| s-1
| Sté výročí smrti * * Erbena stalo se pro naše současné literárně- vědné obory podnětem k revizi z dnešního hlediska vědy, co z jeho odkazu básnického i vědeckého zůstává trvalou a pozitivní hodnotou, a to jak pro českou literaturu, tak i pro obor, který defacto založil, pro českou folkloristiku. |
| s-2
| Z rozsáhlého pole problémů kolem Erbena, folkloristy jsem si zvolila úsek zdánlivě nevelký. |
| s-3
| Vždyť za svého života vydal Erben necelé dvě desítky prozaických textů lidových. |
| s-4
| Připočteme- li k tomu rukopisné varianty tištěných verzí, nedokončené stylistické náčrtky a ty terénní záznamy, které jsou psány jeho vlastní rukou, i tak počet prozaických textů, zejména v porovnání s jeho písňovou sbírkou, zůstává relativně nízký, pouhých padesát čísel. |
| s-5
| A to je počet, který lze získat při systematickém terénním výzkumu od jediného vypravěče. |
| s-6
| Sám počet ovšem nikdy nerozhodoval a v našem případě to platí dvojnásob. |
| s-7
| Dokonce i okolnost, že se nám jednotlivé texty dochovaly v různých stupních rozpracovanosti, může nám být cennou pomůckou. |
| s-8
| Dává nám možnost porovnat Erbenovy záměry s jejich realizací, a to v několika etapách, od začátečnických pokusů až po mistrovské práce posledního období. |
| s-9
| Jinými slovy dává nám možnost na základě dnešních zkušeností oboru posoudit Erbenovu pracovní metodu a do značné míry tak rekonstruovat i ony stránky Erbenovy činnosti, o nichž se nám nezachovaly přímé zprávy. |
| s-10
| Procházíme- li dosavadní literaturou věnovanou jednotlivým složkám Erbenova pohádkového odkazu, nacházíme zdánlivě již práci vykonánu. |
| s-11
| Tak tomu však není. |
| s-12
| Překvapivé mezery jsou již v základní otázce přístupnosti pramenného materiálu, třebaže zde vykonal vpravdě obrovský kus práce * Grund. |
| s-13
| V polovině let třicátých vydal obsáhlou životopisnou monografii, která je nám pro mnoho otázek cenným pramenem. |
| s-14
| Grund zde stanovil časovou posloupnost dochovaných pohádkových textů, podrobně nás seznámil, většinou podle údajů z dochované korespondence, s Erbenovými názory a záměry, do detailů řešil autorství sběrů, k jednotlivým textům shledal všechny dostupné zmínky o Erbenových spolupracovnících, sběratelích a provedl také soustavnou revizi původu a stylistických kvalit jednotlivých Erbenových pohádkových textů a zápisů. |
| s-15
| Grund nám také připravil až dosud poslední kritické vydání Erbenových textů zachovaných v pozůstalosti a psaných jeho vlastní rukou a zpřístupnil v přehledné úpravě sebraných spisů i ostatní materiál, odborné stati, předmluvy k edicím staročeských památek, úryvky z deníků. |
| s-16
| Přes tuto obrovskou práci nám publikované materiály dnes již nestačí. |
| s-17
| Postrádáme již ohlášený svazek Erbenovy korespondence. |
| s-18
| Z pohádkoslovného materiálu Erbenovy pozůstalosti postrádáme zejména materiálové zápisky Erbenových spolupracovníků, které až dosud byly využity jedině k motivické revizi vlastních Erbenových textů. |
| s-19
| Prozradily by nám leccos nejen o prostředí, v němž se Erben pohyboval a jemuž do značné míry vtiskl i své vlastní názory, a byly by nám i důležitou širší základnou zjištění, které složky autentického lidového podání měl Erben možnost poznat, v jakém rozsahu a jakým prostřednictvím. |
| s-20
| Právě texty Erbenových spolupracovníků byly až dosud málo ceněny. |
| s-21
| Velká část pochází totiž od žáků jednotlivých Erbenových přátel, kteří psali látky doma slyšené jako školní úlohu. |
| s-22
| Vlastní materiál lidový tak prochází několikerým filtrem. |
| s-23
| Především je nepřímou cestou prostředkován již sám záměr sběratelský. |
| s-24
| Erben instruuje učitele, učitel žáka a žák se snaží v domácím prostředí, z něhož pochází, něco vhodného objevit. |
| s-25
