Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 105 - 204 of 151 • previous

s-105 Dítě tu reprodukuje slovo pro vlastní sekundární autistické uspokojení, proto svou teorii označuje Mowrer jako akustickou teorii osvojování jazyka dítěte.
s-106 Pomineme- li tradičně uváděné kritické připomínky, že rodiče nečekají na to, co dítě řekne, aby výběrovým posilováním tvarovali, Skinnerův shaping, řečové chování dítěte, pomineme- li dál často v pochybnost uváděnou Mowrerovu teorii osvojování jazyka na základě autistického sekundárního posilování, podle níž by první slova osvojovaná dítětem měla označovat příjemné stavy, podle empirických pozorování se první projevy nevyskytují u dětí vždy a převážně v příjemné situaci, je nutno zdůraznit, že klasická i operativní teorie nejsou schopny vysvětlit osvojování gramatických a sémantických pravidel jazyka.
s-107 Nové přístupy poslední doby tu vycházejí ze snahy překonat omezenosti obou těchto teorií, přehodnotit je a na základě tohoto přehodnocení vytvořit teorii, která by adekvátněji postihovala všechny aspekty jazyka.
s-108 Jedním z těchto přístupů je přístup Staatsův, Osgoodova, Mowrerova i Skinnerova teorie se podle Staatse zaměřovaly pouze na omezené stránky jazykových problémů.
s-109 Teprve propojením těchto teorií a širším pojetím jejich uplatnění je podle něho možno problém osvojování jazyka vhodně vysvětlit.
s-110 Staats předpokládá, že z různých raných hlasových projevů dítěte, vychází tu z obecných zjištění, že v předřečovém stadiu žvatlání je dítě schopno produkovat veškeré hlásky vyskytující se v kterémkoli jazyce na světě, jsou posilovány k častějšímu opakování ty zvuky, hlásky, které dítě slyší kolem sebe, hlásky některého určitého jazyka.
s-111 Dítě pak upouští od vokalizace hlásek ostatních, těch, které ve svém okolí neslyší.
s-112 K tomu Staats přejímá ještě Mowrerovo pojetí, že hlasové projevy rodičů, spojené zpravidla s kladným posílením, nabývají u dítěte vlastnosti sekundárního posílení.
s-113 Přibližování ke správné výslovnosti, myšleno normální výslovností dospělých, se uskutečňuje procesem Skinnerova tvarování ze strany rodičů nebo ostatního okolí.
s-114 Počáteční dítětem dosažená úroveň vyslovování slov se vyznačuje ve Staatsově pojetí pouhým opakováním slov slyšených.
s-115 Nejde tu tedy o vytváření vlastních slovních jednotek.
s-116 Přímými stimulujícími podněty jsou zde jednak rodiče, kteří buď přímo vybízejí děti k mluvení okřídleným řekni, nebo nepřímo ukazováním na předměty a jejich pojmenováním, jednak je to prostředí samo.
s-117 Dítě vidí auto a zvolá.
s-118 Auto.
s-119 Podněty mohou být i vnitřní tělesné potřeby.
s-120 Řeč tu hraje úlohu podnětu i odpovědi, osvojené řečové reakce působí jako podněty pro jiné řečové reakce.
s-121 Osvojování gramatiky, k němuž dochází po osvojení určitého množství slovní zásoby, nechápe Staats jako důsledek zrání, nýbrž jako funkci cvičení ze strany rodičů, kteří zpravidla rozšiřují jednoduchá dětská slova na věty.
s-122 Dítě samo tyto věty napodobuje a učí se je konstruovat proto, že je k tomu vedeno posilováním ze strany rodičů.
s-123 Toto rozšiřování často probíhá tak, že k jednotlivému slovu si dítě přidává slova další, původně rovněž vyslovovaná jednotlivě.
s-124 Vzniká tak stadium dvou slov.
s-125 Schopnost diferencovaného spojování slov si dítě osvojuje jednak na základě právě uvedené přímé stimulace ze strany rodičů v důsledku úsilí o jejich napodobení, jednak na základě generalizace vnějších podnětů.
s-126 Gramatice se dítě učí tak, že si osvojuje gramatické návyky, grammatical habits, přibližující se svou formou větným strukturám dospělých.
s-127 Tak si dítě osvojí velice složitý způsob vzájemného spojování slov, kde výskyt jedněch slov je podmíněn výskytem slov druhých.
s-128 Velký počet vět se tak vytvářet jako funkce asociací podmíněných mezi slovy.
