| s-1
| Úsilí o co nejdokonalejší výsledný tvar patří odjakživa k umělecké tvorbě. |
| s-2
| Je to úsilí, které umění přímo vyznačuje, ruku v ruce s úsilím o sdělení myšlenky u těch umělců, kterým jde o věc. |
| s-3
| Jestliže tedy socialistické umění charakterizuje rys snahy po tom, aby umělec svému divákovi, čtenáři nebo posluchači něco sdělil, nevzdává se přitom samozřejmě ani druhé stránky téže mince, totiž toho, jak myšlenku sděluje. |
| s-4
| Odtud potom pochopitelný zájem o různé formy vyjádření, zájem o čistotu stylu, o správnou volbu žánru. |
| s-5
| K takovému zamyšlení mne vedlo sledování některých pořadů v naší televizi i ve filmu, jak je přineslo nedávné výročí nejslavnější doby našich novodobých dějin, výročí # února. |
| s-6
| Naše televize uvedla hru * Pilného v režii * Dvořáka Jak to bylo v Únoru. |
| s-7
| Normální recenzentská praxe vylučuje, aby se ve stručných poznámkách rozvedly některé kritické momenty, aby se nadhodily některé myšlenky k dalšímu promyšlení, protože by při stručnosti recenzí vznikl nesprávný dojem, že hra je zásadně kritizována, jakoby snad odmítána. |
| s-8
| Budiž tedy i zde řečeno hned na začátku, že se k celému záměru stavím kladně, že však to nemůže znamenat zamhuřování očí. |
| s-9
| Chtěl bych se proto pokusit o několik oponentských námitek a doufám, že budou i tvůrci přijaty tak, jak jsou myšleny, totiž v zájmu právě o co nejlepší a nejdokonalejší vyjádření myšlenky, jejíž klady jsou mimo diskusi. |
| s-10
| Především tu stojí základní problém podobného dokumentarizujícího žánru. |
| s-11
| Tato cesta jakési televize faktu, jak to sami tvůrci označili, je známa a je jednou z cest, jak přiblížit hlavně těm divákům, kteří pro svůj věk ani nemohou pamatovat zobrazené skutečnosti, základní historické zvraty. |
| s-12
| Známe celou sérii filmů o Leninovi, v nichž byla postava velkého revolucionáře ztvárňována herci, ostatně obdobný žánr i z divadla. |
| s-13
| Lenin a ostatní skuteční historičtí hrdinové, kladní i záporní, vystupovali a vystupují v takových dílech přímo jako postavy dramatu. |
| s-14
| Linie tohoto uměleckého žánru jde od těchto filmů až po současné Ozerovovo několikadílné Osvobození. |
| s-15
| Připomeňme přitom například i americký film Nejdelší den i některé filmy naše, v nichž se historické osobnosti na plátně objevily jako jednající hrdinové dramatu. |
| s-16
| V čem spočívá síla této metody. |
| s-17
| V tom, že divák je přímo, emotivně vtažen do děje, že spoluprožívá předkládanou historii jako drama, jako děj, zbeletrizovaně. |
| s-18
| Všechna emotivní síla uměleckého díla se tu spojuje, když se záměr vydaří, k silnému výslednému zážitku až prožitku. |
| s-19
| Hlavně pro mladé diváky to je metoda vhodná, protože k nim přichází podle slavné zásady Komenského o škole hrou. |
| s-20
| Rovněž pro televizi je to metoda zvlášť lákavá, protože diváci televize dosud většinou sledují na svých obrazovkách hlavně děj, i když dnešní technický pokrok dovoluje už i estetické zážitky. |
| s-21
| Proto to, že před námi v Pilného hře vystupuje herecky předvedená postava Benešova, Gottwaldova a ostatních, přináší hlavně pro ty, kdo neměli a nemohli mít možnost poznat politiky přímo z vlastní zkušenosti, nesporné obohacení. |
| s-22
| Rozšiřuje to jejich obzor, dává historii živější formu. |
| s-23
