Sentence view Universal Dependencies - Czech - CAC Language Czech Project CAC Corpus Part train Annotation Hladká, Barbora; Zeman, Daniel
Text: Transcription Written form - Colors
showing 101 - 200 of 187 • previous
Společný průsečík os ve středu krystalu pokládáme za počátek .
s-101
s53w-s101
s53w#101
Společný průsečík os ve středu krystalu pokládáme za počátek.
Za kladné části poloosy pokládáme přední část osy , pravou část osy a horní část osy .
s-102
s53w-s102
s53w#102
Za kladné části poloosy pokládáme přední část osy, pravou část osy a horní část osy.
Osy a * jsou osy pasné , protínají pasné rohy a pasné hrany .
s-103
s53w-s103
s53w#103
Osy a * jsou osy pasné, protínají pasné rohy a pasné hrany.
Jako obecná zásada platí pro kosoúhlé soustavy při víceznačných možnostech , že volíme za souřadné osy ty osy pásem , které svírají meziosní úhly nejbližší úhlům pravým .
s-104
s53w-s104
s53w#104
Jako obecná zásada platí pro kosoúhlé soustavy při víceznačných možnostech, že volíme za souřadné osy ty osy pásem, které svírají meziosní úhly nejbližší úhlům pravým.
Dvěma osami prochází osní rovina , jednou osou a symetrálou meziosního úhlu , druhých dvou os prochází rovina meziosní .
s-105
s53w-s105
s53w#105
Dvěma osami prochází osní rovina, jednou osou a symetrálou meziosního úhlu, druhých dvou os prochází rovina meziosní.
Tři osní roviny a dělí prostor krystalu na osm částí zvaných oktanty .
s-106
s53w-s106
s53w#106
Tři osní roviny a dělí prostor krystalu na osm částí zvaných oktanty.
Polohy vyšetřovaných ploch stanovíme z úseku parametrů na souřadných osách .
s-107
s53w-s107
s53w#107
Polohy vyšetřovaných ploch stanovíme z úseku parametrů na souřadných osách.
Podle polohy vůči osám mohou krystalové plochy utínat v konečné délce buď jen jednu osu a s ostatními být rovnoběžné plochy jednoúsekové , nebo osy dvě a se třetí být rovnoběžné plochy dvojúsekové , nebo utínají v konečných délkách všechny tři osy plochy trojúsekové .
s-108
s53w-s108
s53w#108
Podle polohy vůči osám mohou krystalové plochy utínat v konečné délce buď jen jednu osu a s ostatními být rovnoběžné plochy jednoúsekové, nebo osy dvě a se třetí být rovnoběžné plochy dvojúsekové, nebo utínají v konečných délkách všechny tři osy plochy trojúsekové.
V dalším * bude vysvětleno , proč je v krystalografii nezbytné vyměřovat polohy krystalových ploch pomocí poměrů jejich úseků na souřadných osách , a nikoliv v absolutních délkových jednotkách .
s-109
s53w-s109
s53w#109
V dalším * bude vysvětleno, proč je v krystalografii nezbytné vyměřovat polohy krystalových ploch pomocí poměrů jejich úseků na souřadných osách, a nikoliv v absolutních délkových jednotkách.
Libovolně různé velikosti krystalů téže látky , jejich různoměrný vývin a zákon o stálé velikosti úhlů , hran jasně ukazují druhořadý význam absolutních velikostí elementů krystalového omezení a prvořadý význam stálých a charakteristických úhlových vztahů mezi krystalovými plochami .
s-110
s53w-s110
s53w#110
Libovolně různé velikosti krystalů téže látky, jejich různoměrný vývin a zákon o stálé velikosti úhlů, hran jasně ukazují druhořadý význam absolutních velikostí elementů krystalového omezení a prvořadý význam stálých a charakteristických úhlových vztahů mezi krystalovými plochami.
Tyto skutečnosti můžeme vyjádřit také tak , že krystalové plochy si můžeme myslet libovolně posunované rovnoběžně k sobě samým v růstových směrech , aniž by se tím jakkoliv změnily jejich vzájemné úhlové vztahy .
s-111
s53w-s111
s53w#111
Tyto skutečnosti můžeme vyjádřit také tak, že krystalové plochy si můžeme myslet libovolně posunované rovnoběžně k sobě samým v růstových směrech, aniž by se tím jakkoliv změnily jejich vzájemné úhlové vztahy.
Proto můžeme považovat osní roviny za shodné s rovnoběžnými s nimi plochami jednoúsekovými .
s-112
s53w-s112
s53w#112
Proto můžeme považovat osní roviny za shodné s rovnoběžnými s nimi plochami jednoúsekovými.
