| s-101
| V té si pak skalničky potřebné minerály už vyhledají. |
| s-102
| V čerstvé zemi dostanou zároveň s ostatními minerály také sloučeniny dusíkaté, neboť plynný dusík si rostliny prakticky nemohou ze vzduchu brát. |
| s-103
| Znamenité, ba nejlepší hnojení dusíkem je bouře. |
| s-104
| Na bouřkové deště rostliny velmi rychle reagují a jejich celkový vzhled se náhle osvěžuje, a to jak u nás v zahradě, tak i v přírodě. |
| s-105
| Blesky totiž svými elektrickými výboji tvoří s dusíkem amoniakální sloučeniny, jež ve formě dešťových kapek v rozpuštěném stavu se snášejí na zem a na květiny. |
| s-106
| Ty pak skoro hltavě dusíkaté sloučeniny svými kořínky vysávají. |
| s-107
| Po bouřkových deštích a za teplých dnů i při zatažené obloze nastává ta pravá vegetace, které se říká dny růstu. |
| s-108
| Dalším častým dotazem je, zda skalky se mají kropit či nikoliv. |
| s-109
| Na jaře, kdy je každý stupínek teploty v půdě neobyčejně cenný, nemělo by se kropit nikdy studenou vodou. |
| s-110
| V březnu bývá půda tak jako tak ještě silně provlhlá a kropení je proto skoro bezúčelné. |
| s-111
| Ke kropení skalek se dostáváme mnohem později, až když je půda zcela vyschlá, a i pak musíme přihlížet, zda máme kropit alpínum, které je na svahu či na rovině, a také, na kterou stranu světovou je zahrada obrácena. |
| s-112
| Neméně důležité je, zda zahrada je na půdě hlinitojílové či písčité. |
| s-113
| Jíl a hlína drží v půdě mezi kameny velmi dlouho vlhko a pod kameny samými je pak vlhkost ještě větší. |
| s-114
| V hlinitojílových půdách i v letních měsících kropíme zřídkakdy, snad jen po dlouhých periodách sucha. |
| s-115
| Písčitý terén naproti tomu ztrácí vodu mnohem dříve. |
| s-116
| Důležitou okolností je, jaké sousedství máme kolem alpína, zejména jaké stromy v nejbližším okolí rostou. |
| s-117
| Kořeny takových stromů z blízkého sousedství odebírají mnoho vody z celé půdy. |
| s-118
| Nejhorší z nich jsou pak ty stromy, které mají povrchové kořeny zasahující mnoho metrů daleko od kmene jako například bříza nebo jasan. |
| s-119
| Ty bychom v sousedství vůbec neměli mít. |
| s-120
| Bříza spotřebuje přímo neuvěřitelná kvanta vody. |
| s-121
| Odborné ústavy ve Švýcarsku a Německu přesným měřením zjistily, že vysoká dospělá bříza potřebuje za týden v letních měsících až # litrů vody. |
| s-122
| Slunečnice v květu spotřebuje za den # litry. |
| s-123
| Taková místa, kde máme sousedy tak žíznivé, musíme pochopitelně často a vydatně kropit. |
| s-124
| Když se s kropením nechceme zlobit, nezbývá než břízu či jasan porazit nebo přestěhovat alpínky jinam a na jejich místo dát rostliny, kterým věčně žízniví sousedé nebudou vadit. |
| s-125
| Takovými rostlinami, které snášejí sucha a jsou přímo umělci v hladovění a žíznění, jsou kupříkladu netřesky. |
| s-126
| Stojí to za pokus. |
| s-127
| Položte je na malou prohlubeň balvanu, kam dáte jen malou hrstičku země. |
| s-128
| Netřesky se v této hrsti půdy zachytí velmi ochotně, každý rok jim rozety budou přibývat, a dokonce v té chudobě i zakvetou. |
| s-129
| A nyní jaký vůbec má kropení smysl. |
| s-130
| Voda rozpouští v zemi výživné látky a činí je tak pro rostlinu poživatelnými. |
| s-131
| Rostlina sama o sobě pozůstává z velké části z vody, která se z ní zvláště za horkých dnů silně odpařuje. |
| s-132
| Jednorázové důkladné pokropení postačí skoro na celý týden. |
