| s-2
| Významně ovlivňují dodavatelsko-odběratelskévztahy vznikající mezi organizacemi při plnění úkolů zahraničního obchodu. |
| s-3
| Proto je třeba věnovat této problematice potřebnou pozornost. |
| s-4
| V tomto článku bych chtěl poukázat jednak na nejdůležitější rysy platné právní úpravy devizového hospodářství, která se týká oblasti zahraničního obchodu, a jednak na některé aspekty vzájemné vazby vznikající mezi devizovými předpisy, předpisy o národohospodářském plánování a hospodářským zákoníkem, jakož i jeho prováděcími předpisy. |
| s-5
| Právní úprava devizového hospodářství souvisejícího s prováděním zahraničně obchodní činnosti je obsažena jednak v předpisech, které upravují výlučně devizovou problematiku, jednak i v řadě dalších předpisů. |
| s-6
| Do prvé skupiny patří především zákon o devizovém hospodářství a vyhláška, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství, viz zejména * . |
| s-7
| Těžiště úpravy devizového hospodářství ve sféře zahraničního obchodu však obsahují podmínky Státní banky československé ze dne # února # , za nichž lze konat platy do zahraničí, které souvisejí s prováděním mezinárodního obchodu, mezinárodní dopravy a mezinárodního zasílatelství, a podmínky pro devizové krytí dovozů, dále jen podmínky SBČS, jejichž vydání se opírá o zákon * a o vyhlášku * . |
| s-8
| Podrobnější úpravu k podmínkám SBČS obsahují pracovní postupy při provádění podmínek SBČS, které byly s nimi současně vydány. |
| s-9
| Jádro úpravy obsažené ve svrchu uvedených předpisech vyjadřuje ustanovení podmínek SBČS, podle kterého organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, dále jen OZO, mohou přistoupit k převzetí závazků ze zahraničně obchodní činnosti vůči devizovým cizozemcům jen za předpokladu, že Státní banka československá, dále jen SBČS, uvolnila buď jim, anebo oprávněným organizacím devizové krytí. |
| s-10
| Do druhé skupiny lze zařadit * zákona o působnosti federálních ministerstev, zákona o Státní bance československé, jakož i * a statutu banky schváleného usnesením * vlády ČSSR. |
| s-11
| Tato ustanovení vesměs upravují působnost banky ve sféře devizového hospodářství. |
| s-12
| Patří sem nesporně i * , který ukládá všem organizacím povinnost dbát devizových zájmů státu a který ukládá OZO, zjistí- li devizovou nevýhodnost požadovaného dovozu, aby předložila odběrateli zdůvodněný návrh na jiné řešení. |
| s-13
| Do této skupiny lze zařadit i směrnici věstníku FMZO o řízení při uzavírání licenčních a jim podobných smluv na projektové, inženýrské, průzkumné a konzultantské práce s devizovými cizozemci, pokud jde o její ustanovení, v nichž je upraveno udělování povolení banky k uzavírání a k upravování smluv, jichž se týká. |
| s-14
| Úprava uvolňování devizového krytí obsažená v podmínkách SBČS je rozdílná podle toho, o jaké dovozy se jedná. |
| s-15
| Z tohoto hlediska podmínky SBČS rozlišují dovozy ze socialistických zemí, dovozy z kapitalistických států a Jugoslávie pro výrobní spotřebu a obchodní činnost, dovozy strojů a zařízení pro investiční výstavbu a pro vědu a techniku z kapitalistických států. |
| s-16
| Pro dovozy ze socialistických zemí bez ohledu na to, o jaký druh dovozu se jedná, zda je určen pro výrobní spotřebu či pro investiční výstavbu, uvolňuje banka devizové krytí dovážející OZO na základě plánů zahraničně obchodní činnosti a jejich čtvrtletního členění schválených FMZO. |
| s-17
| Proto u těchto dovozů je z hlediska vazby devizové problematiky na plánovací proces a na závazkovou sféru nejméně problémů. |
| s-18
| V oblasti dovozu pro výrobní spotřebu a pro obchodní činnost z kapitalistických států a z Jugoslávie je devizové krytí uvolňováno jednak jmenovitě a účelově na vybrané položky státního plánu a jednak globálně na nespecifikovaný dovoz. |
