kdybychom jí nalili do hasnice hodně hned na počátku hašení, je nebezpečí, že povrch vápenných kusů zkamení, a tím se zabrání jejich vyhašení. |
| s-151
| Je- li naopak v hasnici málo vody a málo se při hašení s vápnem míchá, je krupičkovaté a malta z něj není kvalitní. |
| s-152
| Stojí- li druhý den na vápně vrstva vody, dali jsme jí mnoho a říká se, že vápno je utopené. |
| s-153
| Pokud je jí málo, vytvoří se na povrchu vápenné kaše trhliny. |
| s-154
| Vápenné mléko, které jsme vypustili do jámy, postupně ztrácí vodu, která se vsakuje do zeminy a nakonec zhoustne ve vápennou kaši, kterou používáme k výrobě vápenných nebo nastavovaných malt. |
| s-155
| Při malém množství se kusové vápno vyhasí v truhlíku na maltu, v kolečku a vápenné mléko se naleje do sudu. |
| s-156
| Vápno se vyskytuje v různém stavu a v různých druzích. |
| s-157
| Vápenné mléko, jak jsme již poznali, získáme vyhašením kusového nebo mletého vápna. |
| s-158
| Odležením vápenného mléka vzniká vápenná kaše, která se může použít do malt na zdění ihned, zatímco do malt na omítky by měla být uležená nejméně # týdny. |
| s-159
| Vápenný hydrát se prodává v pytlích a může se použít jak do malt na zdění, tak i pro všechny druhy vápenných a nastavovaných omítek. |
| s-160
| Pokud je na pytli označení, že je velmi jemný, může se do omítkové malty použít přímo. |
| s-161
| Pokud je jen jemný, musí se nechat uležet jako vápenná kaše. |
| s-162
| Mleté nehašené vápno se může použít do malt na zdění ihned, pro omítkové malty se musí nechat uležet, a to podle jemnosti mletí až # týdny, u velmi jemně mletého postačí týden. |
| s-163
| Hydraulické vápno je nehašené a dodává se v pytlích. |
| s-164
| Má barvu světle zelenou a je podobné cementu. |
| s-165
| Používá se do malt na zdění hlavně v zimním období, kdy je vhodné především proto, že se při jeho hašení vyvíjí teplo. |
| s-166
| Do omítkových malt se přidává jako náhrada cementu. |
| s-167
| Tvrdne jako cement bez přístupu vzduchu, i pod vodou. |
| s-168
| Beton se vyrábí z cementu, štěrku, písku a vody. |
| s-169
| Cement je běžně používaným stavebním pojivem. |
| s-170
| Nejznámějším je cement portlandský, který se vyrábí ve třech kvalitách s označením * , má barvu šedozelenou. |
| s-171
| Protože tuhne poměrně velmi rychle, musí být zpracován během jedné hodiny, nejpozději do dvou hodin. |
| s-172
| Na stavbách domků se používá hlavně v * kvalitě a to jak pro základy, tak pro zdivo, malty, tvárnice a železobetonové konstrukce. |
| s-173
| Vyšší kvalita představuje cement s vysokou počáteční pevností, která se při stavbě domků většinou nepožaduje, a navíc je nevýhodná tím, že se nedá dlouho skladovat. |
| s-174
| Struskoportlandský cement je barvy šedé a z něho vyrobený beton má barvu šedočernou. |
| s-175
| Vyrábí se ve třech kvalitách s označením * , * a * . |
| s-176
| Na stavbu domků se používají hlavně první dvě kvality ze stejného důvodu, jak bylo uvedeno u portlandského cementu. |
| s-177
| Dá se použít podobně jako portlandský cement s tím, že je vhodnější hlavně pro základy, sklepní zdivo a pro výrobu škvárobetonových tvárnic, protože lépe odolává agresivnímu působení spodní vody. |
| s-178
| Pro ostatní práce dáváme přednost cementu portlandskému. |
| s-179
| Struskoportlandský cement tuhne pomaleji než portlandský, což bývá nevýhodné zvláště v zimním období. |
| s-180
| Vysokopecní cement je podobně jako struskoportlandský vhodný hlavně pro základy a sklepní zdivo, protože výborně odolává působení agresivních podzemních vod. |
| s-181
| Tuhne pomaleji než struskoportlandský, zvláště v zimě. |
| s-182
| Vyrábí se v # kvalitách * a * a * , je barvy světle šedé. |
| s-183
| Pro výrobu železobetonových konstrukcí, stropy, sloupy, překlady, je nevhodný a nesmí se používat. |
| s-184
| Na stavbu se cement dodává převážně v papírových pytlích. |
| s-185
| Musí se uložit tak, aby k němu nemohla vlhkost. |
| s-186
| Ukládá se proto v prostoru ze všech stran uzavřeném na podkladní izolační lepenku a tak, aby mezi obvodní stěnou a pytli mohl proudit vzduch. |
| s-187
| Nemá se dlouho skladovat, protože přijímá vzdušnou vlhkost, jejímž důsledkem tvrdne. |
| s-188
| Má- li se uchovat déle, dává se do pytlů z fólie PVC anebo se fólií pečlivě obalí. |
| s-189
| Cement po jednoměsíčním skladování ztrácí až * # na vaznosti a # * pevnosti, po # měsících # až # * , po # měsících # až # * , po roce # až # * a po # letech více než # * za předpokladu, že nezvlhl a zcela neztvrdl. |
| s-190
| Takový cement je jako pojivo nepoužitelný. |