| s-101
| Ovšem proti tezi, že onou společnou vlastností různorodých zboží je lidská práce, lze namítnout, že lidská práce se od sebe liší stejně jako různé užitné hodnoty, že bohatství užitných hodnot je v jistém smyslu odrazem bohatě diferencované dělby práce v lidské společnosti. |
| s-102
| Zde se ukazuje nutnost rozlišovat dvojí charakter práce vtělené ve zboží, práci konkrétní, jež vytváří užitné hodnoty, a práci abstraktní, jež vytváří hodnotu. |
| s-103
| Tuto významnou otázku, jejíž rozřešení považoval Marx za jeden ze svých přínosů ke klasické analýze zboží, formuloval takto. |
| s-104
| S užitečným charakterem produktu práce mizí užitečný charakter zračících se v něm prací, mizí tedy i různé konkrétní formy těchto prací. |
| s-105
| Už se od sebe neliší, nýbrž jsou všechny převedeny na stejnou lidskou práci, na abstraktní lidskou práci. |
| s-106
| Zkoumejme nyní to, co nám zbylo z produktů práce. |
| s-107
| Nezbylo z nich nic než u všech stejná přízračná předmětnost, pouhá sedlina bezrozdílné lidské práce, vynaložení lidské pracovní síly bez ohledu na formu, jakou byla vynaložena. |
| s-108
| Všechny tyto věci vyjadřují jen to, že při jejich výrobě byla vynaložena lidská pracovní síla, nahromaděna lidská práce. |
| s-109
| Jako krystaly této jim všem společné společenské substance jsou hodnotami zboží. |
| s-110
| Marxovy obrazné formulace, kdy hovoří o sedlině či krystalu, v nás nesmějí vzbudit dojem, že hodnota existuje ve zboží nějak fyzicky. |
| s-111
| Hodnota zboží jako ekonomická kategorie postihuje určitý společenský výrobní vztah, a sice že v podmínkách zbožní výroby se jednotlivá zboží směňují v poměru práce na ně vynaložené. |
| s-112
| Tato skutečnost vystupuje zvlášť jasně do popředí, uvažujeme- li o velikosti hodnoty. |
| s-113
| Je nasnadě odpověď, že velikost hodnoty záleží na množství práce, jež byla na zboží vynaložena. |
| s-114
| Platí však nikoli to množství práce, jež vynaložil ten či onen výrobce, ale práce společensky nutná pro výrobu určitého zboží. |
| s-115
| Je zřejmé, že řemeslník vyrábějící sekyry s poloviční produktivitou než jeho soused nemůže z tohoto titulu požadovat za jednu sekyru místo obvyklých # * obilí množství # * . |
| s-116
| Rozhoduje tedy společensky nutná pracovní doba, kterou Marx vymezuje jako dobu, které je zapotřebí k zhotovení nějaké užitné hodnoty za daných společensky normálních výrobních podmínek a při společensky průměrném stupni dovednosti a intenzity práce. |
| s-117
| Při rozboru kapitalistických vztahů bude mít svůj význam poznatek, že s rozvojem výrobních sil a zvyšováním produktivity práce hodnota zboží klesá, ovšem teprve když se nové podmínky stanou společensky normálními. |
| s-118
| Jako příklad směnné hodnoty jsme dosud uváděli relaci sekyra, obilí. |
| s-119
| Marx ve svém rozboru vývoje směnné hodnoty ukázal, jak od prosté či nahodilé formy hodnoty pokračoval vývoj k úplné čili rozvinuté formě hodnoty, kdy každé jednotlivé zboží vstupovalo do vztahu k různým zbožím, takže se kvantitativní relace ustalovaly ve smyslu snížení váhy nahodilých okolností a převládání vlivu podstatného vztahu, to je hodnoty, a současně se počala pociťovat potřeba všeobecného ekvivalentu zboží, jež by každý ochotně přijímal, byť by je pro jeho užitnou hodnotu právě nepotřeboval, a jež by tak usnadnilo proces směny. |
| s-120
| Tato funkce historicky připadla vzácným kovům, a to vzhledem k řadě příznivých okolností, z nichž jmenujeme jen některé nejvýznamnější. |
| s-121
