| s-101
| Slovo elektrická rána není provázeno ničím. |
| s-102
| Přesto kožně galvanická reakce odpovídá za těchto podmínek reakci, která by nastala při skutečné elektrické ráně. |
| s-103
| U kontrolní skupiny, kde ostatní podněty nejsou posilovány, taková reakce nenastane. |
| s-104
| Autoři nazývají tento druh podmiňování podmiňováním abstraktním a domnívají se, že hypnóza spočívá na tomtéž principu. |
| s-105
| Při uvádění do hypnózy je užíváno sugerování skutečností, které se objevují jako přirozené následky situace, sugerovaná únava víček je přirozeným důsledkem strnulé fixace, až se hypnotizér stane pro hypnotizovaného osobou s prestiží. |
| s-106
| Hypnotizovaný pak začne reagovat i na sugesce již ničím neposílené. |
| s-107
| Tento vynikající experiment může vysvětlit některé jevy, že zdar jedné sugesce usnadňuje sugesce další, nezdar zhoršuje naděje na úspěch. |
| s-108
| Lze jej prakticky aplikovat v technice. |
| s-109
| Vyslovujeme jen takové sugesce, jejichž splněním jsme si na daném stupni hypnózy již jisti. |
| s-110
| Zdaleka však neplatí tato zásada všeobecně. |
| s-111
| Subjekt při zkoušce spojených rukou rozdělá ruce poprvé, rozdělá je i podruhé, ale nerozdělá je potřetí, princip podmiňování v tomto případě účinným faktorem být nemůže. |
| s-112
| Vztah výsledků experimentů Corn-Beckerak hypnabilitě byl uveden v pochybnost pokusem Gladfeltera a Halla, kteří nenalezli významnou korelaci mezi hypnabilitou a fyziologickou reakcí na slovo elektrická rána. |
| s-113
| Zajímavý problém v každém případě vyžaduje další replikace pokusů. |
| s-114
| Spojování hypnotických jevů a hypnózy se spánkem je starého data. |
| s-115
| Srovnávají ji s ním Forel, Kronfeld, Trommer, ke sbližování hypnózy a spánku tenduje i většina současných evropských autorit, které se v technice snaží postup co nejvíce zcivilnit, využít uspávacích podnětů a spolupráce hypnotizované osoby v navazování výchozího pasívního relaxovaného stavu. |
| s-116
| Tak Kretschmerova škola odmítá spojovat hypnózu se sugescí a snaží se dokazovat, že hypnóza se skládá z několika základních mechanismů, které ji vyvolávají téměř automaticky z relaxace vůlí ovládaného svalstva, relaxace vegetativního aparátu, z určitého stavu očních svalů a vyprázdnění vědomí. |
| s-117
| Pro sugesci tu nezůstává víc místa, než je ho v kterémkoliv jiném interpersonálním vztahu. |
| s-118
| Na tomto přístupu je též založen Kretschmerův vlastní postup, aktivně hypnotický trénink, při němž pacient postupně sám nacvičuje jednotlivé uvedené mechanismy. |
| s-119
| Velmi významně zasáhla ve prospěch jednoty hypnózy a spánku Pavlovova škola. |
| s-120
| Pavlov pozoroval u zvířat ospalost a spánek v situacích, kdy byly aplikovány podněty vyvolávající různé druhy aktivního útlumu, vyhasínání, diferenciaci, opožďování, a mohl stanovit i určité fáze v šíření podle toho, jakým způsobem šířící se útlum ovlivňoval u pokusných zvířat jejich reakce. |
| s-121
| Hovoří tu o hypnotických fázích, stavech vmezeřených mezi bdění a spánek, z nichž popsal zejména fázi nivelisační, paradoxní a ultraparadoxní, jež byly srovnatelné s fázemi, které pozoroval Veděnskij na izolovaném nervovém vlákně. |
| s-122
| Pavlov pak vyslovil řadu předpokladů týkajících se hypnózy lidské. |
| s-123
| Hypnóza je vlastně spánek. |
| s-124
| Neliší se od spánku svou podstatou, nýbrž jen jednotlivými zvláštnostmi, tím, že je to velmi pomalu nastupující spánek, který se nejprve omezuje na malou úzkou oblast mozkové kůry, a pak se šíří, až nakonec dospěje k podkorové oblasti. |
