Universal Dependencies - Czech - CAC

s-1

s54w-s1

s54w#1

Ptáci jakožto vysoce specializovaná skupina obratlovců ukazují na všech soustavách svých ústrojů směs znaků jednak zděděných po plazích, předchůdcích, jednak vyvinutých později většinou jako adaptace zaměřené k dokonalému pohybu ve vzduchu.

s-2

s54w-s2

s54w#2

I když se jednotlivé skupiny ptáků znovu v různé míře přizpůsobily buď životu na vodní hladině či přímo ve vodě, nebo výhradně pohybu na suché zemi a některé druhy přitom pozbyly opět schopnosti letu, přece zachovaly různé znaky, které nepochybně svědčí o tom, že vzešly z forem létavých.

s-3

s54w-s3

s54w#3

Značná uniformita ve struktuře morfologické a anatomické je pro ptáky příznačná.

s-4

s54w-s4

s54w#4

Ve vnější morfologii charakterizuje ptáky zcela jednoznačně pokryv těla, opeření, pohyb po pevném podkladu výhradně po dvou nohách, bipední přeměna předních končetin v křídla nebo křídlovitá vesla, ztráta ocasní páteře a vývoj zobáku, v anatomických znacích jsou to zvláštnosti kostry, úplné přehrazení srdce v polovinu tepennou, arteriální, a žilnou, venózní, struktura plic v podobě trubicovité soustavy vybíhající v systém plicních vaků.

s-5

s54w-s5

s54w#5

Z fyziologických vlastností je charakteristická velmi intenzívní výměna látková sdružená s vysokou stálou teplotou těla, urychlení vývoje zárodků zahříváním vajec, inkubací, veliký rozvoj a složitost instinktivních jednání i schopnost učení se.

s-6

s54w-s6

s54w#6

Kůže ptáků je zpravidla poměrně tenká a rohovatí na povrchu mnohem méně než kůže plazů a většiny savců.

s-7

s54w-s7

s54w#7

Nápadně tenkou kůží se vyznačují sovy a lelci.

s-8

s54w-s8

s54w#8

Svůj fylogeneticky původní ráz vytváření masívních rohovitých šupin si kůže zachovala pouze na nohou, podotheca, a v dosti pozměněném tvaru na zobáku, rhamphotheca.

s-9

s54w-s9

s54w#9

Na ostatním těle se vytvořily vysoce specializované pokožkové útvary, péra, která nemají obdoby v žádné jiné třídě obratlovců a jsou zcela specifická pro ptáky, kůže ptáků je bez žláz, chybějí jí zejména žlázy slizové, které zmizely už u plazů, a chybějí i jakékoliv žlázy potní, poněvadž chlazení těla se neděje transpirací kůže, ale velikými podkožními vzdušnými vaky.

s-10

s54w-s10

s54w#10

Jedinou kožní žlázou je veliká mazová žláza kostrční, jejímž olejovým mazem si ptáci promašťují peří, což udržuje perní strukturu a zabraňuje z velké části promáčení vodou.

s-11

s54w-s11

s54w#11

Proto je mazová žláza vyvinuta nejvíc právě u vodních ptáků, zatímco u jiných může být silně potlačena, holubi, papoušci, nebo i zcela chybět, běžci.

s-12

s54w-s12

s54w#12

U těch ptáků se potom obvykle kvalita peří udržuje prachovým pudrem.

s-13

s54w-s13

s54w#13

Silně zrohovatělá zůstává kůže na zobáku, rhamphotheca, u některých ptáků dokonce naznačující původní strukturu velkých šupin zachováním rohovinových štítů, buřňáci, chaluhy, některé alky.

s-14

s54w-s14

s54w#14

Pod rohovinou zobáku se většinou ukládají pigmenty, které vytvářejí druhově specifické zbarvení zobáku, a to často i velmi živé lipochromové pigmenty.

s-15

s54w-s15

s54w#15

U mnohých ptáků je toto zbarvení i v průběhu roku proměnlivé, poněvadž ukládání může být závislé na měnící se inkretorické činnosti gonád.

