Universal Dependencies - Czech - PDT

s-1

vesm9303-047-p1s1

vesm9303_047#1

K Popperově filozofii vědy

s-2

vesm9303-047-p2s1

vesm9303_047#2

JAROSLAV FEDA

s-3

vesm9303-047-p3s1

vesm9303_047#3

Věda, důležitý produkt lidské společnosti, který ji současně výrazně ovlivňuje, se občas zamýšlí i sama nad sebou.

s-4

vesm9303-047-p3s2

vesm9303_047#4

Příkladem takových úvah je Popperova kniha o logice vědeckého objevu.

s-5

vesm9303-047-p3s3

vesm9303_047#5

Populárním se stal jeho zdánlivě paradoxní názor, že teorie jsou vědecké jen tehdy, jsou-li vyvratitelné (Vesmír 70 , 65-67, 1991; Vesmír 71 , 390-391, 1992; Vesmír 72, 105-108, 1993 aj.).

s-6

vesm9303-047-p4s1

vesm9303_047#6

Teorie vědy je jedním z klíčových témat filozofie 20. století (programový spis tzv. Vídeňského kruhu 'Vědecké pojetí světa' z r. 1929) a Karl R. Popper (nar. 28.7.1902 ve Vídni), od r. 1937 profesor na londýnské School of Economics, je jedním z jejích hlavních reprezentantů.

s-7

vesm9303-047-p5s1

vesm9303_047#7

Jestliže následující poznámky vyznívají občas poněkud polemicky a jednostranně, je vhodné Popperovu filozofii, tzv. kritický racionalismus, zasadit v úvodu do širších souvislostí.

s-8

vesm9303-047-p5s2

vesm9303_047#8

Popperův myšlenkový vývoj lze sledovat od knihy 'Logika výzkumu' (1935), přes 'Otevřenou společnost a její nepřátele' (1951), 'Bídu historismu (1965) k 'Objektivnímu poznání' (1972).

s-9

vesm9303-047-p5s3

vesm9303_047#9

Z kritiky teorií, které postrádají vyvratitelnost, a jsou tedy nevědecké, dospívá ke kritice ideologií (nelze je potvrdit ani vyvrátit, nejsou tedy vědecké) a k požadavku na otevřenost společnosti, vyznačující se racionálními postupy a schopností učit se z chyb.

s-10

vesm9303-047-p5s4

vesm9303_047#10

Je patrné, že pro Poppera se teorie vědy stala východiskem k teorii efektivní organizace lidské společnosti.

s-11

vesm9303-047-p5s5

vesm9303_047#11

A to je vskutku klíčové téma 20. století.

s-12

vesm9303-047-p6s1

vesm9303_047#12

Popper nepřijímá obvyklé tvrzení, že teorie je vědecká, je-li koncipována jako empiricky ověřitelná, verifikovatelná.

s-13

vesm9303-047-p6s2

vesm9303_047#13

Odmítá metodu indukce, tj. generalizaci jednotlivých empirických pozorování, jako základní metodu konstrukce vědeckých teorií.

s-14

vesm9303-047-p6s3

vesm9303_047#14

Známý se stal jeho výrok: 'Bez ohledu na to, kolik bílých labutí jsme pozorovali není oprávněný názor, že všechny labutě jsou bílé'.

s-15

vesm9303-047-p7s1

vesm9303_047#15

Je-li ovšem pozorovaná vlastnost definiční vlastností daného procesu, objektu apod., Popperův argument zřejmě neplatí.

s-16

vesm9303-047-p7s2

vesm9303_047#16

Pak má induktivní poznatek platnost absolutní.

s-17

vesm9303-047-p8s1

vesm9303_047#17

Ve vědecké praxi neexistuje čistá indukce.

s-18

vesm9303-047-p8s2

vesm9303_047#18

Vždy je kontaminována dedukcí.

s-19

vesm9303-047-p8s3

vesm9303_047#19

Klasickým hromaděním indukcí je experimentování.

s-20

vesm9303-047-p8s4

vesm9303_047#20

Každý experiment je spojen s jistou, třeba vágní teoretickou konstrukcí.

s-21

vesm9303-047-p8s5

vesm9303_047#21

Tak se ve vědě paralyzují nedostatky, které oba postupy mají, užívají-li se izolovaně.

s-22

vesm9303-047-p8s6

vesm9303_047#22

Stranou tohoto racionálního postupu ovšem zůstávají nechtěné 'experimenty', jako byl Flemingův objev penicilinu.

