s-101
| Pojetí obecně společenského jen jako abstrakce z poznatků speciálních společenských věd a tím i redukce sociologie na pouhou jejich metodologii. |
s-102
| Dosavadní vývoj sociologického myšlení ústí myslím v dost jednoznačné odmítnutí takovýchto či podobných koncepcí obecného odnímajících sociologii fakticky status samostatné vědní disciplíny. |
s-103
| Sociologie se všeobecně chápe jako svébytná teorie. |
s-104
| I metodologická redukce v millovském stylu počítá ovšem se sociologií jako teorií. |
s-105
| Avšak nelze ztotožňovat metodologii jako teorii se sociologickou teorií jako teorií o podstatě či povaze určité sféry skutečnosti, třebaže ve vlastním procesu bádání obojí se neustále vzájemně podmiňuje. |
s-106
| Hlavním, imanentním cílem vědy je vždycky předmětná teorie, kdežto hodnota metodologie je instrumentální a musí být měřena přínosem právě k této teorii. |
s-107
| Výchozí bází úvah o daném problému se musí podle našeho názoru stát realita společnosti v určitých svých přirozených dimenzích, totiž společnost jako určitá konkrétní strukturovaná totalita. |
s-108
| Ačkoli povaha a smysl lidského chování na všech úrovních a v jakýchkoliv vazbách a podobách mohou být adekvátně vysvětleny jedině v celkovém kontextu této totality, jedinou možnou cestou k tomuto cíli je nejprve její dekompozice jako předpoklad její následné rekompozice. |
s-109
| To plní společenské vědy tím, že předmětem jejich zkoumání jsou jednak dílčí komponenty či analyticky zvolené aspekty příslušného sociálního celku jako relativně svébytné, jednak vzájemné souvislosti a jednota všech těchto momentů. |
s-110
| Společenským vědám je vlastní analytický pohled zaměřený na výzkum jednotlivých zvláštních oblastí, které jsou proto označovány také jako společenské vědy speciální, zatímco pro sociologii jsou v tomto směru příznačné syntéza a zobecnění. |
s-111
| Řekneme- li, že se sociologie zabývá spojitostí a jednotou těch stránek, aspektů a momentů sociální reality, jejichž předmětem studia jsou speciální společenské vědy, říkáme toto. |
s-112
| Za prvé to, že sociologie a tyto speciální společenské vědy spolu těsně souvisí, a dokonce se vzájemně podmiňují, neboť předmětem studia není vždy snad nějaká zcela rozdílná realita, nýbrž právě jedna a táž sociální realita a pohledy na ni z různých stran jsou nutně komplementární. |
s-113
| Je- li legitimní potřeba vědecké syntézy poznatků o společenské totalitě, o čemž jsme přesvědčeni, pak se sociologická zobecnění nemohou obejít bez zprostředkující funkce teoretických výsledků speciálních společenských věd. |
s-114
| V tomto smyslu a potud je tvrzení o závislosti sociologie na ostatních společenských vědách pravdivé. |
s-115
| A to jen tehdy, je- li tato závislost pojata jen jako jedna stránka oboustranné vazby a nepřehlédneme- li, že zmíněné syntetické poznání společenské totality není ani jen mechanickým souhrnem poznatků jednotlivých společenských věd, ani jen jejich logickou abstrakcí, nýbrž že je kvalitativně novým poznáním sociologie jako samostatné společenské vědy se svým vlastním předmětem. |
s-116
| Sociologii ovšem náleží zobecňovat a abstrahovat poznatky speciálních společenských věd a vytvářet tak abstraktně všeobecnou metodologii těchto věd, podléhající přirozeně jejich neustálé verifikaci v konkrétním výzkumu. |
s-117
| Neboť je jasné, že tento úkol, o jehož potřebě a užitečnosti nikdo nepochybuje, je mimo možnost kterékoli z těchto věd a vyžaduje komparaci z vyššího hlediska. |
s-118
| Věc je však v tom, že na to nelze sociologii redukovat. |
s-119
| Jejím základním úkolem je dospívat k zobecňujícím teoretickým závěrům, které jsou na relativně vyšší úrovni obecnosti, než je úroveň, na níž se pohybují speciální společenské vědy, úroveň výpovědí o pohybu a vývoji zkoumané společenské skutečnosti jakožto totality. |
s-120
| A to, opakujeme to znovu, na bázi jedné empirické skutečnosti. |