Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 194 • previousnext

s-1 Vždycky zaujímá v zahradě hodně viditelné a čestné umístění, které již zdaleka připoutává pozornost každého návštěvníka.
s-2 V alpínu mezi balvany je rozsazeno mnoho malých hezkých kytiček kvetoucích od raného jara do pozdního podzimu.
s-3 Je samozřejmé, že alpínum nezabírá zpravidla celou plochu zahrady.
s-4 V různých částech zahrady vhodných svým položením usazuje pěstitel rostliny, které nejsou vyslovenými alpínkami.
s-5 Bývají to povětšině rostliny vyšší, neobyčejně dekorativní a soliterní, o samotě stojící, a pochopitelně by o pěstitel nerad přišel.
s-6 Tyto rostliny nedává alpínkář přímo do skalky, ale rozmisťuje je tak, aby tvořily malebný celek, aby působily svým efektním zjevem.
s-7 Jde o rostliny neobyčejně krásného vzrůstu a s květy okouzlujících barev a tvarů.
s-8 Tyto půvabné rostliny sice do tematiky této publikace nepatří, ale přesto některé z nich níže uvádíme.
s-9 Jsou to lilie, eremury, clematisy, aristolochie a jiné popínavé rostliny, vysoké dekorativní trávy, rudbeckie, delphinia, helenia, tygridie, vyšší kosatce, vodní rostliny s lekníny a tak dále a ty všechny úzce souvisejí s alpínkářovou láskou ke květům.
s-10 Před šedesáti léty byly nejen u nás v Čechách, ale i jinde skalničky květinami ještě velmi málo rozšířenými.
s-11 V zahrádkách na záhoncích byly pěstovány hlavně letničky, trvalky málokdo znal, a tím méně je hledal.
s-12 Lidé si kupovali na jaře sazenice letniček, jiní si od loňska schovávali semena a v březnu je vysévali do truhlíků či velkých květináčů, aby je po ledových mužích vynesli ven a osázeli jimi rabátka.
s-13 Těšili se z pestrých barev těchto letních květů, ale jakmile nadešel konec měsíce srpna, jejich krása i život končily.
s-14 Za rok pak sháněli zase nové a nové letničky a snad i hezčí a krásnější.
s-15 Posuzujeme- li dnes letničky, nemůžeme jim upřít jejich krásu, pestrost barev a něžný půvab.
s-16 Jsou okouzlující, ale jejich život je bohužel tak krutě kratičký, a proto se musí v zahradě znovu vysazovat.
s-17 Nezatracujme je však tak docela.
s-18 Mám sám v alpínu několik letniček.
s-19 Jsou to mesembrianthemum čili kosmatec, portulaka čili šrucha a eschscholtzia čili kalifornský máček.
s-20 Nebojte se a několik skupin těchto letniček si porůznu na obrubu svého alpína zasaďte.
s-21 Kosmatec je nízká květina, asi # centimetrů vysoká, její květy leží skoro na zemi, jsou paprskovité, široké # centimetrů v průměru, ve všech barvách, které znáte z palety, od bílé přes růžovou, červenou hnědou, purpurovou okrovou.
s-22 Jsou to neobyčejně ostré anilinové a skoro jedovaté barvy, zářivé a oslňující.
s-23 Kosmatec kvete ovšem jen na plném slunci, při obloze zatažené se neotevře.
s-24 Když první vlna jeho květu opadne, asi koncem července, můžeme květinu radikálně odstřihnout, obráží ochotně znovu a kvete skoro do zámrazu.
s-25 Portulaka je jednoduchá i plnokvětá, asi # centimetrů vysoká, je velmi líbivá, když jich dáme více dohromady, aby se docílilo plného efektu.
s-26 Květy jsou hlavně bílé, růžové i rudé.
s-27 Portulaka se vysévá někdy sama pro roky příští.
s-28 Eschscholtzia je # centimetrů vysoká, velmi dlouho kvete, skoro do října, v barvách citronové, žluté, zlaté i růžové.
s-29 Utvoří v pozdním podzimu tenké dlouhé dvouchlopňové šešule s množstvím semínek.
s-30 Ta pak vyséváme na jaře přímo na určené stanoviště, nikoliv tedy do truhlíků, anebo semena necháváme samovolně vypadat do volné půdy.
s-31 Máme- li snad někdy stav příliš hustý, pak jej protrháme.
s-32 Tyto tři letničky velmi zpestřují zahradu a jejich semena jsou v každém semenářství levně ke koupi.
s-33 Nyní však o trvalkách.