Proto také musíme polohy krystalových ploch vůči souřadným osám definovat pomocí poměru jejich parametrů a nikoli jejich absolutními délkami .
s-113
s53w-s113
s53w#113
Proto také musíme polohy krystalových ploch vůči souřadným osám definovat pomocí poměru jejich parametrů a nikoli jejich absolutními délkami.
Pro jednoznačné vyjádření poloh vyšetřovaných krystalových ploch si nejprve zvolíme vhodné měrné jednotky na souřadných osách .
s-114
s53w-s114
s53w#114
Pro jednoznačné vyjádření poloh vyšetřovaných krystalových ploch si nejprve zvolíme vhodné měrné jednotky na souřadných osách.
Nejlépe se k tomu hodí poměr parametrů nejdůležitějšího trojúsekového krystalového tvaru , který si volíme za tvar jednotkový neboli základní , též parametrový nebo parametrický .
s-115
s53w-s115
s53w#115
Nejlépe se k tomu hodí poměr parametrů nejdůležitějšího trojúsekového krystalového tvaru, který si volíme za tvar jednotkový neboli základní, též parametrový nebo parametrický.
Za nejdůležitější považujeme tvar , který se na krystalech téhož nerostu vyskytuje nejčastěji a v největších plochách .
s-116
s53w-s116
s53w#116
Za nejdůležitější považujeme tvar, který se na krystalech téhož nerostu vyskytuje nejčastěji a v největších plochách.
Jeho základním poměrem parametrů vyměřujeme na stejnolehlých osách poměry parametrů všech ostatních krystalových ploch .
s-117
s53w-s117
s53w#117
Jeho základním poměrem parametrů vyměřujeme na stejnolehlých osách poměry parametrů všech ostatních krystalových ploch.
Základní poměr parametrů spolu s meziosními úhly , které nemusí být vždycky pravé , krystalové osní elementy jsou veličiny stálé a charakteristické pro všechny krystaly téhož nerostu , ale různé pro krystaly různých nerostů .
s-118
s53w-s118
s53w#118
Základní poměr parametrů spolu s meziosními úhly, které nemusí být vždycky pravé, krystalové osní elementy jsou veličiny stálé a charakteristické pro všechny krystaly téhož nerostu, ale různé pro krystaly různých nerostů.
Aby se navzájem snadněji srovnávaly , upravujeme číselné vyjádření jejich poměru tak , aby parametr na ose se rovnal # .
s-119
s53w-s119
s53w#119
Aby se navzájem snadněji srovnávaly, upravujeme číselné vyjádření jejich poměru tak, aby parametr na ose se rovnal # .
Osní osový kříž je jiné velmi běžné označení pro krystalové elementy , pro soustavu souřadných os omezených v poměru základních parametrů .
s-120
s53w-s120
s53w#120
Osní osový kříž je jiné velmi běžné označení pro krystalové elementy, pro soustavu souřadných os omezených v poměru základních parametrů.
* je stručné , ale nepřesné , protože jde o útvar prostorový , nikoliv rovinný .
s-121
s53w-s121
s53w#121
* je stručné, ale nepřesné, protože jde o útvar prostorový, nikoliv rovinný.
Příklad volby základního tvaru , odvození základního poměru parametrů a odvozovacích koeficientů ostatních různocenných ploch tvarů si ukážeme na krystalech kosočtverečné síry .
s-122
s53w-s122
s53w#122
Příklad volby základního tvaru, odvození základního poměru parametrů a odvozovacích koeficientů ostatních různocenných ploch tvarů si ukážeme na krystalech kosočtverečné síry.
Nejdůležitější trojúsekový tvar , který si volíme za základní , je strmý dvojjehlan čili dipyramida , která je často jediným omezujícím krystalovým tvarem .
s-123
s53w-s123
s53w#123
Nejdůležitější trojúsekový tvar, který si volíme za základní, je strmý dvojjehlan čili dipyramida, která je často jediným omezujícím krystalovým tvarem.
Tři osní roviny a protínají dipyramidu v kosočtvercových řezech význačných pro příslušnost ke kosočtverečné soustavě , jejíž osní kříž má všechny tři meziosní úhly pravé viz * .
s-124
s53w-s124
s53w#124
Tři osní roviny a protínají dipyramidu v kosočtvercových řezech význačných pro příslušnost ke kosočtverečné soustavě, jejíž osní kříž má všechny tři meziosní úhly pravé viz * .
Také na spojkách dipyramida zpravidla převládá .
s-125
s53w-s125
s53w#125
Také na spojkách dipyramida zpravidla převládá.
Ze změřených úhlů jejich hran vypočteme podle návodu na základní poměr parametrů .
s-126
s53w-s126
s53w#126
Ze změřených úhlů jejich hran vypočteme podle návodu na základní poměr parametrů.
