| s-101
| Jak jsme však viděli, lidé při výrobě vstupují nejenom do určitých vztahů k přírodě, jejíž látky přetvářejí ke svému užitku, ale též sami k sobě navzájem. |
| s-102
| Výroba je tak nerozlučnou jednotou stránek. |
| s-103
| Prvá, vztah lidí k přírodě, je charakterizována stupněm rozvoje výrobních sil, druhá, vztahy mezi lidmi navzájem, je charakterizována existujícími ekonomickými vztahy. |
| s-104
| Obě tyto stránky výroby se neustále mění a vyvíjejí. |
| s-105
| To, že postupem doby se neustále zdokonalují výrobní síly, se nemusí zvlášť dokazovat. |
| s-106
| Neustálým změnám podléhají však také ekonomické vztahy mezi lidmi, které na různých stupních vývoje lidské společnosti nabývají různých historicky přechodných forem. |
| s-107
| Tyto historicky přechodné formy ekonomických vztahů, výrobních i distribučních, jsou podmíněny především převládajícím typem vlastnictví výrobních prostředků. |
| s-108
| Vlastnictvím výrobních prostředků politická ekonomie rozumí objektivní skutečnost ovládání základních činitelů výroby jednotlivcem, skupinou jednotlivců nebo celou společností. |
| s-109
| To se projevuje v tom, že tyto subjekty, jednotlivec, skupina jednotlivců nebo celá společnost, si přivlastňují výsledky výroby. |
| s-110
| Z toho také vyplývá, že vlastnictví výrobních prostředků může mít různé formy, z nichž základní a také extrémně protichůdné jsou dvě vlastnictví, soukromé a společenské. |
| s-111
| Je zřejmé, že výrobní i distribuční vztahy mezi lidmi podmíněné kooperací a dělbou práce budou jiné tam, kde vlastnictví výrobních prostředků je soukromé, a jiné tam, kde je společenské. |
| s-112
| Tak soukromé vlastnictví povede k tomu, že spojitost práce jednotlivých specializovaných výrobců se nemůže projevit bezprostředně ve společenském řízení celého výrobního procesu, ale pouze prostřednictvím výměny jejich výrobků jako zboží. |
| s-113
| Soukromým vlastnictvím oddělení výrobci mohou být navenek spojeni pouze trhem, prostřednictvím koupě, prodeje. |
| s-114
| Naproti tomu společenské vlastnictví ruší tuto izolovanost výrobců, ruší vztahy koupě, prodeje jako jediné možné pojítko specializovaných výrobců a umožňuje společenské řízení celého hospodářského organismu. |
| s-115
| Forma vlastnictví výrobních prostředků nabývá zvlášť velkého významu tam, kde výrobní síly jsou již natolik pokročilé, že umožňují lidem, aby vyrobili více, než potřebují k uhájení své minimální existence. |
| s-116
| Soukromé vlastnictví výrobních prostředků vede k tomu, že tento přebytek, nadvýrobek, se stává základem rozdělení společnosti na dvě základní třídy, na třídu vykořisťovaných, kteří svou prací vytvářejí nejenom produkt nutný k obnově jejich pracovní síly, ale též nadvýrobek, který si přivlastňuje třída vykořisťovatelů, velkých vlastníků výrobních prostředků. |
| s-117
| Naproti tomu společenské vlastnictví výrobních prostředků ruší takovéto dělení společnosti na třídy a umožňuje racionálně využít nadvýrobek v souladu se zájmy společnosti jako celku. |
| s-118
| Vidíme tak, že ekonomické vztahy vystupují vždy v konkrétní historické formě, která je podmíněna především charakterem vlastnictví výrobních prostředků. |
| s-119
| V dějinách lidské společnosti se vystřídalo pět takovýchto základních historicky určitých typů ekonomických vztahů, kterým odpovídá pět základních hospodářských řádů. |
| s-120
| Jsou to řád prvobytně pospolný, prakomunismus, otrokářský, feudální, kapitalistický, socialistický. |
