| s-101
| Zpravidla se však postupuje metodou priorit, že některým důsledkům se přisuzuje prvořadý význam a ostatní se berou jako sekundární. |
| s-102
| Zhruba bychom mohli tento proces přirovnat k výrobě komplexních produktů, která se vyskytuje v některých úsecích průmyslové činnosti. |
| s-103
| Důsledky vědeckotechnického pokroku a investiční činnosti můžeme dále rozdělit do těchto kategorií, přímé, projevující se bezprostředně v daném výrobním procesu nebo oblasti, nepřímé, projevující se ve styčných odvětvích a úsecích národního hospodářství, vyvolané, jež jsou bezprostředně místně či časově spjaty s realizací daného řešení, následné, projevující se v navazujících vzdálenějších úsecích výroby nebo vědy a výzkumu anebo s určitým časovým odstupem, po určité době exploatace. |
| s-104
| Mimoto mohou mít důsledky vědeckotechnického pokroku projevující se ve společenském a ekonomickém rozvoji charakter pozitivní, přispívají ke společenskému rozvoji a tento rozvoj urychlují, zvýšení užitné hodnoty a rozsahu výroby, úspory surovin, materiálů, paliv, energií, zvýšení produktivity živé práce, úspory investic, negativní, komplikují budoucí rozvoj ve srovnání se současnou úrovní, jde o odpady, exhalace, hlučnost, devastaci půdy, o zhoršování životního prostředí a životních podmínek. |
| s-105
| Kromě toho vědeckotechnický pokrok zpravidla vždy klade určité nároky na společenskou práci. |
| s-106
| Tyto nároky se projevují obvykle v časovém předstihu před jeho důsledky, před získáváním efektů. |
| s-107
| Vzniká zde určité časové zpoždění, ve světové literatuře time lag, které z hlediska působení činitele času a efektivnosti má zpravidla tím větší nároky na společenskou práci a její neproduktivní vázání, umrtvení, čím je delší. |
| s-108
| Zkoumání efektivnosti proto vyžaduje zejména v současné době respektovat působení činitele času, a to tím výrazněji, čím více vědeckotechnická revoluce zvyšuje inovační frekvenci. |
| s-109
| Efektivnost vědeckotechnického pokroku se soustřeďuje v podstatě do dvou oblastí. |
| s-110
| Jsou to efektivnost výzkumně vývojové činnosti, která je ovlivněna progresivitou a úrovní vědeckých a technických řešení závislých na počtu vědeckých a technických pracovníků, na jejich vědecké erudici a kvalifikaci, na vybavenosti přístrojovou, výpočetní a experimentální technikou, na řízení vědy a techniky a vnitrostátní i mezinárodní dělbě práce, na kvalitě a dokonalosti informační soustavy. |
| s-111
| Gnoseologická báze vědeckého poznání vytváří pouze potenciální základnu ekonomickou, šanci pro získávání ekonomických a jiných efektů. |
| s-112
| Proto efektivnost podmiňuje dále zejména realizace vědeckých a technických poznatků, ve společenské praxi ovlivněná především kvantitou, počtem příznivých případů této aplikace. |
| s-113
| Aplikační funkce vědeckotechnického rozvoje je tedy základním předpokladem pro získávání potenciálně vytvořených efektů a pro účinné podněcování rozvoje vědeckého a technického poznání. |
| s-114
| Souvisí-liprvá oblast převážně s koncepcí vědeckotechnické politiky, souvisí druhá oblast převážně s koncepcí politiky hospodářské a s účinností soustavy řízení národního hospodářství. |
| s-115
| Nelze tedy mechanicky a jednoduše usuzovat na nízkou efektivnost vědy, výzkumu a vývoje tehdy, jestliže nové vyřešené i ze světa získané poznatky leží ladem, nevyužívají se ve společenské praxi nebo nenacházejí dostatek svých materiálních nositelů ve struktuře výroby, výroba nových strojů, zařízení, materiálů, spotřebních předmětů, anebo dostatečné hmotné krytí zejména investičních zdrojů pro zavedení v praxi. |
| s-116
| Efektivnost vědy, výzkumu a vývoje je přirozeně závislá na celkové koncepci výzkumných a vývojových směrů, na sepětí s perspektivními potřebami hospodářského a společenského rozvoje a na stupni, v němž společnost dokáže tento rozvoj transformovat do formulace konkrétních výzkumných, vývojových, problémů. |
| s-117
| Věda, výzkum a vývoj představují nejen nejefektivnější a nejnadějnější oblast lidské činnosti, ale současně unikátní sféru v přírodních procesech tím, že pracují s účinností vyšší než # * , a zpravidla několikanásobnou, ale i # a více procent. |
| s-118
| Vytvářejí tedy podmínky pro řadové zvýšení účinnosti všech procesů probíhajících v přírodě i ve společenské výrobě. |
| s-119
| Efektivnost z hlediska určitého organismu a uvedených kritérií můžeme porovnávat relativně, kdy vyjadřujeme efektivnost jednotlivých vědeckotechnických, investičních a jiných variant a kdy cílem je na základě analýzy těchto v určitém stupni vzájemně zaměnitelných řešení a alternativ nalézt variantu nejefektivnější, absolutně, kdy * . |