s-129 Pro platí zásada výsadního výskytu oproti výskytu spojení nevětných, jenom některá slova se podmiňují na některá slova jiná.
s-130 Schematicky si naučené interkonekce slovních řetězů lze představit jako komplexní mechanismus skládající se z řady hierarchických konvergentních mechanismů, reakce, která je však zároveň divergentně působícím stimulem pro reakce další.
s-131 Narůstání délky dětských výpovědí je funkcí vzrůstu počtu nacvičených vokálních odpovědí a asociací mezi hierarchickými sekvencemi osvojovaných reakcí.
s-132 Tyto sekvence zahrnují podmínění slov na ohýbací koncovky, podmínění jedněch slov na slova druhá a podmínění jedněch slovních sekvencí na slovní sekvence jiné.
s-133 Osvojováním si slovní zásoby a způsobů tvoření gramatických sekvencí se dítě učí zároveň významu slov.
s-134 Slovo prezentované dítěti poprvé nemá pro žádný význam, čili na tento slovní podnět nebyla ještě podmíněna žádná odpověď.
s-135 Původně neutrální podnět nabývá na významu prostřednictvím klasicky na něj podmiňovaných reakcí.
s-136 Podmiňování je zprvu přímé, později, po osvojení významu určitého počtu slov, se takto podmíněných slov užívá jako nepodmíněných podnětů k podmiňování významu dalších slov.
s-137 Celkově lze říci, že ve Staatsově pojetí je jazykové chování v celé své složitosti redukováno na prosté zásady klasického a instrumentálního podmiňování vycházejícího z tradice učení u zvířat.
s-138 Složitost jazykových procesů nespočívá v povaze jazyka, nýbrž v počtu podnětů a odpovědí a v tom, že pro vyvolání jazykového chování se vyžaduje vliv řady simultánně působících stimulů, reakcí a posílení * může přitom probíhat současně na základě způsobu klasického a instrumentálního nebo na základě vzájemné interakce obou těchto procesů.
s-139 Zatímco Staatsův teoretický model vychází z tradice učení u zvířat, opírají se mediační teorie o bohatě propracovanou oblast verbálního učení.
s-140 Jenkinsova a Palermova teorie osvojování syntaxe předpokládá podobnost procesu jazykového osvojování s procesem osvojování kteréhokoli druhu chování.
s-141 Analýzou prostředí vyvíjejícího se dítěte se dají zjistit potenciální kontextové a jazykové podněty působící na receptory organismu a určit, které z těchto potenciálních podnětů jsou podněty funkčními.
s-142 Cíl analýzy jazykového vývoje se předpokládá ve stanovení zákonitých vztahů mezi funkčními a jazykovými reakcemi dítěte.
s-143 Tyto vztahy se pak srovnávají se způsoby učení studovanými v párově asociačních úkolech.
s-144 Braine vysvětluje proces osvojování syntaxe nejen na základě párověasociačního učení se různým druhům slov, nýbrž především na základě pozičního osvojování, osvojování si pozice, kterou určitá slova zpravidla ve větě zaujímají.
s-145 Brainovi jde o vysvětlení systémovosti dětských výpovědí, konstatované řadou badatelů již ve stadiu dvou slov.
s-146 Systém spočívá v tom, že zatímco v jedné pozici používá dítě jedno slovo, základové slovo, v pozici druhé užívá slov několik, otevřená třída slov.
s-147 Mohou to být spojení jako všechno čisté, všechno hotovo, všechno suché.
s-148 Braine ve snaze vysvětlit proces osvojování struktury determinující slovosled věty sahá k pojmu kontextové generalizace.
s-149 Předpokládá, že když dítě slyší věty, v nichž se nějaký segment, morfém, slovo nebo věta, objevuje v určité pozici a v určitém kontextu, bude později projevovat tendenci klást tento segment v jiném kontextu opět na stejnou pozici, což znamená, že segmentový kontext tak generalizovalo, čisté, hotovo, suché jsou v našich příkladech v kontextu s všechno.
s-150 Pozoruhodné je v poslední době úsilí některých badatelů o uvědomění si nedostatků modelů uživatele jazyka navrhovaných současnými psychologickými a lingvistickými teoretiky.
s-151 Z amerických badatelů si to jasně uvědomuje zejména Osgood, který otevřeně přiznává, že psycholingvisté vycházející z teorie * .

Text viewDownload CoNNL-U