| s-103
| Diskuse a spory o předmětu marxistické sociologie ukazují zajímavý paradox. |
| s-104
| K rezignaci na schopnost předvídat společenský vývoj dnes směřují snad všechny pozitivisticky orientované sociologické koncepce. |
| s-105
| Ve známých postulátech typu nevyhodnocovat, nezanášet ideologické předsudky se pozitivistická sociologie dožaduje, aby postoj sociologa ke skutečnostem společenského života byl totožný s postojem přírodovědce ke skutečnostem v přírodě. |
| s-106
| Cílem je empirické poznání údajně oproštěné od sympatie a antipatie k daným sociálním jevům. |
| s-107
| Falešné představy, iluze a imaginarita se tu spojují s vědomým klamáním. |
| s-108
| Tak empirismus bez hodnotících soudů stojí jako přízrak nad teoretickým hnutím buržoazní sociologie dvacátého století. |
| s-109
| K rezignaci, pokud jde o schopnost předvídat společenský vývoj, však chtíc nechtíc směřuje i taková koncepce marxistické sociologie, která zužuje svůj předmět do hranic sociologických procedur a technik terénního sběru informací, do hranic sociologických výzkumů. |
| s-110
| Argumentace takto pojaté konkrétní sociologie připouští v nejlepším případě užitečnost roviny sociotechnických aplikací. |
| s-111
| Marxistická sociologie překračuje svou teoretickou funkcí hranice pragmatických úvah a přistupuje k řešení obecně teoretických otázek. |
| s-112
| Není tedy především nebo dokonce jen nástrojem sociotechnické manipulace, ale usiluje o postižení společenských trendů, o objasnění příčin sociálních procesů, o nalezení a poznání funkcí mnoha proměnných, které se váží na sociální skutečnost. |
| s-113
| Proto se v marxistické sociologii dožadujeme, aby i oborové sociologické teorie usilovaly o příčinné vysvětlování společenských jevů. |
| s-114
| Dialektickomaterialistické pojetí společnosti je pro sociologii takovou platformou, která umožňuje tyto aspirace realizovat a odpovídat na otázky, na něž pozitivisticky orientovaná empirická sociologie odpovídat nemůže. |
| s-115
| Sovětský sociolog * Zdravomyslov, když analyzuje teoretickou funkci marxistické sociologie, připomíná, že žádná teorie společnosti dnes nezačíná na čisté, nepopsané stránce. |
| s-116
| Sociologie si osvojuje určité kvantum vědomostí získaných a vypracovaných již dříve a díky této skutečnosti se dostává do určitého vztahu k těm tradicím a teoretickým směrům, které byly formulovány v minulosti. |
| s-117
| Proto vytvoření nové teoretické koncepce není nikdy výsledkem poznaného souhrnu faktů. |
| s-118
| Naopak. |
| s-119
| Fakty a problémy jsou zpravidla studovány z hlediska již dříve vytvořených tradic a z hlediska určitých názorů, pojmů a vědecké doktríny. |
| s-120
| Zdravomyslov správně ukazuje, že hlavním momentem jakékoli teoretické činnosti je objasňování a podstatou jakéhokoli objasňování je vlastně určování vztahu mezi novými fakty a již dříve získanými teoretickými vědomostmi. |
| s-121
| Objasňovat znamená odhalovat kauzální souvislosti zkoumaného procesu nebo jevu, formulovat tendence a zákonitosti společenského vývoje, usilovat o teoretickou syntézu a globalitu. |
| s-122
| Proces objasňování nových faktů a problémů vede ke vzniku čtyř základních situací. |
| s-123
| Nové fakty mohou být objasňovány v rámci již existujícího systému pojmů. |
| s-124
| Popis a objasňování nových faktů vyžaduje zavedení nových termínů a pojmů. |
| s-125
| Vzniká tedy otázka, jaký je vztah těchto termínů a pojmů k termínům a pojmům dosud používaným. |
| s-126
| Nové fakty a problémy vyžadují, aby k jejich objasnění byla vytvořena speciální teorie, která přesahuje terminologické a smyslové hranice systémů pojmů vzniklých v minulosti. |
| s-127
| Vzniká tu možnost určitého konfliktu mezi starými a novými teoretickými představami, i když nové teoretické schéma nemusí být v rozporu s výchozími principy minulého systému názorů. |
| s-128
