| s-101
| Běžně mluvený jazyk se liší od dialektu tím, že není regionálně omezen, že není vázán na vymezenou skupinu typických uživatelů, že se nevyznačuje jednotností normy, nýbrž její značnou variabilitou, a to i regionální. |
| s-102
| Dialekt se liší rysem regionální omezenosti od všech ostatních útvarů, naproti tomu v jednotlivých dalších rysech, jimiž se liší od běžně mluveného jazyka, se diferencovaně stýká vždy s některým z dalších útvarů. |
| s-103
| Rys vázanosti na vymezenou skupinu uživatelů má v obecné rovině společný s hovorovým jazykem spisovným a zčásti i s vlastním jazykem spisovným, i když je ovšem rozdíl v konkrétním naplnění této skupiny. |
| s-104
| U dialektu jde o skupinu uživatelů vymezenou teritoriálně a sociálně, u jazyka spisovného o typické uživatele spisovného jazyka užívající této formy ve vymezené komunikativní sféře. |
| s-105
| Rys jednotnosti normy vyznačuje dialekt stejně jako jazyk spisovný, je ovšem v obou útvarech jiné povahy. |
| s-106
| Jednotnost normy dialektu je přirozeným důsledkem sociálních a komunikativních faktorů, regionální omezení dialektu, jeho někdejší uzavřenost, jednotnost normy spisovného jazyka jako konstitutivní rys spisovného jazyka vyplývá z komunikativních podmínek i z působení kulturní tradice a je podporována kodifikací. |
| s-107
| Pokud jde o rys kodifikovanosti normy, liší se jím spisovný jazyk od dialektu i od jazyka běžně mluveného. |
| s-108
| Diskusní je otázka kodifikovanosti normy spisovného jazyka hovorového. |
| s-109
| V některých nových sovětských pracích není tento rys přijímán jako určující pro hovorový jazyk spisovný, naopak se za charakteristický rys hovorové formy spisovné pokládá přítomnost nekodifikovaných prvků v jeho normě. |
| s-110
| Vytčené rysy vytvářejí dílčí svazky hierarchicky uspořádané. |
| s-111
| Jednotlivé rysy mohou být spjaty vzájemnými vztahy s dalšími rysy rozdílně podle zastoupení v útvarech, jejich kombinace může navozovat zastoupení dalšího rysu, který však nemusí být vzhledem k přítomnosti jiného rysu realizován. |
| s-112
| Tak nesporně souvisí s rysem jeho regionálního omezení jednotnost normy dialektu, nepřítomnost rysu regionálního omezení u běžně mluveného jazyka, tedy jeho nadregionální, nadteritoriální platnost je v souvislosti s rysem značné variantnosti jeho normy. |
| s-113
| U spisovného jazyka je však vztah obou rysů modifikován působením dalších faktorů. |
| s-114
| Setkáváme se sice i u spisovného jazyka s variantními prostředky, u jednotlivých jazyků v různé míře zastoupenými, ale jejich přítomnost ještě neznamená popření rysu jednotnosti normy. |
| s-115
| Zastoupení rysu opozičního, výskyt variantních prostředků, je tlumeno a brzděno požadavkem relativní jednotnosti spisovné normy, podporovaným i kodifikací. |
| s-116
| Podaný přehled určujících rysů a jejich zastoupení u jednotlivých útvarů a forem národního jazyka ukazuje, že typickým reprezentantem mluveného jazyka je právě běžně mluvený jazyk. |
| s-117
| Jen běžně mluvený jazyk je určen souborem rysů, které zahrnujeme pod pojem komplexní mluvenosti. |
| s-118
| Vedle vlastní podoby mluvené, zvukové, je to konstitutivní rys spontánnosti a dále rys situativnosti, neveřejnosti, neoficiálnosti, dialogičnosti. |
| s-119
| Dialekt se sice rovněž vyznačuje zastoupením všech rysů komplexní mluvenosti, ale navíc je ještě určován rysem regionální omezenosti a vázanosti na vymezený okruh nositelů. |
| s-120
| Speciální charakter má zastoupení rysu mluvenosti ve spisovném jazyce. |
| s-121
| Rys komplexní mluvenosti je vlastní jen hovorovému jazyku spisovnému, kdežto mluvenost v užším smyslu, forma realizace zvukovými prostředky, je ve spisovném jazyce zastoupena vedle plného a typického zastoupení formy realizace grafickými prostředky bez omezení. |
| s-122
| Zastoupení uvedených určujících rysů u jednotlivých útvarů a forem a jeho stupeň a intenzita jsou zčásti rozdílné podle specifické jazykové situace jednotlivých jazyků a liší se také v různých vývojových obdobích v závislosti na historických jazykově, společenských podmínkách. |
| s-123
| Tak se liší stupeň zastoupení rysu mluvenosti ve spisovném jazyce současném ve srovnání se staršími vývojovými obdobími, dnes je obecně vyšší, rozdílný je v jednotlivých jazycích a také v různých vývojových obdobích stupeň jednotnosti normy, mění se v průběhu vývoje spisovného jazyka sociální složení jeho nositelů i míra vázanosti fenoménu na tento rys. |
| s-124
| Na základě souboru uvedených rysů a jejich zastoupení i s přihlédnutím k rozdílům ve stupni zastoupení bylo by možno propracovat typologii spisovných jazyků slovanských nastíněnou * Brozovičem a v širší než jen slavistické sféře modifikovanou * Guchmanovou. |
| s-125
| Vymezení běžně mluveného jazyka v obecné rovině pomocí distinktivních rysů v odlišení od jiných útvarů a forem fungujících jako typické v specifické komunikativní sféře neřeší však ještě problematiku tohoto útvaru v jednotlivých jazycích. |
| s-126
| Podstata problému je v tom, zda existuje běžně mluvený jazyk jako strukturní útvar, třeba ve své normě diferencovaný, a to i teritoriálně, anebo zda se takový útvar dosud nevyhranil a není jej tedy možno charakterizovat pevným souborem znaků. |
| s-127
| V takovém případě se projevy v běžně dorozumívací sféře buď realizují dialektem, nebo mají ráz textů jazykově smíšených, jejichž prostředky oscilují mezi hovorovou * . |