Pak počítáme poměry parametrů reprezentativních ploch z oktantu všech ostatních krystalových tvarů a vyměřujeme je parametry základními , abychom nalezli odvozovací koeficienty trojpoměrů odvozených parametrů .
s-127
s53w-s127
s53w#127
Pak počítáme poměry parametrů reprezentativních ploch z oktantu všech ostatních krystalových tvarů a vyměřujeme je parametry základními, abychom nalezli odvozovací koeficienty trojpoměrů odvozených parametrů.
Pro krystalové tvary na pojce kosočtverečné síry na * nalezneme * .
s-128
s53w-s128
s53w#128
Pro krystalové tvary na pojce kosočtverečné síry na * nalezneme * .
Pro každý krystalový tvar jsme tak nalezli určitý trojpoměr koeficientů , který je pro tvar základní roven .
s-129
s53w-s129
s53w#129
Pro každý krystalový tvar jsme tak nalezli určitý trojpoměr koeficientů, který je pro tvar základní roven.
Trojpoměr parametrů tvaru základního a analogické , výrazy pro tvary odvozené obecně jsou Weissovy značky čili symboly krystalových ploch .
s-130
s53w-s130
s53w#130
Trojpoměr parametrů tvaru základního a analogické, výrazy pro tvary odvozené obecně jsou Weissovy značky čili symboly krystalových ploch.
Parametr na záporné poloose se označuje jako záporný .
s-131
s53w-s131
s53w#131
Parametr na záporné poloose se označuje jako záporný.
Trojpoměr reprezentativní plochy v závorce je symbolem celého krystalového tvaru .
s-132
s53w-s132
s53w#132
Trojpoměr reprezentativní plochy v závorce je symbolem celého krystalového tvaru.
Symboly mají nahradit zdlouhavý slovní popis krystalových ploch a tvarů stručným algebraickým výrazem .
s-133
s53w-s133
s53w#133
Symboly mají nahradit zdlouhavý slovní popis krystalových ploch a tvarů stručným algebraickým výrazem.
Aby se dosáhlo jednoty v krystalografických studiích a popisech , volí se obvykle za osu svislou směr vyznačený nejvyšší souměrností nebo směr protažení čili význačný růstový směr .
s-134
s53w-s134
s53w#134
Aby se dosáhlo jednoty v krystalografických studiích a popisech, volí se obvykle za osu svislou směr vyznačený nejvyšší souměrností nebo směr protažení čili význačný růstový směr.
Základní parametry na osách pasných se zpravidla orientují takto .
s-135
s53w-s135
s53w#135
Základní parametry na osách pasných se zpravidla orientují takto.
Kratší jako parametr do osy * , delší jako parametr do osy * .
s-136
s53w-s136
s53w#136
Kratší jako parametr do osy * , delší jako parametr do osy * .
V ostatních speciálních případech se tyto obecné zásady modifikují podle souměrnosti .
s-137
s53w-s137
s53w#137
V ostatních speciálních případech se tyto obecné zásady modifikují podle souměrnosti.
Příklady krystalových osních elementů několika nerostů ze soustavy kosočtverečné .
s-138
s53w-s138
s53w#138
Příklady krystalových osních elementů několika nerostů ze soustavy kosočtverečné.
Meziosní úhly jsou pravé .
s-139
s53w-s139
s53w#139
Meziosní úhly jsou pravé.
V souvislosti se závěrem této kapitoly , že pro každý nerostný krystalový druh je charakteristický určitý poměr základních parametrů , je vhodné předběžně upozornit na výjimku u krystalů všech nerostů ze soustavy krychlové a další .
s-140
s53w-s140
s53w#140
V souvislosti se závěrem této kapitoly, že pro každý nerostný krystalový druh je charakteristický určitý poměr základních parametrů, je vhodné předběžně upozornit na výjimku u krystalů všech nerostů ze soustavy krychlové a další.
V této soustavě s nejvyšší krystalovou souměrností jsou na pravoúhlém osním kříži všechny tři základní parametry stejně veliké , a proto jejich poměr platí pro všechny krychlové nerosty .
s-141
s53w-s141
s53w#141
V této soustavě s nejvyšší krystalovou souměrností jsou na pravoúhlém osním kříži všechny tři základní parametry stejně veliké, a proto jejich poměr platí pro všechny krychlové nerosty.
Weissovy symboly s nekonečnými hodnotami koeficientů u jednoúsekových a dvojúsekových ploch , které působí obtíže při výpočtech , byly brzy zatlačeny dnes všeobecně používanými a vhodnějšími symboly Millerovými .
s-142
s53w-s142
s53w#142
Weissovy symboly s nekonečnými hodnotami koeficientů u jednoúsekových a dvojúsekových ploch, které působí obtíže při výpočtech, byly brzy zatlačeny dnes všeobecně používanými a vhodnějšími symboly Millerovými.
