| s-2
| Nejde však jen o zobecňování vědeckých výsledků v tradičním smyslu. |
| s-3
| Dnes jde zároveň a především o analýzu a pochopení způsobů práce a myšlení soudobé vědy, tedy toho, co se obecně nazývá metodologií vědeckého poznání, včetně všech světonázorových a ideologických souvislostí. |
| s-4
| Jinak řečeno jde o to, že vývoj soudobé vědy vyžaduje studium samotného procesu vědecké tvorby, vědeckého poznání, postižení logiky jeho vývoje, perspektiv a důsledků. |
| s-5
| Metodologie vědeckého poznání má z hlediska marxistické filozofie charakter obsahového logicko-gnoseologickéhosystému, který má poskytnout celistvou představu o procesu vědeckého poznání i o jeho jednotlivých prvcích, formách, etapách. |
| s-6
| Metodologickým základem této soustavy je dialektická logika, jejíž zákony a kategorie charakterizují proces poznání z obecně gnoseologického hlediska. |
| s-7
| Vědecká tvorba je specifickou formou poznání, a proto se obecná logicko-gnoseologickácharakteristika poznání vztahuje i na tento speciální případ. |
| s-8
| Tato obecná charakteristika však nestačí. |
| s-9
| Jde o to, odhalit i specifické rysy tohoto vědeckého poznání, které je usměrněno na dosažení nového, na proniknutí do podstaty studovaných objektivních jevů a které je teoretickou formou osvojení si objektů subjektem v celospolečenském smyslu. |
| s-10
| Mezi marxisty dnes již není sporu o tom, že logika hraje důležitou úlohu při studiu zákonitostí pohybu vědeckého poznání. |
| s-11
| Logikou je zde třeba rozumět soubor všech zákonitostí pohybu myšlení k novým výsledkům, jež mají povahu objektivní pravdy. |
| s-12
| Neexistuje logika objevu, ale žádný objev neexistuje bez logiky. |
| s-13
| Pod logikou zde máme proto na mysli jak formální, tak i dialektickou logiku, která v marxistické filozofii plní funkci obecné metody pohybu myšlení k pravdě. |
| s-14
| Z hlediska obecné marxistické metodologie je nesprávné stavět formální a dialektickou logiku do nesmiřitelného protikladu. |
| s-15
| Jejich rozlišení historicky vzniklo v důsledku potřeby detailního studia různých momentů v procesu myšlení. |
| s-16
| Abychom dnes mohli adekvátně studovat libovolnou konkrétní formu vědeckého myšlení a poznání, musíme zde aplikovat jak filozofickou metodu materialistické dialektiky, tak i aparát formální logiky. |
| s-17
| Jen tak mohou vzniknout koncepce syntetické povahy, které budou studovat vědecké poznání komplexně a přitom z hlediska marxistické filozofie. |
| s-18
| Musíme si být ovšem vědomi toho, že jedna věc je užití prostředků moderní formální logiky k metodologické analýze poznání, bez čehož se neobejde ani marxistická metodologie vědy, a druhá věc je hodnocení těchto prostředků, jejich vztahu ke skutečnosti, pojetí vztahů logiky a jazyka. |
| s-19
| Zde se již uplatňuje filozofický přístup, který marxistická filozofie nemůže ignorovat, protože jde často o zásadní otázky světonázorové povahy. |
| s-20
| V rámci marxismu je chápána dialektická logika jako teoreticko-poznávacízáklad formální logiky, což nijak nezmenšuje, ale naopak zvětšuje heuristické možnosti formálně logických metod jako metod sloužících k objevování nových výsledků, k postupu od známého k neznámému. |
| s-21
| Metodologický význam soudobé formální logiky pro filozofický výzkum však nelze přeceňovat a klást na ni úkoly, které nemůže vyřešit, tím méně redukovat filozofii na tuto logiku. |
| s-22
| Logická stránka výzkumů musí být vždy doplňována gnoseologickou analýzou procesů vědeckého poznání, což konkrétně znamená aplikovat zde principy marxistické filozofie a především dialektické logiky, kterou nutno chápat jako konkretizaci dialektiky v oblasti logických forem. |
| s-23
| Marxistická filozofie přesvědčivě dokázala, že jen z pozic dialektické logiky lze správně reprodukovat proces vědeckého poznání, odhalit objektivní zákonitosti vývoje vědy, zhodnotit úlohu, význam i meze různých prostředků a metod vědeckého výzkumu, které rozpracovává formální logika. |
| s-24
| Sama se zabývá rozpracováním takových metod, přechod od abstraktního ke konkrétnímu, učení o kategoriích, úloha rozporů, jednota indukce a dedukce, absolutní a relativní pravda, které mají zásadní význam pro logiku a metodologii vědeckého poznání. |
