| s-101
| Bubny se stávají výrazně dělnickou lokalitou na přelomu šedesátých a sedmdesátých let # století. |
| s-102
| Průmyslové závody jsou budovány v přímé blízkosti staré bubenské obce a nové obytné domy určené dělnickému obyvatelstvu prolínají a nahrazují původní vesnickou zástavbu. |
| s-103
| Málo početné zemědělské a rybářské obyvatelstvo postupně během krátké doby splývá s obyvatelstvem dělnickým. |
| s-104
| V téže době mění dělnické obyvatelstvo i ráz starých Holešovic. |
| s-105
| Zde se však jak průmyslová, tak i dělnická bytová výstavba realizuje na okraji původního vesnického osídlení. |
| s-106
| Dělnická zástavba s jádrem obce vytváří novou sídelní jednotku, která od devadesátých let s malými změnami zůstává zachována až do padesátých let # století. |
| s-107
| Průmyslové dělnické obyvatelstvo sice neabsorbuje obyvatelstvo zemědělské a rybářské, ale stává se i zde nejpočetnější složkou obyvatelstva. |
| s-108
| V osmdesátých letech, tedy v době, kdy Holešovice, Bubny jsou včleněny do pražské obce, jsou již jako celek typickou dělnickou čtvrtí. |
| s-109
| Tento charakter si uchovávají až do prvého desetiletí našeho století, kdy dochází k prudkému zvratu. |
| s-110
| Po asanaci Starého Města a Josefova se řada lidí ze středních sociálních vrstev, řemeslníků a zejména úředníků, stěhuje do Buben a na Letnou a narušuje dělnický charakter těchto obvodů. |
| s-111
| Ve dvacátých letech jsou pak plánovitě z nařízení pražského magistrátu v Bubnech a na Letné asanovány průmyslové závody a přemístěny do nově připojených okrajových čtvrtí a na uvolněných parcelách se stavějí exkluzívní obytné domy. |
| s-112
| Dělnické obyvatelstvo se ve své většině stěhuje za průmyslovými závody a levnějšími byty do Holešovic, Libně a Vysočan. |
| s-113
| Bubny a Letná se mění v obvody úřednické. |
| s-114
| Dělnické obyvatelstvo tedy žilo v Bubnech pouze po dvě generace. |
| s-115
| Naproti tomu Holešovice si udržely po řadu generací v obvodu původní vesnice i v oblasti staré dělnické zástavby z let # až # nejen dělnický charakter, nýbrž i kontinuitu dělnického osídlení, a zachovaly si navíc i rozmanitost zaměstnanecké skladby obyvatel pro městské osídlení netypické. |
| s-116
| Zástavba volného katastru Holešovic pokračující na přelomu století, ale především od dvacátých let pak na rozdíl od Buben a Letné byla nadále určena dělnickým rodinám. |
| s-117
| Dělnické obyvatelstvo žijící v tomto úseku Holešovic bylo však ve třicátých letech obyvatelstvem teprve prvé, výjimečně druhé místní generace. |
| s-118
| Na území Holešovic, Buben vytvořily se tedy v průběhu výstavby této čtvrti tři populačně, vzhledem k populaci dělnické, odlišné okrsky. |
| s-119
| Jednak obvod s kontinuálním dělnickým osídlením navazujícím na původní osídlení vesnické, dále obvod s novým dělnickým osídlením bez starého zázemí a konečně obvod, ve kterém dělnické obyvatelstvo prožilo pouze čtyřicet let, tedy dvě generace. |
| s-120
| Situace naznačená v Holešovicích, Bubnech není však z hlediska celkového vývoje dělnického osídlení Prahy výjimečná. |
| s-121
| Vytváření určitých relativně uzavřených obvodů dělnického osídlení a především posun dělnického obyvatelstva směrem od centra Prahy do nově vznikajících okrajových obvodů v závislosti s posunem a novou výstavbou průmyslových závodů můžeme sledovat i v jiných čtvrtích. |
| s-122
| Tento proces se výrazně projevil i v Karlíně a na Smíchově, tedy v typických starých dělnických čtvrtích. |
| s-123
| Pražské dělnické čtvrti, respektive obvody těchto čtvrtí, v nichž se postupně v jednotlivých etapách výstavby Prahy vytvářela jádra dělnického osídlení, se tedy od sebe liší počtem místních dělnických generací. |
| s-124
| Vezmeme- li za základ třicátá léta # století, tedy poslední časový úsek, kterým se budeme zabývat, měl Karlín a Smíchov tradici nejméně pěti dělnických generací. |
| s-125
| Libeň, starý Žižkov a část Holešovic byly v této době dělnickými čtvrtěmi s tradicí tří až čtyř dělnických generací a s trvající imigrací obyvatelstva, směřující především do oblastí nové zástavby, kde se vytvářely v podstatě generačně nové sídelní jednotky. |
| s-126
| Vysočany, část Holešovic, horní Žižkov jsou v této době mladými dělnickými obvody, jejichž dělnickou základnu tvořilo obyvatelstvo především prvé, případně druhé generace. |
| s-127
| I když směr a dynamika osídlování jednotlivých dělnických částí Prahy byly přímo závislé nejprve na průmyslové výstavbě a jejím posunu, v pozdějších fázích vývoje Prahy i na směru bytové výstavby regulované Magistrátem hlavního města Prahy, a nebyly ovlivňovány subjektivním faktorem jako prvořadým, důsledky těchto vývojových trendů jsou pro nás důležité. |
| s-128
| Historický proces vytváření specifických rysů kultury a způsobu života pražských průmyslových dělníků můžeme sledovat především v určitých dělnických obvodech a vždy s přesným zařazením délky tradice místního dělnického osídlení. |
| s-129
| A nejen to, ve své práci musíme alespoň ve vzorku zachytit všechny vrstvy dělnického osídlení Prahy, jak se vytvářely v jednotlivých etapách výstavby dělnických čtvrtí. |
| s-130
| Lze očekávat, že délka lokální kontinuity dělnického osídlení ovlivní jednotlivé rysy způsobu života té které lokální dělnické společnosti a především bude mít vliv na tvorbu vlastních kulturních, a speciálně folklórních projevů a tradic. |
| s-131
| V každém případě vztah specifických rysů způsobu života a kultury dělníků a délky místní tradice dělnického osídlení je jedním z problémů, jež musíme sledovat. |
| s-132
| Mluvíme- li o generačních tradicích dělnických čtvrtí, přesněji řečeno určitých obvodů těchto čtvrtí, jsme si plně vědomi toho, že dělníci, kteří v Praze a především v téže čtvrti žijí po více generací, tvoří ještě ve třicátých letech nepodstatnou část dělnické populace Prahy. |
| s-133
| Tato skutečnost má tři reálné příčiny. |