| s-101
| Tedy pohyb od znalosti jistých povrchních vztahů k odhalení kauzálních zákonitostí. |
| s-102
| Jinak řečeno je nezbytné vysvětlit zjištěná vědecká fakta, empirické závislosti, a vytvořit teorii studovaných jevů. |
| s-103
| Rozlišení úrovní poznání se zpravidla provádí v rámci vědeckého poznání jako celku, aniž jsou brány v úvahu vztahy existující mezi soustavami poznatků v rámci určitého vědeckého odvětví nebo disciplíny. |
| s-104
| Empirická úroveň řady odvětví vědeckého poznání obsahuje i teoretická tvrzení nutná k popisu experimentálního zařízení. |
| s-105
| Tatáž tvrzení mohou však být v jiné disciplíně součástí teoretické úrovně. |
| s-106
| Proto je třeba vždy mít na zřeteli tuto okolnost, pokud hovoříme o empirickém a teoretickém poznání vůbec v hranicích vědy jako celku. |
| s-107
| V rámci konkrétní vědecké disciplíny však vždy existuje relativní samostatnost úrovní poznání a empirická úroveň je často nazývána empirickou bází nebo základem dané vědy. |
| s-108
| Totéž můžeme říci o jazyce. |
| s-109
| I když je problematické hovořit o jazyce pozorování nebo o jazyce empirických konstruktů jako o úrovni jazyka vědy vůbec, v mezích určité disciplíny lze a * nutno rozlišovat teoretickou a empirickou úroveň jazyka. |
| s-110
| Poznání v určité vědní oblasti lze proto rozdělit na empirickou úroveň, popis experimentů a jejich výsledků, a teoretickou úroveň, pojmy a zákony dané vědy. |
| s-111
| Teoretická úroveň pak zahrnuje jak vlastní teorii, tak i jednotlivé experimentální zákony. |
| s-112
| Za teorii je zpravidla považován systém teoretických poznatků, který splňuje určité logické požadavky. |
| s-113
| Například je třeba, aby výroky, jež popisují zákony dané teorie, byly spolu spojeny vztahem deduktivního vyplývání, aby tento systém byl relativně logicky uzavřen a byl logicky nerozporný. |
| s-114
| Takový systém nemůže být vybudován pouze na základě experimentálních zákonů. |
| s-115
| Tyto zákony jsou spojovány a zobecňovány pomocí teoretických zákonů obsahujících již vysoce abstraktní pojmy. |
| s-116
| Uvnitř teoretické úrovně lze proto rozlišit dvě podúrovně, teoretické zákony a experimentální zákony. |
| s-117
| Experimentální zákony jsou geneticky spojeny s empirickou úrovní poznání a logicky s teoretickými zákony. |
| s-118
| Tento logický vztah se realizuje pomocí hypoteticko-deduktivnísoustavy. |
| s-119
| Nepředbíhejme však vlastnímu výkladu, který je podrobněji rozveden v textu. |
| s-120
| O některých koncepčních otázkách jsme publikovali dílčí studie. |
| s-121
| Opíráme se přitom, jak už bylo řečeno, o ten směr sovětských prací, který se snaží o syntézu dialekticko-logickéhoa formálně logického přístupu. |
| s-122
| Práce nemá ráz učebnicového a formálně logického přístupu. |
| s-123
| Práce nemá ráz učebnicového výkladu, a proto předpokládá jistou orientaci v problematice odborné filozofické a metodologické literatury. |
| s-124
| Specifika řešených problémů nás vede k rozdělení textu na dvě relativně samostatné části, jež jsou vždy uvedeny obecnějším úvodem, který má zařadit projednávané otázky do širších ideologických souvislostí. |
| s-125
| Naše zaměření se přitom orientuje především na problematiku metodologie přírodních věd. |
| s-126
| Speciální problémy metodologie společenských věd zde rozebírány nejsou, a to nejen v důsledku odborného zaměření autora, ale i proto, že jejich specifika, včetně kritiky neopozitivistických koncepcí, v této oblasti například Popperova antihistorismu, by vyžadovala další rozšíření již i tak rozsáhlého textu. |
| s-127
| Této problematice hodláme věnovat zvláštní práci. |
| s-128
| Domníváme se však, že i v této podobě jsou obecné závěry této práce zcela aplikovatelné i na oblast společenskovědní. |
| s-129