| s-25
| Všechny marxistické koncepce v této oblasti proto zdůrazňují, že nemůže jít pouze o formální, ale i o obsahovou stránku procesu vědeckého poznání, že cílem je zde postižení vědecké tvorby jako určitého celku a prostředkem všechny existující logické nástroje včetně aparátu formální a dialektické logiky. |
| s-26
| Jde přitom v podstatě o tři skupiny pojmů a kategorií, jednak o kategorie, které vyjadřují základní prvky vědeckého poznání, dále o pojmy, jež charakterizují různé stránky vědecké teorie, a konečně o pojmy, jež tvoří obecně metodologické předpoklady každého vědeckého poznání a výzkumu. |
| s-27
| Nestačí proto omezit se na obecné tvrzení, že vznik nových vědeckých teorií je zákonitým procesem, jehož podstata je vyjadřována v zákonech a kategoriích materialistické dialektiky. |
| s-28
| Marxistická metodologie si dnes klade za cíl detailně v této oblasti odhalit na základě analýzy vzniku a vývoje teorií soudobé vědy proces pohybu našeho myšlení k novým poznatkům, k objektivní pravdě, k vědecké teorii. |
| s-29
| Při rozpracování kategorií a pojmů metodologie vědeckého poznání jde tak v podstatě jak o další rozvoj marxistické gnoseologie, tak i o prohloubení možností její aplikace ve vědě, o další upevnění svazku dialektického materialismu a speciálních věd, tedy o úkol, který nám odkázal Lenin a který marxistická filozofie nemůže splnit pouze deklarativně, ale konkrétní prací na konkrétních úkolech soudobého vědeckého poznání. |
| s-30
| Podrobněji si všimneme těchto otázek v úvodní kapitole druhé části knihy. |
| s-31
| V rámci marxistické, především sovětské filozofie a metodologie vědeckého poznání existují ovšem různé názory na některé speciální otázky včetně některých otázek koncepčních a terminologických. |
| s-32
| Jednak existují práce převážně formálně logického zaměření, jež svůj předmět vymezují jako logiku vědy. |
| s-33
| Jde o specifickou větev logickofilozofických výzkumů, která usiluje o využití moderní formální logiky při řešení problematiky metodologie vědy. |
| s-34
| Dále jsou zde práce, které aspirují na dialektickologickou koncepci práce v této oblasti. |
| s-35
| Převážná většina sovětských prací se však snaží o syntézu těchto dvou přístupů. |
| s-36
| Z takto zaměřené orientace vycházíme v této práci i my. |
| s-37
| Domníváme se, že filozofii a metodologii vědy nelze redukovat na logiku vědy, že dialektika je filozofickou metodou vědeckoteoretického myšlení a že jen ve spolupráci dialektické a formální logiky lze spatřovat hlavní záruku pozitivních marxistických výsledků na tomto poli. |
| s-38
| Otázku názvu této oblasti práce přitom nepovažujeme za rozhodující, logika vědy, metodologie vědeckého poznání, logika vědeckého výzkumu. |
| s-39
| Souhlasíme však s názorem, že koncepčně by na tomto poli nemělo jít jen o pouhou aplikaci dialektické a formální logiky, ale o speciální teoretickou oblast poznání, která má svůj * objekt a své základní pojmy a studuje především metodologickou stránku vědeckého poznání, ovšem v jednotě s ostatními aspekty marxistické gnoseologie a ontologie. |
| s-40
| Existuje ovšem ještě i další směr výzkumů, v sovětské filozofii tradičně označovaný jako filozofické otázky přírodních věd, jenž však nemá vyhraněně metodologický charakter, o který nám zde jde především. |
| s-41
| Pozitivní rozvíjení marxistické filozofie je vždy neoddělitelné od boje proti nesprávným koncepcím. |
| s-42
| Souvisí to přímo se světonázorovým zaměřením a ideologickou povahou naší filozofie, která chápe vědu v jednotě s filozofií, metodologií, v jednotě s marxistickou ontologií. |
| s-43
| Proto jsme se nemohli vyhnout podrobnému rozboru kritiky neopozitivismu, který aspiruje na jedinou přísně vědeckou filozofii v této oblasti. |
| s-44
| Jde zde o dvojjediný úkol, při kritice nemarxistických názorů rozvíjet pozitivně naši filozofii a při rozpracování klíčových otázek naší filozofie zároveň provádět fundovanou kritiku všech nepřátelských názorů. |
| s-45
| Jen tak lze oba úkoly splnit na patřičné úrovni, a nikoli pouze deklarativně. |
| s-46