s-16

s54w-s16

s54w#16

Tak už nepatrná množství testosteronu vyvolávají černou pigmentaci zobáku melaninem u vrabce domácího, dokonce i u * , kde se normálně nevyskytuje, dále modré zbarvení u dlaska tlustozobého, avšak nikoli lipochromovou žlutou u kosa černého, černý * .

s-17

s54w-s17

s54w#17

Tvar zobáku a úprava rhamphotheky jsou velmi závislé na způsobu výživy funkční adaptace.

s-18

s54w-s18

s54w#18

Špičatý a na okrajích často zubatý zobák mnohých rybožravých ptáků, plochý zobák kachen s filtračními lamelami, pinzetový zobák bahňáků, na špičce hákovitě zahnutý zobák masožravých dravců, sov a ťuhýků, na okrajích ostrý jako nůž silně kuželovitý zobák semenožravých pěvců opatřený na patře hranami a lištami k přidržování a drcení tvrdých semen, trubičkovitý zobák kolibříků a medosavek sajících nektarové šťávy z květů a četné jiné adaptované tvary.

s-19

s54w-s19

s54w#19

Příklady takových tvarových adaptací v závislosti na potravě ukázal a vysvětlil v novější době na jediné podčeledi geospizinae, a dokonce v rámci některých rodů Lack.

s-20

s54w-s20

s54w#20

Soubor pérového pokryvu ptačího těla nazýváme opeřením a je velmi důležitý pro poznávání a určování ptáků.

s-21

s54w-s21

s54w#21

Ukazuje nejen mezidruhové rozdíly blízce příbuzných druhů, ale většinou i subspecifické odlišnosti a skoro vždy i věkové rozdíly.

s-22

s54w-s22

s54w#22

Péra jsou velmi diferencované útvary pokožky, které v souvislosti s různou funkční rozmanitostí jsou morfologicky neobyčejně proměnlivé, ale přesto si vždy podržují ve své * některé základní rysy.

s-23

s54w-s23

s54w#23

Jsou to výtvory z kožní rohoviny tak jako šupiny plazů, kterým se vývojově ostatně nejvíc podobají savčí chlupy.

s-24

s54w-s24

s54w#24

Typické ptačí péro má tyto morfologické části.

s-25

s54w-s25

s54w#25

Osu péra tvoří tuhý stvol, scapus, který v delší horní části je plný a nazývá se osten, rhachis, v kratší dolní části tvoří dutý brk, calamus, vsazený do pérového váčku, folliculum, v kůži.

s-26

s54w-s26

s54w#26

Po stranách stvolu je rozložen v jedné rovině prapor, vexillum, u něhož podle polohy k tělu rozeznáváme část vnější a vnitřní.

s-27

s54w-s27

s54w#27

Je složen z četných postranních větví, rami, které se o sebe opírají krátkými paprsky, radii, zachycenými navzájem háčky, hamuli, a brvami, ciliae.

s-28

s54w-s28

s54w#28

Mikrostruktura rozvětvených a do sebe zaklesnutých rohovinových paprsků tvoří dohromady neobyčejně pružný útvar, který i při značné velikosti je zcela lehký.

s-29

s54w-s29

s54w#29

Široká plocha pérového praporu je tedy vhodným útvarem, kterým se létající ptáci mohou opírat o vzduch a který je rovněž chrání před nadměrnými ztrátami tělesného tepla.

s-30

s54w-s30

s54w#30

Nejdokonalejší co do stavby jsou péra rostoucí na křídlech letky, remiges, péra ocasní čili rýdovací, rectrices, a péra kryjící povrch těla, péra krycí, tectrices.

s-31

s54w-s31

s54w#31

Tato péra dodávají ptačímu tělu tvar či obrys, a jmenujeme je proto peřím obrysovým nebo konturovým.

s-32

s54w-s32

s54w#32

Od typického tvaru, jaký představují obrysová péra, možno odlišit různé tvary další.

s-33

s54w-s33

s54w#33

Nejčastějším odlišným tvarem je péro prachové, plumae.

s-34

s54w-s34

s54w#34

Roste pod peřím krycím, kde tvoří při kůži hustou a velmi měkkou vrstvu, která pomáhá udržovat teplotu těla.

