Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 201 - 300 of 261 • previous

s-201 Je nás málo, masírování je rasovina, říká Fero Javorka, Císařův pomocník, jinak také motospojka na trati.
s-202 I on byl před časem polykačem kilometrů.
s-203 Dnešní závodníci tolik netrpí, říká Ladislav Císař.
s-204 Dříve bývaly silnice horší, otoky na rukou, kolenech a kotnících bylo nejdříve nutno napařit, teprve pak rozmasírovat.
s-205 Nebylo by nezajímavé zjistit, kolik kalorií ztratí za večer takový masér.
s-206 Kompletní masáž jednoho cyklisty trvá asi hodinu.
s-207 Závodníci bojují o vavříny, ale jedinou odměnou těchto mistrů, galejníků s propoceným tričkem, jsou právě ty vavříny a důvěra cyklistů.
s-208 Ti, bez nichž to nejde.
s-209 Mockrát v životě jsem se zamyslel nad tím, kolik sportovců, je jedno, jestli cyklistů nebo třeba atletů či plavců, nastupuje k závodu s šancí na vítězství.
s-210 Možná, že mnohý z nich v sobě určitou naději živí, ale jen několik vyvolených může být o své síle přesvědčeno.
s-211 Ti ostatní jsou na startovní čáře postaveni před otázku, kolik dokážu, jak nejvíc se přiblížím těm nejlepším.
s-212 A pak, když se splní to, v co člověk jen doufá, pak se svět mění v jarní zahradu.
s-213 Angličan Philip Griffiths mohl po čtvrté etapě volat své manželce do Stoke:
s-214 ' Zítra jedu ve žlutém trikotu. '
s-215 Jen ona, ještě zasvobodna stříbrná z mistrovství světa v Brně, mohla pochopit, jak takový pocit blaží.
s-216 Že získání titulu inženýra, ne tak dávný životní úspěch dnes čtyřiadvacetiletého Philipa, je aspoň na chvíli ve stínu.
s-217 Ani dvaadvacetiletý John Donald Allan, opravář fotopřístrojů z Melbourne, nebyl do sedmé etapy brán vážně.
s-218 Když jsme viděli jeho přešťastnou tvář po vítězném spurtu na stadiónu v Kielci, kde porazil ve finiši i Szurkowského, dokázali jsme si představit, co pro něho toto etapové vítězství znamená.
s-219 Dán Kiell Roadin slavil na OH v Tokiu životní úspěch.
s-220 Získal stříbrnou medaili, porazil Eddyho Merckxe.
s-221 Na start do Prahy přijel jako nejstarší účastník letošního peletonu Závodu míru.
s-222 Jedenatřicetiletý strojní zámečník z dělnického klubu ABC Kodaň říká:
s-223 ' Nepřijel jsem pro vítězství, ty roky jsou pryč.
s-224 Mám cyklistiku rád, je to moje zábava. '
s-225 Totéž bych mohl napsat o jeho krajanu Tage Ib Nielsenovi, inženýru chemie, momentálně nezaměstnaném, žijícím z podpor odborů, o dalších a dalších desítkách cyklistů, kteří se třeba nejmenují Szurkowski, Lichačev nebo Szozda, ale kterým musí člověk v duchu poděkovat, protože bez jejich nadšení by byly podobné závody chudé, chudičké.
s-226 Od člověka můžeš čekat všechno.
s-227 Na hotelovém pokoji v Görlitz jsem s Pavlem Doleželem, který absolvoval letošní ročník coby komentátor televize, mluvil na téma vítězství.
s-228 Co je potřeba k vítězství na Závodě míru, povídá.
s-229 Zjednodušeně řečeno být Smolíkem nebo Szurkowskim.
s-230 Mít všechno, co nechybí ostatním závodníkům, to znamená vůli a ctižádost, a navíc talent.
s-231 I to je ovšem poněkud zhuštěná charakteristika.
s-232 se to říct taky takhle, říká Pavel, mít formu, kamarády, a to nejen ve svém družstvu, lokty, kolena a nad tím vším musí vládnout schopný mozek.
s-233 Když tohle všechno nestačí, je třeba přidat i drzost.
s-234 K vavřínům někdy chybí píď, někdy jen stéblo trávy.
s-235 Letošní příklad je jasný.
s-236 Lichačev se Szurkowskim prohraje, protože neumí časovku.
s-237 Když se kohokoliv zeptáte, jak uhlídat peleton, jak nepromarnit rozhodující nástup, odpoví: ' Být u toho, stále si hlídat špici. '
s-238 Ale k tomu je zase nezbytná dobrá forma.
s-239 Jsou etapy, v nichž rozhodne jediný nástup.
s-240 Když si v takové etapě hlídáš špici, nemůžeš únik zaspat, tvrdí Pavel Doležel.
s-241 Jsou ovšem etapy, kde se nastupuje padesátkrát, stokrát, ale jen jeden únik je ten rozhodující.
s-242 V tomhle případě neexistuje individualita, která by mohla zachytit všechno.
s-243 Pak rozhoduje vyspělost, čich.
s-244 Jsou dvě možnosti.
s-245 Buď nechám závodníky odjíždět, a teprve když se utvoří silná skupina, která třeba tři sta, pět set metrů náskok, dojedu ji, nebo jsem tak aktivní, že rozhodnu sám o úniku.
s-246 Těch variant, proč se podaří zrovna tenhle únik a ne těch dvacet předešlých, je mnoho.
s-247 Nedají se složit do škatulky, protože člověk je tvor nepředvídatelný.
s-248 Na tříkolce se to ještě šlape.
s-249 Slyšel jsem od lidí, kteří se točí kolem cyklistiky desetiletí nebo i víc, celou horu názorů.
s-250 Názorů, které se mnohdy lišily.
s-251 Ale na jednom se všichni shodli.
s-252 Ryszard Szurkowski je jedinečnou postavou světové cyklistiky a asi největší, jakou historie Závodu míru pamatuje.
s-253 Napoleon amatérských cyklistů, muž, kterému ke světovému prvenství nechybí nic.
s-254 Vyhrát třikrát Závod míru, to je vytoužený sen, který se nepodařilo nikomu před ním převést do skutečnosti.
s-255 Když jsme míjeli nepřehledný dav lemující silnice a stačili jen v letu přehlížet stovky transparentů, vzpomněl jsem si na slavný ročník Honzy Smolíka.
s-256 Podobně ho vítali také naši fanouškové.
s-257 Hotely, v nichž bydlívali Poláci, byly dnes a denně tvrzí obléhanou čekateli, kteří se chtěli dostat co nejblíže k Szurkowskému a jeho partě, aspoň na dosah, aby se mohli na okamžik dotknout nebo podstrčit zápisníček nebo jen obyčejný kus papíru s tužkou k autogramu.
s-258 Často mezi sebou vybojovali stejný souboj o nejlepší pozici, jaký podstupovali na trati všichni z toho pestrobarevného pole borců.
s-259 Ryszard Wielki, po dojezdu okamžitě odhazující únavou malovanou masku, nechtěl nikoho zklamat, ale uspokojit všechny bylo nad jeho síly.
s-260 Vlastním tělem musel rozhrnovat dav, aby se vůbec vyprostil z jeho sevření.
s-261 Na stadiónu v Poznani ho čekala nejsladší odměna, setkání s manželkou a tříletým potomkem Norbertem.

Text viewDownload CoNNL-U