| s-125
| V pracích pavlovské školy byl položen důraz na to, že hypnotický spánek vzniká nejsnáze při vyloučení rušivých podnětů a za působení podnětů, které jsou obvykle spojeny se situací usínání. |
| s-126
| V hypnotickém spánku těmito metodami vyvolaném byly měřeny různé fyziologické charakteristiky, které se ukázaly být podobnými změnám spánkovým. |
| s-127
| Bylo poukazováno na to, že vnější obraz hypnotického a přirozeného spánku je totožný včetně různých reakcí při probouzení, jako je protahování, protírání si očí. |
| s-128
| Hypnotizovaný se ovšem liší od normálně spícího raportem. |
| s-129
| Tuto skutečnost vysvětlila Pavlovova škola přítomností bdělých okrsků, bdících strážných bodů na pozadí utlumené mozkové kůry, jejichž analogii lze najít v některých situacích normálního spánku, jako je reakce unavené, spící matky na slabé zavrnění dítěte při poměrně značné odolnosti vůči i silným zvukům jiného charakteru. |
| s-130
| Zvýšení sugestibility je podmíněno tím, že se při izolovaném bdění jednotlivých bodů mozkové kůry vylučuje jakýkoliv konkurující vliv všech ostatních, ať současných, nebo starých stop podráždění. |
| s-131
| Vedle obecné charakteristiky hypnózy jako parciálního spánku byly na výklad hypnotických jevů přeneseny též poznatky o fázových stavech. |
| s-132
| Spánkový útlum, jenž při normálním usínání těmito fázemi pouze rychle proběhne, se při hypnóze na některé fázi zastaví nebo fáze jedna druhou střídají. |
| s-133
| Tak stavem paradoxní fáze by se dalo vysvětlit, proč se slovo, které je za normálních okolností slabším podnětem než skutečnost, stane v hypnóze podnětem silnějším. |
| s-134
| Pavlovská koncepce je schopna vysvětlit jevy hypnotického spánku, spánkovou hypnózu, nedostačuje však pro vysvětlení hypnózy bdělé, aktivní, při níž proces útlumu ve fyziologickém smyslu nemusí hrát větší roli, než jakou hraje při jakýchkoliv psychických procesech v bdělém stavu, jako je koncentrace pozornosti, myšlení, emoce. |
| s-135
| Zatímco v předchozí části bylo naším cílem vyložit jednotlivé elementární výkladové principy hypnózy, jichž bylo a je v teoriích hypnózy používáno, povšimneme si nyní některých současných komplexních pojetí hypnózy. |
| s-136
| Jak již bylo řečeno, většinou se dnes uznává, že každá z uváděných unidimensionálních teorií přináší určitý plodný aspekt, že však není schopna obsáhnout a vysvětlit celou problematiku. |
| s-137
| Kromě sovětských autorů, kteří se striktně přidržují unidimensionální koncepce pavlovské a vědomě se uzavírají proti přijetí jiných koncepcí a aspektů, nejsou současné vedoucí autority v oboru hypnózy většinou ortodoxními zastánci jediné teorie, i když podle svého zaměření projevují některé teorii větší sympatie než jiné. |
| s-138
| Pokud se nespokojují s prostým objektivistickým výčtem základních názorů bez zaujetí vlastního stanoviska, jde většinou o přístup buď eklektický, anebo o různé pokusy o integraci. |
| s-139
| Některými z nich se zde budeme zabývat podrobněji. |
| s-140
| Podle Ernsta Kretschmera jsou podstatou komplexního jevu hypnózy tyto mechanismy, hluboká relaxace a to jak vůlí ovládaného svalstva, tak vegetativního aparátu s jeho přeladěním na vagový, trofotropní, úsporný metabolismus, vyprázdnění pole vědomí s jeho vzrůstajícím zacloněním a zúžením při pasívním postoji pacienta, určité stavy očních svalů, o nichž se předpokládá, že působí přes mesencefalická integrační centra a indukcí na diencefalon. |
