Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 102 - 201 of 148 • previous

s-102 Vysokoškolské studium v některých oborech, kde to bude účelné, rozčlenit do dvou cyklů, přičemž absolvování prvého cyklu by poskytovalo kvalifikaci.
s-103 Důsledně rozvíjet systém postmaturitního a postgraduálního studia.
s-104 Některé z těchto námětů byly již ověřovány experimentálně, některé by měly být teprve ověřeny.
s-105 V pokročilém stadiu je již teoretická i experimentální příprava modernizace obsahu a forem základního vzdělání uložená stranickým usnesením z roku # .
s-106 Nyní půjde o to, harmonizovat výsledky této práce s komplexním projektem školské soustavy jako celku, získat další teoretické i experimentální podklady a krok za krokem přecházet od teorie a experimentu metodou rozšiřujícího se klínu k realizaci nové koncepce školské soustavy v masovém měřítku.
s-107 Při tom všem nesmíme zapomínat, že základní podmínkou zdaru je politická, odborná a pedagogická připravenost učitelstva.
s-108 Ta musí být spolu se získáním celé veřejnosti jedním ze základních článků strategie školské přestavby.
s-109 Rychle postupující politická konsolidace na školách vytváří příznivé podmínky k tomu, aby tato strategie začala normálně fungovat a aby se již brzy přešlo od úvah k činům.
s-110 Tyto činy mohou ostatně konsolidační proces nejspíše dovršit.
s-111 Jedním ze základních metodologických přístupů marxisticko-leninskévědy je princip historismu, který nás vede k tomu, abychom neustále konfrontovali přítomnost s minulostí a z této konfrontace vyvozovali poučení pro budoucnost.
s-112 Tento princip je v pedagogice zvlášť důležitý, neboť výchova a vzdělání samou svou podstatou míří do budoucna, a proto tím více potřebují poučení ze své vlastní historie i z historie vůbec.
s-113 V roce # , kdy vedoucí síla naší socialistické společnosti, Komunistická strana Československa, dovršuje půlstoletí své existence, naplněné tvrdými zápasy o lepší budoucnost našeho pracujícího lidu, a kdy se tato její pohnutá padesátiletá historie stává předmětem analytické retrospektivy, aby mohla být tím pevnějším odrazištěm k novým bojům v nových podmínkách, uvědomujeme si jen s ještě větší naléhavostí, jak významná je i politickovýchovná funkce školy v dějinném zápase mezi silami reakce a pokroku.
s-114 Škola sama nemůže tento zápas rozhodnout, ale může v něm sehrát nesmírně významnou úlohu katalyzátoru, který buď celý proces podstatně urychlí, nebo jej zpomalí.
s-115 Rukama učitelů našich škol prochází celý národ, jeho budoucí dělnická třída, rolnictvo i inteligence.
s-116 Ve školních lavicích dnes sedí a výklady svých učitelů poslouchají budoucí funkcionáři a vůdcové strany, budoucí dělníci a rolníci, vědci, inženýři, lékaři, učitelé.
s-117 Co když právě ve vaší třídě upíná na vás, soudružko učitelko, své zvídavé oči příští prezident republiky nebo příští poslankyně Národního shromáždění, která bude jednou spolurozhodovat o osudech země, a to podle zásad, které vštípila škola.
s-118 I Marx, Engels, Lenin, Gottwald, Zápotocký, Nejedlý, Fučík i jiní velcí lidé chodili kdysi do školy a ta jim dala jistý základ, který si pak třeba sami dále přetvářeli, měnili a rozvíjeli, ale který v nich zůstal a jistě i svým způsobem spoluurčoval jejich myšlení, morálku a činy, jejich životní dráhu.
s-119 Právě v dětství a mládí se tvoří základy světového názoru, mravní normy a životní ideály, které přes silný nános pozdějších zkušeností zůstávají nejpevnější a vynořují se na povrch v kritických okamžicích životních konfliktů, kdy se člověk ocitá na rozcestí a potřebuje se poradit s vnitřním hlasem svědomí, který není ničím jiným než evokací hlasu rodičů a učitelů, jež měl rád a jimž věřil.
s-120 Rodiče a učitelé mají zpravidla sklon vštěpovat dětem normy a ideály, jimiž byli sami vychováváni.
s-121 To je vcelku přirozené, ale i zde je nutný pokrok.
s-122 Kdyby výchova byla jen přenášením tradic, omezila by své poslání jen na funkci udržování a vývoj by se zastavil.
s-123 Škola by se místo pákou pokroku stala jeho brzdou.
s-124 Proto je tak důležité, aby se učitel, jehož povoláním je vychovávat nové generace, nespokojoval s tím, co si sám odnesl ze školy, ale stále na sobě pracoval, obohacoval své poznatky a svůj světový názor v souladu s vědou a společenským pokrokem.
