| s-2
| Pro tento úkol bylo třeba v prvé řadě vyjasnit si základní teoretické přístupy k danému tématu a specifikovat ekonomické, historické a demografické podmínky, za nichž se v historickém procesu vytvářely specifické rysy v kultuře a způsobu života pražského proletariátu. |
| s-3
| Bylo rovněž nutné si ujasnit, ve které etapě historického vývoje se především zformovaly ty rysy způsobu života a kultury pražského dělnictva, jež byly pro pražské dělnictvo nejen charakteristické, nýbrž i určující z hlediska třídního. |
| s-4
| V předkládané stati se chci proto pokusit ukázat na teoretický přístup k danému tématu, vymezit jeho předmět, tematický rozsah a jeho zařazení časové. |
| s-5
| Pokusím se dále nastínit základní podmínky sídelně demografické, společenské a profesionální, které podstatným způsobem ovlivňovaly vytváření svébytných rysů v kultuře pražského dělnictva. |
| s-6
| Teoreticky naše práce vychází z hledisek vědeckého komunismu, dialektického a historického materialismu, opírá se o výsledky studia vývoje dělnického hnutí, ale podstatou jejího úkolu a jejím cílem je na základě specifického etnografického materiálu osvětlit způsob života a kulturu dělníků. |
| s-7
| Po teoretických úvahách a na základě rozboru časových i kádrových možností oddělení jsme se rozhodli soustředit své studium především na tu část pražské dělnické třídy, která pracovala v průmyslové velkovýrobě a řemeslné malovýrobě. |
| s-8
| Zaměřujeme se jednak na tovární dělnictvo jako na nejdůležitější složku dělnické třídy, jednak se zabýváme problematikou námezdních dělníků pracujících v řemeslných provozech. |
| s-9
| Z hlediska etnografického přístupu ke studiu vývoje způsobu života a kultury dělnictva nelze totiž odloučit problematiku dělnictva továrního od problematiky dělnictva manufakturního a řemeslnického, a to zejména v druhé polovině # století. |
| s-10
| Řemeslnické i manufakturní dělnictvo bylo v historickém vývoji předchůdcem dělnictva továrního, v Praze pak navíc téměř po celou druhou polovinu # století bylo nejen početně silnou, ale i progresívní složkou dělnické třídy. |
| s-11
| Význam vzájemného propojení dělnictva továrního a řemeslnického v Praze umocňuje dále skutečnost, že místní tovární výroba se rozvíjela především v těch průmyslových odvětvích, která byla založena na práci specializovaných vyučených dělníků, jejichž rezervu vychovávalo a dodávalo především právě pražské řemeslo. |
| s-12
| Svým způsobem jsme si tímto předmět studia nejen přesně vymezili, ale i omezili, a to na průmyslové dělnictvo v širokém historickém pojetí tohoto významu. |
| s-13
| Předmět studia, pražské průmyslové dělnictvo, pojímáme jako nejdůležitější složku dělnické třídy v Praze spojenou s nejpokrokovějšími výrobními způsoby. |
| s-14
| Chápeme je jako početnou, historicky progresívní sociální skupinu, která vzniká integrací starého obyvatelstva pražského a imigrované pauperizované populace mimopražské, především zemědělské a řemeslnické. |
| s-15
| Spatřujeme v něm hlavního nositele starších městských lidových tradic a pokračovatele pokrokových rysů kultury národní. |
| s-16
| V našem pojetí je pražské průmyslové dělnictvo svébytnou, i když sociálně hierarchizovanou skupinou prosazující vysoké požadavky na vzdělání, úroveň spotřeby, způsob života a společenskopolitickou seberealizaci a zároveň i skupinou, která určovala základní rysy městského způsobu života Prahy. |
| s-17
| Téma našeho studia, totiž způsob života dělníků, chápeme jako součást jejich společenského bytí a vědomí v dané historické epoše. |