| s-133
| Je docela bezúčelné kropit jen povrchově, protože voda nepronikne půdou ke kořenům, zůstává jen na povrchu, rychle se odpaří a rostlina z ní nemá žádný užitek. |
| s-134
| Jde- li o větší plochy, nepoužíváme kropáčů, nýbrž užijeme hadic s rozprašovačem na špičce, aby silný vodní proud rostliny nepoškodil. |
| s-135
| Také je možno použít přenosných rozmlžovačů, které necháme působit půl hodiny až celou hodinu na jednom místě, a pak přeneseme dále. |
| s-136
| Svou důležitost má i doba, kdy kropení provádíme. |
| s-137
| Nejlépe je kropit v podvečer po západu slunce, kdy nám nakropená voda zůstává dlouho do noci v zemi, slunce ji nevypařuje a rostlina se může napájet až do rána. |
| s-138
| Toto kropení je možno provádět také v ranních hodinách, ale to hodně brzy, asi okolo # až # hodiny. |
| s-139
| Nejvýhodnější však zůstává kropení večerní. |
| s-140
| Sázení nově zakoupených rostlin provádějme vždy s rozmyslem, nikdy ve spěchu a bez náležité rozvahy. |
| s-141
| Sázení je vždycky jakýmsi svátečním okamžikem. |
| s-142
| Zásadou se nám musí stát, že každou květinu, kterou si zasazujeme do alpína, musíme dobře znát nejen podle jména a jejího nároku na kulturu, ale musíme i vědět, jak je v květu vysoká a jakou má barvu. |
| s-143
| Vyšší květiny nikdy nemícháme s nízkými, aby nám pak ty nízké nezaclonily a neschovaly. |
| s-144
| Také barva hraje důležitou roli, poněvadž květiny stejných barev a současně kvetoucí nesázíme nikdy vedle sebe. |
| s-145
| Mnoho bílé barvy kupříkladu působí příliš studeně a snad i smutně. |
| s-146
| K bílé barvě dejme souseda červeného nebo modrého. |
| s-147
| Sázení provádějme vždy za neslunečného dne, nikdy do země deštěm promoklé, aby se kořínky mokrem nezapletly. |
| s-148
| Kořínky vždy v zemi opatrně rozložíme a tím usnadníme květině její rychlé zakořenění. |
| s-149
| Samozřejmě po zasazení rostlinku kropáčem zalijeme. |
| s-150
| Rostliny jsme nakoupili s balíčkem vyklopeným z květníku, a můžeme je proto sázet po celou sezónu. |
| s-151
| Rostliny bez balíčku sázíme nejlépe na jaře nebo až v září. |
| s-152
| V seznamu rostlin je u každé rostliny uvedeno, jaký si činí nárok na složení substrátu. |
| s-153
| Podle počtu rostlin, které chceme zasadit, si odhadneme, kolik je substrátu třeba. |
| s-154
| Ten předem smícháme a jamku, do níž má rostlina přijít, z poloviny naplníme. |
| s-155
| Pak vložíme rostlinu a zasypeme ji do roviny terénu. |
| s-156
| Zeminu zcela lehce prsty přitlačíme. |
| s-157
| Uvádím- li v seznamu u rostliny zeminu a značí to polovinu země zahradní s polovinou země písečnohumózní a podobně. |
| s-158
| Některé rostliny kupujeme a sázíme jen po jedné. |
| s-159
| Jde o zcela malou drobničku, kupujeme raději dvě a sázíme je k sobě, neboť s jedinou docílíme pochybného efektu. |
| s-160
| Totéž platí o cibulkách. |
| s-161
| Kupříkladu sázíme tři botanické tulipánky jednoho druhu vždy k sobě, stejně tak crocus, eranthis, chionodoxa, neboť jde o zcela malé rostlinky. |
| s-162
| Také okrasné česneky jako allium, moly nebo * nás ostrowskianum sázíme po třech ve vzdálenosti # centimetrů od sebe, a to nikdy do rovné linky, ale vždy do podoby trojúhelníku. |
| s-163
| Jak jsem několikrát shora uvedl, upoutává nás na každé rostlině její vnější krása, to jest její tvar a barva. |
| s-164
