Universal Dependencies - Czech - CAC

s-101

s61w-s101

s61w#101

V té si pak skalničky potřebné minerály už vyhledají.

s-102

s61w-s102

s61w#102

V čerstvé zemi dostanou zároveň s ostatními minerály také sloučeniny dusíkaté, neboť plynný dusík si rostliny prakticky nemohou ze vzduchu brát.

s-103

s61w-s103

s61w#103

Znamenité, ba nejlepší hnojení dusíkem je bouře.

s-104

s61w-s104

s61w#104

Na bouřkové deště rostliny velmi rychle reagují a jejich celkový vzhled se náhle osvěžuje, a to jak u nás v zahradě, tak i v přírodě.

s-105

s61w-s105

s61w#105

Blesky totiž svými elektrickými výboji tvoří s dusíkem amoniakální sloučeniny, jež ve formě dešťových kapek v rozpuštěném stavu se snášejí na zem a na květiny.

s-106

s61w-s106

s61w#106

Ty pak skoro hltavě dusíkaté sloučeniny svými kořínky vysávají.

s-107

s61w-s107

s61w#107

Po bouřkových deštích a za teplých dnů i při zatažené obloze nastává ta pravá vegetace, které se říká dny růstu.

s-108

s61w-s108

s61w#108

Dalším častým dotazem je, zda skalky se mají kropit či nikoliv.

s-109

s61w-s109

s61w#109

Na jaře, kdy je každý stupínek teploty v půdě neobyčejně cenný, nemělo by se kropit nikdy studenou vodou.

s-110

s61w-s110

s61w#110

V březnu bývá půda tak jako tak ještě silně provlhlá a kropení je proto skoro bezúčelné.

s-111

s61w-s111

s61w#111

Ke kropení skalek se dostáváme mnohem později, až když je půda zcela vyschlá, a i pak musíme přihlížet, zda máme kropit alpínum, které je na svahu či na rovině, a také, na kterou stranu světovou je zahrada obrácena.

s-112

s61w-s112

s61w#112

Neméně důležité je, zda zahrada je na půdě hlinitojílové či písčité.

s-113

s61w-s113

s61w#113

Jíl a hlína drží v půdě mezi kameny velmi dlouho vlhko a pod kameny samými je pak vlhkost ještě větší.

s-114

s61w-s114

s61w#114

V hlinitojílových půdách i v letních měsících kropíme zřídkakdy, snad jen po dlouhých periodách sucha.

s-115

s61w-s115

s61w#115

Písčitý terén naproti tomu ztrácí vodu mnohem dříve.

s-116

s61w-s116

s61w#116

Důležitou okolností je, jaké sousedství máme kolem alpína, zejména jaké stromy v nejbližším okolí rostou.

s-117

s61w-s117

s61w#117

Kořeny takových stromů z blízkého sousedství odebírají mnoho vody z celé půdy.

s-118

s61w-s118

s61w#118

Nejhorší z nich jsou pak ty stromy, které mají povrchové kořeny zasahující mnoho metrů daleko od kmene jako například bříza nebo jasan.

s-119

s61w-s119

s61w#119

Ty bychom v sousedství vůbec neměli mít.

s-120

s61w-s120

s61w#120

Bříza spotřebuje přímo neuvěřitelná kvanta vody.

s-121

s61w-s121

s61w#121

Odborné ústavy ve Švýcarsku a Německu přesným měřením zjistily, že vysoká dospělá bříza potřebuje za týden v letních měsících až # litrů vody.

s-122

s61w-s122

s61w#122

Slunečnice v květu spotřebuje za den # litry.

s-123

s61w-s123

s61w#123

Taková místa, kde máme sousedy tak žíznivé, musíme pochopitelně často a vydatně kropit.

s-124

s61w-s124

s61w#124

Když se s kropením nechceme zlobit, nezbývá než břízu či jasan porazit nebo přestěhovat alpínky jinam a na jejich místo dát rostliny, kterým věčně žízniví sousedé nebudou vadit.

s-125

s61w-s125

s61w#125

Takovými rostlinami, které snášejí sucha a jsou přímo umělci v hladovění a žíznění, jsou kupříkladu netřesky.

s-126

s61w-s126

s61w#126

Stojí to za pokus.

s-127

s61w-s127

s61w#127

Položte je na malou prohlubeň balvanu, kam dáte jen malou hrstičku země.

s-128

s61w-s128

s61w#128

Netřesky se v této hrsti půdy zachytí velmi ochotně, každý rok jim rozety budou přibývat, a dokonce v té chudobě i zakvetou.

s-129

s61w-s129

s61w#129

A nyní jaký vůbec má kropení smysl.

s-130

s61w-s130

s61w#130

Voda rozpouští v zemi výživné látky a činí je tak pro rostlinu poživatelnými.

s-131

s61w-s131

s61w#131

Rostlina sama o sobě pozůstává z velké části z vody, která se z ní zvláště za horkých dnů silně odpařuje.