| s-18
| Ve své práci budeme však muset abstrahovat od některých, byť podstatných, stránek, jako je výroba sama. |
| s-19
| Studium způsobu života pražských průmyslových dělníků zaměřujeme na sféru nevýrobní. |
| s-20
| Na rozdíl od běžně uznávaných norem etnografického studia vesnické společnosti nechceme se zabývat výrobní činností dělníků jako takovou. |
| s-21
| Tovární průmyslová velkovýroba a stejně tak i rozvinutá městská řemeslnická malovýroba a jejich technické postupy spadají do oblasti dějin techniky a průmyslu. |
| s-22
| Vymykají se studijnímu zájmu i možnostem etnografie. |
| s-23
| Z produktivní sféry života dělníků budeme proto ve své práci sledovat pouze problémy společenských vztahů, které se vytvářejí na pracovišti v důsledku profesionálního a sociálně zaměstnaneckého zařazení dělníků, a dále dopad jejich profesionálního zařazení, a tím i jejich ekonomické situace, specifických životních podmínek a návyků na jednotlivé prvky a jevy materiálního, duchovního a společenského života. |
| s-24
| Naše práce tedy tematicky obsáhne ze sféry produktivní společenské vztahy dělníků na bázi zaměstnanecké, ze sféry neproduktivní pak se bude zabývat všemi složkami společenského, materiálního i duchovního života dělníků. |
| s-25
| Cílem své práce jsme si určili sledovat vytváření, existenci a případně i zanikání těch rysů ve způsobu života a v kultuře pražských dělníků, které tuto nejpočetnější skupinu pražského obyvatelstva charakterizují. |
| s-26
| Chceme tedy studovat historický proces vývoje způsobu života dělníků a nikoli pouze stav v určité úzce časově ohraničené etapě. |
| s-27
| Proto jsme si práci vymezili počátkem rozvoje továrního průmyslu v Praze na straně jedné a vypuknutím druhé světové války na straně druhé, tedy v podstatě # léty # století a rokem # . |
| s-28
| Termín post guerram je jasný. |
| s-29
| Rokem # pak končí určitá vývojová etapa. |
| s-30
| Německá okupace předchozí vývoj narušila. |
| s-31
| Přinesla řadu retardačních momentů do způsobu života dělníků a jejich kultuře dala podnět k řadě revolučních, protifašistických a národně pokrokových tradic. |
| s-32
| Vytvoření lidově demokratické republiky v roce # znamená pak počátek politické hegemonie dělnické třídy a konečnou fázi bojů za vydobytí jejich politických práv, která vrcholí v roce # . |
| s-33
| Znamená však zároveň i zásadní změnu společenskoekonomického postavení dělníků, profesionálních, lokálních i kulturních vztahů, které mění celkový způsob jejich života. |
| s-34
| Jsme si vědomi, že zvolená historická epocha představuje v životě dělnické třídy převratný úsek historického vývoje. |
| s-35
| Je historickou epochou vzniku, formování a konsolidování dělnické třídy v podmínkách buržoazního a buržoazně demokratického státu. |
| s-36
| Po stránce ekonomické je jednak dobou rozmachu průmyslové revoluce a jejího dovršení, které znamenaly přechod od feudalismu ke kapitalismu a vytvoření základny kapitalismu, volné konkurence, a potom v následujícím vývoji je dobou revoluce technickovědecké, která představuje přechod ke kapitalismu monopolnímu a státně monopolnímu. |
| s-37
| Námi sledovaná historická epocha je v rozvoji dělnického revolučního hnutí uzavřenou etapou bojů za hospodářská, sociální a politická práva v rámci buržoazních států. |
| s-38
| V kulturním vývoji pak vytvořila ve složitých podmínkách národního, demokratického a společenského kvasu to, čemu říkáme dělnická či proletářská kultura. |
| s-39
| Etnografická periodizace tohoto období zůstává pro nás prozatím otevřenou otázkou. |
| s-40
