Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 102 - 201 of 205 • previousnext

s-102 Pouliční dopravu v Moskvě bude v blízké budoucnosti řídit automatický systém Start.
s-103 Pod asfaltem křižovatek budou uloženy snímače, které budou předávat údaje o směru a intenzitě provozu elektronickému počítači.
s-104 Ten údaje ve zlomcích vteřiny zhodnotí, aby mohly být co nejvhodněji nastaveny světelné signály a ukazatele optimální rychlosti dopravy.
s-105 Navíc operativním pracovníkům ve středisku systému Start umožní televizní kamery sledovat provoz na jednotlivých křižovatkách.
s-106 Mezi novinkami, s nimiž přichází sovětský textilní průmysl, je možno uvést látku s tenoučkou hliníkovou vrstvou.
s-107 Tato tkanina budoucnosti se nejen nezahřívá, nýbrž zároveň i chladí.
s-108 Závěsy z tohoto materiálu mohou v zimě udržovat v místnosti teplo, v létě pak po obrácení látky zadržovat sluneční paprsky.
s-109 Bude tomu měsíc, co narukovali.
s-110 Ani se nezdá, jak to uteklo.
s-111 Pravda, bude teď doma dva roky trochu prázdno, ale kluci budou psát a snad se tu a tam dostanou na opušťák.
s-112 Jak se asi mají?
s-113 Jaký byl ten první měsíc?
s-114 Brána kasáren zůstala dokořán a nad střechou autobusu se kymácel konec závory.
s-115 Dozorčí u vchodu přelétl číslo na jízdním rozkaze, mávl na šoféra a zavřel za autobusem bránu.
s-116 Přivezli bažanty, řekl pomocníkovi.
s-117 Bažanti, neboli správně po vojensku povolanci, se ohlíželi k bráně a s pocitem těžko definovatelným museli konstatovat, že zapadla pevně.
s-118 Zhluboka vydechli a ještě nesmířeni očekávali, co se bude dít dál.
s-119 Je možné s klidným svědomím říct, že se toho začalo dít tolik, nakonec nebyl čas něčemu se divit.
s-120 Lékařova injekční stříkačka a holičovy nůžky byly nejnepříjemnější nástroje, které se dotkly jejich civilních těl první.
s-121 Než si to stačili v plném rozsahu uvědomit, stáli v teplácích u postelí, na nichž bylo nepřeberné množství věcí, na první pohled zcela bezúčelných a nepotřebných.
s-122 Když však jejich civilní svršky zmizely definitivně v úhledných balíčcích s adresou trvalého bydliště, bylo jasné, že ta hromada věcí na posteli bude přeci jenom k něčemu dobrá.
s-123 Usnuli tak nečekaně a s takovou chutí, že onen pověstný vojenský kavalec ani netlačil.
s-124 Sny.
s-125 Samozřejmě že byly.
s-126 Byly.
s-127 Ale.
s-128 Ale vzpomeňte si honem na to, co se vám zdálo, když šero místnosti prořízne v nejnevhodnější chvíli:
s-129 Budíčééék.
s-130 A potom.
s-131 Potom je chvíli hrozný zmatek.
s-132 Uniforma svoje záludnosti.
s-133 Mnoho kapes, samý knoflík, všechno stejnou barvu.
s-134 A boty.
s-135 Boty vojenský.
s-136 Ta váha.
s-137 Řada novopečených vojínů je sice mírně klikatá, sem tam ještě vystupuje menší pivní soudek mimo úroveň, ale na to není čas myslet.
s-138 Povely jsou řízné a nesmlouvavé.
s-139 Výcvik začíná ihned.
s-140 Není na co čekat.
s-141 Během několika dnů se z Kájů, Fanoušů, Jeníčků, Jiříčků, Jaroušků stávají Karlové, Frantové, Vaškové, Honzové, Jirkové, Jardové.
s-142 Pocit nejistoty z neznáma někam mizí, vznikají nová přátelství, roste kolektiv.
s-143 Ano, kolektiv, jehož síla překonává postupně mnohá úskalí a z kluků a mladých pánů dělá muže.
s-144 Když se to píše, zní to trochu nadneseně a otřepaně.
s-145 Když to prožívají, jsou na to hrdi.
s-146 Cítí to na sobě.
s-147 Když drží v ruce zbraň, uvědomují si, že to bude dřina.
s-148 Ale dobrá dřina, která stojí za to.
s-149 Když píšou domů mámě, většinou si nestěžují.
s-150 Chceš mít, mámo, přece klid na svoji práci.
s-151 Tak vidíš.
s-152 A na * budu mít taky kousek zásluhy.
s-153 Že je to dlouho, ty dva roky?
s-154 Vždyť to ti přede mnou taky vydrželi.
s-155 No, ještě je to potřeba.
s-156 Doma se na to člověk dívá jinak.
s-157 Zeptáte- li se velitelů, co říkají novým svěřencům, dostanete stručně odpověď.