s-23

vesm9303-047-p9s1

vesm9303_047#23

Na místo indukce jako základního postupu, jak budovat vědecké teorie tak, že všechna jednotlivá tvrzení jsou ověřitelná, staví Popper metodu deduktivního zkoumání.

s-24

vesm9303-047-p9s2

vesm9303_047#24

Je-li podle metody indukce správná ta teorie, která zobecňuje zkušenost (jednotlivá experimentální pozorování), pak podle Poppera vědecká teorie musí umožnit predikci, která se může dostat do rozporu s experimenty (zkušeností).

s-25

vesm9303-047-p9s3

vesm9303_047#25

Právě tato vlastnost každé teorie, být testovatelnou a vyvratitelnou, je definičním znakem tzv. empirických (přírodních) věd.

s-26

vesm9303-047-p9s4

vesm9303_047#26

Jsou to tedy vědy tvořené hypotézami nebo systémy teorií testovatelných pozorováním a experimenty.

s-27

vesm9303-047-p9s5

vesm9303_047#27

Tím se liší od metafyzických systémů (za metafyzický systém pokládá Popper i princip kauzality, protože není vyvratitelný - pro každou událost lze najít příčinné vysvětlení).

s-28

vesm9303-047-p10s1

vesm9303_047#28

Verifikace a falzifikace se tak v Popperově pojetí stávají asymetrické: univerzální tvrzení nelze odvodit z mnoha jednotlivých tvrzení, ale jediným tvrzením lze vyvrátit.

s-29

vesm9303-047-p10s2

vesm9303_047#29

Je také patrné, že vyvratitelné jsou jen teorie, ne (spolehlivé) experimenty.

s-30

vesm9303-047-p10s3

vesm9303_047#30

Ty tvoří jakýsi zlatý fond vědy.

s-31

vesm9303-047-p10s4

vesm9303_047#31

Teorie se tak stávají provizorii, dočasnými průvodci lidí přes pohyblivý písek jejich existence.

s-32

vesm9303-047-p11s1

vesm9303_047#32

Výborně to vystihuje Popper, když píše: 'Hrdá stavba vědeckých teorií jako by se tyčila nad bažinou jako budova na pilotách.

s-33

vesm9303-047-p11s2

vesm9303_047#33

Piloty jsou zaberaněny shora dolů do bažiny, ne však až do nějaké přirozené nebo předem dané báze [pozn. autora: odborně se takovým pilotám říká plovoucí piloty, na rozdíl od pilot opřených];

s-34

vesm9303-047-p11s3

vesm9303_047#34

a nepokoušíme-li se zaberanit naše piloty do hlubších vrstev, pak ne proto, že jsme dosáhli pevného podloží.

s-35

vesm9303-047-p11s4

vesm9303_047#35

Jednoduše skončíme, uspokojuje-li nás, že jsou dostatečně pevné, aby nesly stavbu alespoň pro danou chvíli'.

s-36

vesm9303-047-p12s1

vesm9303_047#36

Každého asi napadne: jak vzniká věda, je-li metoda indukce zavržena?

s-37

vesm9303-047-p12s2

vesm9303_047#37

Podle Poppera neexistuje logický postup, jak dospět k novým myšlenkám.

s-38

vesm9303-047-p12s3

vesm9303_047#38

Opírá se o autoritu Einsteinovu (neexistuje logická cesta, jak objasnit vysoce univerzální zákony), o pojmy jako 'tvořivá intuice' a 'iracionální element' každého objevu.

s-39

vesm9303-047-p12s4

vesm9303_047#39

Proč však kolem r. 1830 Rus Lobačevskij, Maďar Bolyai a Němec Gauss formulovali téměř současně 'neeuklidovskou' geometrii (Störig, 1991, str. 462)?

s-40

vesm9303-047-p12s5

vesm9303_047#40

Proč Američané a Francouzi téměř současně objevili HIV (Vesmír 71 , 412, 1992)?

s-41

vesm9303-047-p12s6

vesm9303_047#41

Robert K. Merton z Kolumbovské univerzity v New Yorku došel k závěru, že téměř všechny závažné poznatky se objevují více než jednou, samostatně a často i současně (Gould, 1988, str. 46)...

s-42

vesm9303-047-p13s1

vesm9303_047#42

Připusťme existenci jisté teorie a nezkoumejme její původ.

s-43

vesm9303-047-p13s2

vesm9303_047#43

Aby se zjistila její věrohodnost, bude teorie podrobena Popperovu deduktivnímu testování, a může nevyhovět.

s-44

vesm9303-047-p13s3

vesm9303_047#44

Pak je nutno ji nahradit teorií jinou.

