Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 102 - 201 of 162 • previous

s-102 Výroba je tak nerozlučnou jednotou stránek.
s-103 Prvá, vztah lidí k přírodě, je charakterizována stupněm rozvoje výrobních sil, druhá, vztahy mezi lidmi navzájem, je charakterizována existujícími ekonomickými vztahy.
s-104 Obě tyto stránky výroby se neustále mění a vyvíjejí.
s-105 To, že postupem doby se neustále zdokonalují výrobní síly, se nemusí zvlášť dokazovat.
s-106 Neustálým změnám podléhají však také ekonomické vztahy mezi lidmi, které na různých stupních vývoje lidské společnosti nabývají různých historicky přechodných forem.
s-107 Tyto historicky přechodné formy ekonomických vztahů, výrobních i distribučních, jsou podmíněny především převládajícím typem vlastnictví výrobních prostředků.
s-108 Vlastnictvím výrobních prostředků politická ekonomie rozumí objektivní skutečnost ovládání základních činitelů výroby jednotlivcem, skupinou jednotlivců nebo celou společností.
s-109 To se projevuje v tom, že tyto subjekty, jednotlivec, skupina jednotlivců nebo celá společnost, si přivlastňují výsledky výroby.
s-110 Z toho také vyplývá, že vlastnictví výrobních prostředků může mít různé formy, z nichž základní a také extrémně protichůdné jsou dvě vlastnictví, soukromé a společenské.
s-111 Je zřejmé, že výrobní i distribuční vztahy mezi lidmi podmíněné kooperací a dělbou práce budou jiné tam, kde vlastnictví výrobních prostředků je soukromé, a jiné tam, kde je společenské.
s-112 Tak soukromé vlastnictví povede k tomu, že spojitost práce jednotlivých specializovaných výrobců se nemůže projevit bezprostředně ve společenském řízení celého výrobního procesu, ale pouze prostřednictvím výměny jejich výrobků jako zboží.
s-113 Soukromým vlastnictvím oddělení výrobci mohou být navenek spojeni pouze trhem, prostřednictvím koupě, prodeje.
s-114 Naproti tomu společenské vlastnictví ruší tuto izolovanost výrobců, ruší vztahy koupě, prodeje jako jediné možné pojítko specializovaných výrobců a umožňuje společenské řízení celého hospodářského organismu.
s-115 Forma vlastnictví výrobních prostředků nabývá zvlášť velkého významu tam, kde výrobní síly jsou již natolik pokročilé, že umožňují lidem, aby vyrobili více, než potřebují k uhájení své minimální existence.
s-116 Soukromé vlastnictví výrobních prostředků vede k tomu, že tento přebytek, nadvýrobek, se stává základem rozdělení společnosti na dvě základní třídy, na třídu vykořisťovaných, kteří svou prací vytvářejí nejenom produkt nutný k obnově jejich pracovní síly, ale též nadvýrobek, který si přivlastňuje třída vykořisťovatelů, velkých vlastníků výrobních prostředků.
s-117 Naproti tomu společenské vlastnictví výrobních prostředků ruší takovéto dělení společnosti na třídy a umožňuje racionálně využít nadvýrobek v souladu se zájmy společnosti jako celku.
s-118 Vidíme tak, že ekonomické vztahy vystupují vždy v konkrétní historické formě, která je podmíněna především charakterem vlastnictví výrobních prostředků.
s-119 V dějinách lidské společnosti se vystřídalo pět takovýchto základních historicky určitých typů ekonomických vztahů, kterým odpovídá pět základních hospodářských řádů.
s-120 Jsou to řád prvobytně pospolný, prakomunismus, otrokářský, feudální, kapitalistický, socialistický.
s-121 Prvobytně pospolné ekonomické vztahy jsou charakterizovány tím, že lidé si společně přivlastňují výsledky společné primitivní výroby.
s-122 Neexistuje soukromé vlastnictví, neexistuje nadvýrobek, a proto neexistují ani třídy.
s-123 Takovéto ekonomické vztahy vedou k nejdemokratičtější správě rodové pospolitosti, neexistuje stát jako orgán, násilí jedné třídy vůči třídám jiným.
s-124 Otrokářské ekonomické vztahy jsou charakterizovány tím, že třída otrokářů, která vlastní nejenom výrobní prostředky, ale též lidské pracovní síly, otroky, si přivlastňuje nadvýrobek, který je plodem jejich kolektivní práce.
s-125 Takovéto ekonomické poměry vedou poprvé k existenci státu, který je orgánem třídy otrokářů, lhostejno zda jeho forma je demokratická nebo despotická.
s-126 Jde o stát sloužící k ujařmení otroků.
s-127 Feudální ekonomické vztahy jsou charakterizovány tím, že třída privilegovaných pozemkových vlastníků feudální šlechty si přivlastňuje nadvýrobek vytvořený malovýrobci, nevolníky.
s-128 Kapitalistické ekonomické vztahy jsou charakterizovány tím, že třída kapitalistických vlastníků výrobních prostředků si přivlastňuje nadvýrobek vytvořený svobodnými námezdními dělníky, kteří jsou soustředěni ve velkém počtu na koncentrovaných pracovištích.
s-129 Takovýmto ekonomickým vztahům nejlépe odpovídá demokratická forma státu, která zastírá jeho buržoazně třídní charakter.
s-130 Socialistické ekonomické vztahy jsou charakterizovány společenským vlastnictvím výrobních prostředků, které ruší izolovanost jednotlivých výrobců a umožňuje společenské řízení celého hospodářského života v zájmu celé společnosti.
s-131 Rozvoj socialistických ekonomických vztahů vede k překonání všech třídních rozdílů, k vytvoření společnosti svobodných a rovných pracovníků, a tím také vytváří předpoklady pro úplný zánik státu jako orgánu třídního násilí.