s-35

s54w-s35

s54w#35

Prachové péro má jenom krátký brk a různě zkrácený stvol, takže se přímo k brku pojí svazeček zcela měkkých větví s rovněž měkkými paprsky.

s-36

s54w-s36

s54w#36

Netvoří tedy soudržný prapor svou funkcí a konečně i tvarem se podobá spíše srsti.

s-37

s54w-s37

s54w#37

Také mnohá konturová péra mívají na bázi praporu často větve a paprsky měkké, čímž nahrazují peří prachové a tvoří sama tepelný kryt těla.

s-38

s54w-s38

s54w#38

V tom případě mluvíme o poloprachu.

s-39

s54w-s39

s54w#39

Dalším typem per jsou štětičková péra rostoucí kolem ústí kloaky.

s-40

s54w-s40

s54w#40

Mají krátký brk a několik ostnů hustě porostlých větvemi.

s-41

s54w-s41

s54w#41

Ještě jednodušší jsou péra vlasová, filoplumea, s dlouhým stvolem a jen několika větvemi na konci.

s-42

s54w-s42

s54w#42

Vyrůstají v různém počtu kolem každého krycího péra.

s-43

s54w-s43

s54w#43

Pokryv * a hlavy u supů, bílá péra na hlavě kormoránů jsou rovněž tvořena těmito péry.

s-44

s54w-s44

s54w#44

Zvláštním tvarem péra je prach drobivý.

s-45

s54w-s45

s54w#45

Bývají to péra s stálým růstem, jejichž měkké větve na koncích neustále odlamují v jemný pudr, který se rozprašuje do krycího peří a zamezuje jeho * .

s-46

s54w-s46

s54w#46

Je vyvinut zvláště u papoušků, jeřábů, dropů, datlů a volavek, narůstá obyčejně v několika prachových poduškách, většinou při zadním konci těla.

s-47

s54w-s47

s54w#47

Pudr se ostatně v menším množství může vytvářet i z prachových per a poloprachu.

s-48

s54w-s48

s54w#48

U mnohých ptáků rostou v koutcích zobáku krátká peříčka bez praporu pouze s krátkým tuhým ostnem, péra štětinová, vibrissae.

s-49

s54w-s49

s54w#49

Mají funkci hmatových štětin jako vousy savců.

s-50

s54w-s50

s54w#50

Podoba s erektilními sinusovými chlupy savců je tím větší, že také péra štětinová mají při kořeni krevní sinusy.

s-51

s54w-s51

s54w#51

U některých skupin ptáků nalézáme obrysová péra dvojvětevná s vedlejší větví zvanou paosten, hyporhachis, která vyrůstá při distálním konci brku na spodní straně péra.

s-52

s54w-s52

s54w#52

Paosten nese vždy poloprach a je až na výjimky, emu, kasuáři, mnohem kratší než vlastní osten.

s-53

s54w-s53

s54w#53

Každé péro obrysové je v kůži ovládáno několika kožními svaly, z nichž některé působí jako erektory a mohou péra zvedat, načepýřit, jiné jako depresory, jejichž působením péro přilehne k tělu.

s-54

s54w-s54

s54w#54

Pohyb obrysových per má velký význam při termoregulaci, kdy načepýřením v chladu se zvětšuje izolační vrstva vzduchu v opeření nebo při toku a agresívním jednání, kdy se nadzvedáním peří některých částí těla mění obrys a vzhled, imponování, popřípadě se * a * některé barevné partie opeření.

s-55

s54w-s55

s54w#55

Letky a rýdovací péra jsou ovládána kosterními svaly podle potřeb, které na ně klade náročný let.

s-56

s54w-s56

s54w#56

Důležité určovací znaky poskytuje zbarvení a kresba per, které dokonce většinou umožňují druhové určení samotných per.

s-57

s54w-s57

s54w#57

Zbarvení a kresba jsou dány většinou pigmenty, melaniny a lipochromy, uloženými v paprscích větvích nebo v ostnech per.