| Takto beletrizovaný dokument ožívá novou silou, překračuje vlastní, jen dokumentaristickou, hodnotu. |
| s-24
| Je ovšem nejvýš třeba dávat co největší a nejpečlivější pozor na to, aby dokumentární hodnotu nenarušilo nic kolem. |
| s-25
| Bohužel v televizní inscenaci hry Pilného k tomu došlo. |
| s-26
| Především tím, že inscenace, ale už hra sama v literárním tvaru porušila zákony žánru a vnesla do beletrizovaného dokumentu jakýsi jen beletrizovaný fiktivní rámec s rodinou dělníkovou. |
| s-27
| Tedy to nesouvisí s otázkou, jak se jí zabývám vcelku, jen na okraj bych chtěl podotknout, že hlavně závěrečné prohlédnutí mladé Káji a její úsměv, s nímž se obrací k otci, jsou nepřesvědčivé, nevycházejí z vývoje postav a citelně ochromují výsledný dojem celé hry. |
| s-28
| Vnášejí pochybnosti, protože to je vyřešení značně schematické. |
| s-29
| Myšlenka autora nepřešla do výsledného * . |
| s-30
| Vraťme se však k samotné historické věrnosti hry. |
| s-31
| Je pochopitelné, že autor takovéto beletrizované dokumentaristiky nemůže líčit všechno, jak to skutečně bylo. |
| s-32
| Musí stylizovat, vynechávat, vybírat události i výroky, musí spojovat akci několika lidí do jedné představované osoby. |
| s-33
| Touto nevyhnutelností prošel i Pilný, nemohl ani jinak. |
| s-34
| Tak se stalo, že se z jeho hry celkem vytratila postava Antonína Zápotockého, jinak pro Únor jistě značně důležitá. |
| s-35
| Tak se stalo, že se ve filmu ani neobjeví Václav Nosek, ministr vnitra, který sehrál rovněž značnou a klíčovou úlohu. |
| s-36
| Tak se stalo, že Benešův výrok o tom, že tak daleko nejsme, aby nám ulice diktovala, zní ve hře v rozhovoru s Gottwaldem, zatímco ve skutečnosti zazněl, když Beneš přijal, nijak nadšeně, dělnickou delegaci v čele s Bedřichem Kozelkou. |
| s-37
| Tak se stalo, že v závěru hry Klement Gottwald u Beneše podepisuje, kontrasignuje, dekrety ministrů nové vlády, zatímco ve skutečnosti po příjezdu od Beneše řekl Gottwald na slavném lidovém shromáždění na Václavském náměstí # února, že dekrety bude kontrasignovat. |
| s-38
| To všechno jsou věci, které lze přejít, které nelze autorům vyčítat. |
| s-39
| Podle mého názoru však udělali některé chyby, jichž se vyvarovat mohli, a dokonce měli. |
| s-40
| Tak třebas to, že celkem pominuli manifestační stávku, kterou zorganizovaly odbory po sjezdu závodních rad. |
| s-41
| Ona stávka hrála v celých únorových událostech klíčovou úlohu, protože ona právě přesvědčila Beneše, že to, co říká Gottwald a komunistická strana, je skutečnost, jíž se on nemůže vzepřít. |
| s-42
| Naproti tomu autoři inscenace nesprávně historicky tradují zrod milicí. |
| s-43
| K textu volí fotografické záběry přehlídky, která se konala až # února # na Staroměstském náměstí. |
| s-44
| Historicky tuto akci řadí ve své inscenaci před sobotní tábor lidu, což je nesprávné a zkresluje vývoj událostí. |
| s-45
| K tomu používají citátu z Gottwaldova projevu právě na * Kinského paláce na onom sobotním táboru lidu, takže také tato slova posunují nehistoricky dopředu. |
| s-46
| Přitom naprosto zbytečně, což mrzí. |
| s-47
| Zcela samostatnou kapitolu by bylo možné napsat o tom, jak se autorům inscenace podařilo splnit vytčený cíl v ztvárnění historických postav. |
| s-48
| Myslím, že všem ostatním vévodí především * Pastorek v roli Klementa Gottwalda, tvořící postavu tohoto génia našeho lidu a naší strany správně nikoli jen zvnějšku, nýbrž zevnitř, z vnitřního přesvědčení, nikoli jen jakýmsi napodobováním Gottwaldovy mluvy či gest. |
