| s-2
| Obsah a rozsah pojmu opevněné sídlo je však širší než to, co rozumíme pod pojmem hrad a tvrz. |
| s-3
| Hrad představuje v dnešním obecném povědomí architektonický útvar středověkého sídla s obytnou, obrannou, případně také sakrální složkou situovaný většinou na málo přístupném návrší, vzácněji v rovinatém, vodou opevněném prostředí, útvar samostatný, nezávislý na okolním osídlení, od okolního osídlení izolovaný. |
| s-4
| Tvrz představuje rovněž opevněný stavební útvar se složkou obytnou, případně i obrannou, situačně odlišený případným vyvýšením nebo vodním příkopem či vůbec vodní plochou, vždy však závislý na okolním vesnickém zemědělském osídlení. |
| s-5
| Hrad i tvrz jako stavební útvary středověkých opevněných sídel jsou objektem studia jednak dějin umění, zvláště dějin architektury, jednak archeologie. |
| s-6
| Zatímco dějiny umění studují problematiku hradů a tvrzí na základě objektů zcela nebo zčásti zachovaných s vesměs pozměněnou původní podobou, zkoumá středověká archeologie objekty převážně zaniklé, lokalisovatelné na podkladě určitých terénních znaků, případně i na podkladě dat psaných pramenů, v nichž jsou středověká opevněná sídla označována různými termíny jako curia, curtis, castrum, castellum, munitio, arx. |
| s-7
| Podle dnešního stavu studia se zdá být zřejmé, že stavební útvary hradů a tvrzí, jak je známe ze zachovaných objektů, nepředstavují všechny stavební útvary, které můžeme označit jako opevněná středověká sídla obecně, takže obsah a rozsah obou pojmů dnes obecně vžitých neodpovídá zcela původní skutečnosti. |
| s-8
| Proto si středověká archeologie klade v souladu s metodou své práce a s možnostmi, které odpovídají této metodě, otázky a úkoly širšího společenského dosahu i otázky specifické, na něž se snaží najít odpověď. |
| s-9
| Nejde jí o výzkum hradů a tvrzí obecně, ale spíše o výzkum takových zaniklých lokalit, které svou povahou, situací a vůbec souhrnem svých dat dávají naději na řešení otázek a problémů, jež umožňuje především archeologický výzkum. |
| s-10
| Jednou ze základních otázek je počátek opevněných sídel v českých zemích v období středověku. |
| s-11
| Dík archeologickému výzkumu se postupně a podstatně rozšiřují naše znalosti o slovanských hradištích v období střední a mladší doby hradištní v eponymní velkomoravské oblasti a také i v Čechách. |
| s-12
| Tento výzkum přinesl zvláště z moravského prostředí řadu dokladů situační a stavební formace knížecích sídel z # a # století. |
| s-13
| Z českého prostředí je možno uvést doklady stavební formace těchto sídel z # a # století. |
| s-14
| Mezi nimi a hrady či tvrzemi vrcholného středověku byla a do jisté míry dosud je značná časová mezera, která byla a zčásti je považována za přirozenou a která je vysvětlována přelomem v procesu společenského vývoje. |
| s-15
| Ačkoliv je zřejmé, že hrad či tvrz v tradičním pojetí a ve vžité představě jsou stavebními útvary příslušnými v našich podmínkách do období vrcholného středověku, nelze tento názor vztáhnout na opevněná sídla obecně. |
| s-16
| Existuje totiž řada dat a indicií, z nichž je možno hypoteticky dedukovat existenci opevněných sídel, nikoliv jen knížecích sídel v rámci hradišť, ještě dříve, než došlo ke skutečné stavební formaci hradu či tvrze jako útvaru typického pro období počínaje nástupem vrcholného středověku. |
| s-17
| Objektivní potvrzení průkaznosti této hypotézy může přinést především archeologický výzkum. |
| s-18
| Proto se jeho pozornost zaměřuje v poslední době na určité předem vybrané objekty většinou zcela nebo zčásti zaniklé, časově příslušné podle objektivních psaných pramenů do střední a pozdní doby přemyslovské, archeologicky do pozdní doby hradištní, na nichž existují nebo existovaly jisté indicie architektonické povahy, které jsou vodítkem a oporou předpokladu existence sídla. |