s-132

s61w-s132

s61w#132

Jednorázové důkladné pokropení postačí skoro na celý týden.

s-133

s61w-s133

s61w#133

Je docela bezúčelné kropit jen povrchově, protože voda nepronikne půdou ke kořenům, zůstává jen na povrchu, rychle se odpaří a rostlina z ní nemá žádný užitek.

s-134

s61w-s134

s61w#134

Jde- li o větší plochy, nepoužíváme kropáčů, nýbrž užijeme hadic s rozprašovačem na špičce, aby silný vodní proud rostliny nepoškodil.

s-135

s61w-s135

s61w#135

Také je možno použít přenosných rozmlžovačů, které necháme působit půl hodiny až celou hodinu na jednom místě, a pak přeneseme dále.

s-136

s61w-s136

s61w#136

Svou důležitost má i doba, kdy kropení provádíme.

s-137

s61w-s137

s61w#137

Nejlépe je kropit v podvečer po západu slunce, kdy nám nakropená voda zůstává dlouho do noci v zemi, slunce ji nevypařuje a rostlina se může napájet až do rána.

s-138

s61w-s138

s61w#138

Toto kropení je možno provádět také v ranních hodinách, ale to hodně brzy, asi okolo # až # hodiny.

s-139

s61w-s139

s61w#139

Nejvýhodnější však zůstává kropení večerní.

s-140

s61w-s140

s61w#140

Sázení nově zakoupených rostlin provádějme vždy s rozmyslem, nikdy ve spěchu a bez náležité rozvahy.

s-141

s61w-s141

s61w#141

Sázení je vždycky jakýmsi svátečním okamžikem.

s-142

s61w-s142

s61w#142

Zásadou se nám musí stát, že každou květinu, kterou si zasazujeme do alpína, musíme dobře znát nejen podle jména a jejího nároku na kulturu, ale musíme i vědět, jak je v květu vysoká a jakou má barvu.

s-143

s61w-s143

s61w#143

Vyšší květiny nikdy nemícháme s nízkými, aby nám pak ty nízké nezaclonily a neschovaly.

s-144

s61w-s144

s61w#144

Také barva hraje důležitou roli, poněvadž květiny stejných barev a současně kvetoucí nesázíme nikdy vedle sebe.

s-145

s61w-s145

s61w#145

Mnoho bílé barvy kupříkladu působí příliš studeně a snad i smutně.

s-146

s61w-s146

s61w#146

K bílé barvě dejme souseda červeného nebo modrého.

s-147

s61w-s147

s61w#147

Sázení provádějme vždy za neslunečného dne, nikdy do země deštěm promoklé, aby se kořínky mokrem nezapletly.

s-148

s61w-s148

s61w#148

Kořínky vždy v zemi opatrně rozložíme a tím usnadníme květině její rychlé zakořenění.

s-149

s61w-s149

s61w#149

Samozřejmě po zasazení rostlinku kropáčem zalijeme.

s-150

s61w-s150

s61w#150

Rostliny jsme nakoupili s balíčkem vyklopeným z květníku, a můžeme je proto sázet po celou sezónu.

s-151

s61w-s151

s61w#151

Rostliny bez balíčku sázíme nejlépe na jaře nebo až v září.

s-152

s61w-s152

s61w#152

V seznamu rostlin je u každé rostliny uvedeno, jaký si činí nárok na složení substrátu.

s-153

s61w-s153

s61w#153

Podle počtu rostlin, které chceme zasadit, si odhadneme, kolik je substrátu třeba.

s-154

s61w-s154

s61w#154

Ten předem smícháme a jamku, do níž má rostlina přijít, z poloviny naplníme.

s-155

s61w-s155

s61w#155

Pak vložíme rostlinu a zasypeme ji do roviny terénu.

s-156

s61w-s156

s61w#156

Zeminu zcela lehce prsty přitlačíme.

s-157

s61w-s157

s61w#157

Uvádím- li v seznamu u rostliny zeminu a značí to polovinu země zahradní s polovinou země písečnohumózní a podobně.

s-158

s61w-s158

s61w#158

Některé rostliny kupujeme a sázíme jen po jedné.

s-159

s61w-s159

s61w#159

Jde o zcela malou drobničku, kupujeme raději dvě a sázíme je k sobě, neboť s jedinou docílíme pochybného efektu.

s-160

s61w-s160

s61w#160

Totéž platí o cibulkách.

s-161

s61w-s161

s61w#161

Kupříkladu sázíme tři botanické tulipánky jednoho druhu vždy k sobě, stejně tak crocus, eranthis, chionodoxa, neboť jde o zcela malé rostlinky.

s-162

s61w-s162

s61w#162

Také okrasné česneky jako allium, moly nebo * nás ostrowskianum sázíme po třech ve vzdálenosti # centimetrů od sebe, a to nikdy do rovné linky, ale vždy do podoby trojúhelníku.

s-163

s61w-s163

s61w#163

Jak jsem několikrát shora uvedl, upoutává nás na každé rostlině její vnější krása, to jest její tvar a barva.