s-45

vesm9303-047-p13s4

vesm9303_047#45

Ta bude zajisté především dbát na to, aby opravila předchozí teorii v tom singulárním pozorování, v kterém tato teorie neobstála.

s-46

vesm9303-047-p13s5

vesm9303_047#46

Není to však aplikace principu indukce?

s-47

vesm9303-047-p13s6

vesm9303_047#47

Ve vědecké praxi se tak cestou zpětné vazby oba principy, indukce a dedukce, vzájemně kombinují.

s-48

vesm9303-047-p13s7

vesm9303_047#48

Každá nová empirická (podle Popperovy terminologie) teorie chce popsat nějaké nové zkušenosti v rámci jistých fyzikálních (matematických) představ (to je indukce), a to s jistou vývojovou logikou.

s-49

vesm9303-047-p13s8

vesm9303_047#49

Současně s její formulací se nová teorie testuje (a to je dedukce), např. pro limitní (asymptotické) podmínky vně výchozích zkušeností, atd.

s-50

vesm9303-047-p14s1

vesm9303_047#50

Andronikašvili názorně popisuje takový proces vzájemného ovlivňování teorie, která je impulsem pro experiment, a experimentu, vynucujícího zlepšení teorie při výzkumu vlastností kapalného hélia.

s-51

vesm9303-047-p14s2

vesm9303_047#51

Instruktivním je Watsonův popis objevování (vždy jde o objevování, nikdy o objev) dvojité spirály DNA, který má příchuť dokonalé autenticity.

s-52

vesm9303-047-p14s3

vesm9303_047#52

To jsou pěkné příklady toho, jak se dělá věda.

s-53

vesm9303-047-p15s1

vesm9303_047#53

Nejdůležitější pro novou myšlenku je patrně odvaha a schopnost vytrhnout se z běžného, zvykového, zkušenostního pohlížení na věci a procesy a podívat se na ně jinak, i za cenu lidského, občanského nebo vědeckého rizika (jak blízko má toto 'vytržení' k velkým uměleckým výkonům!)

s-54

vesm9303-047-p16s1

vesm9303_047#54

Některá silně frekventovaná tvrzení jsou netestovatelná, např. tvrzení 'bůh existuje', a patří tedy podle Poppera mezi tvrzení metafyzická.

s-55

vesm9303-047-p16s2

vesm9303_047#55

Tvrdí-li se, že 'bůh řídí lidské osudy', lze toto tvrzení testovat - a tak z metafyziky přejít do empirické vědy - specifikuje-li se jednoznačně obsah slova 'řídí', např. tak, že 'bůh vede lidi k bohabojnosti' nebo že je 'trestá za zlé skutky'.

s-56

vesm9303-047-p16s3

vesm9303_047#56

Starověcí myslitelé tím, že tvrdili, že bozi možná jsou, možná nejsou, ale v každém případě do lidského osudu nezasahují, potvrzovali metafyzický statut náboženství.

s-57

vesm9303-047-p17s1

vesm9303_047#57

Podobně nelze testovat tvrzení, že pyramidy jsou svědectvím pozemského pobytu mimozemšťanů, apod.

s-58

vesm9303-047-p17s2

vesm9303_047#58

To vše jsou tvrzení metafyzická, netestovatelná - stejně jako ideologie - a leží tedy mimo oblast empirických věd.

s-59

vesm9303-047-p18s1

vesm9303_047#59

Vědecké poznání však není pouhým hromaděním informací, ale tvoří z nich informační struktury.

s-60

vesm9303-047-p18s2

vesm9303_047#60

Pojmy jako testovatelnost a vyvratitelnost předpokládají deterministické systémy.

s-61

vesm9303-047-p18s3

vesm9303_047#61

Je známo, že i v rámci empirické vědy existují procesy a systémy, které se mohou za jistých podmínek stát singulárními, kdy bifurkují nebo i kolabují.

s-62

vesm9303-047-p18s4

vesm9303_047#62

Predikovat lze pak jen stav, nikoliv průběh.

s-63

vesm9303-047-p19s1

vesm9303_047#63

Pokládat svět lidí za výlučnou doménu empirických věd je stejně redukcionistické jako odmítnout empirické vědy proto, že v něčem nemohou nahradit metafyzické systémy.

s-64

vesm9303-047-p20s1

vesm9303_047#64

Systematicky, ale s větší frekvencí v současnosti, se zveřejňují nevědecká tvrzení, která se tváří jako testovatelná, jejichž testování však buď nebývá objektivní (pokusy prý vyžadují víru zúčastněných a často se prý nedaří ze subjektivních důvodů atp.) nebo se záměrně odmítá a maří, aby se (mimo jiné) zakryly podvrhy.