| s-19
| Na rozdíl od dovozů uvedených svrchu u této kategorie dovozů uvolňuje banka devizové krytí orgánům středního článku řízení a jiným organizacím, na něž příslušné ústřední orgány rozepisují úkoly prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství v oblasti vnějších ekonomických vztahů. |
| s-20
| S tím ovšem souvisejí i problematika převodu devizového krytí z organizace oprávněné na dovážející OZO, která se významně promítá i do závazkové sféry upravené hospodářským právem v důsledku toho, že OZO nemůže s ohledem na princip vyjádřený ve svrchu uvedených podmínkách SBČS kontrahovat v zahraničí dříve, dokud pro to nemá potřebné devizové krytí, bližší o tom viz dále. |
| s-21
| Devizové krytí na dovoz strojů a zařízení pro investiční výstavbu z kapitalistických států včetně montáží a převodů průmyslových práv s těmito dovozy souvisejících uvolňuje banka na základě rozpisu úkolů státních plánů po předchozím odsouhlasení s příslušnými ústředními orgány, organizací investorů. |
| s-22
| U dovozů pro vědu a techniku je nutné předchozí odsouhlasení federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj anebo ministerstva výstavby a techniky ČSR či SSR. |
| s-23
| Pro úplnost je ještě možno dodat, že do této kategorie patří i dovozy zajišťované formou devizově návratných úvěrů, u nichž se organizace, investor, bance smluvně zavazuje, že v dohodnutém čase zajistí devizovou návratnost vložených devizových prostředků. |
| s-24
| U této kategorie dovozů žádá o devizové krytí organizace, investor, formou a způsobem, jež stanoví banka. |
| s-25
| Banka uvolňuje devizové krytí v hodnotě # * franco hranice účelově a své rozhodnutí sděluje organizacím, investorům, písemně s uvedením termínu dovozu. |
| s-26
| Specifickou problematiku představuje uvolňování devizového krytí pro dovoz investic zajišťovaný pro investora prostřednictvím vyššího dodavatele. |
| s-27
| Jde o to, nalézt řešení, které by umožnilo zařazovat dovozy strojů a zařízení z KS do vyšších dodávek, aniž by tím byla znesnadněna evidence a kontrola hospodaření s devizovými prostředky adresně uvolněnými pro tento účel. |
| s-28
| SBČS se touto otázkou zabývá a lze předpokládat její brzké pozitivní vyřešení. |
| s-29
| Na základě zkušeností získaných s aplikací podmínek SBČS je v rámci přípravy opatření na další pětiletku uvažována jejich novelizace, která by přinesla některé dílčí úpravy. |
| s-30
| Nelze však očekávat změny zásadní, které by se dotkly výše uvedeného komentáře. |
| s-31
| V souvislosti s touto uvažovanou novelizací bych chtěl upozornit na to, že by podmínky SBČS měly obsahovat též samostatnou úpravu pro dovozy stavebních prací a pro kompletační dovozy pro vývozní investiční celky. |
| s-32
| V obou případech jde o velmi náročnou problematiku, řešení kompletačních dovozů pro vývozní investiční celky navíc ukládá i usnesení vlády ČSSR. |
| s-33
| Současně bych chtěl též připomenout, že z výše uvedených podmínek SBČS vyplývá, že vývozní odběratel je oprávněn uzavřít kontrakt na dodávku VIC, který zahrnuje potřebu kompletačního dovozu, pouze za předpokladu, že SBČS uvolnila pro tento účel devizové krytí. |
| s-34
| Velmi zajímavá a důležitá vazba je mezi předpisy o devizovém hospodářství na straně jedné a zákonem o národohospodářském plánování, a zejména pak jeho prováděcí vyhláškou na straně druhé. |
| s-35
| Základ této vazby je nutno spatřovat v * zákona, podle kterého národohospodářské plány tvoří vnitřně skloubenou a jednotně organizovanou soustavu, jejíž součástí jsou státní plány rozvoje národního hospodářství a též měnový plán ČSSR a v jeho rámci i devizový plán, jakož i v * zákona, podle kterého banka vypracovává ve spolupráci s příslušnými federálními orgány a orgány republik návrh devizového plánu v souladu se záměry státního plánu rozvoje národního hospodářství a zabezpečuje realizaci a kontrolu schváleného devizového plánu. |