s-125 Proto je tak důležité, aby učitel byl nejen jakýmsi zprostředkovatelem jakoby hotového a uzavřeného vědění, ale aby se sám angažoval v onom historickém zápase, který vede lidstvo za své osvobození od všech forem útlaku a jehož hlavním nositelem v naší dějinné epoše je revoluční dělnictvo se svou avantgardou, komunistickou stranou.
s-126 Když generace dnešních otců a dědů chodila do školy, vštěpovali jim učitelé respekt k ideálům, za něž umíral Hus a bojoval Žižka, učili je znát a ctít představitele našeho národního obrození a milovat naši vlast, osvobozenou z třistaleté rakouské poroby.
s-127 Nelze se divit, že tyto city jsou v národě živé a představují svým způsobem významnou pedagogickou realitu.
s-128 Je v nesmírně mnoho pozitivního, neboť sympatie k pravdě, spravedlnosti, statečnosti, národní kultuře, svobodě a humanismu jsou hodnoty neocenitelné.
s-129 Ale je v i něco přežívajícího a retardujícího, co může vyrůst v konfliktu s třídními a internacionálními zájmy dělníků a rolníků do podoby omezeného egoistického nacionalismu a co může být zneužito k protisocialistickým cílům.
s-130 Učitel, který chce ve své výchovné práci rozvíjet tyto tradice, musí umět dobře rozlišovat, co je dnes opravdu národní a humanistické, a co nikoliv.
s-131 Může být národní to, co je protilidové.
s-132 Může být humanistické to, co je protidělnické.
s-133 Tyto otázky si neodbytně musí klást každý, kdo aspoň trochu zná historii dělnického hnutí v naší zemi, kdo se vážně zajímá o dějiny naší komunistické strany.
s-134 Pro učitele je tento zájem neodmyslitelným předpokladem jeho pedagogické činnosti, neboť obsahem této činnosti není jen výuka holých faktů a pouček, ale také ideologická výchova formující světový názor a životní ideály.
s-135 Padesátiletá historie naší strany je bohatým zdrojem poučení a inspirace pro socialistického učitele, který chce vychovávat mládež v komunistickém duchu.
s-136 Je cenným zdrojem poučení a inspirace i pro pedagogického teoretika, který si klade za cíl koncipovat obsah, metody a formy komunistické výchovy a vést učitele k jejich realizaci.
s-137 Nechceme- li však aplikovat toto poučení mechanicky, musíme si být vědomi specifičnosti jednotlivých vývojových etap a jejich historické podmíněnosti.
s-138 V období, kdy revoluční socialismus stál v opozici proti vládě buržoazie, byla zcela přirozeným a logickým postojem především ostrá kritika buržoazní školy a pedagogiky, přičemž tato kritika byla v podstatě srovnáním existující třídní školské soustavy buržoazní s ideálními postuláty marxistického učení.
s-139 Z našich průkopníků socialistické pedagogiky sluší v této souvislosti uvést zejména Zápotockého, Pecku, Hybeše, Krkošku a Hakena.
s-140 Základním postojem jejich kritického úsilí byl požadavek, aby zároveň s nerovností majetkovou byla odstraněna i nerovnost ve vzdělání.
s-141 Druhá, kvalitativně nová etapa je vymezena historickým milníkem Velké říjnové socialistické revoluce, která znamená rozhodující průlom do světové fronty imperialismu a počátek realizace socialistické společnosti v jedné šestině světa, kde se ideály socialismu postupně přeměňují ve skutek.
s-142 Sovětští komunisté nejsou jen kritiky, ale také budovateli, učení marxismu-leninismuse z ideologie dosud opoziční stává ideologií státní.
s-143 Tím ovšem neztrácí na své revolučnosti, naopak uplatňuje ji teprve v plné míře, neboť nyní je příležitost předělat společnost a nastolit nový, spravedlivější řád.
s-144 Říjnová revoluce byla nejen počátkem socialistické výstavby v Sovětském svazu, ale změnila mnohé i za jeho hranicemi.
s-145 Nesporně ovlivnila i vznik samostatného Československa v * # , vznik KSČ v roce # .
s-146 Ovlivnila i vývoj názorů na otázky školství a vzdělání.
s-147 Naši pokrokoví učitelé a pedagogové mohli vést v této druhé etapě kritiku současné společnosti a současného systému vzdělání ne jen z pozic ideálních postulátů marxistických, ale též na základě srovnání dvou realit, reality sovětské společnosti socialistické s realitou naší společnosti buržoazní.
s-148 Proto jejich kritika nabývá na síle i konkrétnosti ve svém * .

Text viewDownload CoNNL-U