| s-121
| Prvobytně pospolné ekonomické vztahy jsou charakterizovány tím, že lidé si společně přivlastňují výsledky společné primitivní výroby. |
| s-122
| Neexistuje soukromé vlastnictví, neexistuje nadvýrobek, a proto neexistují ani třídy. |
| s-123
| Takovéto ekonomické vztahy vedou k nejdemokratičtější správě rodové pospolitosti, neexistuje stát jako orgán, násilí jedné třídy vůči třídám jiným. |
| s-124
| Otrokářské ekonomické vztahy jsou charakterizovány tím, že třída otrokářů, která vlastní nejenom výrobní prostředky, ale též lidské pracovní síly, otroky, si přivlastňuje nadvýrobek, který je plodem jejich kolektivní práce. |
| s-125
| Takovéto ekonomické poměry vedou poprvé k existenci státu, který je orgánem třídy otrokářů, lhostejno zda jeho forma je demokratická nebo despotická. |
| s-126
| Jde o stát sloužící k ujařmení otroků. |
| s-127
| Feudální ekonomické vztahy jsou charakterizovány tím, že třída privilegovaných pozemkových vlastníků feudální šlechty si přivlastňuje nadvýrobek vytvořený malovýrobci, nevolníky. |
| s-128
| Kapitalistické ekonomické vztahy jsou charakterizovány tím, že třída kapitalistických vlastníků výrobních prostředků si přivlastňuje nadvýrobek vytvořený svobodnými námezdními dělníky, kteří jsou soustředěni ve velkém počtu na koncentrovaných pracovištích. |
| s-129
| Takovýmto ekonomickým vztahům nejlépe odpovídá demokratická forma státu, která zastírá jeho buržoazně třídní charakter. |
| s-130
| Socialistické ekonomické vztahy jsou charakterizovány společenským vlastnictvím výrobních prostředků, které ruší izolovanost jednotlivých výrobců a umožňuje společenské řízení celého hospodářského života v zájmu celé společnosti. |
| s-131
| Rozvoj socialistických ekonomických vztahů vede k překonání všech třídních rozdílů, k vytvoření společnosti svobodných a rovných pracovníků, a tím také vytváří předpoklady pro úplný zánik státu jako orgánu třídního násilí. |
| s-132
| Tento nárys vývoje ekonomických vztahů mezi lidmi podává ovšem jenom hrubý přehled. |
| s-133
| V jednotlivých zemích a částech světa každý z uvedených základních typů ekonomických vztahů měl řadu zvláštností. |
| s-134
| V některých částech světa také posloupnost vývoje nebyla přesně taková, v českých zemích jako ve většině evropských zemí rozklad prvobytně pospolného řádu ústil přímo ve feudalismus. |
| s-135
| Kromě toho tento přehled abstrahuje od velmi obecného a ve většině hospodářských řádů rozšířeného typu ekonomických vztahů malovýroby zboží, která provázela otrokářství, feudalismus a na jeho sklonku, kdy se zvláště rozšířila, tvořila základnu kapitalistického vývoje. |
| s-136
| Jaké jsou příčiny tohoto vývoje. |
| s-137
| Proč se ekonomické vztahy mezi lidmi neustále mění, proč jejich nižší typy jsou postupně nahrazovány vyššími. |
| s-138
| Na první pohled je zřejmé, že ekonomické vztahy mezi lidmi nemohou být stejné tam, kde se lidé společně zabývali primitivním lovem, nebo tam, kde individuálním způsobem obdělávají svá pole a vyrábějí řemeslné výrobky, a třeba tam, kde jsou v širších pracovních kolektivech soustředěni v moderních, technicky vyspělých továrnách. |
| s-139
| Tak, jak se mění stupeň vývoje výrobních sil a jak v důsledku toho nabývá nových rysů kooperace a dělba práce, tak se mění také ekonomické vztahy mezi lidmi, jejichž nižší historické formy ustupují vyšším formám. |
| s-140
| Charakter ekonomických vztahů je tedy určován stupněm rozvoje výrobních sil. |