| s-36
| Podrobná úprava výše zmíněné vazby je obsažena v podmínkách SBČS. |
| s-37
| Vyplývá to z ustanovení * . |
| s-38
| V tomto směru je nutno úpravu obsaženou v podmínkách SBČS kladně hodnotit a je si třeba přát, aby takto založené vazby byly do budoucna dále prohlubovány a dále propracovány. |
| s-39
| Uvažujeme- li výše uvedenou vazbu, nemůžeme pominout problematiku plánovacího aktu. |
| s-40
| Jak známo, v oblasti dovozu se prakticky s plánovacím aktem nesetkáváme, i když z ustanovení * , viz slova * , a pro zajištění závazků vyplývá, že praxe by měla být opačná. |
| s-41
| Domnívám se, že při posuzování této problematiky je nutno rozlišovat dovozy ze zemí socialismu a dovozy ostatní. |
| s-42
| V prvém případě neshledávám příčinu, pro kterou by neměly být plánovací akty používány, zejména jde- li o zajišťování závazků k dodávce či odběru výrobků zakotvených v dlouhodobých a jiných mezistátních dohodách, které uzavírá ČSSR s ostatními socialistickými státy. |
| s-43
| Naopak postupný integrační vývoj v rámci společenství RVHP si podle mého názoru aplikaci plánovacích aktů pro tento druh dodávek vyžádá, což však nic nemění na tom, že i významným nástrojem pro zajišťování těchto závazků by měla být také smlouva o přípravě dodávek. |
| s-44
| S ohledem na specifičnost oblasti dovozu je však třeba, aby i dodavatel dovážející OZO mohl na základě plánovacího aktu vynucovat uzavření smlouvy o dodávce. |
| s-45
| V druhém případě, u dovozů mimo rámec zemí socialismu, nelze předpokládat možnost vhodné aplikace plánovacího aktu, a to s ohledem na vliv výše uvedené právní úpravy obsažené v předpisech o devizovém hospodářství. |
| s-46
| Posléze bych chtěl poukázat na některé aspekty vazby vznikající v oblasti dovozu mezi devizovými předpisy na straně jedné a hospodářskými smlouvami na straně druhé, a to z hlediska smlouvy o přípravě dodávek, návrhu smlouvy o dodávce z dovozu, uzavřené smlouvy o dodávce z dovozu, přičemž se zde bude prakticky jednat, zejména co se týče problematiky * a shora * , především * , o dovozy z jiných než socialistických zemí. |
| s-47
| Rozbor dodavatelsko-odběratelskýchvztahů v oblasti dovozu vyústil v poznání, že i zde bude účelné podporovat co nejširší používání smluv o přípravě dodávek. |
| s-48
| OZO se tak umožní, aby získaly co nejlepší přehled o potřebách odběratelských organizací z výrobní sféry a aby na základě toho mohly s dostatečným časovým předstihem zahájit obchodní jednání se zahraničními dodavateli. |
| s-49
| Výrobní organizace pak takto získají výhodnější pozici v procesu smluvního zajišťování dodávek z dovozu tím, že se vůči své dodavatelské OZO budou moci opírat o uzavřenou smlouvu o přípravě dodávek. |
| s-50
| Zkvalitní se tím i proces projednávání dodavatelsko-odběratelskýchvztahů a v neposlední řadě toto řešení bude mít pozitivní přínos i z hlediska hospodaření s devizami. |
| s-51
| Poznatek vhodnosti aplikace smluv o přípravě dodávek bude vhodné promítnout do připravovaných úprav de lege ferenda, v oblasti norem nižší právní síly, tak, aby organizace byly stimulovány způsobem uvolňování devizového krytí k uzavírání smluv o přípravě dodávek v oblasti dovozu. |
| s-52
| Přitom však bude třeba pamatovat na to, aby odběratel nebyl povinen uzavřít smlouvu o dodávce z dovozu na celý rozsah sjednaný ve smlouvě o přípravě dodávek, dosáhne- li se tím prokazatelně žádoucích devizových úspor, aby dodavatel byl povinen přistoupit na odběratelův požadavek na změnu či zrušení uzavřené smlouvy o přípravě dodávek, potřebuje- li odběratel dovoz jiných dodávek anebo jejich jiný rozsah za předpokladu, že jiný postup by byl v rozporu s devizovými zájmy ČSSR. |