| Ne každá rodina je však vypravěčská a věc je o to složitější, že Erben se zajímá jen o ty látky, které by mu pomohly rozšířit znalosti mytologické. |
| s-26
| Dochází proto snadno k jevu, na který v konkrétních případech ukázal již Tille a podrobněji Grund, že je totiž látka odněkud bezostyšně opsána. |
| s-27
| Tyto bezpečně zjištěné případy pak vrhají špatné světlo i na ostatní materiál, který naopak, jak ukazují naše soudobé zkušenosti s touto metodou sběru, až dosud užívanou nejen sběrateli amatéry, nýbrž i odborně školenými folkloristy, bývá mnohdy motivicky i kompozičně přesnější než mnohá dodatečná rekonstrukce údajně slyšeného textu, kam školený badatel mimoděk vnáší prvky, po nichž pátrá a o nichž se domnívá, že je v různých náznacích v textu našel. |
| s-28
| Avšak ani ve vlastním Erbenově sběratelském přínosu nejsou vyloučeny další, třebaže jen drobné doplňky. |
| s-29
| Tři takové ukázky vybrané z Erbenovy písňové pozůstalosti uveřejnil v souborném čtenářském vydání Erbenových pohádek * Lužík. |
| s-30
| Určité materiálové doplňky nalezneme porůznu i v jiné souvislosti. |
| s-31
| Narážky na * námětů místní tradice si Erben poznamenal ve svém cestopisném deníku, kam si zaznamenal průběh svého pobytu na hradě Točníku. |
| s-32
| Grund tuto cestu klade k roku # , tedy ještě před první Erbenovu cestu na Chodsko. |
| s-33
| Líčení je cenné nejen raným záznamem určitých typů tradic, nýbrž především svou atmosférou a ukazuje zřetelně, jak neúnavný byl Erben při pátrání po ústních tradicích všeho druhu. |
| s-34
| Počíná si velmi systematicky. |
| s-35
| Dokonce výslovně poznamenává i negativní pozorování, že k určitému objektu, k němuž by se tradice dala očekávat, lidé již ničeho nevědí. |
| s-36
| Podle množství a druhu informací poznamenáváme, že Erben je zkušeným terénním pracovníkem, dovede navázat hovor s lidmi nejrůznějšího druhu, od chudé podruhyně až po správce hradu, a od každého si poznamenává nějakou drobnost, která by se později mohla hodit. |
| s-37
| A tento styk s lidmi je později oním reálným zázemím, kam si promítne fantazie básníkova děj dávno minulý obsažený v lidové pohádce. |
| s-38
| Tady někde je třeba hledat kořeny jadrné češtiny, dialogů babičky, pomocnice nebo babičky, bytné v mistrovsky přetlumočené pohádce o nesmrtelném Kostějovi, tuto otázku rozvedeme dále podrobněji, a mnoha dalších analogických případů Erbenovy tvorby. |
| s-39
| Za zmínku také stojí, že v Erbenově formulaci místních tradic o Točníku není ani stopy onoho odstupu profesionálních historiků pozdějších období, kteří se od lidových tradic zřetelně distancovali, protože pramenná hodnota lidových pověstí a historických narážek je zpravidla nízká. |
| s-40
| Erben, ač sám povoláním historik, dopřává lidové tradici právo, které má poezie proti vědě, právo na naivní smyšlenku. |
| s-41
| Také v Erbenových odborných pojednáních nacházíme porůznu citované lidové prozaické tradice. |
| s-42
| Ty nám však o Erbenovi, sběrateli nic neříkají. |
| s-43
| Podle pravidel své doby Erben neuvádí způsob, jak a od koho věc získal, s výjimkou poznamenání, k nimž se ještě vrátíme. |
| s-44
| O lidových tradicích se zmiňuje ve výkladu o dějinách Chodů. |
| s-45
| Několik textů v podobě regestu je včleněno v jeho pojednání Vídy či sudice, které přednesl ve Společnosti nauk v roce # . |
| s-46
| Metodickou novinkou je způsob, jímž cituje lidový text z Chrudimska. |
| s-47
| Je to jeden z prvních případů v dějinách naší folkloristiky vůbec, kdy autor usiluje o přesné uvedení lidového informátora i jeho způsobu podání. |
| s-48
| Erben zde říká. |
| s-49
| Jednu takovou pověst jisté ženy z chrudimského kraje podáváme týmiž slovy, jak vypravována byla. |
| s-50
| Vypravěčka vypráví věc jako vlastní zážitek v první osobě s některými zvláštnostmi hovorové češtiny. |