| Pokládám za svoji povinnost poděkovat Vladimíru Rumlovi a Karlu Berkovi za řadu kritických připomínek a cenných podnětů k zlepšení této práce. |
| s-130
| Současný neopozitivismus zahrnuje řadu směrů. |
| s-131
| Patří sem nejen analytická filozofie, ale i logický empirismus, oxfordská a cambridžská škola lingvistické filozofie, logický pragmatismus * Quineho a * Goodmana. |
| s-132
| Ve # a # letech byl vedoucí školou moderního pozitivismu logický pozitivismus, který vznikl původně v rámci Vídeňského kruhu. |
| s-133
| Později byl tento směr někdy označován jako logický empirismus. |
| s-134
| Dnes se zpravidla termínem neopozitivismus v užším smyslu označuje právě tento nejvýznamnější směr pozitivismu # století. |
| s-135
| Byl to ovšem právě logický pozitivismus Vídeňského kruhu, který se stal základem širokého neopozivistického hnutí vědeckého empirismu pozdějších let a který svého času do jisté míry sjednotil všechny hlavní představitele západní filozofie vědy, od amerických neopragmatiků až po Lvovsko-varšavskouškolu. |
| s-136
| Tato skutečnost byla podmíněna tím, že logičtí pozitivisté Vídeňského kruhu formulovali imponující program výzkumu metodologie vědy, který spojoval pozitivistickou filozofii s co nejširším a intenzívním využitím logických metod formalizace poznání, jež rozpracovala moderní formální logika. |
| s-137
| Zdůrazňování přesnosti logickomatematických metod při výzkumu metodologických a gnoseologických problémů vědy ve srovnání s mlhavostí, nejasností a vágností tradičních i některých nových filozofických způsobů výzkumu akademických gnoseologických škol začátku # století, neokantovství, Husserlova fenomenologie, bylo historicky oprávněné, a to i vůči povrchní popisnosti empirických výzkumů v oblasti tehdejší metodologie vědy. |
| s-138
| Program logické analýzy vědeckého jazyka, jehož základy původně formuloval právě Vídeňský kruh, byl a dosud je nejvýznamnější logickometodologickou koncepcí současného pozitivismu. |
| s-139
| Pokud budeme dále hovořit o neopozitivistické koncepci metodologie vědy nebo logickometodologické analýzy vědy, budeme mít na mysli převážně tuto koncepci, která je v jistém smyslu stále vrcholem logickometodologické analýzy, kterého dosáhl současný neopozitivismus ve svém celku. |
| s-140
| Nikdy ovšem nešlo jen o čistou logickou analýzu vědy. |
| s-141
| Od samého začátku zde docházelo k prolínání vlastních neopozitivistických principů s konkrétní logickou analýzou struktury vědeckého poznání. |
| s-142
| Historicky tak došlo k tomu, že vývoj moderní logiky vědy probíhal tehdy do značné míry v rámci gnoseologické koncepce logického pozitivismu. |
| s-143
| Program této logickometodologické analýzy vědy nebyl však dosud ani zdaleka splněn. |
| s-144
| Právě tato skutečnost byla příčinou rozšíření dnes téměř módní kritiky základů programu logického pozitivismu v posledních letech, a to jak přívrženci lingvistické analýzy v Anglii, zastánci názorů * Moora a pozdního Wittgensteina, tak i některými americkými autory polopozitivistické a polopragmatické orientace, Quine, Barker, a dokonce řadou filozofů, analytiků logickému pozitivismu velmi blízkých. |
| s-145
| Přesto je vliv této koncepce stále velmi silný a je podmíněn i tím, že uvedená kritika je pouze dílčí, neodhaluje gnoseologickou podstatu této koncepce a sama není schopna vypracovat ucelený program, který by bylo možné konfrontovat s výchozími principy logického pozitivismu. |
| s-146
| Většinou se jedná pouze o modifikaci, konkretizaci a liberalizaci logickometodologických modelů, které zkonstruovali samotní logičtí pozitivisté. |
| s-147
| Marxistická kritika tohoto směru musí jít dál. |
| s-148
| Je nutno vidět i sociální kořeny každé filozofie a její sociální funkci. |