| To jsou ty části rostliny, které jsou na povrchu a které jsou stále vystaveny na odiv. |
| s-165
| V zemi pak našim očím ukryt zůstává jejich kořenový systém, cibule či hlíza. |
| s-166
| Kromě květu má rostlina nad zemí listy s krásným zeleným zabarvením, které jí dodává chlorofyl, zelené barvivo. |
| s-167
| Toto zelené barvivo má ve všech rostlinách neobyčejně důležitou funkci. |
| s-168
| Pomocí slunečních paprsků asimiluje, a vytváří tím důležité látky pro život rostliny i pro její stavbu. |
| s-169
| Chlorofyl má pro každou rostlinu takovou důležitost jako krev pro živočichy. |
| s-170
| A jakou má funkci květ. |
| s-171
| Teprve Angličan Grew v roce # popsal přesně funkci tyčinek jako orgánu samčího a funkci semeníku s čnělkou a bliznou jako orgánu samičího. |
| s-172
| Víme tedy nyní, že opylování je proces analogický s pohlavním aktem živočichů. |
| s-173
| Nesmíme tedy být tak domýšliví při pohledu na horskou loučku pokrytou pestrými a hýřivými barvami rostlin, že to vše připravila příroda jen pro nás, pro naše potěšení, ale musíme si uvědomit, že tato krása má svůj vyšší cíl a smysl, že je to vše částí velké životní cesty rostlinstva. |
| s-174
| Ty překrásné barvy přitahují ke květům hmyz a nejsou jen nějakou koketérií rostlin mezi sebou. |
| s-175
| Ano, hmyz je to, který má pro obnovu a zachování dalších generací v přírodě u rostlin svou velkou úlohu. |
| s-176
| Právě ty barvy jej lákají, aby provedl ten nejdůležitější akt opylování. |
| s-177
| Opylování rostlin neprovádí však jen hmyz. |
| s-178
| V říši rostlin dochází k tak zvanému samoopylování nebo také dochází k opylení větrem, který přenáší pyl z jedné rostliny na druhou. |
| s-179
| Jak bylo vědeckými pokusy zjištěno, a to již v minulém století, rozpoznává hmyz květy podle barev. |
| s-180
| Náš slavný český botanik, akademik Němec, uvádí některé z vědeckých pokusů, při nichž byly dány pod skleněné desky květy různých rostlin a na některé z nich bylo kápnuto medu. |
| s-181
| Hmyz však věnoval pozornost jen květům určité barvy bez ohledu na to, zda je na nich med či není, květů jiné barvy si ani nepovšiml. |
| s-182
| Rozhodla barva a zrakový čiv hmyzu. |
| s-183
| Na jiném místě uvádí akademik Němec, že v předjarní době, kdy kvete eranthis, talovín, má zlatitou žlutou barvu, vystavil na odiv včelám v těsném sousedství pravé rostliny papírové imitace téže barvy a tvaru. |
| s-184
| Hmyz oblétával všechny květy, ale velmi dobře rozeznal, který květ je pravý a který je pouhá napodobenina. |
| s-185
| Tato schopnost rozeznávat barvy není u hmyzu stejná, ale vynikajícím znalcem a rozpoznavatelem je především včela. |
| s-186
| Méně dokonalý v tomto ohledu je motýl a moucha. |
| s-187
| U některých rostlin je na opylování několik dní času. |
| s-188
| Jiné si zase musí pospíšit. |
| s-189
| Kupříkladu mexická krasavice tigridie žije pouhých # až # hodin svým květem, který po této krátké době uvadne. |
| s-190
| Během těchto # až # hodin musí dojít k opylování, jinak nedá rostlina semena. |
| s-191
| Proto snad je její květ tak velký, oslnivě krásný a nápadný, aby hmyz přilákal a na sebe co nejvíce upozornil. |
| s-192
| Pravý opak je u tropických orchidejí, které kvetou velmi dlouho až několik týdnů. |
| s-193
| Jakmile je orchidea opylena, zhasne a uschne, jako by se uzavírala vůči světu. |
| s-194
| V ní ovšem jde život dál a uvnitř uzrávají vzácná semena chuti. |