| s-53
| V tomto případě by však odběratel měl uhradit dodavateli eventuální škodu tím způsobenou. |
| s-54
| S ohledem na platné devizové předpisy je pro OZO nevýhodné uzavřít smlouvu o dodávce z dovozu dříve, než dojde k uvolnění k převodu devizového krytí, protože by tím převzala v tuzemských vztazích závazek k dodávce z dovozu, aniž by měla možnost přistoupit k jeho smluvnímu zajištění v zahraničí, aniž by měla jistotu, že tak bude moci učinit později. |
| s-55
| Přitom z hlediska de lege lata nic nebrání tomu, aby smlouva o dodávce z dovozu byla platně uzavřena bez ohledu na to, zda v době jejího vzniku má OZO devizové krytí potřebné pro uzavření zahraničního kontraktu, či nikoli. |
| s-56
| Naopak výhrada zrušení závazků z uzavřené smlouvy o dodávce z dovozu pro případ, že nedojde k uvolnění, k převodu, devizového krytí, by byla s ohledem na * , druhá věta, neplatnou. |
| s-57
| To znamená, že i návrh smlouvy o dodávce z dovozu řádně předložený odběratelským výrobním podnikem dovážející OZO nepostačuje do doby, než dojde k uvolnění, k převodu, devizového krytí pro to, aby OZO ve lhůtě, po kterou je odběratel tímto návrhem vázán, mohla přistoupit k uzavření zahraničního kontraktu. |
| s-58
| Bylo by asi nesprávné řešit de lege ferenda tento problém úpravou, podle níž by se návrh smlouvy na dodávku z dovozu považoval za perfektní teprve tehdy, až by byl doložen dokladem o uvolnění, o převodu, devizového krytí. |
| s-59
| Naproti tomu je však otázka, zda by v rámci připravované novelizace základních podmínek dodávek z dovozu neměla být do nich zakotvená podpůrná lhůta, počítaná od uvolnění, od převodu, devizového krytí, před jejímž uplynutím nemůže skončit vázanost odběratele předloženým návrhem smlouvy o dodávce z dovozu, a vytvořit tak reálné podmínky pro to, aby OZO mohla akceptovat odběratelův návrh před uplynutím lhůty, po kterou je jím odběratel vázán. |
| s-60
| Na tom nic nemění fakt, že odběratel nemůže s ohledem na * odmítnout uzavření smlouvy o dodávce z dovozu i poté, co přestal být vázán svým návrhem hospodářské smlouvy, jestliže * uzavřela zahraniční kontrakt v souladu s tímto návrhem. |
| s-61
| Svrchu uvedenou úvahou sleduji totiž záměr, aby OZO nezávisela při zajišťování dodávky z dovozu i v případě zcela správného a pečlivého postupu ze své strany na tom, že bude nucena vymáhat uzavření tuzemské smlouvy podle * . |
| s-62
| Je tu však ještě jeden reflex působnosti devizových předpisů na návrh smlouvy o dodávce z dovozu, na vynutitelnost uzavření této smlouvy ze strany odběratele. |
| s-63
| Je totiž aplikovaný i na oblast dovozu, neprokáže- li OZO věrohodně, že nemá možnost získat v zahraničí vyhovující nabídku na požadovanou dodávku. |
| s-64
| Podle mého názoru však použití u dovozu přichází v úvahu pouze za předpokladu, že odběratel prokáže, že OZO má k dispozici devizové krytí potřebné pro uzavření zahraničního kontraktu. |
| s-65
| Poměrně složitou se jeví být právní problematika v případě, kdy vznikla smlouva o dodávce z dovozu, aniž by OZO měla podmínky stanovené devizovými předpisy pro to, aby mohla uzavřít zahraniční kontrakt. |
| s-66
| Organizace samozřejmě mohou řešit takový případ dohodou, jíž příslušně upraví takto uzavřenou hospodářskou smlouvu. |
| s-67
| Posuďme však aspoň některé právní alternativy, které zde mohou nastat, nedojde- li k takové dohodě organizací. |
| s-68
| Pro tento účel je podle mého názoru třeba rozlišovat, zda odběratel má možnost přenést na OZO devizové krytí, či nikoli. |
| s-69
