s-201
| Jsem totiž Jihočech, mám blízko k přírodě, narodil jsem se na Vajgarské Baště. |
s-202
| A stejně blízko mám k historii. |
s-203
| Zajímáte se o velké osobnosti a světodějné události nebo o život prostých pozemšťanů před staletími. |
s-204
| O všechno. |
s-205
| Nejvíc o městské manuály. |
s-206
| To jsou vám moc zajímavé, až anekdotické věci. |
s-207
| Třeba jedna bába přišla před půhon, tedy byla pohnána k soudu, jmenovala se Křiklánová, a žalovala ji Zubová. |
s-208
| Už jména jsou příznačná, nomen omen. |
s-209
| A o tom se píše, že. |
s-210
| Ale zajímala mne i architektura, třeba mého města Jindřichova Hradce, které je civilizací nedotčené. |
s-211
| Jeho zámek má jeden z nejstarších gotických portálků. |
s-212
| Kdysi jsem tam i bydlel, jako kastelán, svítíval tam šrámkovský měsíc nad řekou. |
s-213
| A já navíc pořád Šrámka miluji. |
s-214
| Jednou jsem v jeho Létě hrál Karlu Högrovi strejčka. |
s-215
| Vy jste začínal hrát staré dědky. |
s-216
| To jsem už byl v divadle v Mostě. |
s-217
| Přišel jsem tam hned po válce. |
s-218
| Zvali tam herecké osobnosti, aby se zlepšila návštěvnost. |
s-219
| A tak jsem se postupně seznamoval s předními herci. |
s-220
| A vaše divadelní příprava. |
s-221
| Začínal jsem s ochotníky, dnes významnými herci, jako třeba je zasloužilý umělec Karel Berman, Pepík Mixa nebo Mach, Stach a moc dalších, ani si na všechny v této chvíli nevzpomenu. |
s-222
| V Hradci byla vždycky úrodná herecká půda, protože tu je velká divadelní tradice. |
s-223
| Ale mně učitelé vyčítavě říkali. |
s-224
| Kdybyste se raději učil vzorečky, stejně se na to hraní nedá koukat. |
s-225
| Myslel jsem si, že budu houslista. |
s-226
| Ale každý mladý člověk má spoustu zájmů. |
s-227
| Nakonec mě nejvíc přece jenom přitahovalo divadlo. |
s-228
| Když člověk přišel do šatny a cítil šminky, byly to tenkrát lajchnerky, tak tomu musel podlehnout. |
s-229
| A já jsem rozlišoval prostředí podle vůní. |
s-230
| Bašta voněla rákosem, rybníky, při výlovu, rybinou. |
s-231
| Šel jsem za vůní. |
s-232
| I divadla. |
s-233
| A tak po maturitě jsem se ve čtyřicátém přihlásil na pražskou konzervatoř. |
s-234
| Nevydržel jsem tam dlouho, věřte mi, moc mi vadila protektorátní Praha. |
s-235
| Stal jsem se výpravčím na dráze, a ovšem neminulo mě totální nasazení v rajchu. |
s-236
| Po válce mně bylo pětadvacet, zdálo se mi, že je pozdě začínat na jevišti. |
s-237
| Ale pak mě to zase popadlo a podepsal jsem smlouvu v mosteckém divadle. |
s-238
| Přešel jsem do Plzně a představte si, hrál jsem milovníky. |
s-239
| Byl jsem sice štíhlý a vlasatý, ale taky z těch milasů hrozně nešťastný. |
s-240
| Řekl jsem to režisérovi, a dostal jsem barona Kroga v Bílé nemoci. |
s-241
| Od té doby jsem milovníky nehrál. |
s-242
| Zato jsem hrál skoro všechny Shakespeary, Říhala, Falstaffa, Capuleta, Klubka, mám to někde napsané, kdy, to zpaměti už nevím. |
s-243
| Hrál jste také v Karlových Varech a pak ve Vinohradském divadle. |
s-244
| Tam jsem snad udělal několik dobrých rolí, ale neměl jsem kde bydlet. |
s-245
| Přešel jsem proto do Filmového studia Barrandov. |
s-246
| To už jste ovšem měl za sebou dost filmových rolí. |
s-247
| A tu první. |
s-248
| Ve filmu Dravci, pak Ves v pohraničí, ale to byly maličké role, dokud nepřišel film Vstanou noví bojovníci. |
s-249
| Dodneška to bylo snad šedesát filmů. |
s-250
| Nepíšu si to, nevím to přesně. |
s-251
| Takže jste se vypracoval ve filmu od drobných rolí. |
s-252
| Nebyla tím dotčena zpočátku ctižádost mladého herce. |
s-253
| Každý mladý herec musí mít ctižádost hrát co největší role a co nejvíc, jinak by byl, jak tomu říkám, oficiál kulturní služby. |
s-254
| Ovšem musí to být zdravá ctižádost něco vytvořit, udělat pravdivou postavu, aby to cítil také divák. |