| s-19
| Na prvním místě jsou to románské tribunové kostely, které se staly již dříve, a v poslední době zvláště, předmětem zvýšeného studia a zájmu právě v uvedené souvislosti. |
| s-20
| Trvající nebo dřívější existence tribunového kostela nemusí však být a také není nutným předpokladem či jediným důkazem funkce sídla příslušné lokality. |
| s-21
| V posledních sedmi letech přinesl archeologický výzkum v Čechách tři pozoruhodné a závažné příspěvky k danému tématu, k otázce počátků středověkých opevněných sídel a zároveň k otázce možné kontinuity opevněných sídel od doby hradištní do nástupu vrcholného středověku. |
| s-22
| Uvažujeme- li o kontinuitě, pak spíše ve smyslu funkčním, poněvadž je zřejmé, že hrad či tvrz byly svou stavební podobou značně odvislé od vnějších, v domácím prostředí doby hradištní neznámých vzorů. |
| s-23
| Společným jmenovatelem všech dosud podrobněji zkoumaných sídel je jejich založení nebo trvání v průběhu # století, třebaže uvedené lokality byly zakládány a zanikaly nestejně. |
| s-24
| Lokalita Bradlo s hrádkem neznámého jména a neznámého založení leží na okraji stejnojmenného návrší v krajině na horním Labi mezi Dvorem Králové a Hostinným v katastru obce Mostek v okrese Trutnov. |
| s-25
| Cílem jejího výzkumu bylo ověření stáří, založení a osídlení jednak v souvislosti s otázkou lokalizace Soběslavova Hradce, uváděného Kanovníkem vyšehradským k roku # , jednak v souvislosti s Olešnickým Újezdem, uváděným v pramenech o století později, a tím také s otázkou kolonizace krajiny na horním Labi v průběhu # století. |
| s-26
| Bradelské návrší se výrazně vypíná nad pravým břehem Labe a svým čelem obráceným k severu k hřebenu Krkonoš, zakončeným skalní stěnou vysokou téměř # * , dominuje kotlině s historickým Olešnickým Újezdem a s labským údolím s městem Hostinným. |
| s-27
| Sama lokalita zaujímá okraj návrší, jeho nejvýše položené temeno vysoké # * , oddělené od hřbetu jednak přirozenou šíjí, jednak půlkruhovým ve skále vylámaným příkopem. |
| s-28
| Ve skalnatém a zalesněném terénu byla dobře patrná a její původní tvar včetně příkopu zůstal dík odlehlosti a nepřístupnosti místa dobře zachován. |
| s-29
| Vnitřní areál Bradla, vymezený a opevněný na severní straně skalní stěnou, na obou bocích a na jižní straně výše zmíněným příkopem a vnějším valem, má nepravidelný, mírně zaoblený tvar protažený k východní straně, kde je možno předpokládat podle terénní konfigurace i podle zjištění výzkumu původní vstup. |
| s-30
| Vlastní vnitřní plocha má rozsah # * , pás opevnění sestávající z příkopu a valu je široký # * . |
| s-31
| Příkop byl stupňovitě vylámán ve skalním pískovcovém podloží a měl původní hloubku # * . |
| s-32
| Na jeho vnější straně byl nasypán mohutný val s vnitřním kamenným jádrem. |
| s-33
| Vnitřní plocha byla před výzkumem bez zjevných stop objektů, pouze v severozápadní části při jejím okraji byla znatelná prohlubeň. |
| s-34
| V průběhu výzkumu se podařilo zachytit při okraji vnitřního areálu stopy původní hradby široké # * vybudované z lomových kamenů bez použití malty. |
| s-35
| Na severní straně nad skalní stěnou nebyl průběh hradby zachycen. |
| s-36
| Při západním okraji vnitřního areálu byly zjištěny zbytky objektu čtyřbokého tvaru o rozměrech # * # * vybudovaného alespoň zčásti v podezdívce z kamenů kladených na sucho. |
| s-37
| Zdivo tohoto objektu, zachované jen ve spodní úrovni, bylo široké # * . |
| s-38
| Uvnitř objektu byly zjištěny kůlové jamky, které podle svého rozložení dokládaly stopy vnitřní nosné konstrukce. |
| s-39
| Na západní straně stavby byla odkryta kamenná konstrukce ohniště s vnitřní plochou. |
| s-40
