s-1
| Praha vznikla na křižovatce důležitých starověkých obchodních cest, které spojovaly jižní, severní, západní a východní země Evropy. |
s-2
| Mimo brod přes Vltavu byl dostatek místa pro utáboření výprav, byl dostatek pastvy a vody pro zvířata na nivách řeky, bylo také dost čisté vody v nehlubokých studních ve vltavských náplavách pro obyvatelstvo a cizince. |
s-3
| Zásobení vodou pozdějšího knížecího sídla postaveného na strmé skále, na Vyšehradu, nebylo tak jednoduché. |
s-4
| Písemné zprávy o zásobení Vyšehradu se nám dochovaly až v zápisech z # století. |
s-5
| Podle nich měl Vyšehrad vodovod ze studánky Jezerky. |
s-6
| Voda byla přiváděna dřevěným potrubím, jak uvádí zmínka z * # . |
s-7
| Zápis z roku # se zmiňuje o kašně na Vyšehradě. |
s-8
| V tutéž dobu měl svůj samostatný vodovod i klášter na Strahově. |
s-9
| Pražský hrad byl ve svých počátcích zásoben pouze jedinou studnou, hlubokou # * , umístěnou pod dnešní Svatováclavskou kaplí. |
s-10
| Studna byla vyzděna opukovými kameny a sloužila zřejmě i pro zachycení dešťové vody. |
s-11
| Chybějící voda byla na Hrad dovážena z blízkého potoka Brusnice. |
s-12
| Za Přemysla Otakara # nebo spíše až za Karla # , # až # , byla na Hradě vyhloubena nová studna do hloubky # * . |
s-13
| Studna je dodnes zachována. |
s-14
| Je na třetím nádvoří na Hradčanech, jihozápadně od Bílé věže. |
s-15
| Studna je shora obezděna velkými kvádry, níže je ponechán skalní povrch. |
s-16
| Dno studny je pouze # * nad hladinou Vltavy. |
s-17
| Ani tato studna nestačila k zásobení vodou a nadále bylo nutno dovážet vodu z potoka Brusnice. |
s-18
| Dostatek vody v sídelním životě se zřejmě považoval za velmi důležitý nejen pro běžný život, ale především za požáru a v * války. |
s-19
| Proto dal Karel # postavit vodovod z nedalekého pramene Kajetánky v Břevnově. |
s-20
| U pramene nejdříve zbudovali pramenní jímku, kterou později rozšířili v rybníček, do něhož zaústili potok Brusnici. |
s-21
| Tím se zvětšila možnost odběru vody pro Hrad. |
s-22
| V roce # byla zjištěna vydatnost pramene Kajetánky, činila # * . |
s-23
| Přesná doba výstavby vodovodu není známa. |
s-24
| Avšak roku # vodu zavedli dřevěným potrubím do kašny poblíž královského sídla a ozdobili sochou * Jiřího, kterou vytvořili Martin a Jiří z Kluže. |
s-25
| Socha se zachovala podnes. |
s-26
| V pozdějších dobách nestačilo přivedené množství vody a bylo nutno vodovod mnohokrát rozšiřovat o další zdroje. |
s-27
| Roku # ukončili jednu důležitou etapu posílení vodovodu. |
s-28
| K tomu účelu vylámali pět nových jímacích štol v délce # * v opukových horninách ve Veleslavíně. |
s-29
| Pramenité vody bylo tolik, že bylo možno položit samostatné potrubí na Hrad. |
s-30
| Přiváděcí řad byl z trubek z pálené hlíny. |
s-31
| V roce # došlo k dalšímu jímání vody štolou z území v Liboci. |
s-32
| I zde získali dostatek vody, takže bylo možno položit samostatné potrubí na Hrad v délce # * . |
s-33
| Vodu přiváděli do hradních kašen a nedovolili ji rozvádět potrubím ani šlechtickým sídlům, ani měšťanským usedlostem. |