| Zásadní význam má zde Leninova kniha Materialismus a empiriokriticismus, kde Lenin zkoumal gnoseologické zdroje a přírodně historické kořeny machismu, jeho kritika se však vztahuje i na celý soudobý neopozitivismus. |
| s-47
| Neopozitivismus je dnes v zásadní krizi. |
| s-48
| Někteří autoři se dokonce domnívají, že západní vědce už neovlivňuje ani tak neopozitivismus, jako spíše reálná metodologie přírodních věd, která má materialistický a dialektický charakter, a odvolávají se na stanovisko realismu, což je podle těchto autorů v podstatě ideová pozice materialismu. |
| s-49
| Tento názor se nám zdá příliš optimistický, i když je pravda, že v posledních letech neustále sílí volání i po metafyzice vědy, což je jen jiný termín pro filozofickou analýzu vědy a vědeckého poznání ve všech jeho podstatných sociálních, ontologických a gnoseologických aspektech. |
| s-50
| Nebylo ovšem naším úkolem rozebrat zde všechny otázky, jež souvisí s kritikou neopozitivistické koncepce a s marxisticky chápanou metodologií vědeckého poznání. |
| s-51
| Podobný úkol může být splněn jen kolektivním úsilím všech marxisticky orientovaných pracovníků na tomto poli. |
| s-52
| Zvolili jsme si jen jednu otázku, ale přitom podle našeho názoru otázku klíčovou, protože její řešení má vliv i na ostatní podstatné otázky vědeckého poznání. |
| s-53
| Jde o problém dialektiky vztahu empirického a teoretického ve vědeckém poznání. |
| s-54
| Pojmy teoretický a empirický nejsou v metodologické literatuře zpravidla přesně definovány. |
| s-55
| Předpokládá se pouze, že v systému vědeckého poznání existuje určitá třída tvrzení, jež je spojena s pozorováním a experimentem a která bývá nazývána empirickou úrovní poznání. |
| s-56
| Ostatní tvrzení se zahrnují do teoretických poznatků. |
| s-57
| Vzniká však otázka, jak chápat vztah těchto dvou úrovní poznání. |
| s-58
| Neopozitivisté Vídeňského kruhu se svého času snažili vydělit základní věty, které měly vyjadřovat smyslově dané senso data bez jakéhokoli racionálního zprostředkování. |
| s-59
| Podobný krajní názor se dnes již vyskytuje pouze zřídka, avšak tendence považovat empirické poznatky za očividné, obecně přístupné a dosahované přímým pozorováním zde zůstala. |
| s-60
| V marxistické literatuře je v posledních letech otázce vztahu empirie a teorie věnována zvýšená pozornost. |
| s-61
| * Smirnov například rozlišuje dva významy termínů empirické a teoretické. |
| s-62
| Na jedné straně vyděluje ve vědeckém jazyce jazyk pozorování, jazyk empirických konstruktů a jazyk teoretických konstruktů. |
| s-63
| Na druhé straně dělí věty na věty, jež vyjadřují fakta, a věty, jež formulují empirické a teoretické zákony. |
| s-64
| Empirické, experimentální zákony mohou být obsaženy i v teoretickém jazyce. |
| s-65
| Další aspekty vztahu empirického a teoretického rozebírají Lektorskij, Popovič, Švyrjev a řada dalších autorů. |
| s-66
| My zde rozlišujeme jednak poznatky, při jejichž ověřování lze bezprostředně použít údaje pozorování a experimentu, jehož obsah může být vyjádřen pomocí termínů, které se vztahují k pozorovaným předmětům a vztahům. |
| s-67
| V tomto případě jde o soubor empirických údajů, faktů i empirických zákonů. |
| s-68
| Na druhé straně jde o poznatky, jejichž ověření nelze bezprostředně provést pomocí pozorování a experimentu, a jejichž obsah nemá tedy bezprostřední smyslový korelát. |
| s-69
| Jde zde o poznatky a úroveň vědění, které je formováno do specifické soustavy teorie, která vysvětluje empirická fakta a poskytuje možnost jejich předvídání. |
| s-70
| Nejde při tom o vztah smyslového a logického, ale o rozdíly uvnitř racionálního stupně poznání. |
| s-71
| Empirické poznání není totožné se smyslovým poznáním, protože zahrnuje určité racionální zpracování smyslových údajů. |
| s-72
| Rozlišení teoretického a empirického v poznání není proto logickým, ale gnoseologickým problémem, neboť jde o problém vztahu poznání a skutečnosti, o ověření poznatků, pozorovatelnost a nepozorovatelnost, o pravdivost, a nikoli pouhou logickou správnost. |
| s-73
| Marxistická metodologie vědeckého poznání vychází z kvalitativní, specifiky teoretické úrovně poznání, z neeliminovatelnosti jeho obsahu, který nelze chápat jako pouhou zkratku nebo empiricko-induktivnísumu údajů pozorování. |
