s-101
| Na lidský organismus působí svými účinky tepelnými i chemickými a je velmi těžké rozhodnout, který je obecně nejnebezpečnější. |
s-102
| Povšechně lze říci, že následky jsou přímo úměrné době působení elektrického proudu a jeho množství, to znamená, že nebezpečí je tím větší, čím déle je ohrožený ve styku s elektřinou a čím větší proud projde jeho tělem. |
s-103
| Proto prvním krokem k záchraně je co nejdříve vyprostit postiženého člověka z elektrického okruhu. |
s-104
| Ovšem pozor. |
s-105
| Nikdy se nesmíme dotknout postiženého holýma rukama, protože ten bývá v přímém styku s napětím a mohl by nás též ohrozit úraz. |
s-106
| Je třeba jakkoli, vypínačem, pojistkami a podobně, přerušit dodávku elektrické energie k postiženému. |
s-107
| Jen v nejkrajnějším případě se jej snažíme vyprostit pod napětím, ovšem musíme mít suché gumové rukavice, anebo stát na dokonale odizolované podložce. |
s-108
| Zde opět musíme rychle odhadnout situaci v tom směru, aby přerušením elektrického proudu nespadl raněný z nebezpečné výšky. |
s-109
| Tehdy je nutné se postarat o bezpečnost tohoto druhu. |
s-110
| Další nutností, která nesnese odklad, je co nejrychleji přivolat lékaře, protože běžní laici mohou poskytnout skutečně jen nejzákladnější všeobecnou první pomoc, kdežto mnohdy je třeba speciálního zákroku, jehož druh může určit i poskytnout pouze odborník. |
s-111
| Než se lékař dostaví, uvolníme postiženému šat a provádíme umělé dýchání a to nepřerušovaně tak dlouho, dokud lékař nepřijde nebo dokud raněný nepočne dýchat sám. |
s-112
| Oživování umělým dýcháním se může provádět několika způsoby, o jejichž technice se zájemce dočte v literatuře, my si zde popíšeme metodu, která se dnes používá nejvíce a která je i při laickém provedení daleko nejúčinnější. |
s-113
| Je známa pod názvem z plic do plic, od úst k ústům či darování vlastního dechu. |
s-114
| Před zahájením je nutné odstranit všechny překážky z úst, umělý chrup, zbytky jídel a podobně. |
s-115
| Raněného položíme naznak, sami přilehneme k jeho hlavě a snažíme se otevřít dýchací cesty postiženého. |
s-116
| To provedeme tak, že jednou rukou uchopíme pevně čelist jeho brady, druhou ruku položíme na čelo, přičemž zvrátíme hlavu bezvědomého tak, aby brada trčela přímo vzhůru. |
s-117
| Prsty ruky tlačící čelo stiskneme nos, zhluboka se nadechneme a snažíme se vtlačit vší silou vzduch ze svých plic do úst raněného. |
s-118
| To opakujeme ve vteřinových intervalech asi desetkrát a sledujeme, zda postižený procitá z mdloby. |
s-119
| Nezvedá- li se hrudník, vytlačíme tlakem ruky na hrudník vzduch z plic a pokračujeme stejným způsobem, avšak v pomalejším tempu, asi dvanáctkrát až šestnáctkrát za minutu. |
s-120
| Někdy se stává, že bezvědomý má křečovitě pevně semknutá ústa. |
s-121
| V takovém případě se nesnažíme o násilné otevření úst a raději vdechujeme do nosu raněného. |
s-122
| Při tomto způsobu musíme naopak zakrýt ústa rukou, kterou současně zvedáme bradu. |
s-123
| Názorný postup popsaného umělého dýchání je na obrázku * . |
s-124
| K tomu je třeba dbát dalších opatření, která nesouvisí přímo s úrazem elektrickým proudem. |
s-125
| Například musíme zabránit prochlazení bezvědomého, velmi opatrně s ním zacházet, při křečích zabránit poranění. |
s-126
| Nelze jistě přesně předvídat všechny možnosti, ale je třeba zachovat zdravý rozum, nepropadnout panice a neuchylovat se k chaotickému jednání. |
s-127
| Kromě toho by měl mít každý dostatečné vědomosti aspoň o těch nejzákladnějších, právě popsaných zákrocích. |
s-128
| Jestliže vzniknou při úrazu elektrickým proudem popáleniny, platí opět zásada rychlého přivolání odborné pomoci. |
s-129
| Došlo- li k popáleninám větších ploch, překryjeme je nejlépe sterilní gázou, v nejnutnějším případě čistým přežehleným prostěradlem. |
s-130
| Nikdy nestrháváme šaty, nepropichujeme puchýře, ani se nedotýkáme spálených ploch a opět dbáme, aby postižený neprochladl. |
s-131
| Je- li poraněný při vědomí, jeho tep je hmatatelný a dech normální, okamžitě mu podáváme zažívací sodu rozpuštěnou ve vodě, asi jedna kávová lžička sody na sklenku vody. |
s-132
| Je- li třeba, dáváme zmíněný roztok raněnému asi v hodinových intervalech. |
s-133
| V lehčích případech, to znamená při popáleninách projevujících se zarudnutím, můžeme přiložit sterilní gázu namočenou v bórové vodě. |
s-134
| Navíc samozřejmě je třeba i zde, jako ostatně ve všech situacích podobných, ohleduplné zacházení i jednání. |
s-135
| Dbáme, aby u postiženého byl jen nejnutnější počet lidí, aby se již tak napjaté ovzduší ještě více nezhoršovalo, naopak klidným jednáním se snažíme i zraněného vrátit pokud možno do normálního psychického stavu. |
s-136
| Stejně důležité je obstarat i přesné informace, jak k neštěstí došlo, eventuálně najít věrohodné svědky úrazu. |