| s-51
| V Erbenově komentáři je cenný postřeh, že se zde v postavě stařeny velké od země až do stropu stýká podání o sudicích s pověstí o divých ženách. |
| s-52
| Erben se pokouší o racionální výklad založený na zdravotním stavu, respektive psychickém rozpoložení šestinedělky. |
| s-53
| Zároveň však je mu jasné, že vypravěčka reaguje ve smyslu obecných ustálených představ. |
| s-54
| Nebylo by toho jistého, vždy stejně se opakujícího obrazu, kdyby jej pevná víra v tyto bytosti již napřed nebyla připravila. |
| s-55
| Erben nám tu zároveň podává další důkaz svého smyslu pro obecné zákonitosti folklóru, pro onen pevný řád, který dovedl z materiálu vyhmátnout a ve své tvorbě aplikovat, jak na to upozornil ve své charakteristice Erbenova pohádkového slohu * Vodička. |
| s-56
| Pro posouzení tohoto příkladu není podstatné, jak Erben k textu přišel. |
| s-57
| Je velmi pravděpodobné, že jej sám nezapsal, důležité je však to, že jej dovedl správně posoudit. |
| s-58
| Již to je nám důkazem, třebaže jen nepřímým, že Erben byl zkušeným folkloristou v moderním slova smyslu, který dovedl odloučit charakteristické od nahodilého. |
| s-59
| U tohoto příkladu jsme se zastavili podrobněji ze dvou důvodů. |
| s-60
| Jednak proto, že jde o ukázku Erbenova postupu z poměrně raného období, několik let před tím, nežli sestavoval svá poznamenání, jednak nám právě tento případ, kdy jde o jedno z nejzamilovanějších témat, o jednu z typických původně slovanských mytologických bytostí, ukazuje autorovu pečlivost. |
| s-61
| Erben se nedá svést k tomu, aby tajemnou návštěvnici u šestinedělky přímo označil jako sudičku. |
| s-62
| Zatímco se nerozpakuje provádět motivické retuše ve výsledném textu, který je určen pro tisk, je tomu tak například i v jednom z překladů ve výboru slovanských pohádek, kde Erben přehodil charakteristiky v textu vystupujících pověrečných bytostí tak, jak to sám pokládá za správné, obě roviny, povinnost vědce a právo básníka, přísně odlišuje. |
| s-63
| Proto nepokládám za správný předpoklad Grundův, že jednu z variant, podle níž Erben motivicky korigoval výchozí text pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký, verzi žebráckou, Erben jenom předstírá, že ji kdy měl a že právě domněle bájeslovná místa pohádky, o něž opíral svůj zidealizovaný výklad, jsou výplodem jeho básnické představivosti. |
| s-64
| Jestliže Erben hovoří o žebrácké verzi ve svém poznamenání, tedy v komentáři, který chystá pro své texty z vlastní vůle a kde své zásady uvádí s přesností do té chvíle ani pro odborně vydávané sbírky lidového podání neznámou a nepožadovanou, nemáme důvodů mu nevěřit. |
| s-65
| Jestliže se, jak Grund uvádí na podporu své teze, žebrácký variant v pozůstalosti nezachoval, není to jistě důkazem. |
| s-66
| Erben jej mohl jen vyslechnout a nezaznačit nebo mohl být záznam někomu zapůjčen a ztracen. |
| s-67
| Erbenova poznamenání k pěti stylisticky nejpropracovanějším pohádkovým textům, jak je chystal pro souborné a neuskutečněné vydání českých pohádek, jsou nám důležitým pramenem osvětlujícím stupeň Erbenových znalostí i mnohé z jeho tvůrčího postupu. |
| s-68
| Odhlédneme- li od dobově podmíněné tendence posilovat prvky bájeslovné, Erbenovy poznámky nám opět ilustrují především jeho smysl pro podstatné a nepodstatné, jeho snahu určit každému textu jeho správné místo v širším společenství pohádky slovanské a evropské. |
| s-69
| Je až ku podivu, jak na samém počátku pohádkového bádání dovedl tuto základní vlastnost pro každý ze svých komentovaných textů správně odhadnout. |
| s-70
| Správně odhadl, že texty Živá voda a Pták Ohnivák a liška Ryška jsou dvě odlišné látky, nikoli jenom verze téže látky, jak je charakterizuje ještě Grund. |
| s-71
| Poslední, revidované vydání mezinárodního látkového katalogu dává za pravdu Erbenovi. |