s-158 Jsou to většinou dobří kluci a dají si říct.
s-159 A pokud se najdou jednotlivci, kteří to nechtějí pochopit, kolektiv si s nimi již poradí.
s-160 je to strohé vyjádření, zní z něj zkušenost.
s-161 Zkušenost lidí, kteří již mnohou generaci mladých dovedli od teplé peřiny a texasek k titulu Vzorný voják.
s-162 Jsou na to hrdi, protože naše země potřebuje spolehlivé obránce, a oni je z bažantů vychovávají.
s-163 Ne že bych neměl lidi rád.
s-164 Jsou ovšem chvíle, kdy nikoho nemůžu ani vidět.
s-165 To prosím nemluvím o záležitostech charakteru ryze soukromého, ale o práci.
s-166 * Votruba, kterého jsem přišel navštívit, souhlasně pokyvoval hlavou skloněnou nad psacím stolem.
s-167 Nedokážu pochopit bezohlednost některých lidí.
s-168 Mohl bych je jmenovat.
s-169 Třeba.
s-170 Havelka naštěstí vstoupil dřív, než jsem stačil vyslovit jeho jméno.
s-171 Votruba se ani neotočil, jen ruka se mu míhala po papíře.
s-172 Je řada takových, pokračoval jsem, kteří dohromady nemají co na práci, chodí po cizích kancelářích, vysedávají tam a zdržují ostatní od práce.
s-173 Votruba se na moment pootočil, upřeně na pohlédl a pokýval hlavou.
s-174 Zjevně souhlasil.
s-175 Havelka se přidal, to nesnáším.
s-176 Takoví obejdové, kteří mají nejvíc řečí, vtipů a zábavy, když druhý hromadu práce, zasluhují vyhodit.
s-177 Boubelová, která mezitím vstoupila, se hned nechala slyšet.
s-178 abych tady kolikrát zůstala po pracovní době a dodělávala to, co jsem pro nějaké cizí žvanění nestihla dopoledne.
s-179 Také sekretářka Kopecká se zapojila do debaty.
s-180 Najdou se i lidi, kteří se nejen přijdou vybavovat, ale dokonce ještě chtějí, abych jim k tomu uvařila kafe.
s-181 Využil jsem příležitosti a optal se Votruby, jestli náhodou nemá trochu kafe.
s-182 Aniž by vzhlédl od práce, roztržitě ukázal na pikslu v knihovně.
s-183 Kohoutek si neměl kam sednout, tudíž odešel zapnout vařič.
s-184 Mařas nás mezi dvěma šluky seznámil se svými nekompromisními názory na lidi, kteří chodí kouřit do cizích kanceláří, aby sami neseděli v čoudu.
s-185 Přitakal jsem mu a optal se Votruby, kde popelník, abych neoklepával popel na koberec.
s-186 Asi po dvou hodinách plodné debaty o nevítaných hostech v našich kancelářích jsem se prodral horlivě diskutujícím chumlem zastánců klidu a nerušené práce, abych se vrátil do své kanceláře.
s-187 Otevřel jsem dveře a představte si, že jsem tam našel Votrubu, jak tluče do psacího stroje.
s-188 Takový bezohledný člověk.
s-189 Jako by neměl svou vlastní kancelář.
s-190 Byl učitelem, pak středoškolským profesorem, přednášel literaturu i historii, jeden čas zastupoval ředitele pardubického gymnázia, ale tím pedagogická dráha Františka Dosoudila neskončila.
s-191 Zůstal dál věren svému kantorskému povolání, ale posluchači, ke kterým dnes hovoří v Krajské politické škole v Hradci Králové, jsou trochu jiní než jeho bývalí žáci.
s-192 V každém případě mají víc životních zkušeností, praktických znalostí i politického rozhledu.
s-193 Proto je postavení učitele za katedrou velmi odpovědné, s vysokými požadavky i nároky, ale také možnosti konfrontace s posluchači a jejich soudružským hodnocením na závěr každého kursu.
s-194 Je to funkce, ve které se i daleko rychleji získávají zkušenosti.
s-195 Soudruhu Dosoudile, k poslednímu slovu úvodního odstavce.
s-196 Jaké jsou tvoje osobní zkušenosti?
s-197 Zde na této škole je proti normální praxi jiný styl práce, je třeba volit rozličné metody.
s-198 Hlavní problém lze vyjádřit * , * učitele na široký stranický aktiv, ve kterém jsou vysokoškoláci s tituly, * z večerní univerzity i posluchači se základními stupni stranického vzdělání.
s-199 Tato skutečnost klade pochopitelně vysoké nároky.
s-200 Jedno z řešení spočívá ve volbě struktury přednášek, při dlouhodobých kursech klademe * na samostatné * studium a * .
s-201 Snažíme se pochopitelně o navázání * kontaktů s našimi posluchači a také o * co největšího množství správně utříděných znalostí.

Text viewDownload CoNNL-U