| s-1
| Začátky mladoboleslavské automobilky byly velmi skromné. |
| s-2
| Pětadvacetiletý knihkupec Václav Klement a strojník Václav Laurin z nedalekého Turnova se roku # dohodli na společné výrobě jízdních kol. |
| s-3
| Nadšení, správný odhad vývoje, smysl pro techniku a v neposlední řadě i sportovní duch Václava Klementa způsobily, že od dohod k výrobě nebylo daleko. |
| s-4
| V dílně o ploše # * pracovalo s oběma majiteli nejprve jen pět lidí. |
| s-5
| Václav Klement byl štikou, která hýbala podnikem, a Václav Laurin, střízlivý a pečlivý technik, nesl hlavní odpovědnost za řešení technických problémů. |
| s-6
| Rok po založení firmy Václav Klement prodal své knihkupectví a dílna se přestěhovala do středu města. |
| s-7
| Tam již pracovalo # zaměstnanců. |
| s-8
| Vyráběla se jízdní kola nesoucí jméno Slavia. |
| s-9
| V roce # se firma Laurin a Klement přestěhovala potřetí, a to již do míst, kde stojí dnešní automobilka. |
| s-10
| Velký převrat ve vývoji podniku znamenala motorová dvoukolka bratří Wernerů. |
| s-11
| Klement ji přivezl ze své obchodní cesty do Paříže. |
| s-12
| Špatné zkušenosti s dovezeným dopravním prostředkem naštěstí oba společníky neodradily. |
| s-13
| Naopak, přiměly je k hledání výhodnějšího řešení. |
| s-14
| Výsledkem byl motocykl, vyrobený v roce # ve dvou provedeních. |
| s-15
| Již rok # přinesl první úspěch v podobě ceny z výstavy ve Frankfurtu, v dalším roce přibyly medaile z Vídně, Hamburku, Prahy. |
| s-16
| V roce # Laurin a Klement postavili první čtyřkolový dopravní prostředek, pro jehož stavbu použili motocyklových prvků. |
| s-17
| V roce # se dostavily první úspěchy na motocyklových soutěžích, z nichž především závod Paříž, Vídeň způsobil příznivý zvrat v hospodářské situaci závodu. |
| s-18
| Sportovní úspěchy zvýšily zájem o výrobky tak, že oba společníci mohli začít uskutečňovat svoje plány týkající se stavby automobilů. |
| s-19
| Motocykly se vyráběly dále, ale od roku # se hlavní zájem soustřeďoval na automobily. |
| s-20
| Prvním automobilem byla Voituretta, dvoumístný otevřený vozík s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy. |
| s-21
| Vůz byl v roce # zdokonalen a firma využila své obchodní sítě se zástupci v Praze, Vídni, Londýně, v Německu, Itálii a v Rusku, a tak byl úspěch výroby automobilů zajištěn. |
| s-22
| Závod se značně rozšířil, koncem roku # v něm pracovalo již přes # zaměstnanců. |
| s-23
| Ukázalo se, že finanční možnosti obou zakladatelů pro další zvětšování podniku nestačí. |
| s-24
| Proto se závod od # ledna roku # změnil v akciovou společnost. |
| s-25
| V témže roce byly na trh uvedeny nové typy automobilů, například první osmiválec, a první autobus. |
| s-26
| O rok později se v Mladé Boleslavi započalo i s výrobou vozidel užitkových. |
| s-27
| Šéfkonstruktérem se stal inženýr Otto Hieronymus. |
| s-28
| Velmi rychle si vydobyl postavení mezi nejúspěšnějšími konstruktéry té doby. |
| s-29
| V roce # ukončila jeho tragická smrt při tréninku na závod do vrchu Ries všechny další sny a plány. |
| s-30
| Mladé Československo ztratilo jednoho z nejschopnějších techniků. |
| s-31
| V roce # inženýr Otto Hieronymus vytvořil na brooklandské závodní dráze rekord dosažením # * . |
| s-32
| Dalšími úspěšnými jezdci a propagátory značky byl * Nikodem a hrabě Kolowrat. |
| s-33
| V roce # se zahraniční trhy rozšířily i o Egypt, Mexiko a Japonsko. |
| s-34
| Přes všechny úspěchy si Václav Klement uvědomil nutnost zavedení sériové výroby. |