| Při stanovení základních etap vývoje se nemůžeme opřít o žádnou etnografickou práci. |
| s-41
| Vycházíme proto z periodizace historické, ze základních etap a určitých mezníků vývoje dělnického hnutí v Čechách, z etap, které jsou charakterizovány až do konce šedesátých let živelným postupem dělnického hnutí, v období let sedmdesátých až devadesátých pak vznikem vlastního dělnického hnutí s pronikáním marxismu a zakládáním prvních sociálně demokratických stran, které na konci století vrcholí velkým rozmachem dělnického hnutí s masovou stranickou základnou sociálně demokratickou. |
| s-42
| Od počátku # století až do roku # dochází v dělnickém hnutí k oportunistickým a revizionistickým tendencím, k pozvolnému rozkladu a k podřizování zájmům buržoazie. |
| s-43
| Nová etapa se otevírá ustavením buržoazně demokratické republiky a založením KSČ, pod jejímž vedením se dostává boj dělnické třídy na důsledně internacionální bázi. |
| s-44
| Historickými mezníky vývoje dělnického hnutí v Čechách jsou tedy léta sedmdesátá, přelom století a rok # . |
| s-45
| Při svém rozhodnutí pracovně se opřít o periodizaci historickou jsme vyšli ze dvou skutečností. |
| s-46
| První bylo rozvržení jediné folkloristické práce obdobného historického záběru, jaký jsme si vytyčili my, totiž rozsáhlé studie o dělnické písni. |
| s-47
| Rozborem tohoto folklórního materiálu, tedy jedné ze složek, která je předmětem našeho studia, dospěli autoři k periodizaci v podstatě shodné s periodizací historickou. |
| s-48
| Pro nás bylo však podstatnější poznání, že každé vítězství, kterého dělnická třída dosáhla na poli hospodářském, pracovním nebo politickém, ovlivnilo, a mnohdy i rozhodujícím způsobem se projevilo ve způsobu života dělníků. |
| s-49
| Vezměme si jako příklad zákaz práce dětí a postupné zkracování pracovní doby. |
| s-50
| V prvém případě byla dětem umožněna školní docházka nebo její prodloužení, a tím zvýšení základní kvalifikace při vstupu do zaměstnání na straně jedné a upevněny svazky rodinné i rozvoj rodiny na straně druhé. |
| s-51
| V druhém případě každou hodinou zkrácené pracovní doby získal dělník volný čas, kterým mohl disponovat a věnovat jej ať již spolkovému životu, sebevzdělání, zábavě nebo intenzívnějšímu životu v rodině či mimopracovní výrobní činnosti. |
| s-52
| V každém případě se měnil jeho denní režim, jeho způsob života. |
| s-53
| Stejně tak rozhodující vliv na způsob života dělníků a jejich rodin mělo každé hospodářské, i sebenepatrnější zlepšení a velice záhy se projevilo alespoň v jednom ze základních komponentů materiálního života dělníků, v jejich oděvu. |
| s-54
| Zda však a do jaké míry se základní etapy vývoje dělnického hnutí kryjí s mezníky vývoje způsobu života a kultury dělníků, bude úkolem, který budeme muset objasnit. |
| s-55
| Do materiálních složek života dělníků zasáhla totiž řada regresívních vlivů hospodářství, krize, nejintenzivněji vleklá krize let sedmdesátých a osmdesátých, krize na počátku # století a v třicátých letech, války v roce # a především první světová válka, které podstatně zhoršovaly materiální situaci a zastavovaly určité již nastoupené tendence vývojové, posunovaly vývoj řady prvků hmotné i duchovní kultury dělníků zpět. |
| s-56
| Je jisté, že v oblasti společenské a kulturní tyto historické situace působily specificky, upevňovaly vzájemné společenské vazby dělníků a daly podnět k řadě pokrokových a z hlediska folkloristického zajímavých hodnot v tvorbě písňové i slovesné. |
| s-57
| V těchto oblastech měly tyto regresívní vlivy v podstatě stejný dopad jako ve vývoji dělnického hnutí. |