s-132 Tento nárys vývoje ekonomických vztahů mezi lidmi podává ovšem jenom hrubý přehled.
s-133 V jednotlivých zemích a částech světa každý z uvedených základních typů ekonomických vztahů měl řadu zvláštností.
s-134 V některých částech světa také posloupnost vývoje nebyla přesně taková, v českých zemích jako ve většině evropských zemí rozklad prvobytně pospolného řádu ústil přímo ve feudalismus.
s-135 Kromě toho tento přehled abstrahuje od velmi obecného a ve většině hospodářských řádů rozšířeného typu ekonomických vztahů malovýroby zboží, která provázela otrokářství, feudalismus a na jeho sklonku, kdy se zvláště rozšířila, tvořila základnu kapitalistického vývoje.
s-136 Jaké jsou příčiny tohoto vývoje.
s-137 Proč se ekonomické vztahy mezi lidmi neustále mění, proč jejich nižší typy jsou postupně nahrazovány vyššími.
s-138 Na první pohled je zřejmé, že ekonomické vztahy mezi lidmi nemohou být stejné tam, kde se lidé společně zabývali primitivním lovem, nebo tam, kde individuálním způsobem obdělávají svá pole a vyrábějí řemeslné výrobky, a třeba tam, kde jsou v širších pracovních kolektivech soustředěni v moderních, technicky vyspělých továrnách.
s-139 Tak, jak se mění stupeň vývoje výrobních sil a jak v důsledku toho nabývá nových rysů kooperace a dělba práce, tak se mění také ekonomické vztahy mezi lidmi, jejichž nižší historické formy ustupují vyšším formám.
s-140 Charakter ekonomických vztahů je tedy určován stupněm rozvoje výrobních sil.
s-141 To si nyní osvětlíme na několika příkladech.
s-142 Viděli jsme, že historicky prvním typem ekonomických vztahů byly vztahy prvobytně pospolné, kde si lidé kolektivně přisvojovali výsledky své výroby, kde neexistovalo soukromé vlastnictví.
s-143 Jinak tomu nemohlo být proto, že výrobní nástroje byly natolik primitivní, že nutně podmiňovaly společnou práci celého kolektivu, neboť jedinec sám v boji s přírodou nemohl obstát.
s-144 Nebylo také možné, aby někdo pracoval a někdo jiný žil z jeho práce, protože produktivita práce byla tak nízká, že neexistoval nadvýrobek, bezprostřední výrobci vyráběli jenom tolik, kolik potřebovali k reprodukci svého života.
s-145 Tomuto stupni vývoje výrobních sil odpovídalo jedině společenské vlastnictví výrobních prostředků, kolektivní přisvojování a rovnostářské rozdělování vyrobených životních prostředků.
s-146 Situace se změnila teprve tenkráte, když lidé přecházeli od primitivního lovu a zemědělství k specializovanému chovu dobytka a řemeslné výrobě.
s-147 Zde již potřeba kolektivnosti práce postupně mizí, výrobní proces se individualizuje.
s-148 Tomu odpovídá vznik soukromého vlastnictví.
s-149 Současně rozvoj výrobních nástrojů vyvolává takovou produktivitu práce, která umožňuje existenci nadvýrobku.
s-150 Vznikem soukromého vlastnictví a nadvýrobku je potom otevřena cesta takovým ekonomickým vztahům, které jsou založeny na vykořisťování jedné společenské třídy, otroci, nevolníci, námezdní dělníci, jinou vládnoucí třídou, otrokáři, šlechta, kapitalisté.
s-151 Také střídání těchto vykořisťovatelských řádů bylo vyvoláno rozvojem výrobních sil.
s-152 Tak potřebě velkého soustředění pracovních sil na jednom pracovišti, řemeslné velkodílny, zemědělské latifundie, doly, stavby zavodňovacích kanálů, budov při primitivní technice, odpovídá otrokářství, převládnutí malovýroby ve městě i na vesnici odpovídá feudalismu, koncentrované tovární velkovýrobě pak kapitalismus.
s-153 Avšak kapitalismus současně tím, že vede k nebývale rychlému a vysokému zespolečenštění výroby na základě koncentrované strojové velkovýroby, prohlubuje dělbu práce, vytváří předpoklady pro opětovné nastolení společenského vlastnictví na vyšším stupni, pro socialistické ekonomické vztahy.
s-154 Těchto několik příkladů potvrzuje, že charakter ekonomických vztahů je určen stupněm rozvoje výrobních sil, které se neustále nepřetržitě vyvíjejí.
s-155 Určitý stupeň jejich vývoje vyvolává v život určitý typ ekonomických vztahů, určitý hospodářský řád.
s-156 Tyto ekonomické vztahy jsou zpočátku v souladu s rozvíjejícími se výrobními silami.
s-157 Avšak další rozvoj výrobních sil počíná překračovat jejich rámec, který se stává příliš těsným, a dochází k přeměně ekonomických vztahů nižšího typu v ekonomické vztahy typu vyššího.
s-158 To je základní ekonomický zákon umožňující správně analyzovat ten či jiný typ ekonomických vztahů.
s-159 To je také jádro marxistického materialistického pojetí dějin.
s-160 Tato závislost charakteru ekonomických vztahů na stupni rozvoje výrobních sil je ovšem v praxi méně přímočará a komplikovanější.
s-161 Ekonomické zákony nemohou působit tak bezpodmínečně a přímočaře jako zákony přírodní.
s-162 Dotýkají se úzce zájmu lidí, zájmu společenských tříd, a nemohou se uskutečnit jinak než skrze jejich jednání.

Text viewDownload CoNNL-U