Universal Dependencies - Czech - FicTree

s-1

train-andelvte000-s1

001#1

Měla na ruce nejkrásnější náramek, jaký jsem kdy viděl - secesní víla se na něm proplétala mezi brilianty a smaragdy.

s-2

train-andelvte000-s2

001#2

Tenhle náramek měl cenu luxusního auta, jenže jeho krása byla ještě větší, byl to jeden z těch předmětů, na které člověk pohlédne a vzdává chválu Stvořiteli, který dal lidem takové nadání.

s-3

train-andelvte000-s3

001#3

Stará dáma si všimla, že se na náramek dívám.

s-4

train-andelvte000-s4

001#4

'Líbí se vám?'

s-5

train-andelvte000-s5

001#5

'Hezčí šperk jsem ještě neviděl,' řekl jsem.

s-6

train-andelvte000-s6

001#6

'Snad si říkáte - ta bude mít hodně pěkných šperků,' usmála se na mě.

s-7

train-andelvte000-s7

001#7

'Ale tohle je jediný cenný klenot, co mám.'

s-8

train-andelvte000-s8

001#8

Odepjala náramek a položila ho na stůl.

s-9

train-andelvte003-s1

001#9

Mluvila na ni vlídně, s láskou.

s-10

train-andelvte003-s2

001#10

To byla ta zázračná zálivka.

s-11

train-andelvte003-s3

001#11

Co by se asi se světem stalo, kdyby rodiče mluvili s dětmi stejně jako prateta s květinou, kdyby blízký pro blízkého měl vždy aspoň díl pratetiny laskavé pozornosti.

s-12

train-andelvte003-s4

001#12

Stačí tak málo a z nepatrné vystrašené kytinky se stane veliký, zdravý strom.

s-13

train-andelvte003-s5

001#13

Slova lásky jsou neviditelnou a přesto zázračnou zálivkou - pro duše květin i pro duše lidí.

s-14

train-andelvte003-s6

001#14

Stihnuté zmeškání

s-15

train-andelvte003-s7

001#15

'Jednou mi ujel vlak,' vyprávěl J. M., 'kterým jsem nutně potřeboval odjet.

s-16

train-andelvte003-s8

001#16

Byl jsem mladý a prudký.

s-17

train-andelvte003-s9

001#17

Začal jsem vztekle kopat do kufru a do koše na odpadky.

s-18

train-andelvte004-s1

001#18

A... potom jsem si vzal papír a tužku.

s-19

train-andelvte004-s2

001#19

Začal jsem si dělat seznam věcí, které ještě musím stihnout.

s-20

train-andelvte004-s3

001#20

Až mě udivilo, jak chladnokrevně jsem si počínal.

s-21

train-andelvte004-s4

001#21

Zapisoval jsem si jednak věci příjemné a jednak věci nutné, od toho, že se musím NAPOSLEDY zajet podívat do Českého ráje - ještě jednou - až po zaplacení činže.

s-22

train-andelvte004-s5

001#22

Nechtěl jsem tady nechat ani dluh, který bych měl, že bych něco krásného nestihl - ani dluh finanční.

s-23

train-andelvte004-s6

001#23

Seznam rostl - těch věcí, které jsem ještě nestačil nebo nesplnil!

s-24

train-andelvte004-s7

001#24

Když má člověk před sebou celý život, všechno je v dálce, všechno ještě přijde...

s-25

train-andelvte005-s1

001#25

No a při tom jsem objevila svazek dopisů převázaných stužkou, velmi staré dopisy.

s-26

train-andelvte005-s2

001#26

Přiznám se, že jsem si je přečetla.

s-27

train-andelvte005-s3

001#27

Je to ošklivé, vím, jenomže já neberu naše dědoušky a babičky jako čísla, beru každého z nich jako tajemství - a tahle paní pro mne byla náramně tajemná.

s-28

train-andelvte005-s4

001#28

Zkrátka udělala jsem to, jeden večer jsem se do četby pustila.

s-29

train-andelvte005-s5

001#29

Byla to psaní od jejích dětí.

s-30

train-andelvte005-s6

001#30

Od dětí, kterým tehdy bylo - jednomu čtrnáct, druhému šestnáct a třetímu sedmnáct, od každého bylo v tom svazku několik dopisů a byly to poslední dopisy, které kdy matce poslaly.

s-31

train-andelvte006-s1

001#31

A výsledky její práce by byly vidět každý den.

s-32

train-andelvte006-s2

001#32

Hned.