| s-72
| Také v případě látky Zlatovláska odhadl správně, že jde o látku ve svém pojetí ojedinělou. |
| s-73
| To se plně potvrdilo už tím, že v českém katalogu je většina textů zapsaných v průběhu následujících sto let odvozena od textu Erbenova, přitom je příznačné, že v jedné z Kubínových verzí z Podkrkonoší se ještě o půlstoletí později vyskytl motiv ze série hrdinových nadlidských úkolů, který navazuje na rukopisnou původní terénní verzi Erbenovu, jak se nám zachovala z pozůstalosti. |
| s-74
| Hrdina má pokácet les dřevěnou pilou a sebrat maková zrnka, v Erbenově verzi má sebrat zaseté proso. |
| s-75
| Tille si neuvědomil tuto spojitost a charakterizuje uvedený motiv jako výpůjčku z látky Dívka kouzelnice. |
| s-76
| Pro nás je to důkazem, že jde o ustálenou lokální verzi severovýchodních Čech. |
| s-77
| Katalog Aarneho, Thompsonův tuto kombinaci neuvádí vůbec. |
| s-78
| Naproti tomu k látce Tři zlaté vlasy děda Vševěda uvádí Erben celou řadu variant slovanských i ostatních evropských národů a na její obecnou rozšířenost upozorňuje výslovně hned v úvodní větě Poznamenání. |
| s-79
| Tyto Erbenovy znalosti mají praktický důsledek. |
| s-80
| Jestliže je Erben přesvědčen o rozšíření pohádkového typu, počíná si * . |
| s-81
| Není náhodou, říká- li Grund o látce Tři zlaté vlasy děda Vševěda, že je skrz naskrz umělým výtvorem básníkovým, v látce Zlatovláska skutečně vychází z původní verze a jen ji retušuje. |
| s-82
| Počet zvířecích pomocníků upravuje na tři a uložené úkoly hrdinovy nahrazuje poetičtějšími, předesílá úvodní motiv o babičce přinášející hada, vypouští projížďku sluhy s pánem, na látkovém schématu se však nic nemění. |
| s-83
| I v tom můžeme pozorovat Erbenův neobyčejně odpovědný přístup k svému úkolu. |
| s-84
| Nikde nezasahuje zbytečně. |
| s-85
| V práci s osnovou lidových pohádek nechce být spisovatelem, nýbrž restaurátorem, který vrací věkem zašlému šperku znovu jeho lesk a nepokládá za chybné dosadit nebo vyměnit za vhodnější jednotlivé jeho kameny. |
| s-86
| Uvedené příklady nás přenesly do sféry srovnávacího pohádkosloví. |
| s-87
| Česká škola pohádkoslovná věnovala rozboru Erbenových námětů mnoho úsilí. |
| s-88
| Výsledky, jichž se své doby dosáhlo, shrnul ve své životopisné monografii Erbena * Grund. |
| s-89
| Je přirozené, že dnes, po odstupu třiceti pěti let, * přibylo. |
| s-90
| Provádět však již dnes celkovou revizi by bylo předčasné. |
| s-91
| Národní i mezinárodní katalogy látek a motivů, zejména co do drobných slovesných druhů, nebyly ještě uzavřeny, v některých případech, jako u pověsti, jsou teprve v přípravném stadiu. |
| s-92
| A právě dílo Erbenovo překračuje úzce vymezený rámec vlastní fantastické pohádky mnoha směry. |
| s-93
| Už jsme se zmínili o Erbenově zájmu o pověsti lokální i o jeho znalostech látek pověrečných, jako byla již zmíněná povídka o šestinedělce z Chrudimska. |
| s-94
| Právě tyto pověrečné náměty dosvědčují, že měl Erben přímo intuitivní smysl pro stylové náležitosti jednotlivých typů prozaického folklóru. |
| s-95
| Látku o šestinedělce ponechává ve formě individuálního zážitku vyprávěného v první osobě, což je, jak stanovili vědci až mnohem později, jeden z velmi charakteristických rysů tohoto žánrového typu. |
| s-96
| Podobně rozpoznal Erben správně stylistickou osobitost textů o raráši Šetkovi, třebaže je sám nesbíral. |
| s-97
| Cyklus tak, jak jej zařadil do Čítanky slovanské, je jakoby souhrnem jediného vypravěčského odpoledne, ve skutečnosti však jde o kompilaci z několika pramenů získaných postupně od jednotlivých spolupracovníků. |
| s-98
| Erben zde vystihl stylotvornou hodnotu úvodní lokalizace. |
| s-99
| V Běcharech byl jeden sedlák. |
| s-100
| V Liběnicích v ovčárně zdržoval se taky raráš. |