| s-35
| Tak, jak ji již po několik let provozoval americký Ford. |
| s-36
| Klementovy názory však byly příliš radikální, a tak se neuskutečnily. |
| s-37
| V roce # a v letech dalších došlo ke zhospodárnění výroby a k organizačním změnám. |
| s-38
| Vypuknutí první světové války však důsledné uskutečnění změn zamezilo. |
| s-39
| Válečná výroba se soustředila na sanitní automobily, zvýšila se výroba nákladních vozů, vyráběla se i munice. |
| s-40
| První poválečná léta znamenala obnovování výroby automobilů. |
| s-41
| První typy automobilů vycházely většinou z předválečných konstrukcí. |
| s-42
| Poměrně levným, solidním malým automobilem byl v roce # typ * se čtyřválcovým motorem o objemu válců # * a výkonu # * . |
| s-43
| Největší organizační změnou bylo spojení automobilky v Mladé Boleslavi s plzeňskými Škodovými závody. |
| s-44
| Smlouva byla podepsána # července # . |
| s-45
| Finanční výhody, které spojení přineslo, umožnily rychlý rozvoj automobilky. |
| s-46
| Prvním zásahem bylo omezení počtu vyráběných typů. |
| s-47
| V roce # byla dokončena stavba čtyřpatrové karosárny, výstavba dalších objektů následovala. |
| s-48
| V roce # dosáhl počet zaměstnanců # . |
| s-49
| Mladoboleslavský závod, automobilní oddělení v Plzni, autoopravárna v Praze a značkové opravny a filiálky vytvořily v roce # samostatnou organizaci, která pomohla překonat hospodářskou krizi. |
| s-50
| Byla to Akciová společnost pro automobilový průmysl, ASAP. |
| s-51
| Prvním typem po překonání těžkých krizových let se stal v roce # typ * . |
| s-52
| Jeho koncepce se stala základem všech modelů vytvořených v dalších třiceti letech. |
| s-53
| V roce # se vyráběl automobil pod názvem Škoda Popular, s přijatelnou cenou # * . |
| s-54
| Motor o objemu válců # * měl výkon # * . |
| s-55
| V roce # přišel na trh také větší vůz stejné koncepce, Škoda Rapid, s motorem o objemu válců # * . |
| s-56
| Model z roku # byl znovu překonstruován, vybaven šestiválcovým motorem a pojmenován na Škoda Super. |
| s-57
| V roce # se vyváželo již přes # výrobků. |
| s-58
| Velký význam pro popularitu značky měla účast na devíti světových autosalónech v uvedeném roce. |
| s-59
| Významný byl například i závod Rallye Monte Carlo, obeslaný z Mladé Boleslavi jediným automobilem Škoda Popular s motorem Rapid o objemu válců # * . |
| s-60
| V druhé kategorii do objemu válců # * obsadil druhé místo a to znamenalo velký úspěch. |
| s-61
| Obchodně důležité byly v tomto období i jízdy automobilů Škoda do těžko přístupných končin světa. |
| s-62
| * Elstner projel s malým Popularem Spojenými státy a Mexikem, Rapid * Procházky a * Kubiase objel svět za # dní. |
| s-63
| Také několikanásobná cesta manželů Škulinových Rapidem napříč Afrikou měla velký význam z důvodů propagačních. |
| s-64
| Druhá světová válka znamenala další vážný zásah do vývoje automobilky. |
| s-65
| Vyráběly se především nákladní automobily, vůz Škoda Super byl překonstruován na velitelský automobil. |
| s-66
| Po celou dobu války nedotčený závod byl nakonec # května # posledními zbytky německého letectva bombardován a pobořen. |
| s-67
| Přesto se ještě v roce # díky obětavé práci zaměstnanců výroba obnovila. |
| s-68
| Základem pro mírovou práci automobilky se stal předválečný Popular s pozměněnou karosérií. |
| s-69
| Pro tento typ, označený číslem # , se vžil název Tudor, označující původně typ karosérie. |
| s-70
| Po znárodnění dostala továrna název Automobilové závody, národní podnik. |