s-33

train-andelvte006-s3

001#33

Kdyby ta strana měla třeba - tisíc - deset tisíc- milion členů, pak by denně - bylo -

s-34

train-andelvte006-s4

001#34

Ale ne.

s-35

train-andelvte006-s5

001#35

K lásce statistika nepatří.

s-36

train-andelvte006-s6

001#36

Dobré skutky se nepočítají.

s-37

train-andelvte006-s7

001#37

Váží se.

s-38

train-andelvte006-s8

001#38

Ano, o to jde.

s-39

train-andelvte006-s9

001#39

O to, jaký bonbón dostane Ježíšek od nás zítra.

s-40

train-andelvte006-s10

001#40

Jaký dostanou bližní.

s-41

train-andelvte007-s1

001#41

'Ani číst nejdou,' usmála se babička, 'jen semtam vyluštíte nějaké slovo, sama jsem je jednou zkoušela číst, ale nešlo to.'

s-42

train-andelvte007-s2

001#42

'Prozraďte mi, proč že jsou tak poničené?

s-43

train-andelvte007-s3

001#43

Co se stalo?'

s-44

train-andelvte007-s4

001#44

'To byste asi těžko uhodl.'

s-45

train-andelvte007-s5

001#45

Zamyslel jsem se.

s-46

train-andelvte007-s6

001#46

Možná, uvažoval jsem, někdo tyhle dopisy zničil ze žárlivosti, ze zklamání.

s-47

train-andelvte007-s7

001#47

Neuměl jsem si ale představit, jak by tohle udělala s papírem lidská ruka.

s-48

train-andelvte007-s8

001#48

Babička se slitovala.

s-49

train-andelvte007-s9

001#49

'Tyto dopisy psala matka mému otci na frontu krátce po tom, co jsem se narodila.

s-50

train-andelvte007-s10

001#50

Otec rukoval deset dní po svatbě, a tak si s matkou ještě neměli čas zevšednět.

s-51

train-andelvte008-s1

001#51

Zdálo se mi, že ona vidí za oponu, vidí do zákulisí života a právě to ji plní oním jasným klidem.

s-52

train-andelvte008-s2

001#52

Když jsem s ní byla, jako bych i já viděla do onoho zázračného a spravedlivého zákulisí, v těch chvílích jsem byla vděčná, že žiju a že mohu odejít po svých nohou k někomu, kdo mě potřebuje, pohladit rukou toho, koho miluji, že mám někoho, koho mohu políbit, obejmout...

s-53

train-andelvte008-s3

001#53

Že mohu žít tak, jak žijí ostatní, a že mohu zároveň vidět svět jako tahle dívka, která nemůže odejít z pokojíku jinak než v myšlenkách.

s-54

train-andelvte009-s1

001#54

Všechno to byly dopisy prosebné, zoufalé, smutné, pořádně smutné, byly to dopisy od dětí, kterým matka odchází od jejich otce s někým jiným, dopisy od dětí, kterým se rozpadá domov.

s-55

train-andelvte009-s2

001#55

Milovaly matku a ona jim odcházela.

s-56

train-andelvte009-s3

001#56

Byly tam věty dýchající takovou úpěnlivou láskou, až mě mrazilo.

s-57

train-andelvte009-s4

001#57

Jistě, vím, každý máme právo na svůj život, na své štěstí, to ano, jenomže při tom svém usilování působíme často bolest tak velikou, že si ji ani neumíme a ani nechceme představit.

s-58

train-andelvte009-s5

001#58

Děti zůstaly u otce a matka odešla 'za hlasem svého srdce'.

s-59

train-andelvte009-s6

001#59

A co hlas srdce jejích tří dětí?

s-60

train-andelvte010-s1

001#60

Tohle byl pohled, který vám odpouštěl všechno, co jste kdy udělali, a odpouštěl vám jaksi ještě kupředu, co teprve uděláte.

s-61

train-andelvte010-s2

001#61

Protože je přesvědčen, že už neuděláte nic špatného.

s-62

train-andelvte010-s3

001#62

Pohled, který vám rozuměl tak dokonale, že jste z něj nemohli mít strach, protože ten pohled vás zároveň miloval.

s-63

train-andelvte010-s4

001#63

Je zajímavé, že si nepamatuji, jaké barvy byly ty oči, na barvě ale vůbec nezáleželo.

s-64

train-andelvte010-s5

001#64

Ilona odběhla na nákup a nechala mě s tou dívkou o samotě.