s-164

s61w-s164

s61w#164

To jsou ty části rostliny, které jsou na povrchu a které jsou stále vystaveny na odiv.

s-165

s61w-s165

s61w#165

V zemi pak našim očím ukryt zůstává jejich kořenový systém, cibule či hlíza.

s-166

s61w-s166

s61w#166

Kromě květu má rostlina nad zemí listy s krásným zeleným zabarvením, které jí dodává chlorofyl, zelené barvivo.

s-167

s61w-s167

s61w#167

Toto zelené barvivo má ve všech rostlinách neobyčejně důležitou funkci.

s-168

s61w-s168

s61w#168

Pomocí slunečních paprsků asimiluje, a vytváří tím důležité látky pro život rostliny i pro její stavbu.

s-169

s61w-s169

s61w#169

Chlorofyl má pro každou rostlinu takovou důležitost jako krev pro živočichy.

s-170

s61w-s170

s61w#170

A jakou má funkci květ.

s-171

s61w-s171

s61w#171

Teprve Angličan Grew v roce # popsal přesně funkci tyčinek jako orgánu samčího a funkci semeníku s čnělkou a bliznou jako orgánu samičího.

s-172

s61w-s172

s61w#172

Víme tedy nyní, že opylování je proces analogický s pohlavním aktem živočichů.

s-173

s61w-s173

s61w#173

Nesmíme tedy být tak domýšliví při pohledu na horskou loučku pokrytou pestrými a hýřivými barvami rostlin, že to vše připravila příroda jen pro nás, pro naše potěšení, ale musíme si uvědomit, že tato krása má svůj vyšší cíl a smysl, že je to vše částí velké životní cesty rostlinstva.

s-174

s61w-s174

s61w#174

Ty překrásné barvy přitahují ke květům hmyz a nejsou jen nějakou koketérií rostlin mezi sebou.

s-175

s61w-s175

s61w#175

Ano, hmyz je to, který má pro obnovu a zachování dalších generací v přírodě u rostlin svou velkou úlohu.

s-176

s61w-s176

s61w#176

Právě ty barvy jej lákají, aby provedl ten nejdůležitější akt opylování.

s-177

s61w-s177

s61w#177

Opylování rostlin neprovádí však jen hmyz.

s-178

s61w-s178

s61w#178

V říši rostlin dochází k tak zvanému samoopylování nebo také dochází k opylení větrem, který přenáší pyl z jedné rostliny na druhou.

s-179

s61w-s179

s61w#179

Jak bylo vědeckými pokusy zjištěno, a to již v minulém století, rozpoznává hmyz květy podle barev.

s-180

s61w-s180

s61w#180

Náš slavný český botanik, akademik Němec, uvádí některé z vědeckých pokusů, při nichž byly dány pod skleněné desky květy různých rostlin a na některé z nich bylo kápnuto medu.

s-181

s61w-s181

s61w#181

Hmyz však věnoval pozornost jen květům určité barvy bez ohledu na to, zda je na nich med či není, květů jiné barvy si ani nepovšiml.

s-182

s61w-s182

s61w#182

Rozhodla barva a zrakový čiv hmyzu.

s-183

s61w-s183

s61w#183

Na jiném místě uvádí akademik Němec, že v předjarní době, kdy kvete eranthis, talovín, má zlatitou žlutou barvu, vystavil na odiv včelám v těsném sousedství pravé rostliny papírové imitace téže barvy a tvaru.

s-184

s61w-s184

s61w#184

Hmyz oblétával všechny květy, ale velmi dobře rozeznal, který květ je pravý a který je pouhá napodobenina.

s-185

s61w-s185

s61w#185

Tato schopnost rozeznávat barvy není u hmyzu stejná, ale vynikajícím znalcem a rozpoznavatelem je především včela.

s-186

s61w-s186

s61w#186

Méně dokonalý v tomto ohledu je motýl a moucha.

s-187

s61w-s187

s61w#187

U některých rostlin je na opylování několik dní času.

s-188

s61w-s188

s61w#188

Jiné si zase musí pospíšit.

s-189

s61w-s189

s61w#189

Kupříkladu mexická krasavice tigridie žije pouhých # až # hodin svým květem, který po této krátké době uvadne.

s-190

s61w-s190

s61w#190

Během těchto # až # hodin musí dojít k opylování, jinak nedá rostlina semena.

s-191

s61w-s191

s61w#191

Proto snad je její květ tak velký, oslnivě krásný a nápadný, aby hmyz přilákal a na sebe co nejvíce upozornil.

s-192

s61w-s192

s61w#192

Pravý opak je u tropických orchidejí, které kvetou velmi dlouho až několik týdnů.

s-193

s61w-s193

s61w#193

Jakmile je orchidea opylena, zhasne a uschne, jako by se uzavírala vůči světu.

s-194

s61w-s194

s61w#194

V ní ovšem jde život dál a uvnitř uzrávají vzácná semena chuti.