| s-58
| Ovšem pokud zkoumáme historický proces vývoje způsobu života a kultury pražských dělníků jako určitý celek, tyto historické situace mohly vedle dalších faktorů působit na případný posun etnografických mezníků vzhledem k periodizačním etapám vývoje dělnického hnutí. |
| s-59
| Z hlediska etnografického se nám již nyní jeví jako problematické zakončení druhé vývojové etapy přelomem století a kloníme se k názoru, že pro nás mezníkem budou již léta devadesátá. |
| s-60
| Správnost tohoto předpokladu musí však prověřit další analýza materiálu. |
| s-61
| Časové vymezení projektované práce nás však staví před závažnou skutečnost. |
| s-62
| Praha let čtyřicátých # století byla zcela jinou sídelní jednotkou než Praha let třicátých # století. |
| s-63
| V polovině # století Prahu, respektive její čtyři města, Staré Město, Nové Město, Malou Stranu a Hradčany, ještě obklopovaly zbytky středověkých hradeb, na něž navazovala průmyslová předměstí, urbanisticky řešený Karlín a živelně v okolí průmyslových závodů vyrůstající Smíchov. |
| s-64
| Praha let devadesátých byla průmyslovým velkoměstem se sedmi čtvrtěmi, k původním byly připojeny Josefov, Vyšehrad a Holešovice, Bubny. |
| s-65
| Byla však zároveň městem se širokým předměstským zázemím, se kterým byla hospodářsky i sídelně spjata. |
| s-66
| K průmyslovému Karlínu a Smíchovu přibyla průmyslová Libeň a na ni navazující se Vysočany a dále dvě převážně obyvatelské čtvrti, Žižkov a Královské Vinohrady. |
| s-67
| Nejpozději od # let pak na jihu Prahy vyrůstají další velká předměstí, Nusle, Vršovice, Košíře, Hlubočepy, na severu Prahy pak Břevnov a Bubeneč. |
| s-68
| Vývoj v prvých desetiletích # století zasáhl širokou oblast okrajových území, především Strašnice, Michli, Podolí, Bráník, Dejvice a Hloubětín. |
| s-69
| Každých # let se tedy rozšiřují hranice, v nichž máme sledovat vývoj kultury a způsobu života pražského dělnictva, a to ne o nevýznamné a málo početné celky. |
| s-70
| Již sama tato skutečnost nejenže komplikuje naši práci a staví nás před řadu problémů, které budeme muset řešit, ale především determinuje i naši činnost výzkumnou. |
| s-71
| Průmyslové dělnictvo, početná a svým významem nejdůležitější složka dělnické třídy v Praze, nebylo však nikdy jednolitou skupinou pražského obyvatelstva. |
| s-72
| Naopak, v průběhu celého svého historického vývoje bylo skupinou, která se různila jak lokalitou, tak generačním stářím dělnické populace, v ní ideově politickou angažovaností, profesionálním zařazením, kvalifikací, a tím i sociálně ekonomickým postavením uvnitř dané skupiny, společenskou a kulturní vyspělostí. |
| s-73
| Průmyslové dělnictvo Prahy žilo v námi sledovaném období především v šesti dělnických čtvrtích, na Smíchově, v Karlíně, v Holešovicích, Bubnech, v Libni, na Žižkově a ve Vysočanech. |
| s-74
| Zde bylo základní a určující složkou obyvatelstva. |
| s-75
| Další pražské čtvrti se silnými enklávami dělnické populace, Staré Město, Malá Strana a horní část Nového Města, a od osmdesátých let # století i čtvrti, původně předměstí, rozložené na okrajích Prahy, Nusle, Vršovice, Košíře, Břevnov, neměly již výlučně dělnický a především průmyslově dělnický charakter. |
| s-76
| Proto svůj badatelský zájem v první fázi práce soustřeďujeme na výše zmíněných šest čtvrtí. |
| s-77
| Tradice dělnického osídlení a generační stáří dělnického obyvatelstva na Smíchově, v Karlíně, v Libni, v Holešovicích, Bubnech, na Žižkově a ve Vysočanech není však stejná. |
| s-78