s-65

train-andelvte010-s6

001#65

Jen jí položila vedle lůžka malou kytičku prvních chudobek, které cestou nasbírala.

s-66

train-andelvte013-s1

001#66

Zemřela ještě to pondělí.'

s-67

train-andelvte013-s2

001#67

'Ale ty jsi přece...'

s-68

train-andelvte013-s3

001#68

'Ne, nemohla jsem za to, říkali mi, že babička měla léta moc nemocné srdce, tehdy jsem to nevěděla, měla prý velké bolesti, mohla odejít kdykoli, jenže...'

s-69

train-andelvte013-s4

001#69

Stroj času.

s-70

train-andelvte013-s5

001#70

Každý z nás by chtěl stroj času kvůli něčemu jinému.

s-71

train-andelvte013-s6

001#71

'Víš, já si tu neděli prostě myslela, že není nic důležitějšího než ta blůza... a v pondělí už ne.

s-72

train-andelvte013-s7

001#72

V životě mě asi nikdo neměl tak rád jako babička.

s-73

train-andelvte013-s8

001#73

A že bylo těch, co mi říkali, že mě milují, od té doby hodně.

s-74

train-andelvte013-s9

001#74

Víš, kdyby byl stroj času...'

s-75

train-andelvte013-s10

001#75

Pak mlčela.

s-76

train-andelvte013-s11

001#76

Stroj času není.

s-77

train-andelvte014-s1

001#77

Stačí k ní jeden list papíru a tužka.

s-78

train-andelvte014-s2

001#78

Přeložte list papíru, přeložte jej znovu a znovu, pak jej roztrhejte podle ohybu papíru na šestnáct dílků.

s-79

train-andelvte014-s3

001#79

A na tyhle útržky napište šestnáct největších hodnot, jaké v životě máte, šestnáct věcí, na nichž vám v životě nejvíc záleží.

s-80

train-andelvte014-s4

001#80

Mohou to být jména vašich bližních, věci, koníček, práce, zvířata, prostě to, co je pro vás důležité, těchhle šestnáct položek by mělo shrnout to hlavní, co pro vás život má...

s-81

train-andelvte014-s5

001#81

Nespěchejte, zapište si tyhle položky pozorně a pak si je dejte před sebe, abyste na ně dobře viděli.

s-82

train-andelvte015-s1

001#82

Pravděpodobně jsme to udělali včera a uděláme to i dnes.

s-83

train-andelvte015-s2

001#83

A zapomínáme, že vlny se blíží, vlny, které čekají na nás, vlny, které podrazí jednou nohy nám.

s-84

train-andelvte015-s3

001#84

Lidstvo nezahyne nějakou kometou, o tom jsem přesvědčen, zahyne na svoji vlastní bezcitnost.

s-85

train-andelvte015-s4

001#85

Na nedostatek fantazie, protože právě tím bezcitnost je.

s-86

train-andelvte015-s5

001#86

Od té doby jsem na Mont Saint Michel nebyl, nesnesl bych zase pohled na to místo, které jsem miloval a kde se tohle stalo.

s-87

train-andelvte015-s6

001#87

Jenže...

s-88

train-andelvte015-s7

001#88

Dokud žijeme, stojíme stále na nějaké hoře - anebo křičíme o pomoc ve vlnách pod ní.

s-89

train-andelvte015-s8

001#89

Směr naruby

s-90

train-andelvte016-s1

001#90

Bonbón pro Ježíška

s-91

train-andelvte016-s2

001#91

'Tatínku, můžu dát Ježíškovi bonbón?'

s-92

train-andelvte016-s3

001#92

Holčička stojí u kostela, u bočního vchodu, dívá se na dveře sakristie.

s-93

train-andelvte016-s4

001#93

Překvapila mě.

s-94

train-andelvte016-s5

001#94

Odběhla z cesty a běžela ke kostelu, ačkoli už v tuhle dobu bývá zavřený.

s-95

train-andelvte016-s6

001#95

Teď se postavila před malá dvířka.

s-96

train-andelvte016-s7

001#96

'Ježíškovi?

s-97

train-andelvte016-s8

001#97

Bonbón?'

s-98

train-andelvte016-s9

001#98

Zamává čokoládovým bonbónem v ruce, před chvílí ho dostala od babičky.

s-99

train-andelvte016-s10

001#99

'To je pro něj!'

s-100

train-andelvte016-s11

001#100

'Proč?'