s-137
| Jakmile jsme zajistili předání postiženého do odborného ošetření, neotálíme se sepsáním hlášení o úrazu, protože i tím můžeme mnohdy poraněnému účinně pomoci. |
s-138
| Závěrem této kapitoly je třeba znovu zdůraznit, že poskytnutí pomoci je morální povinností každého z nás, a myslím, že by se nenašel jedinec, který by se chtěl této povinnosti vyhnout. |
s-139
| Avšak daleko záslužnější i účinnější je úrazy předcházet. |
s-140
| A ani této povinnosti, či lépe řečeno zejména této povinnosti by se neměl nikdo zpronevěřit, ba naopak. |
s-141
| Volba nářadí, pomůcek a podobně se bude většinou řídit zájmy a úmysly jednotlivců. |
s-142
| Dobré nářadí je podmínkou k dobré práci, toho si musí být každý vědom. |
s-143
| Proto také je třeba s nářadím šetrně zacházet a udržovat je v takovém pořádku, aby bylo možné s ním pracovat. |
s-144
| Platí to zejména o šroubovácích, jejichž stav bývá velmi špatný, a to následkem univerzálního používání jediného, většinou menšího typu. |
s-145
| Proto by v každé domácí výbavě měly být alespoň tři druhy šroubováků, malý, střední a velký, nejlépe s držadly z plastické hmoty. |
s-146
| Pro práci s elektřinou jsou nevhodné a do jisté míry i nebezpečné ty druhy, jejichž kovová část prochází celým držadlem a je možné se jí dlaní dotknout. |
s-147
| Dále budeme jistě potřebovat stranové štípací kleště, kombinačky střední velikosti kleští s plochými čelistmi. |
s-148
| Je velmi dobré opatřit kovové části, které bereme do ruky, gumovou izolací, přestože se zásadně vyhýbáme dělat jakékoli úpravy a opravy elektrických zařízení pod napětím. |
s-149
| V základní soupravě by měl být i pilník plochý a půlkulatý, kulatý asi střední velikosti, stranové klíče alespoň # , vrtačka s vrtáky, kladívko, pájka a pinzeta. |
s-150
| Kromě oprav, které mají víceméně charakter mechanické práce, je navíc téměř vždy zapotřebí mít po ruce přístroj, kterým lze ověřit elektrický stav spotřebiče. |
s-151
| K tomu je určeno množství měřicích přístrojů, které však stěží může vlastnit normální majitel elektrických spotřebičů. |
s-152
| Elektrotechnická praxe však zná některé jednoduché přístroje, které nám usnadní i bez velkých nároků na odbornost hledat závady i kontrolovat běžně opravované elektrospotřebiče. |
s-153
| Tyto jednoduché zkoušečky si může každý zájemce při troše dovednosti a s minimálními náklady zhotovit sám. |
s-154
| Popíšeme dostatečně přesně dva velmi užitečné přístroje, které nám budou zejména po dobrém zpracování nepostradatelnými pomocníky. |
s-155
| Na obrázku vidíme snad nejprostší pomůcku ke zkoušení zkratů a malých odporů. |
s-156
| Jde vlastně o zvonek nebo bzučák na stejnosměrné napětí, který má místo tlačítka nebo vypínače vyvedeny dva přívody jako zkušební hroty. |
s-157
| Zvoněním nám tato prostá zkoušečka prozradí, zda je mezi dotýkanými místy zkrat či odpor, a to tím větší, čím slabší je zvonění. |
s-158
| Je téměř jisté, že při minimální pozornosti bude pracovat ihned po prvním zapojení. |
s-159
| Předností popsané zkoušečky je především jednoduchost, nepatrná pořizovací cena a spolehlivost. |
s-160
| Lze ji zhotovit jako malý kapesní, na síti nezávislý přístroj, takže se snadno přenáší. |
s-161
| Nevýhodné však je, že s pomocí zvonkové zkoušečky můžeme velmi hrubě měřit pouze malé odpory, protože u větších odporů prochází obvodem malý proud a ten nestačí uvést zvonek v činnost. |
s-162
| Proto je vhodnější zkoušečka s optickou indikací, která je sice o něco složitější, ovšem její využití je daleko širší. |
s-163
| Elektrické zapojení je na obrázku * . |
s-164
| K vlastní indikaci je použito doutnavky. |
s-165
| Zdroj jejího provozního napětí získáváme přímo ze sítě. |
s-166
| Střídavé napětí se usměrňuje diodou a vyfiltruje pomocí odporu a kondenzátoru. |
s-167
| Odpor slouží k oddělení svorky od nebezpečného napětí. |
s-168
| Mezi svorky připojíme zkoušený předmět. |
s-169
| Tímto jednoduchým přístrojem můžeme zkoušet odpory od zkratu až po hodnoty # * , a navíc ještě kondenzátory. |
s-170
| Protože lze předpokládat, že se pro tento přístroj rozhodnou zejména začátečníci, popíšeme si trochu podrobněji způsob práce s ním. |
s-171
| Principem zkoušení je schopnost doutnavky, která svítí více nebo méně podle toho, je- li napájena přes menší nebo větší odpor. |
s-172
| K tomu však přistupuje ještě mimořádná citlivost doutnavky, takže není nic zvláštního, že zcela zřetelně vidíme její světlo i při hodnotě odporu # * . |
s-173
| S jistými zkušenostmi budeme moci sice hrubě, ale pro náš účel dostatečně odhadnout zkrat, svod izolace i potřebné odpory odporových spirál, vinutí a podobně. |
s-174
| Možnost vyzkoušet i kondenzátory nám přijde také vhod, protože některé spotřebiče mají odrušovací a rozběhové kondenzátory. |