| Jestliže ve čtyřicátých letech # století měla tehdejší pražská předměstí Karlín a Smíchov # obyvatel, ostatní jmenované dělnické čtvrti byly v této době obcemi převážně nebo výlučně zemědělského charakteru, Žižkov nanejvýš se slabou enklávou dělnického obyvatelstva, které však v této době bylo buď pauperizovaným místním vesnickým obyvatelstvem, nebo cizím elementem v původním zemědělském a rybářském osídlení. |
| s-79
| Až do šedesátých let # století se tento stav v podstatě neměnil. |
| s-80
| Teprve v průběhu šedesátých let můžeme sledovat první závažnější změny v rozmístění dělnického obyvatelstva na území dnešní Prahy a přeměnu dalších vesnických obcí v obce dělnické. |
| s-81
| I v této době ještě největší přírůstek obyvatelstva zaznamenávají stará dělnická předměstí. |
| s-82
| V Karlíně se vzhledem k roku # obyvatelstvo téměř zdvojnásobuje, a na Smíchově se dokonce ztrojnásobuje. |
| s-83
| V šedesátých letech však současně vyrůstá i dělnická Libeň, čítající na konci šedesátých let již # osob, a Žižkov, který je zakládán na volném katastru naráz, přímo jako dělnická čtvrť, a má v téže době již # obyvatel. |
| s-84
| Do horečné přeměny ve výrazně dělnické předměstí vstupují Holešovice, Bubny jako celek s desetiletým zpožděním, tedy teprve v sedmdesátých letech. |
| s-85
| Velice rychle se však mění ve výraznou dělnickou čtvrť, kterou jako celek zůstávají po následujících čtyřicet let. |
| s-86
| Ze sledovaných pražských čtvrtí jsou Vysočany generačně nejmladší, svého dělnického charakteru nabývají teprve v posledních letech # století. |
| s-87
| Na počátku osmdesátých let bylo tedy pět z námi sledovaných čtvrtí lokalitami s výrazným dělnickým charakterem. |
| s-88
| Vývoj obyvatelstva v jednotlivých čtvrtích nebyl však ani nadále rovnoměrný. |
| s-89
| Hlavní vlna osídlování v Karlíně končí v osmdesátých a na počátku devadesátých let. |
| s-90
| Katastr této obce je totiž tehdy již v podstatě vyčerpán. |
| s-91
| Na konci # a počátku # století se stabilizuje i počet obyvatelstva Smíchova. |
| s-92
| Žižkov, Holešovice, Bubny a Libeň vykazují naopak horečný příliv obyvatelstva ještě v prvém desetiletí # století. |
| s-93
| Na Žižkově stoupá počet zde bydlících osob průměrně každých # let o # tisíc, s největším přírůstkem v letech # až # , v Holešovicích, Bubnech a i Libni přibližně o # tisíc, nejvíce v letech # až # . |
| s-94
| Po násilném přerušení vývoje způsobeném první světovou válkou dochází k nové silné osídlovací vlně, která zasahuje především Žižkov, Holešovice, Bubny a Vysočany, tedy čtvrti, jejichž katastry nebyly na počátku dvacátých let ještě plně zastavěny. |
| s-95
| Je třeba si však uvědomit, že i uvnitř jednotlivých dělnických čtvrtí existovaly sídelní jednotky s vlastní tradicí místního dělnického obyvatelstva a s migračním pohybem, který nemusel odpovídat základnímu trendu vývoje celé čtvrti, ba naopak mohl jít i v protisměru. |
| s-96
| A nemíníme tím pouze dělnické kolonie, ať již vznikly v kterékoli době, nýbrž přímo určité obvody běžné zástavby čtvrti. |
| s-97
| Ilustrujeme si tuto skutečnost na příkladu sedmé pražské čtvrti Holešovice, Bubny. |
| s-98
| Holešovice, Bubny vznikly na katastrech dvou starých historických vsí, Buben a Holešovic. |
| s-99
| Od sedmdesátých let # století až do třicátých let # století vykazují stálý, ničím nepřerušený přírůstek obyvatelstva. |
| s-100
| Sociální a zaměstnanecké složení jejich obyvatelstva však doznalo převratných změn. |
| s-101
| Bubny se stávají výrazně dělnickou lokalitou na přelomu šedesátých a sedmdesátých let # století. |