s-34
| Potrubí z pálené hlíny mělo průměr dva palce a tloušťku stěny # palce. |
s-35
| Trubky byly dlouhé pět stop. |
s-36
| Spojovali je přesuvkou a zatěsnili konopím a tmelem z prachu pálených cihel, hašeného vápna a jiných přimíšenin. |
s-37
| Potrubí ukládali do hloubky pět až šest stop. |
s-38
| Okolí potrubí udusávali jílem. |
s-39
| Tím byl ukončen vývoj vodovodu pitné vody pro Hrad. |
s-40
| Kromě toho se v téže době stavěl samostatný vodovod pro vodotrysky a nádrže v hradních zahradách. |
s-41
| Dokončili jej už v roce # . |
s-42
| Vodovod začínal u obce Litovic a odváděl vodu z rybníků Nekejcovského, Kaly, Břveského a Litovického. |
s-43
| Vodu vedli příkopy až do rybníka v dnešní Střešovické ulici. |
s-44
| Odtud ji vedli dále dřevěným potrubím až na území Hradu. |
s-45
| Z něho však už povolovali rozvádět vodu i do šlechtických a měšťanských domů v okolí Hradu. |
s-46
| Dochované záznamy stvrzují, že se na návrhu podílel i Tycho Brahe. |
s-47
| Vodovod se zachoval po různých opravách a rekonstrukcích dodnes. |
s-48
| Veřejné zásobování vodou v Praze, ve Starém Městě, Menším Městě pražském a na Hradčanech, mělo samostatný vývoj. |
s-49
| Pražské obce dostaly statut města a vlastní samosprávu až za vlády krále Václava # . |
s-50
| Tehdejší Praha na straně dnešního Starého Města byla ohraničena Vltavou a hradbami, které stály přibližně v dnešních ulicích Národní třída, Na Příkopě a Revoluční. |
s-51
| Staří Pražané získávali poměrně snadno pitnou vodu ze studní ve štěrkových náplavách vltavských. |
s-52
| Studny zpevňovali kamennou obezdívkou, a někdy dokonce i haťovými skružemi. |
s-53
| Pokud voda nestačila pro řemeslníky a pivovarníky, rozváželi vltavskou vodu po městě a prodávali nebo naváželi do obecních kašen. |
s-54
| Touto činností se zabývali vodáci. |
s-55
| Protože nejvíce vody odebírali pivovarníci, patřili vodáci do jednoho cechu s nimi. |
s-56
| Vodu z řeky odebírali buď přímo, nebo vahadlem s okovem, anebo šlapacími koly. |
s-57
| Vodu odváželi v sudech. |
s-58
| Do šlechtických a měšťanských domů nedaleko Vltavy přiváděli vodu žlabem. |
s-59
| K velkému pokroku ve veřejném zásobování vodou došlo při založení Nového Města Karlem # v roce # . |
s-60
| Nové Město bylo ohraničeno hradbami v místech dnešního Těšnova, sadů Vrchlického a Sokolské třídy. |
s-61
| Území je výše než Staré Město, a proto nebylo jednoduché získávat pitnou vodu. |
s-62
| A právě do Nového Města se přestěhovali řemeslníci, kteří potřebovali příliš mnoho vody. |
s-63
| Tak například podle záznamů bylo v obou pražských městech roku # kolem # pivovarů a # sladoven, nehledě na koželuhy, valchaře, barvíře, pláteníky, řezníky a jiné. |
s-64
| Aby si řemeslníci nestěžovali na horší podmínky v Novém Městě, postavili kvůli nim samospádový vodovod z pramene v místech dnešní ulice Na Rybníčku podle vzoru vyšehradského vodovodu. |
s-65
| Vodu přivedli do kašen na Dobytčím trhu, dnes Karlovo náměstí, a na Koňském trhu, dnes Václavské náměstí. |
s-66
| Vodovod postavili pro zájem obce. |