| Na opačné straně objektu byla k němu přiřazena protáhlá stavba se zahloubeným ve skále vylámaným podlažím o rozměrech # * # * vybíhající směrem k východu, vymezená plentovanými kamennými stěnami se suchou lomovou konstrukcí. |
| s-41
| V jejím severním výklenku bylo umístěno pravidelné kruhové ohniště v pečlivě kladené kamenné konstrukci o poměru # * . |
| s-42
| Podle obsahu nálezů bylo možno velký objekt s ohništěm označit jako obytnou stavbu a menší protáhlý přístavek s kruhovým ohništěm interpretovat jako kovárnu. |
| s-43
| V místě prohlubně zachytil výzkum zbytky velké čtyřboké stavby se zdivem širokým # * budovaným z velkých pískovcových bloků na hlínu. |
| s-44
| Vnější půdorys této stavby měl rozsah # * # * , její vnitřní plocha měla rozměr # * # * . |
| s-45
| Stavba měla zahloubené podlaží s výškovým rozdílem # * a její základové zdivo vytvářelo plentu jámy vylámané ve skalním podloží. |
| s-46
| Podle výsledků výzkumu lze předpokládat, že tento objekt byl věží, jejíž spodní část až do výše # patra byla vybudována z kamene. |
| s-47
| Horní část měla pravděpodobně výstavbu dřevěnou. |
| s-48
| Zbytky spáleného dřeva, zřícené konstrukce stěn a krovu byly nalezeny ve výplni jámy a v destrukční vrstvě v jejím okolí. |
| s-49
| Předpokládaná věž neměla pouze funkci strážní a obrannou, ale sloužila také jako obydlí pána, správce hradu, soudě podle nálezů kachlů i keramiky v destrukční vrstvě uvnitř i v okolí stavby. |
| s-50
| Nalezené kachle zdobené na čelní straně figurálním reliéfem s motivem jelena patří k nejstarším nálezům kachlů tohoto typu v Čechách. |
| s-51
| Další objekty je možno předpokládat v místě jižně od vchodu, opět při obvodu areálu. |
| s-52
| Mezi nálezy byla nejpočetněji zastoupena keramika. |
| s-53
| Její menší část tvoří úlomky nádob, vesměs hrnců, poklic a misek, které odpovídají domácí české produkci z časového horizontu poloviny # a poloviny # století. |
| s-54
| Mnohem větší část keramických nálezů, téměř * , představuje keramika, která se od domácí odlišuje tvarem nádob a zvláště jejich výzdobou. |
| s-55
| Jejím charakteristickým znakem je kolkovaný dekor, v neobvyklé míře pokrývající těla nádob, jejich podhrdlí i okraje na vnějším i horním obvodu. |
| s-56
| I v této skupině keramiky převažují hrnce, kromě nich se vyskytují mísy, misky a poklice, vzácně se nalézají džbány a pohárky. |
| s-57
| Ačkoliv známe pro takovou keramiku určité sporadické analogie v českých i v moravských nálezech, zdá se, že její původ bude nutno hledat v oblasti Dolního Saska a Friska, obecněji v širší oblasti severozápadního Německa. |
| s-58
| Tato početná skupina nádob je pravděpodobně dokladem nástupu německé kolonizace v oblasti severovýchodních Čech. |
| s-59
| Mezi ostatními nálezy byla velmi výrazně zastoupena militaria, zvláště železné hroty šípů s řapem, vzácněji s tulejí, nože, hrot kopí, části výstroje jako přezky, ostruhy, třmen, podkovy, ale i nástroje jako srp, dvě kosy, klínky, nebozez, lopatka, klíč, které charakterisují tuto lokalitu jako opevněné sídlo s funkcí jednak sídelní, jednak vojenskou ve vztahu k okolní krajině na horním Labi a zvláště k Olešnickému Újezdu. |
| s-60
| Charakter nálezů, především keramiky, ale i některých nálezů železných, dovoluje položit založení tohoto hrádku do # století, spíše do jeho # poloviny, a jeho trvání do průběhu poloviny # věku, kdy došlo k zániku sídla požárem nebo násilným zásahem. |
| s-61
| Časové zařazení hrádku na Bradle podporuje nález groše a parvu z doby Václava # . |
| s-62
| Druhou zkoumanou lokalitou byl Chvojen u Benešova u Prahy. |
| s-63
| Cílem výzkumu od roku # bylo zjištění povahy a stáří osídlení tohoto místa s dosud zachovaným tribunovým kostelem * Filipa a Jakuba ze # let # století a s dobře patrným opevněním, které tvoří val a příkop uzavírající větší část temene návrší. |