| V prvé skupině případů, u devizového krytí, které banka neuvolňuje jmenovitě a účelově a které tedy odběratel převádí na OZO, viz * a * podmínek SBČS, se může totiž stát, že odběratel nezajistí převod devizového krytí potřebného pro realizaci dovozu podle uzavřené hospodářské smlouvy, i když by tak mohl učinit, protože devizové krytí použije pro dovoz jiné dodávky. |
| s-70
| V takovém případě z hlediska OZO přichází v úvahu především věta za středníkem, dodavatelovo prodlení nenastane pro okolnosti vzniklé u odběratele a odstoupení od smlouvy podle * . |
| s-71
| Druhou skupinu případů představují dovozy, na které banka uvolňuje devizové krytí účelově a podle podmínek SBČS, jestliže odmítne tak učinit. |
| s-72
| Zde podle mého názoru přichází především v úvahu postup podle * , druhá věta, nebylo vydáno opatření, které je právním předpisem stanoveno jako předpoklad pro plnění závazku. |
| s-73
| Posléze bych chtěl vyslovit názor, že s ohledem na ustanovení * je organizace povinna přistoupit na úpravu hospodářské smlouvy, jestliže se toho domáhá druhá smluvní strana, která prokáže, že je tento její požadavek v souladu s hospodářskými, zejména devizovými zájmy státu. |
| s-74
| Ochrana životního prostředí před negativními důsledky civilizačního procesu, zejména pak vlivy rozvoje vědy a techniky, nabývá v současné době v celém světě na významu a aktuálnosti jako problematika životně důležitá pro další rozvoj lidstva. |
| s-75
| Přestává být středem zájmu jen úzce specializovaných oborů a stává se problémem, který je nutno zkoumat a řešit komplexně ze všech hledisek. |
| s-76
| Na význam souvislosti vědeckotechnického rozvoje s životním prostředím poukazuje výslovně rezoluce ÚV KSČ k posílení úlohy vědeckotechnického rozvoje při zvyšování efektivnosti národního hospodářství z # května letošního roku, která zdůrazňuje nutnost zlepšovat životní prostředí zvláště tím, že se bude plánovitě předcházet případnému vzniku negativních důsledků technického rozvoje. |
| s-77
| Tím se problematika péče o životní prostředí dostává do popředí zájmů všech vědních oborů, tedy i práva, jako komplex, jehož jednotlivé složky mají působit především ve směru prevence při tvorbě životního prostředí. |
| s-78
| Na to, v jakém životním prostředí budeme žít, mají vliv různé okolnosti, ale zvláště významnou měrou zde působí hospodářská činnost socialistických organizací. |
| s-79
| I když hospodářskoprávní úprava tvoří v oblasti právní regulace ochrany a tvorby životního prostředí poměrně malou část, je jakožto úprava vztahů v procesu plánování, řízení a realizace rozšířené národohospodářské reprodukce vysoce důležitá, protože může významně přispět právě na úseku předcházení škodám na životním prostředí. |
| s-80
| Nejde však jen o vnitrostátní problematiku naši. |
| s-81
| Ve světě žijeme ve společenství států s mnoha společnými hranicemi a tak či onak se naše problémy a řešení dotýkají jich a jejich problémy a jejich řešení nás. |
| s-82
| Již před časem byl zdůrazněn celosvětový význam řešení otázek péče o životní prostředí a nutnost spojit úsilí k tomuto cíli v provolání k národům světa přijatém na společném zasedání ÚV KSSS a Nejvyššího sovětu SSSR a RSFSR, v němž se praví. |
| s-83
| Stále důležitějšího významu pro lidstvo nabývá boj proti nebezpečí spojenému s narůstajícím zhoršováním přírodních podmínek, otrávením vzduchu, moří, řek, znečišťováním měst. |
| s-84
| My, představitelé sovětského lidu, obracíme se k národům světa, ke všem lidem bez ohledu na jejich národnost, vyznání a barvu pleti s výzvou sjednotit se k řešení těchto uzrálých problémů. |
| s-85
| Jsou to ovšem jen socialistické státy, které mohou přistoupit ke skutečně komplexnímu řešení péče o životní prostředí, protože v nich jsou vyloučeny všechny retardační vlivy vyplývající z kapitalistického výrobního systému a soukromého vlastnictví. |
| s-86