| s-49
| Poučeni značnými zkušenostmi z minulosti víme, že nějaké jen vnější usilování o napodobení povrchu zůstane zase jen povrchní a vypadá potom panoptikálně, nepřesvědčivě. |
| s-50
| Pastorek, vedený tak jistě v záměru režisérem, svého Gottwalda jakoby buduje zevnitř, začíná mozkem a srdcem, rozumem a přesvědčením. |
| s-51
| Proto máme před sebou nikoli jen podobu Gottwaldovu, ale jeho skutečný obraz, portrét jakoby namalovaný malířem a vytesaný sochařem, nikoli jen sejmutý mrtvým okem kamery nebo fotoaparátu. |
| s-52
| Obdobně lze mluvit o ztvárnění postavy Benešovy * Pleskotem. |
| s-53
| Také tady sice na první pohled udiví vnější podoba a podoba v gestech i hlasu a mluvě, ale vlastní Beneš se vyloupne nejvíc a nejplastičtěji například ve scénce, kdy žádá Jínu o prášky, protože mu je zima a je unaven. |
| s-54
| Nebo ve scénce návštěvy zmatených studentů, kdy pochopí prohru. |
| s-55
| Nebo ještě ve znamenité scénce se Sokolem Hřebíkem. |
| s-56
| V této scénce dokázali tvůrci představení skutečně nejdokonaleji zamontovat humor přesně v onom odvážení na lékárnických vahách do zvoleného dokumentarizujícího žánru. |
| s-57
| Méně se jim to podařilo ve scénách lidovců Hály a Šrámka, kde zazněl v celém filmu skřípavě tón pamfletu a karikatury. |
| s-58
| Takové extempore je třeba důkladněji uvážit, protože může poškodit, i když jsme jistě uvítali, že ve hře zazářil humor. |
| s-59
| Mluvím- li o dokonalosti, s níž režie i herci odvedli postavy Gottwalda, Beneše a ostatních historických osobností, nelze zamlčet, že se tu u Pastorka i Pleskota jistě kladně projevilo to, že oba právě tyto postavy ztvárňují také v dlouho připravovaném a pečlivě natáčeném filmu režiséra * Vávry Dny zrady. |
| s-60
| Protože herci mají zřetelně zafixovány tyto postavy v sobě, a tak se na úspěchu televizní inscenace podílí neoddělitelně i práce na filmu, byť jeho premiéra přijde později než později natáčený film televizní. |
| s-61
| Vraťme se však k základním úvahám nad žánrem, nad celou metodou. |
| s-62
| Už teď jsem se zmínil o tom, že budeme vlastně mít brzy další příležitost zamyslet se nad oním způsobem beletrizovaného dokumentu, protože Vávrův a Fáberův film o Mnichovu Dny zrady už je hotov. |
| s-63
| Vedle tohoto způsobu existuje i jiný. |
| s-64
| Dovolíme si to ozřejmit na takovémto vyjádření, můžeme mluvit třebas o dvojím pojetí fučíkovského filmu. |
| s-65
| Máme v našem filmu názorný příklad. |
| s-66
| Režisér * Balík natočil dva fučíkovské filmy. |
| s-67
| Reportáž psanou na oprátce, v níž herec hrál skutečnou postavu Julia Fučíka, a film Zkouška pokračuje, kde Fučík sám přímo nevystupoval, kde však byl stále vnitřně přítomný. |
| s-68
| Obdobně vzpomínám na zkušenost filmařů NDR, kteří natočili dva filmy thälmannovské. |
| s-69
| Jeden dvoudílný, životopisný, v němž Ernst Thälmann skutečně vystupoval ve ztvárnění hercově, a jiný, nazvaný Silnější než noc, nezapomenutelné ztvárnění tematiky s nezapomenutelným výkonem Wilhelma Kocha-Hoogev roli v nejlepším slova smyslu thälmannovské. |
| s-70
| Máme ostatně krásné dva příklady z kinematografie sovětské. |
| s-71
| Někdejší dvoudílný film Velký občan byl nepokrytě inspirován postavou skutečnou. |
| s-72
| Předlohou pro hrdinu filmu byl Kirov. |