| s-64
| Kostel stojící na temeni Chvojna je orientovaná stavba se čtyřbokým závěrem, s krátkou, spíše napříč orientovanou lodí a s mohutnou stavbou navazující na západní stranu lodi. |
| s-65
| Patří ke skupině mladších tribunových kostelů v dolním Posázaví a na Benešovsku, ke skupině povladislavské architektury částečně ovlivněné z Bavorska a z rakouského Podunají, čemuž nasvědčuje právě ona mohutná stavba s tribunou v # patře vytvářející samostatnou západní část kostela. |
| s-66
| Opevnění Chvojna sestávající z hlinitokamenitého nasypaného valu a z příkopu tvoří pás široký celkem # * , který uzavírá zaoblený areál srdcovitého tvaru, rozměry # * # * , a s delší východozápadní osou, * uvnitř znatelnou terénní vlnou ve vlastní vnitřní areál akropole, rozměry # * # * , a v předhradí dlouhé # * . |
| s-67
| Podle uvedených skutečností se jevil Chvojen ještě před výzkumem jako místo pozoruhodné, zasluhující podrobnějšího zkoumání tím spíše, že starší keramické nálezy odtud získané označil * Píč ve Starožitnostech jako keramiku vyšehradského typu. |
| s-68
| Výzkum ukázal, že osídlení bylo koncentrováno na ploše vnitřního areálu, především západně a jižně až jihozápadně od kostela. |
| s-69
| Plochu temene na západ od kostela zaujímal velký obdélný objekt s kamennou konstrukcí vně lícovaného, na sucho kladeného zdiva nebo podezdívky, orientovaný ve směru * . |
| s-70
| Obvodové zdivo, široké průměrně # * , zůstalo zachováno jen zčásti, a to na dvou úsecích na jižní straně, na dvou úsecích na severní straně, na straně východní a v místě příčky mezi východní a střední částí objektu. |
| s-71
| Lze soudit, pokud dovoluje neúplný půdorys, že odkrytý objekt byl až třídílný, přičemž jeho východní část, relativně nejlépe zachovaná, byla výrazně menší a měla téměř čtvercový půdorys o rozsahu # * . |
| s-72
| Střední část spolu s částí západní měla délku # * a šířku # * . |
| s-73
| Ta mohla být objektivně zjištěna podle dvou zachovaných úseků zdi v západní části objektu, zatímco délka je jen předpokládaná, poněvadž nebylo možno zachytit západní obvodové zdivo stavby. |
| s-74
| Chybělo rovněž obvodové zdivo na severní a jižní straně střední části stavby, byly tu však zachyceny zbytky podlažní vrstvy spolu s ohništěm v kamenné konstrukci. |
| s-75
| Druhé ohniště v téže části stavby bylo situováno více k západu a mělo rovněž kamennou konstrukci. |
| s-76
| Třetí ohniště je možno předpokládat v jihozápadním rohu východní části stavby. |
| s-77
| Podle dochované původní výstavby, podle situace a vnitřní dispozice, podle uvnitř zjištěných ohnišť i podle nálezového obsahu v souvislém sídlištním horizontu bylo možno označit tuto stavbu jako obytné stavení. |
| s-78
| Kromě tohoto objektu s alespoň částečnou kamennou konstrukcí, který se svou výstavbou i svou situací výrazně odlišoval od ostatních dokladů osídlení, byly zachyceny na ploše vnitřního areálu, zvláště na jeho jižním svahu a na západní straně, stopy dalších objektů s kůlovou konstrukcí včetně větších jam zaobleného i protáhlého tvaru s tmavou hlinitou výplní a s četnými nálezy. |
| s-79
| Některé z těchto objektů s lehkou kůlovou konstrukcí měly stopy ohnišť. |
| s-80
| Kamenný objekt spolu s objekty s kůlovou konstrukcí představují první sídlištní horizont na Chvojně, jeho starší fázi. |
| s-81
| Dokládá ji mimo zbytky objektů keramika se všemi charakteristickými znaky produkce pozdní doby hradištní, zčásti velmi hrubá, tvarovaná v ruce, s archaickým charakterem, obsahující kromě hrnců misky se širokým dnem i misky s užším odsazeným dnem, které sloužily zároveň jako poklice, v menší míře byly zastoupeny lahvovité nádoby. |
| s-82
| V dosti výrazné skupině tuhové keramiky byly zastoupeny převážně zásobní nádoby, vedle hrnců a ojedinělých misek. |
| s-83