| s-71
| Značka Škoda byla ponechána přesto, že závod byl z národního podniku Škoda vyčleněn. |
| s-72
| Výroba se zaměřila na jediný typ, který byl v roce # upraven a uveden na trh pod označením Škoda * . |
| s-73
| Dalším typem byl v roce # osobní automobil Škoda * . |
| s-74
| V letech # - # byla do Mladé Boleslavi převedena z Kopřivnice výroba vozů Tatraplan a lehkých nákladních automobilů Tatra. |
| s-75
| Tato výroba však neměla dlouhé trvání. |
| s-76
| Již v roce # překvapil mladoboleslavský závod novým vozem Škoda * , lidově zvaným Spartak. |
| s-77
| Automobil měl čtyřválcový motor o objemu válců # * a výkon # * . |
| s-78
| Výroba typu Škoda * po úpravě karosérie pokračovala v omezeném množství s užitkovými karosériemi. |
| s-79
| V roce # došlo k úpravám automobilu Škoda * , zejména v konstrukci přední nápravy, a vůz dostal nové označení Škoda Octavia. |
| s-80
| Použitím motoru vozu Škoda * se zvýšil výkon na # * a označení bylo změněno na Škoda Octavia Super. |
| s-81
| Tento automobil se sportovní karosérií dostal název Felicia. |
| s-82
| Škoda Octavia se v provedení Combi vyráběla až do konce roku # . |
| s-83
| Rokem velkého přelomu v existenci mladoboleslavské automobilky se stal rok # . |
| s-84
| Tehdy zahájil provoz zcela nový závod, stavěný od roku # na pozemcích sousedících s původní automobilkou. |
| s-85
| Do výroby byl zaveden nový model, automobil se samonosnou karosérií a motorem vzadu, označený Škoda * . |
| s-86
| Od původní koncepce se zcela upustilo. |
| s-87
| Tento automobil, s různými změnami, se vyrábí dodnes, nyní se změněným názvem. |
| s-88
| Ale o tom, jak se zrodilo embéčko, se dočtete v samostatné části této příručky. |
| s-89
| Do pobočného závodu AZNP Kvasiny, připojeného k mladoboleslavské automobilce v roce # současně se závodem AZNP Vrchlabí, byla převedena výroba automobilu Škoda Octavia Combi. |
| s-90
| V závodě ve Vrchlabí se vyráběl model Škoda * , který byl v roce # nahrazen automobilem s bezkapotovou karosérií Škoda * . |
| s-91
| Vyrábí se v různých užitkových provedeních včetně mikrobusu. |
| s-92
| Přibližně v roce # vznikl záměr týkající se výroby zcela nového osobního automobilu, který by se velkosériově vyráběl v automobilce v Mladé Boleslavi. |
| s-93
| Původní představu vyjadřovalo s oblibou užívané označení lidový osobní automobil. |
| s-94
| Měl to být malý jednoduchý dopravní čtyřkolový silniční prostředek s omezeným výkonem motoru do asi # * , s největší rychlostí # * . |
| s-95
| Nízká váha měla zajišťovat i přijatelnou výrobní cenu a také dostupnou prodejní cenu. |
| s-96
| Hned první konstrukční studie a ekonomické rozbory ukázaly, že pro zaváděnou novou výrobu osobního automobilu bude třeba vyrobit automobil ne pouze omezené technické úrovně. |
| s-97
| Světový vývoj automobilismu ukázal na neustále se zvyšující požadavky i u malých osobních automobilů. |
| s-98
| Zvyšování těchto požadavků kladených i na malé automobily, zajišťování konkurenční úrovně po stránce funkční i při vlastní výrobě se projevilo splnitelné jedině při odlišném přístupu k provedení automobilu a jeho způsobu výroby, než jak zněl původní záměr. |
| s-99
| Nejprve byl v roce # zaveden do výroby vývojově i technicky méně progresívní typ automobilu, rekonstruovaný z typů předcházejících, Škoda * , všeobecně nazývaný Spartak. |
| s-100
| Během jeho výroby se po rekonstrukci změnil na Škoda Octavia a vyráběly se jeho aplikace Felicia, Touring-Sport, Combi. |