| s-141
| To si nyní osvětlíme na několika příkladech. |
| s-142
| Viděli jsme, že historicky prvním typem ekonomických vztahů byly vztahy prvobytně pospolné, kde si lidé kolektivně přisvojovali výsledky své výroby, kde neexistovalo soukromé vlastnictví. |
| s-143
| Jinak tomu nemohlo být proto, že výrobní nástroje byly natolik primitivní, že nutně podmiňovaly společnou práci celého kolektivu, neboť jedinec sám v boji s přírodou nemohl obstát. |
| s-144
| Nebylo také možné, aby někdo pracoval a někdo jiný žil z jeho práce, protože produktivita práce byla tak nízká, že neexistoval nadvýrobek, bezprostřední výrobci vyráběli jenom tolik, kolik potřebovali k reprodukci svého života. |
| s-145
| Tomuto stupni vývoje výrobních sil odpovídalo jedině společenské vlastnictví výrobních prostředků, kolektivní přisvojování a rovnostářské rozdělování vyrobených životních prostředků. |
| s-146
| Situace se změnila teprve tenkráte, když lidé přecházeli od primitivního lovu a zemědělství k specializovanému chovu dobytka a řemeslné výrobě. |
| s-147
| Zde již potřeba kolektivnosti práce postupně mizí, výrobní proces se individualizuje. |
| s-148
| Tomu odpovídá vznik soukromého vlastnictví. |
| s-149
| Současně rozvoj výrobních nástrojů vyvolává takovou produktivitu práce, která umožňuje existenci nadvýrobku. |
| s-150
| Vznikem soukromého vlastnictví a nadvýrobku je potom otevřena cesta takovým ekonomickým vztahům, které jsou založeny na vykořisťování jedné společenské třídy, otroci, nevolníci, námezdní dělníci, jinou vládnoucí třídou, otrokáři, šlechta, kapitalisté. |
| s-151
| Také střídání těchto vykořisťovatelských řádů bylo vyvoláno rozvojem výrobních sil. |
| s-152
| Tak potřebě velkého soustředění pracovních sil na jednom pracovišti, řemeslné velkodílny, zemědělské latifundie, doly, stavby zavodňovacích kanálů, budov při primitivní technice, odpovídá otrokářství, převládnutí malovýroby ve městě i na vesnici odpovídá feudalismu, koncentrované tovární velkovýrobě pak kapitalismus. |
| s-153
| Avšak kapitalismus současně tím, že vede k nebývale rychlému a vysokému zespolečenštění výroby na základě koncentrované strojové velkovýroby, prohlubuje dělbu práce, vytváří předpoklady pro opětovné nastolení společenského vlastnictví na vyšším stupni, pro socialistické ekonomické vztahy. |
| s-154
| Těchto několik příkladů potvrzuje, že charakter ekonomických vztahů je určen stupněm rozvoje výrobních sil, které se neustále nepřetržitě vyvíjejí. |
| s-155
| Určitý stupeň jejich vývoje vyvolává v život určitý typ ekonomických vztahů, určitý hospodářský řád. |
| s-156
| Tyto ekonomické vztahy jsou zpočátku v souladu s rozvíjejícími se výrobními silami. |
| s-157
| Avšak další rozvoj výrobních sil počíná překračovat jejich rámec, který se stává příliš těsným, a dochází k přeměně ekonomických vztahů nižšího typu v ekonomické vztahy typu vyššího. |
| s-158
| To je základní ekonomický zákon umožňující správně analyzovat ten či jiný typ ekonomických vztahů. |
| s-159
| To je také jádro marxistického materialistického pojetí dějin. |
| s-160
| Tato závislost charakteru ekonomických vztahů na stupni rozvoje výrobních sil je ovšem v praxi méně přímočará a komplikovanější. |
| s-161
| Ekonomické zákony nemohou působit tak bezpodmínečně a přímočaře jako zákony přírodní. |
| s-162
| Dotýkají se úzce zájmu lidí, zájmu společenských tříd, a nemohou se uskutečnit jinak než skrze jejich jednání. |