| Lze soudit, že starší fáze prvního sídlištního horizontu na Chvojně měla svůj počátek již ve # století. |
| s-84
| Mladší fázi representuje především kostel, nověji datovaný do # let # věku, spolu s velkou západní předsíní, s tribunou. |
| s-85
| I když tato stavba s mohutným obvodovým zdivem tvoří dnes a tvořila již dříve součást sakrální architektury, nelze vyloučit, že měla původně také obytnou funkci jako hlavní obytný či spíše sídelní objekt v mladší fázi stavebního vývoje opevněného sídla na Chvojně. |
| s-86
| Plynulé pokračování osídlení v průběhu # století a v # polovině # století dokládají nejen objevené objekty poněkud staršího založení, ale především keramické nálezy prokazující pokročilejší technologii a formy příznačné pro # a počátek # věku. |
| s-87
| V průběhu # poloviny # století zaniká osídlení na temeni návrší, kostel však trvá dál a v jeho jihozápadní blízkosti je budována stavba z lomového kamene na maltu, kterou můžeme podle nálezů datovat do # poloviny # a do # poloviny # století. |
| s-88
| Ta však, jak se zdá, neměla už podle své situace funkci sídelního objektu, ale velmi pravděpodobně sloužila jako obydlí duchovního. |
| s-89
| Funkci sídla na Chvojně převzal nově založený hrad Kožlí, situovaný na skalnaté ostrožně nad Janovickým potokem. |
| s-90
| Podle výsledků výzkumu je možno říci, že jádrem osídlení na Chvojně byl dvorec kurie v opevněném areálu, při němž byl záhy po jeho založení vybudován tribunový kostel. |
| s-91
| Zjištěné objekty s lehkou kůlovou konstrukcí s podlažím zčásti polozahloubeným vytvářely druhou, spíše řadovou, nebo dokonce pomocnou část sídlištního komplexu. |
| s-92
| Dvorce s tribunovými kostely byly v našich zemích zakládány, podle výsledků novějšího uměleckohistorického studia, již od konce # století, zprvu ovšem jako knížecí a biskupské kurie, postupně však i jako sídla jiných významnějších velmožů ve venkovském prostředí. |
| s-93
| Nejstarší známé doklady těchto předpokládaných a z existence tribunových kostelů dedukovaných venkovských velmožských dvorců máme v Čechách právě z oblasti dolního Posázaví, Benešovska a Voticka, dvorec na Chvojně u Benešova náleží spolu s tribunovým kostelem k mladší skupině těchto sídel vznikajících na rozhraní # a # století. |
| s-94
| Mezi sídly dolního Posázaví a Benešovska má však mimořádné postavení. |
| s-95
| Po stránce stavební je to mohutná stavba, na západní straně kostela připomínající westwerk, kterou je možno odvodit z rakouskobavorského prostředí. |
| s-96
| Druhou, z našeho hlediska významnější skutečnost představuje rozloha celkového areálu s vnitřním dělením a s mohutným vnějším opevněním. |
| s-97
| Celý sídelní a sídlištní útvar odpovídá svou situací i svým opevněním starším hradištím. |
| s-98
| A právě spojení velmožského dvorce, včetně tribunového kostela, s hradištním sídlištním areálem činí z Chvojna důležitý spojovací článek, u nás dosud ojedinělý mezi starší domácí tradicí a nástupem nové éry v budování sídel, důležitý vývojový článek jejich stavebního a disposičního uspořádání časově spadající svým počátkem do přelomu # a # století a svým trváním do # věku. |
| s-99
| Dalším příkladem opevněného sídla z téhož období je Týnec nad Sázavou, ležící nedaleko Chvojna na okraji výrazného návrší nad levým břehem Sázavy při staré cestě a brodu přes řeku. |
| s-100
| Stojí tu dosud románská rotunda, datovaná dnes převážně do počátku # století, a vedle ní mohutná třípatrová hranolová věž, svým původem mladší, považovaná dříve za stavební doklad hradu z doby vrcholného středověku, kdy byl Týnec sídlem Medků z Valdeka. |
| s-101
| V roce # se podařilo odkrýt na ploše před objektem dnešního muzea, severně od rotundy a věže, zbytky obdélné stavby o rozměrech # * # * orientované podélnou osou ve směru * . |