| s-141
| Úloze diencefala jako centra nadřazeného základním vegetativním funkcím, regulaci tonu a mechanismu bdění spánek se připisuje základní význam. |
| s-142
| Této koncepce hypnózy je prakticky využito v Kretschmerově technice stupňované aktivní hypnózy, jež rozkládá hypnotizaci na postupný nácvik uvedených základních mechanismů za aktivní účasti pacienta. |
| s-143
| Sugesci nepovažuje Kretschmer pro hypnózu za podstatnou a v jeho koncepci mu pro ni nezůstává víc místa, než kolik je ho v jakémkoliv jiném interpersonálním vztahu. |
| s-144
| Komplexní pojetí německých autorů Kleinsorga a Klumbiese se přibližuje k podstatě hypnózy ze tří hledisek. |
| s-145
| Považují hypnózu za parciální spánek ve smyslu Pavlovovy teorie. |
| s-146
| Argumentují vnější podobností hypnózy a spánku a nálezy spánkových charakteristik v EEG. |
| s-147
| Vysvětlení částečného spánku z hlediska mozkové lokalizace považují za problém dosud nevyřešený. |
| s-148
| Naznačují též možnost, že by hypnotický spánek nemusel být příčinou, nýbrž důsledkem hypnózy. |
| s-149
| Podmíněně reflexní děj, který je fyziologickým podkladem mechanismu sugesce. |
| s-150
| Slovo, představa s ním spojená mohou zastupovat jim odpovídající nepodmíněný podnět a vyvolat přímo bez účasti vůle tytéž účinky jako nepodmíněný podnět sám a to i u takových procesů, které vůlí ovladatelné nejsou. |
| s-151
| Pokusy Ivanova Smolenského s podmiňováním pupilárního reflexu, pokusy Bykovovy školy s podmiňováním reakcí vnitřních orgánů. |
| s-152
| Děj instinktivní, důsledek přímého, nepodmíněného reflexního působení, sugestivní komponenty. |
| s-153
| Autoři správně postihli nedostatek podmíněně reflexního přístupu. |
| s-154
| Slovo sice může zastupovat skutečnost, nemusí však nutně vyvolávat tytéž účinky jako příslušná skutečnost sama. |
| s-155
| Většinou vyvolává pouze představu bez ji přesahujícího psychického a somatického účinku. |
| s-156
| Je možno naslouchat podrobnému popisu usínání, a při tom vůbec neusnout. |
| s-157
| K pouhému obsahu sugescí tedy musí přistoupit další faktor, jehož účinek spočívá v tom, že v hypnotizovaném je vyvoláno vedle představ též vědomí reality, bezprostřední jistota, že to, co bylo řečeno, je skutečností. |
| s-158
| Je jistě rozdíl, představíme- li si pouze, že za dveřmi stojí návštěva, a jsme- li si jisti, že tam skutečně je. |
| s-159
| Sugestivní účin dosažení přesvědčení o správnosti řečeného slova je dán osobností hypnotizéra, jeho celkovým vzhledem, jistotou v mimice, gestech, chování a řeči, kouzelně působícími pomocnými prostředky, zkrátka ve všem se projevující hypnotizérovou převahou. |
| s-160
| Tento faktor nazvali autoři sugestivní komponentou a předpokládají, že její účinek spočívá na nepodmíněné reakci. |
| s-161
| V tomto smyslu tedy hovoří o hypnóze jako o ději instinktivním. |
| s-162
| Vzájemnou spolupráci uvedených tří součástí hypnózy si představují Kleinsorge a Klumbies schematicky takto. |
| s-163
| Pouhá slova vyvolávají představy a tyto opět jisté psychické i somatické účinky. |
| s-164
| Za přítomnosti sugestivní komponenty zdají se slova dostatečně přesvědčujícími jako pravdivá. |
| s-165
| Tak jak to odpovídá tomuto úsudku o realitě, jsou účinky slov ještě dalekosáhlejší. |
| s-166
| Aby mohly být ještě stupňovány, je užito určitého triku, který spočívá v tom, že jako první psychickosomatický efekt je vyvolán polospánek hlavní myšlení. |