| s-102
| Za hlavní důvod je třeba pokládat kromě teoretické obtížnosti zvláště nedostatek údajů, které by charakterizovaly chování geomagnetického pole po dlouhou dobu. |
| s-103
| Kontinentální sedimenty kvartérního stáří, vyskytující se ve značných mocnostech na území Československa a zahrnující svou postupnou sedimentací téměř celý časový interval kvartéru, představují vedle mořských sedimentů jednu z mála možností, jak získat úplnější údaje o minulosti geomagnetického pole, i když jejich vyšetřování je velice náročné na vysokou citlivost používaných přístrojů a na techniku zpracování. |
| s-104
| Kvartérní sedimenty v Československu rozčleněné do geologických cyklů * až * dosahují celkové mocnosti více než # * . |
| s-105
| Lze v nich definovat glaciální cykly rozdělené obvykle na tři stadiální. |
| s-106
| Stáří sedimentů do # let bylo stanoveno pro základní profily radiokarbonovou metodou a pro starší bylo použito korelace mezi * dvou pleistocenních zvýšení hladiny moře a * interglaciálními půdami. |
| s-107
| Lze potom předpokládat, že doba trvání jednoho glaciálního cyklu byla # let. |
| s-108
| Výsledky paleomagnetických vyšetřování několika tisíc vzorků umožnily určit hodnoty deklinace a inklinace spolu s polohami paleomagnetických pólů, jak jsou uvedeny na * . |
| s-109
| Vyšetřené poznatky o charakteru geomagnetického pole v období kvartéru ukazují, že pole vykazovalo v deklinaci a inklinaci cyklické změny a kmity o několika různých periodách, které se přes sebe překládaly. |
| s-110
| Kvazisinusoidální vlny vyjadřující vyrovnaný průběh středních hodnot se postupně mění ze záporných hodnot pro nejstarší časový úsek, pro inklinaci k hodnotám kolem # v současnosti. |
| s-111
| Deklinace se mění od # přes nulové hodnoty směrem k hodnotám kolem # . |
| s-112
| Názorně lze tento opakující se pulzující proces s postupným posunem pozorovat na drahách přemisťování magnetických pólů. |
| s-113
| Dráhy na tomto obrázku byly určeny pouze pro graficky vyhlazený průběh změn a * . |
| s-114
| Ukazuje se, že pro nejstarší období před # lety docházelo ke kmitání magnetického pólu z oblasti jižního geografického pólu směrem k Austrálii a Japonsku. |
| s-115
| Další cyklus se projevil vychýlením pólu do oblasti severního geografického pólu a zpětným kmitem přes Sibiř k Indonésii a zpět. |
| s-116
| Další mladší úsek se projevil vychýlením magnetického pólu do oblasti Atlantiku. |
| s-117
| Obdobně tomu bylo i pro nejmladší dva cykly, při nichž se magnetický pól přesunul na přechodnou dobu do ještě nižších šířek. |
| s-118
| Je pozoruhodné, že postupný kmitavý přesun od jižního pólu v době inverze k pólu severnímu se dál převážně přibližně po velké kružnici odpovídající poledníkům # * délky a # * délky. |
| s-119
| V oblasti Atlantiku, kde lze kmity pólu identifikovat, se nachází hřeben, podél něhož s největší pravděpodobností dochází k rozestupování dna oceánu. |
| s-120
| Obdobně tomu je i u poledníku podél východního pobřeží Asie, kde probíhá příkopová propadlina. |
| s-121
| Ze získaných výsledků vyplývá, že geomagnetické pole pravděpodobně vykazovalo postupné změny v poloze své magnetické osy přemísťující se z oblasti jižního do oblasti severního pólu v průměru # * za dobu přibližně miliónu let formou dlouhodobých kmitů vyvolaných určitým impulsem opakujícím se s periodou kolem # let. |
| s-122
| Kromě toho se vyskytují ne vždy výrazné změny s periodou # let. |
| s-123
| Získané výsledky paleomagnetického výzkumu kvartérních sedimentů lze dále využít hlavně ve třech směrech, k upřesňování teorie vzniku a regenerace geomagnetického pole, zvláště pokud jde o jeho zdroje, ke geologickým korelacím v kvartéru a ke studiu dob ledových. |
| s-124
| Existují čtyři typy možných vazeb mezi zemským jádrem a pláštěm, viskósní, turbulentní, elektromagnetická a inerciální. |
| s-125
| Dosud se předpokládalo, že tato vazba je převážně elektromagnetické povahy v tom smyslu, že síly elektromagnetického původu zabezpečují vzájemnou soudržnost jádra a pláště. |
| s-126
| V tom případě by také precese obou těchto celků probíhala se stejnou amplitudou. |
| s-127
| Bullard ukázal, že kdyby tomu tak nebylo, musely by se projevovat značné magnetické efekty. |
| s-128
| Je známo, že rychlost precese určitého planetárního tělesa je přímo úměrná jeho dynamické elipticitě. |
| s-129
| Její velikost pro jádro představuje v důsledku menšího zploštění jádra pouze tři čtvrtiny hodnoty elipticity pláště. |
| s-130
| Proto by jádro vykonávalo precesi v případě, že není pevně vázáno s pláštěm, pouze tříčtvrtinovou rychlostí precese pláště. |
| s-131
| Zatím se předpokládalo, že jádro a plášť jsou spojeny vazbami vyvolanými jejich relativním pohybem. |
| s-132
| Je však možné, a naše nové výsledky ukazující výrazné geomagnetické změny tomu nasvědčují, že tato vazba je pouze částečná a že tedy jádro vykonává precesi po vlastní dráze a plášť po jiné, přičemž se po určité době obě dráhy opět k sobě přibližují. |
| s-133
| Potom dipólová složka geomagnetického pole může být prakticky totožná s osou precese jádra. |
| s-134
| Tím způsobem je možno dospět také k vysvětlení kývavých pohybů magnetické osy a dokonce k objasnění příčin inverzí geomagnetického pole. |
| s-135
| Jestliže perioda precese pláště je přibližně rovna # let, potom perioda precese jádra by činila kolem # * pole. |