s-58

s54w-s58

s54w#58

Kovově lesklé zbarvení, hedvábný lesk a bílé zbarvení per vznikají barvami strukturálními, které vznikají fyzikálně optickými jevy na speciálních mikrostrukturách pérových paprsků a větví.

s-59

s54w-s59

s54w#59

Plně dorostlá a vyzrálá péra jsou zcela zrohovatělá, keratizovaná a neobsahují žádné živé buňky.

s-60

s54w-s60

s54w#60

Proto už nemohou měnit barvu přísunem nebo přemístěním pigmentů.

s-61

s54w-s61

s54w#61

V malém rozsahu mění zbarvení jenom chemickým rozkladem některých labilních pigmentů uvnitř per nebo olamováním okrajů praporů doprovázeným odkrytím těch částí praporu, které mají zbarvení jiné než lem péra.

s-62

s54w-s62

s54w#62

Při práci se starým sbírkovým materiálem zvláště takovým, který dostatečně chráněn před účinky denního světla, nutno přihlížet k vyrudlosti barev způsobené právě změnami v původní pigmentaci per.

s-63

s54w-s63

s54w#63

U ptáků žijících u nás nebývá peří na povrchu těla rozloženo rovnoměrně, ale střídají se plochy s hustým porostem peří, pernice, pterylae, s plochami řídce porostlými jen prachovým peřím až holými nažiny, apteriae.

s-64

s54w-s64

s54w#64

I v rozložení a uspořádání pernic a nažin se mohou jevit příbuzenské vztahy nebo diference mezi skupinami ptáků.

s-65

s54w-s65

s54w#65

Krycí péra vyrůstají z kůže šikmo a to skoro vždy ve směru předozadním.

s-66

s54w-s66

s54w#66

Z tohoto směru se poněkud vychylují pouze péra rostoucí v sousedství nažin, takže pomáhají zakrývat pruhovité nažiny.

s-67

s54w-s67

s54w#67

Většinou však je přikrytí nažin dosaženo prohnutím osténků sousedních krycích per.

s-68

s54w-s68

s54w#68

Délka a celková velikost krycích per bývá často nejmenší na hlavě a krku a největší nad a pod kořenem ocasu.

s-69

s54w-s69

s54w#69

Základy per se tvoří již u embryí a počet per u jednotlivých druhů je dán množstvím pérových folikulů založených v embryonálním životě.

s-70

s54w-s70

s54w#70

První opeření ptáků tvoří vždy peří prachové, které má ochraňovat ptáče před chladem.

s-71

s54w-s71

s54w#71

Mnozí ptáci se ovšem líhnou zcela neopeření, holata, a peří jim vyrůstá teprve během prvních dnů života.

s-72

s54w-s72

s54w#72

Tato první péra, ať už narůstají na embryu nebo po vylíhnutí, se nazývají neoptile, případný druhý stupeň tohoto prachového opeření mesoptile a následná generace krycích per teleoptile.

s-73

s54w-s73

s54w#73

Opeření se v pravidelných obdobích obnovuje pelicháním, ekdysis, jež je vyvoláno periodickým oživením činnosti pérových váčků.

s-74

s54w-s74

s54w#74

U mnohých ptáků probíhá pelichání v určité časově omezené době, která je pro jednotlivé druhy specifická.

s-75

s54w-s75

s54w#75

Pelicháním se ovlivňuje také zbarvení ptáků, jestliže se vyměňují opeření odlišných barev.

s-76

s54w-s76

s54w#76

Ptáci se pak po nějakou dobu objevují v šatu přechodném, racek chechtavý.

s-77

s54w-s77

s54w#77

Časový průběh pelichání je závislý na mnoha podrobnostech způsobu života, nemusí být shodný ani u druhů téhož rodu, u ťuhýků, lanius-heinroth, ba ani u obou pohlaví stejného druhu, u kachen, kde je u samic ovlivněn hnízděním.

s-78

s54w-s78

s54w#78

Pravidelně bývá ovlivněn i chovem v zajetí, takže přepeřování zajatých ptáků většinou není směrodatné pro poznání přirozeného časového průběhu pelichání.