s-34 Dobyly si rázem světa a přicházely do nově se rodících alpín, což bylo asi před # léty, kdy skoro současně ve vídeňském Belvederu a v Innsbrucku byla vystavěna první alpína.
s-35 V Innsbrucku to byl botanik Kerner, který byl vlastně první, kdo se pokoušel z nedalekých Dolomit, z výšek asi # metrů, snášet rostliny do údolních poloh a tam je pak pěstovat.
s-36 K tomu účelu si postavil z balvanů první alpskou zahradu, která se ovšem od dnešních našich alpín velmi lišila.
s-37 Po řadě let úspěchů i neúspěchů vydal v roce # první odbornou knihu.
s-38 V této knize vylíčil své zkušenosti s alpskými květinami i s jinými, které shromažďoval z hor v jiných částech světa, avšak všechny tyto rostliny jmenoval alpínkami.
s-39 Tento termín se pak všeobecně ujal a je obecně užíván i dnes.
s-40 Vídeňský Belveder existuje, jak známo, dosud.
s-41 Nese dnes název * .
s-42 Je to překrásná zahrada uprostřed velkoměsta ve velkém parku.
s-43 Obsahuje jedinečnou sbírku vzácných rostlin z celého světa.
s-44 Tato unikátní zahrada je výborně vedena dnes vynikajícím zahradnickým odborníkem panem Hodačem.
s-45 Obě tyto rakouské zahrady při svém vzniku celým svým pojetím se zdaleka nepodobaly našim představám o alpínech.
s-46 Byly tam z kamenů imitovány určité hřebeny hor s příslušným pojmenováním a navíc se tam s oblibou tehdy umísťovaly různé figuríny z keramiky, zvířátka, houby, hrady, Karkulky a podobně.
s-47 O těchto dvou alpínech se svět záhy dozvěděl a do Rakouska jezdilo mnoho zvědavců a pracovníků botanických zahrad.
s-48 Alpína se pak objevovala i v jiných státech, ba i v zámoří.
s-49 Všude pak již byla osazována trvalkami, a tak si tyto rostliny natrvalo dobyly světa.
s-50 Slavný botanik Karel Foerster razil kdysi výraz zahrada pro líného inteligenta, čímž chtěl říci, že jsou lidé, kteří sice mají velmi rádi svou zahradu, radují se z , ale myslí si, že tam nemusí vůbec nic dělat, že si tam alpínkář může jen pohodlně sedět či číst romány při zapnutém rádiu, kterým ruší okolí.
s-51 I když Foersterův výrok v sobě hodně ironie, nelze jej přijímat zcela jednoznačně.
s-52 Zahrada s trvalkami vyžaduje neustálou péči, práci a údržbu.
s-53 Bez pilných rukou by se záhy ze skalky stala džungle.
s-54 Hned v počátcích stavby skalky musí každý předem odhadnout, na co stačí svými silami a možnostmi a co by bylo nad jeho síly.
s-55 Skalka nesmí být nadměrně velká, poněvadž pečovat o ni být radostí vytouženou a vysněnou, a nikoliv břemenem.
s-56 Skalka však zase příliš malá by svému pánu poskytovala velmi málo krásy.
s-57 Každou trvalku, kterou zasadíme, musíme předem dobře znát, vědět o všechna její přání, jak je vysoká, kdy a jak kvete, prostě vše.
s-58 Tyto znalosti je třeba si osvojit proto, abyste také věděli, jaké sousedy máte vybrat, zda vyšší či naopak zase nižší, a v jaké barvě.
s-59 Neznalost alpínek a jejich potřeb vyvolává často i scénky, které jsou pro odborníka komické.
s-60 Přijde návštěvník do vašeho alpína, ukáže na polštářek krásných jarních květů a řekne, že by měl rád tyto kvetoucí mechy.
s-61 Při tom se dívá na kabschie.
s-62 Jiní třeba zase slyšeli cosi o kandíku, jak je vzácný, že není nikde k sehnání, ale usilovně kandík vymáhají, při čemž jim není vůbec známo, co kandík v zemi, jakou barvou kvete, kdy, ale kandík chtějí za každou cenu.
s-63 Odpoví- li jim pěstitel, že kandík nelze na jaře přesazovat, že to lze udělat jedině v srpnu, neuvěří tomu a skoro dotčeni odcházejí.
s-64 Na vysvětlenou, kandík můžeme přesazovat jen v době jeho hlubokého spánku, to je v měsíci srpnu.