| Nové fakty a nové problémy vyžadují, aby výchozí principy minulého systému názorů byly zásadním způsobem revidovány. |
| s-129
| Proces objasňování tedy může rozvíjet poznání v rámci existujícího systému teoretických konstrukcí, může tento systém obohacovat a rozvíjet. |
| s-130
| Může však také vést k vytvoření nových teoretických přístupů. |
| s-131
| Diskuse o předmětu sociologie zřejmě odhalila nedostatečnost čistě filozofického přístupu ne snad proto, že by byl principiálně nesprávný, ale proto, že se v něm projevuje tendence utopit specifické sociální procesy ve všeobecných úvahách. |
| s-132
| V této souvislosti nevyhnutelně vzniká i otázka správného způsobu objasňování nebo chápání těchto procesů. |
| s-133
| Chápání může být považováno jednak za způsob zahrnutí zvláštního do obecného, jednak za vyčlenění specifických rysů, což je především spojeno s analytickým přístupem ke skutečnosti. |
| s-134
| Základním komponentem deskriptivně poznávací funkce je popis. |
| s-135
| Sociotechnická funkce je spojena především s expertizní činností. |
| s-136
| Základním komponentem teoretické funkce je analýza a prognóza, která je nemyslitelná bez odhalení specifika zkoumaného jevu a procesu a bez určení spojitosti daného jevu a procesu s širším okruhem působících zákonitostí, s dynamikou vnitřních tendencí vývoje daného jevu a procesu. |
| s-137
| Marxistická sociologie se vlastně zařazuje mezi humanistické společenské jevy svou teoretickou funkcí, která je výsledným momentem sociologické práce. |
| s-138
| Nikdy se však asi nestane disciplínou, která by byla pěstována jen jako klasická akademická teorie. |
| s-139
| Své teoretické ambice může marxistická sociologie realizovat jen v úzkém spojení s dialektickým a historickým materialismem a vědeckým komunismem. |
| s-140
| Marxistická sociologie je teoretickou a aplikovanou disciplínou. |
| s-141
| Její síla není v konjunkturálnosti potřeb okamžiku. |
| s-142
| Je ve schopnosti sloužit potřebám revolučních přeměn společnosti v analogii s reálným historickým vývojem vlastního národa a veškerého lidstva, ve schopnosti teoreticky uchopit makroproblémy i mikroproblémy života naší společnosti a poskytnout návod k jejich praktickému řešení. |
| s-143
| Uvažujeme- li o vzájemném vztahu sociologie a ideologie, považujeme dvě skutečnosti za výchozí. |
| s-144
| V dnešním třídně rozděleném světě neexistuje žádná čistá, na ideologickém boji nezávislá sociologie. |
| s-145
| Každý ze sociologických směrů je vždy tak či onak spojen s tou či onou ideologií. |
| s-146
| Sociologie není spojena s nějakou abstraktní ideologií vůbec. |
| s-147
| Ideologie vůbec neexistuje. |
| s-148
| Ideologie je zcela konkrétní, odráží zájmy, cíle a snahy těch či oněch sociálních skupin a má také své zcela konkrétní formy. |
| s-149
| Aniž bychom považovali levicově orientovaného * Gouldnera za marxistického autora, těžko nalezneme v sociologické literatuře v této souvislosti přesvědčivější stať, než je jeho Anti-minotaur, Mýtus o sociologii, která nehodnotí. |
| s-150
| Je pojednáním o mýtu, který se vytvořil okolo nádherného minotaura jménem Max, přesněji, jak říká Gouldner, Max Weber. |
| s-151
| Tento mýtus tkví v tom, že sociologie by mohla a měla být bez hodnot. |
| s-152
| Doupě tohoto minotaura, ačkoli je dosažitelné pouze cestou bludiště logiky a navštívilo je pouze několik lidí, kteří se nikdy nevrátili, považují stále ještě mnozí sociologové za posvátné místo. |
| s-153
| S postupem svého dospívání se sociologové cítí nuceni odebrat se na pouť k tomuto místu a prokázat svou úctu problému vztahu mezi hodnotami a sociologií. |
| s-154
| Na jiném místě, říká Gouldner. |
| s-155
| Koneckonců nemůžeme vyvrátit existenci minotaurů, o nichž si lidé myslí, že jsou posvátní právě proto, že, jsouce napůl člověkem a napůl býkem, jsou tak neskuteční. |
| s-156
| Je třeba si uvědomit, že víra v ně není ani tak příliš nepravdivá, jako je absurdní. |