s-79

s54w-s79

s54w#79

Většina ptáků pelichá dvakrát v roce.

s-80

s54w-s80

s54w#80

V létě či na podzim, jakmile skončí s hnízděním a péčí o mláďata, čímž jejich opeření bývá značně opotřebováno, nahrazuje se postupně všechno peří novým, pelichání úplné.

s-81

s54w-s81

s54w#81

Létání nebývá při postupné výměně letek a rýdovacích per vážněji narušováno.

s-82

s54w-s82

s54w#82

Je však několik skupin ptáků, husy, kachny, plameňáci, jeřábi, chřástali, kteří až na výjimky ztrácejí všechny letky najednou, takže pak po nějakou dobu nemohou létat.

s-83

s54w-s83

s54w#83

Další pelichání je na jaře před hnízděním, kdy se u většiny ptáků vyměňuje část opeření, ale nikoliv velká péra létacího aparátu, pelichání částečné.

s-84

s54w-s84

s54w#84

Tímto pelicháním ptáci často získávají i barvitější vzhled, šat svatební.

s-85

s54w-s85

s54w#85

Vzácně se vyskytuje i trojí pelichání v roce u hoholky lední a bělokura rousného, Salomonsen, Orn, nebo úplné pelichání jednou ve dvou letech u jeřábů a mnohých orlů.

s-86

s54w-s86

s54w#86

Na podobné zvláštnosti upozorňujeme ve # části při jednotlivých druzích.

s-87

s54w-s87

s54w#87

Opeření ptáků, pro které v tomto díle zachováváme vžitý český název šat, se tedy během života střídá v určitém sledu, při němž jednotlivá pokolení per jsou oddělena pelicháním.

s-88

s54w-s88

s54w#88

Pokud jsou jednotlivé šaty viditelně odlišné, mají i různé názvy a následují v tomto pořadí.

s-89

s54w-s89

s54w#89

Šat prachový se vyskytuje u mláďat pulli, v prvých dnech nebo týdnech po vylíhnutí.

s-90

s54w-s90

s54w#90

U mláďat některých řádů potáplic trubkonosých, vrubozobých a sov objevuje se dvojí prachový šat, po prvém, neoptile, následuje druhý, mesoptile, odlišný často i zbarvením.

s-91

s54w-s91

s54w#91

Šat mláďat juvenilní je tvořen prvním pokolením obrysových per, někdy * .

s-92

s54w-s92

s54w#92

Bývá poměrně krátkou dobu a některé z letek mohou přetrvávat do následujícího šatu, aniž pelichají, u hrabavých.

s-93

s54w-s93

s54w#93

Šat nedospělých, subadultní, se vyskytuje u těch druhů, které po částečném jarním pelichání zhruba jednoletých ptáků zachovávají část * z šatu mláďat, takže jejich opeření je směsí šatu mláďat a šatu dospělých.

s-94

s54w-s94

s54w#94

Vyskytuje se u většiny velkých ptáků dospívajících až po dvou nebo více letech, racci, větší druhy dravců.

s-95

s54w-s95

s54w#95

Jestliže se i v dalším roce nevyvíjí plný šat dospělých ptáků a zbývají zbytky z předcházejícího opeření, označujeme první šat nedospělých jako šat jednoletých, další pak dvouletých, popřípadě tříletých.

s-96

s54w-s96

s54w#96

Šat dospělých, adultní, bývá u většiny ptáků dvojí.

s-97

s54w-s97

s54w#97

Šat svatební označovaný i jako šat hnízdní, pestrý, je nošen dospělými ptáky v období pohlavní aktivity před hnízděním a během hnízdění.

s-98

s54w-s98

s54w#98

U mnohých ptáků vyniká proti následujícímu šatu větší barvitostí, u potápek, potáplic, kachen, samců racků, mnoha bahňáků, a je získáván částečným pelicháním.

s-99

s54w-s99

s54w#99

Šat prostý označovaný též jako zimní nebo i letní je opeření dospělých ptáků v době pohlavního klidu.

s-100

s54w-s100

s54w#100

Většinou bývají samci v tomto opeření podobní samicím.