s-65

vesm9303-047-p20s2

vesm9303_047#65

Testovatelnost se předstírá, ale neprokazuje.

s-66

vesm9303-047-p20s3

vesm9303_047#66

Tato tvrzení jsou tedy metafyzická, ve svůj prospěch však hledí využít prestiže empirické vědy tím, že se mimikrují jako vědecká, jako se v průmyslu zneužívá prestižní ochranné známky.

s-67

vesm9303-047-p20s4

vesm9303_047#67

Názorným příkladem takové manipulace je tzv. vědecký komunismus.

s-68

vesm9303-047-p21s1

vesm9303_047#68

Převleky metafyziky a ideologie za vědu ovšem nejsou možné bez skálopevné víry, kterou jsou v lidech schopni probudit různí ti obchodníci s deštěm.

s-69

vesm9303-047-p21s2

vesm9303_047#69

Na potřebě iluzí u mnoha lidí, na jejich touze po tom být přesvědčován, že všechno je jiné a lepší, než se to jeví nepředpojatému rozumu, ostatně parazituje velký byznys a politika.

s-70

vesm9303-047-p22s1

vesm9303_047#70

Sám Popper flirtuje s metafyzikou, když tvrdí: 'Vědecký objev je nemožný bez víry v myšlenky čistě spekulativní povahy... víry, která je zcela nepodložená z hlediska vědy, a je proto, do jisté míry, 'metafyzická'.

s-71

vesm9303-047-p23s1

vesm9303_047#71

Studium spojovacích můstků mezi vědou a takovou metafyzikou by jistě zasluhovalo větší pozornost.

s-72

vesm9303-047-p23s2

vesm9303_047#72

Předchozí příklady se zdají svědčit o tom, že je-li vědecká oblast přesycena informacemi, stačí malý popud, aby v ní vykrystalizoval nový objev.

s-73

vesm9303-047-p23s3

vesm9303_047#73

K takovému přesycení může docházet zcela zákonitě.

s-74

vesm9303-047-p23s4

vesm9303_047#74

V každém oboru jsou 'módní' témata, která přitahují pozornost každé na svou pověst dbalé univerzity.

s-75

vesm9303-047-p23s5

vesm9303_047#75

A tak v pozadí objevu se zdá probleskovat racionálno, i když je lze obestřít mystifikacemi.

s-76

vesm9303-047-p24s1

vesm9303_047#76

Představy o vzniku nových myšlenek asi nejsou silnou stránkou Popperových úvah.

s-77

vesm9303-047-p24s2

vesm9303_047#77

Z nich snad pramení jeho nedoceňování zpětné vazby mezi teorií a experimentem (zkušeností, pozorováním).

s-78

vesm9303-047-p24s3

vesm9303_047#78

A z jeho afinity k formálním vědám.

s-79

vesm9303-047-p25s1

vesm9303_047#79

Věda je příliš živý a složitý organismus na to, aby se její části daly posuzovat mrtvé, bez vzájemné interakce.

s-80

vesm9303-047-p25s2

vesm9303_047#80

Zjednodušené spekulativní úvahy nebývají pro hodnocení vědeckých systémů plodné.

s-81

vesm9303-047-p26s1

vesm9303_047#81

Teorie vědy ukazuje, jak zdánlivě odtažitý subjekt může být překvapivě aktuální pro lidskou společnost na konci 20. století.

s-82

vesm9303-047-p27s1

vesm9303_047#82

LITERATURA

s-83

vesm9303-047-p28s1

vesm9303_047#83

Andronikašvili E. L.: Vzpomínky na kapalné hélium.

s-84

vesm9303-047-p28s2

vesm9303_047#84

Mladá fronta, 400 str., 1983.

s-85

vesm9303-047-p29s1

vesm9303_047#85

Gould S. J.: Pandin palec.

s-86

vesm9303-047-p29s2

vesm9303_047#86

Mladá fronta, 352 str., 1989.

s-87

vesm9303-047-p30s1

vesm9303_047#87

Popper K. R.: The logic of scientific discovery.

s-88

vesm9303-047-p30s2

vesm9303_047#88

Hutchinson, Londýn, 480 str.

s-89

vesm9303-047-p30s3

vesm9303_047#89

(anglický překlad německého originálu Logik der Forschung, Vídeň, 1935), 1959.

s-90

vesm9303-047-p31s1

vesm9303_047#90

Störig H. J.: Malé dějiny filozofie.

s-91

vesm9303-047-p31s2

vesm9303_047#91

Zvon, 512 str., 1991.