s-67
| Ke stavbě vodovodu nepoužili trubky z pálené hlíny, ale z borového dřeva o vnitřním průměru # až # palce. |
s-68
| Jednotlivé trubky spojili železnými zděřemi. |
s-69
| Podle ne zcela přesných zpráv se zdá, že první vodovod, který využíval mechanické vodní síly k čerpání vody, byl zřízen ve Starém Městě už ve # století. |
s-70
| V dlažebním řádu z * # je zmínka o vodovodu. |
s-71
| Mohl to být nejspíše samospádový vodovod podobný vyšehradskému a pozdějšímu pro Nové Město z roku # . |
s-72
| Z dalších pramenů však víme, že roku # Staré Město zaměstnávalo rourníka Petra Srba a roku # je zmínka o tom, že vyhořela věž vodná mistra Petra. |
s-73
| Zmínka z roku # mluví o obnově zařízení, kterým se voda po rourách před mnohými lety vedla do města. |
s-74
| Starému Městu vltavská voda rozvážená lidmi nebo potahy později už nestačila. |
s-75
| Nastoupila mechanická síla. |
s-76
| Oba problémy vyřešila jiná řemesla. |
s-77
| Vodní sílu využívali běžně mlynáři pomocí vodního kola. |
s-78
| Mechanické čerpadlo běžně používali horníci k odvodnění dolů už od # století. |
s-79
| Čerpadla jim poháněla voda, a kde jí nebylo dost, i důlní koníci. |
s-80
| Nejdříve se používalo řetězové čerpadlo, později pístové. |
s-81
| Řetězové čerpadlo bylo složeno ze dvou svislých dřevěných trub, jimiž procházel nekonečný řetěz, koncová oka byla spojena. |
s-82
| Na článcích řetězu byly koudelové smotky obšité kůží v úloze pístu. |
s-83
| Jednou troubou se voda vytlačovala nahoru, druhá byla pro vracející se řetěz. |
s-84
| Řetěz poháněla nahoře i dole kola s palci, na něž se přenášela síla z vodního kola. |
s-85
| Nádrž vodojemu, pánev, byla nahoře ve věži. |
s-86
| První věže byly ze dřeva, pozdější už z kamene. |
s-87
| Aby voda v pánvi nezamrzala, udržovali v zimě na dně věže oheň. |
s-88
| Právě ten býval častou příčinou požárů. |
s-89
| Proto časem přešli na věže z kamene. |
s-90
| Pánev byla vždy kovová, nejdříve olověná, později měděná. |
s-91
| I potrubí uložené ve věži bylo z kovu, z mědi, bronzu a konečně v pozdější době i z litiny. |
s-92
| Na počátku # století podávací řetězová čerpadla zastarala a nastoupila výhodnější pístová. |
s-93
| Důležitého zlepšení dosáhl pražský konvář, kovolijec a dělolijec Tomáš Jaroš. |
s-94
| Císař Ferdinand # mu udělil # září # privilegium na důvtipnou myšlenku, která se týkala zlepšeného odvodňování dolů, ale bylo možno ji využít i pro vodárny. |
s-95
| Dosavadní kožené klapky vyměnil Tomáš Jaroš za kovové a tím vodárníkům ulehčil i zrychlit výměnu opravovaných klapek. |
s-96
| Původně byly válce pístových čerpadel konví z mědi a olova, později z bronzu. |
s-97
| Podobným úpravám jako staroměstská vodárna byly podrobeny všechny tehdejší pražské vodárny. |
s-98
| Vodárny dodávaly vodu ve dne v noci, a tak na rozhraní # a # století konšelé Starého Města už mohli povolovat vodovodní přípojky i v jednotlivých domech či palácích. |
s-99
| Vody bylo dost, a proto se jí dostalo každému, kdo o ni žádal. |
s-100
| Později však voda nestačila hlavně do veřejných kašen. |