| s-74
| Teoretické poznání vzniká z empirického, avšak nikoli ve smyslu formálně logického odvození, ale ve smyslu genetické prvotnosti nižších úrovní poznání, méně zprostředkovaně spojených s empirickou skutečností ve vztahu k vyšším úrovním. |
| s-75
| Analýza procesu tohoto vznikání přesahuje hranice kompetence formální logiky. |
| s-76
| Sama formálně logická analýza vědeckého poznání, která pracuje s hotovými poznatky, musí pak vycházet z neredukovatelnosti teoretické úrovně na empirickou, jinak nevyjde ze zajetí neopozitivistických schémat. |
| s-77
| Smysl teoretických pojmů se neprojevuje jen ve vztahu k observačním predikátům, ale spíše ve vztazích s jinými teoretickými pojmy. |
| s-78
| Tyto vztahy tvoří určitý systém teoretického poznání a jen v kontextu s ním lze adekvátně charakterizovat smysl jednotlivého teoretického pojmu. |
| s-79
| Tento systém je pochopitelně spojen s empirickým poznáním, ale právě jako celek. |
| s-80
| Ne všechny jeho prvky realizují tento vztah jednoznačně, ale jen jeho jednotlivé body, kterými jsou zpravidla teoretické pojmy, jež obsahují znaky poukazující na podmínky jejich empirického užití. |
| s-81
| Při charakteristice vztahu empirie a teorie je třeba si též uvědomit, že jde o různou hloubku proniknutí do objektivní skutečnosti. |
| s-82
| Empirické myšlení konstatuje určité prvky existence objektivní reality, zjišťuje fakta o určitých objektivních jevech, vztazích a procesech. |
| s-83
| Jako výsledek tohoto zjištění poskytuje empirické myšlení pravdivý fakt, avšak často bez hlubší analýzy a srovnání faktů, jejich významu a důležitosti. |
| s-84
| Jde proto jen o útržky poznání bez hlubšího pochopení a vysvětlení podstaty procesu či jevu. |
| s-85
| Výsledky empirického myšlení je proto nejdříve třeba seskupit do empirické soustavy poznatků a přes řadu teoretických analýz a hypotéz přejít k teorii. |
| s-86
| Teorie je základní formou vývoje soudobé vědy, a to proto, že teoretické myšlení jde hlouběji než pouhé empirické poznatky, odhaluje zákony objektivní skutečnosti. |
| s-87
| Vzniká však zároveň potřeba, aby při rozlišování úrovní poznání byl jasně rozlišován pojem teorie v širším smyslu jako vědeckého poznání vůbec a praxe, předmětné činnosti, teoretické a empirické úrovně poznání, a teorie jako specifické soustavy poznání. |
| s-88
| Empirické poznání se stále ještě často redukuje na jazyk pozorování, na údaje přístrojů a laboratorní protokoly, přičemž se z něho vylučuje popis experimentu v celku, konstrukce a principy fungování přístrojů. |
| s-89
| Pozorované údaje jsou však vůči subjektu relativizovány, protože pouze tehdy, má-libadatel k dispozici pojmy o přístroji, o metodice a cíli experimentu, se tyto údaje pro něho mění ve vědecký poznatek. |
| s-90
| Protože popis přístrojů není možný bez jazyka odpovídající teorie, stávají se věty pozorování vědeckým poznatkem jen v kontextu jazyka teorie, jehož pomocí se popisuje pokus jako celek. |
| s-91
| Dosahované údaje pozorování jsou navíc do značné míry předurčeny technikou a metodikou experimentu. |
| s-92
| Proto tím nejdůležitějším v empirickém poznání nejsou ani tak údaje přístroje, jako spíše popis vlastního experimentu. |
| s-93
| Při rozboru vědeckého poznání lze rozlišit různé etapy. |
| s-94
| Zásadní důležitost má však skutečnost, že proces poznání se nezastavuje na etapě zjištění empirických závislostí. |
| s-95
| Poznatek o empirické závislosti je poznatkem o tom, jak se systém chová. |
| s-96
| Jde však o to, odhalit, proč se tak chová. |
| s-97
| Bez tohoto zjištění nemůžeme systém reprodukovat. |
| s-98
| A právě to nám čistě empirické, fenomenologické závislosti neumožňují. |
| s-99
| Úkolem vědeckého poznání není proto jen zjistit pravidelnost a opakovatelnost, ale odhalit i základ, příčiny této opakovatelnosti. |
| s-100
| Právě proto je nezbytná zvláštní etapa poznání, pohyb od empiricky zjištěného schématu chování k poznání samotného systému jeho mechanismu a struktury. |
| s-101
| Tedy pohyb od znalosti jistých povrchních vztahů k odhalení kauzálních zákonitostí. |