| Právem se proto pokládají ústavně zakotvené společenské vlastnictví výrobních prostředků a plánovité řízení národního hospodářství za základ rozvoje socialistické společnosti v zájmu samotného člověka a jeho životního prostředí. |
| s-87
| Jsou zároveň základem nového pojetí právní regulace na úseku péče o životní prostředí, nového pohledu na otázky plánování a jeho řízení, na postavení hospodářských organizací a místních orgánů státní moci i nové koncepce právních nástrojů uplatňovaných z tohoto hlediska v regulaci hospodářské činnosti podniků. |
| s-88
| Chtěla bych v tomto článku upozornit na pozoruhodný vývoj, který v posledních letech zaznamenává právní úprava otázek ochrany a tvorby životního prostředí v SSSR a v NDR. |
| s-89
| Oba tyto státy přistoupily k vydání rámcových předpisů, které zahrnují základní souvislosti a vztahy, zvláště pak ty, které se týkají vztahů vznikajících při plánování a řízení a hospodářské činnosti podniků. |
| s-90
| Do nich pak dříve vydané předpisy většinou, ale nikoli výlučně správněprávního charakteru buď organicky zapadají, nebo se na jejich základě vydávají předpisy nové, které lépe vystihují dosaženou úroveň vědeckotechnického rozvoje a vhodněji reagují na důsledky z ní plynoucí. |
| s-91
| V SSSR je tímto rámcovým předpisem usnesení Nejvyššího sovětu SSSR o opatřeních k dalšímu rozvoji, zlepšení ochrany přírody a k racionálnímu využívání přírodních zdrojů. |
| s-92
| Toto usnesení představuje důležitou směrnici pro činnost všech státních orgánů a orgánů hospodářského řízení. |
| s-93
| Na základě zkušeností s opatřeními, která byla již provedena ve zvýšení odpovědnosti orgánů hospodářského řízení podniků a organizací a jež se již odrazila ve státním pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství SSSR, ukládá v něm Nejvyšší sovět SSSR Radě ministrů SSSR provést další kroky ve směru zesílení ochrany přírody a zlepšení využívání přírodních zdrojů. |
| s-94
| Zásadním úkolem rady ministrů je zdokonalení plánování tak, aby se opatření k ochraně přírody stala nepominutelnou součástí perspektivních a ročních plánů rozvoje národního hospodářství. |
| s-95
| Zároveň musí být odpovídajícím způsobem zvýšena odpovědnost ministerstev, ústředních úřadů, podniků a organizací nejen za realizaci opatření směřujících do jednotlivých oblastí, jimž se poskytuje ochrana, půda, vody, ovzduší, ale i za rozvoj výroby zařízení, jež mají sloužit k zabezpečení životního prostředí. |
| s-96
| Tyto úkoly pochopitelně ovlivňují obsah jednotlivých právních předpisů a promítají se i do právních norem upravujících postavení a úkoly orgánů hospodářského řízení a socialistických organizací, jak uvidíme dále. |
| s-97
| Obdobný význam a obsah má v NDR rámcový zákon o plánovitém vytváření socialistické kultury krajiny. |
| s-98
| Péče o životní prostředí se v něm a i v dalších předpisech základního významu pokládá za záležitost celé společnosti a je ovládána zásadou, že socialistickou kulturu krajiny je třeba vytvářet plánovitě, pod odpovědností místních zastupitelstev, jako společný úkol všech státních a hospodářských orgánů, podniků a zařízení, společenských organizací a všech občanů NDR. |
| s-99
| Proto je předmětem úpravy zákona plánovitý rozvoj socialistické kultivace životního prostředí jako systému. |
| s-100
| Protože jde o rámcový zákon, promítají se jeho jednotlivá ustanovení nejen do právních předpisů NDR upravujících dílčí úseky ochrany a tvorby prostředí, ale i do těch norem, které tak regulují nejen oblasti, jako jsou úkoly příslušných státních orgánů a místních orgánů státní moci, a zejména pak socialistických organizací, jejichž hospodářská činnost tak výrazně ovlivňuje životní prostředí. |
| s-101
| Kladem tohoto zákona je, že nastiňuje i právní prostředky, jejichž pomocí se zajišťuje realizace úkolů v něm obsažených. |