s-65 Některým trvalkám můžeme vhodným zásahem prodloužit jejich dobu květu, například nám remontují, opětně kvetou za příznivého počasí po odkvětu, u země ostříhaná delphinia, lupiny, gaillardie.
s-66 Odstřihneme- li digitalis, purpurea, náprstník, vyrazí nám znovu v příštím roce, je to rostlina jen dvouletá.
s-67 Coreopsis, krásnoočko, se může někdy ukvést k smrti a měla by se hluboce sestřihnout, abychom si zajistili její bohatý žlutý květ i pro rok následující.
s-68 Totéž provedeme i u devaterníku, halianthemum, štěničníku, iberis, u levandule a santoliny, když je máme více let a jejich vzhled je příliš neuspořádaný a rozlezlý.
s-69 Alyssum tařice po # létech svoje výhonky velmi nehezké, holé.
s-70 Odřízneme je dole, kde najdeme nové rašící výhonky.
s-71 Naše úspěchy v alpínu jsou rovněž podmíněny znalostí toho, které trvalky vápník snášejí a které ho zase naopak dostat nesmějí.
s-72 Uvádím přehled rostlin vápnomilných a vápnobojných, dříve zvaných vápnostřezných.
s-73 Vápnomilné jsou takové, které vápník snesou, není však nutné jim ho přidávat.
s-74 Označené vápník dostat musí.
s-75 Sami během let poznáme, kde je vápníku nedostatek.
s-76 Taková rostlina krátkou životnost, je lenivá v květu a slabě přirůstá.
s-77 Rychle můžeme zjednat nápravu, zalejeme- li pacienta dvakrát v měsíci vápennou vodou a navíc ještě posypeme mletým vápencem, omítkou nebo rozdrcenými skořápkami od vajec.
s-78 Pravým opakem jsou rostliny, které vápník nesnesou.
s-79 Averze se rozpozná tak, že rostlina začne žloutnout, listy podivně usychají a nakonec opadnou.
s-80 Rostlina stojí někdy před úplným zánikem, a není- li pozdě a nechceme- li ji hned přesadit do kyselejšího prostředí s rašelinou, můžeme zkusit přidat dvakrát ve čtrnácti dnech roztok superfosfátu na # * vody půl druhého litru.
s-81 Tímto zákrokem půdu zneutralizujeme.
s-82 Někdy se stane, že určitá květina jde dobře ve vápnité zemině, ale tabulka říká, že je vápnobojná.
s-83 Věci někdy opravdu nepochopitelné.
s-84 Vápnobojné jsou ty rostliny, které se vápníku vyhýbají a nepřejí si ho.
s-85 Při osazování alpína novými rostlinami je nutno si předem dobře rozmyslet, kam kterou usadíme.
s-86 Často se v tom chybuje.
s-87 Držme se proto zásady a staré pravdy, že každé rostlině se bude v naší zahradě líbit, dáme- li vhodné místečko a zasadíme- li ji do vhodného substrátu, to je do správně volené zeminy.
s-88 Některé rostliny si žádají písčitou směs, jiné směs humózní a opět jiné těžkou půdu hlinitou.
s-89 V těchto věcech se začátečník často dopouští velkých chyb, které pak se dají těžko napravovat.
s-90 Přesazováním z místa na místo a jakýmsi napravováním původního omylu dopouští se dalších chyb, které některé rostliny těžko snášejí a někdy i hynou.
s-91 Z toho důvodu uvádím v další části, speciální, u každé rostliny ? : šrucha a eschscholtzia, čili ? .
s-92 * není máček.
s-93 Nebojte se a několik skupin těchto letniček si * , které * na obrubu svého alpína slunce a které naopak * do stínu.
s-94 Plnoslunečná stanoviště k jihu obrácená potřebují tyto rostliny, * , označené snášejí také polostín.
s-95 Zastíněná stanoviště k severu nebo k severovýchodu obrácená potřebují tyto rostliny, * .
s-96 Často se pěstitelé dotazují, zda se alpínum také hnojit.
s-97 Skalničkám by sotva prospívalo, kdyby se jim přidávalo nějaké práškové chemické hnojivo.
s-98 Nebylo by to jistě k jejich prospěchu.
s-99 Přerůstaly by totiž do značných výšek neúměrných jejich habitu, měly by mnoho listů, a to vše by bylo na úkor květů.
s-100 Kdybychom se však přece jen domnívali, že v odstupu let by skalničky potřebovaly svou zemní výživu zkvalitnit a obohatit, odebereme opatrně kolem nich část staré země a nahradíme ji čerstvou.

Text viewDownload CoNNL-U