| s-73
| Všichni to vědí, nikdo to neskrýval. |
| s-74
| Jenomže ve filmu se jmenoval nikoli Kirov, nýbrž Šachov. |
| s-75
| V nejposlednější době pak jsme obdivovali jedinečný film režiséra a scénáristy Daniila Chrabrovického Zkrocení ohně, v němž je hrdinou postava hlavního konstruktéra sovětské raketové techniky. |
| s-76
| Ve skutečnosti se nejmenoval Baškircev, jak zní jméno hrdiny filmu. |
| s-77
| Jmenoval se Koroljov, ale film si tímto způsobem uvolnil ruce. |
| s-78
| V tom totiž spočívá podle mého názoru největší možnost této druhé cesty vycházející při ztvárnění historie a historických osob z důslednější beletrizace, z fiktivního obrazu a opírající se o souvislost vnitřní, o podobu niterní. |
| s-79
| V tom, že tvůrci, kteří vykročí touto cestou, mají mnohem víc svobody při umělecké práci. |
| s-80
| Hrdina skutečný, přenesený na plátno nebo scénu, je svázán jako provazem nutnosti nemluvit normálně, nýbrž pronášet citáty. |
| s-81
| V případě zvoleném, v případě hry Pilného o Únoru to tolik nevadilo, protože tu nejde o nějaké drama, nýbrž o jistou ilustrativní metodu. |
| s-82
| Z ní se snažil autor vymknout právě přistavěným vymyšleným rámcem, což však, jak už jsem se výše zmínil, se příliš nepovedlo. |
| s-83
| Ale jakmile se snažíme vytvořit životopisný obraz, a měli jsme takové, o Alšovi, Smetanovi, viděli jsme takové filmy o Pavlovovi, Mičurinovi, Glinkovi, Musorgském, nemůžeme se beztrestně nedržet skutečnosti, a tu je těžké vymýšlet živé dialogy, nemají- li porušit pravděpodobnost. |
| s-84
| Pomník si musí být podobný, zatímco socha inspirovaná něčím, událostí nebo činem jedincovým, může jít vlastní cestou a držet se pravdy jen vnitřně, ideově. |
| s-85
| Myslím, že vzpomenuté filmy, především sovětský Velký občan a Zkrocení ohně nebo například i Velvyslankyně, dávají víc perspektiv do budoucna než skutečná rekonstrukce skutečnosti metodou dokumentaristicky beletristickou. |
| s-86
| Pochopitelně, není tu receptu na úspěch. |
| s-87
| Obě vzpomenuté metody mají své oprávnění a přinášejí úspěch i zklamání. |
| s-88
| Naše televize vysílala v letošních únorových dnech i další inscenaci, hru Mrazivé ráno, která šla onou cestou vnitřní pravdivosti, niterného souznění s historií, a přitom nesnadnější a ošidnější metoda, již zvolil Pilný a Dvořák, dosáhla nepoměrně dál a výš i hloub. |
| s-89
| Ale to je osud literární předlohy i režijního uchopení věcí. |
| s-90
| Metoda sama tu dává jen větší či menší příležitost a klade i větší nebo menší nároky. |
| s-91
| Existují ještě metody další. |
| s-92
| Chtěl bych se aspoň zmínit o dvou. |
| s-93
| Jednou je jakési spojení obou metod, jimiž jsme se posud zabývali. |
| s-94
| Režisér Jiří Sequens, také autor scénáře, ve svém nejnovějším přepisu románu Václava Řezáče Bitva šel cestou důsledného dramatického vyprávění. |
| s-95
| Osoby díla jsou smyšlené, i když typické, takže vyjadřující plně svou dobu i její historickou věrnost. |
| s-96
| V závěru však se drama vyhrotí do přímo dokumentární podoby. |
| s-97
| Je # únor # . |
| s-98
| Rosmusovi postavy dramatické, nehistorické, zapnou rádio a poslouchají Gottwaldův únorový projev. |
| s-99
| A rádio je historické, dokumentární, protože odtud zaznívá záznam skutečného projevu Klementa Gottwalda. |
| s-100
| Tato symbióza dramatu s dokumentem má zvlášť působivý dopad. |