| Zboží, jež se mělo v procesu směny stát ztělesněním hodnoty, musí mít vlastnosti v jistém smyslu odpovídající vlastnostem hodnoty. |
| s-122
| Je- li hodnota ztělesněním bezrozdílné abstraktní lidské práce, pak je žádoucí, aby zboží- všeobecný ekvivalent bylo kvalitativně stejnorodé. |
| s-123
| Nalezení a vyjádření odpovídajícího směnného kvantitativního poměru opět předpokládá snadnou dělitelnost a opět slučitelnost zboží- všeobecného ekvivalentu. |
| s-124
| Ono zvláštní zboží, jež se živelně vydělilo ze světa všech ostatních zboží, aby plnilo funkci všeobecného ekvivalentu, nazýváme peníze. |
| s-125
| Směna zboží, kterou jsme dříve mohli symbolicky vyjádřit jako ? , přičemž malými písmeny vyjadřujeme, že se jedná o odlišné užitné hodnoty, nabývá nyní formy * . |
| s-126
| Peníze plní řadu funkcí, jsou mírou hodnoty a měřítkem cen, jakmile je určité váhové množství vzácného kovu státní normou stanoveno jako peněžní jednotka. |
| s-127
| Dále je to funkce oběživa, která souvisí s tím faktem, že zatímco konkrétní zboží zpravidla po uskutečnění směny vstupuje do spotřeby, ať již výrobní či osobní, a ze směny vypadává, peníze zůstávají stále v oběhu a zprostředkovávají stále nové a nové směny. |
| s-128
| Ovšem osamostatnění hodnoty ve formě peněz přináší i možnost vytváření pokladu, stažení peněz na kratší či delší dobu z oběhu. |
| s-129
| Zatímco při směně ve formě * byla koupě současně prodejem, a to pro oba kontrahenty, nyní se táž směna rozpadá pro každého z nich do dvou fází. |
| s-130
| Nejdříve prodej a pak koupě. |
| s-131
| Koupě však může být časově odložena, peníze uloženy jako poklad. |
| s-132
| Lze ovšem uskutečnit koupi a prodej i tak, že se časově neshoduje předání konkrétního zboží a peněžního ekvivalentu, prodává se na týdenní úvěr a při splácení dluhu pak peníze fungují jako platidlo. |
| s-133
| Dluh ovšem může vzniknout i bez souvislosti se směnou zboží, a to při půjčce, a i potom při splácení dluhu fungují peníze jako platidlo. |
| s-134
| Až po toto místo hovořili jsme o zbožní výrobě obecně a příklady jsme volili záměrně z oblasti předkapitalistických výrobních vztahů z prosté zbožní výroby, jak byla za feudalismu představována jednak řemeslníky, jednak rolníky vyrábějícími pro trh. |
| s-135
| Viděli jsme, že peníze jsou produktem prostého zbožního oběhu. |
| s-136
| Tento poslední produkt prostého zbožního oběhu se stává první jevovou formou kapitálu, který podrobíme analýze v dalších kapitolách. |
| s-137
| Prvními kapitalisty se stali ti, kdo v procesu původní akumulace nahromadili dostatečné částečky, které jim stačily k tomu, aby začali po kapitalisticku podnikat pro zisk. |
| s-138
| Z toho hlediska se nám kapitál jeví jako určitá částka peněz, která plodí více peněz. |
| s-139
| Jestliže při prostém zbožním oběhu symbol * vyjadřoval, že řemeslník prodává za účelem koupě, pak kapitalistický oběh zboží začíná penězi, uskutečňuje se zde koupě za účelem prodeje a symbolické vyjádření je toto * . |
| s-140
| Apostrofem u posledního členu vyjadřujeme kvantitativní zvětšení, čili jinak vyjádřeno * . |
| s-141
| Tento přírůstek, čili přebytek nad původně vloženou hodnotou, nazývá Marx nadhodnotou. |
| s-142
| Původně vložená hodnota se v oběhu nejen zachovává, nýbrž i vzrůstá, říkáme, že se zhodnocuje. |
| s-143
| Právě tento proces zhodnocování mění určitou částku peněz v kapitál. |
| s-144
| Můžeme si tedy zatím kapitál charakterizovat jako hodnotu, která plodí nadhodnotu, jako peníze, které plodí další peníze. |