Indexy těchto symbolů jsou obrácené , reciproké hodnoty odvozovacích koeficientů uvedené na tři nejnižší nesoudělná čísla celá včetně nuly .
s-143
s53w-s143
s53w#143
Indexy těchto symbolů jsou obrácené, reciproké hodnoty odvozovacích koeficientů uvedené na tři nejnižší nesoudělná čísla celá včetně nuly.
Úseky na záporných poloosách značíme znaménkem minus nad příslušnými indexy .
s-144
s53w-s144
s53w#144
Úseky na záporných poloosách značíme znaménkem minus nad příslušnými indexy.
Indexy mají stejné pořadí jako souřadné osy nebo jako základní parametry .
s-145
s53w-s145
s53w#145
Indexy mají stejné pořadí jako souřadné osy nebo jako základní parametry.
Uzavřeny v závorce , někdy svorkové , představují symbol celého krystalového tvaru .
s-146
s53w-s146
s53w#146
Uzavřeny v závorce, někdy svorkové, představují symbol celého krystalového tvaru.
V pracích , kde se prolínají údaje morfologické se strukturními , doporučují International tables for x - ray crystallography obyčejnou závorku pro krystalové plochy , svorkovou pro krystalové tvary , bez závorky zůstávají symboly mřížkových rovin a jejich difrakcí .
s-147
s53w-s147
s53w#147
V pracích, kde se prolínají údaje morfologické se strukturními, doporučují International tables for x-raycrystallography obyčejnou závorku pro krystalové plochy, svorkovou pro krystalové tvary, bez závorky zůstávají symboly mřížkových rovin a jejich difrakcí.
Millerovy symboly můžeme počítat z úhlových měření podobně jako Weissovy nebo číst s dostatečnou přesností ze sítě gnómonické projekce .
s-148
s53w-s148
s53w#148
Millerovy symboly můžeme počítat z úhlových měření podobně jako Weissovy nebo číst s dostatečnou přesností ze sítě gnómonické projekce.
Z Weissových symbolů je odvodíme snadno vynecháním trojpoměru a převedením reciprokých koeficientů na tři nejnižší nesoudělná čísla celá .
s-149
s53w-s149
s53w#149
Z Weissových symbolů je odvodíme snadno vynecháním trojpoměru a převedením reciprokých koeficientů na tři nejnižší nesoudělná čísla celá.
Příklad .
s-150
s53w-s150
s53w#150
Příklad.
Převeďte Weissův symbol na Millerův .
s-151
s53w-s151
s53w#151
Převeďte Weissův symbol na Millerův.
Reciproké koeficienty jsou * .
s-152
s53w-s152
s53w#152
Reciproké koeficienty jsou * .
Násobením trojpoměru odstraníme zlomek a dostaneme * .
s-153
s53w-s153
s53w#153
Násobením trojpoměru odstraníme zlomek a dostaneme * .
Millerův symbol , píšeme a čteme šest jedna nula .
s-154
s53w-s154
s53w#154
Millerův symbol, píšeme a čteme šest jedna nula.
Na srovnání a procvičení uvádíme Millerovy symboly tvarů spojky kosočtverečné síry na * .
s-155
s53w-s155
s53w#155
Na srovnání a procvičení uvádíme Millerovy symboly tvarů spojky kosočtverečné síry na * .
Symbol základní dipyramidy je * .
s-156
s53w-s156
s53w#156
Symbol základní dipyramidy je * .
Symboly tvarů odvozených jsou * .
s-157
s53w-s157
s53w#157
Symboly tvarů odvozených jsou * .
Indexy Millerovy jsou čísla celá kladná nebo záporná včetně nuly .
s-158
s53w-s158
s53w#158
Indexy Millerovy jsou čísla celá kladná nebo záporná včetně nuly.
Nejčastější jsou čísla malá a jen ojediněle se objevují čísla dvojmístná , která pak členíme tečkami nebo čárkami .
s-159
s53w-s159
s53w#159
Nejčastější jsou čísla malá a jen ojediněle se objevují čísla dvojmístná, která pak členíme tečkami nebo čárkami.
Obrovské množství měření krystalů potvrdilo jako empirickou krystalografickou zákonitost , že indexy Millerových symbolů jsou vždy malá racionální čísla .
s-160
s53w-s160
s53w#160
Obrovské množství měření krystalů potvrdilo jako empirickou krystalografickou zákonitost, že indexy Millerových symbolů jsou vždy malá racionální čísla.
Nazýváme ji zákonem o racionalitě indexů a formulujeme takto .
s-161
s53w-s161
s53w#161
Nazýváme ji zákonem o racionalitě indexů a formulujeme takto.
Indexy symbolů krystalových ploch jsou malá čísla racionální .
s-162
s53w-s162
s53w#162
Indexy symbolů krystalových ploch jsou malá čísla racionální.
Okolnost , že jde o malá racionální čísla , je krystalograficky závažná ze dvou důvodů .
s-163
s53w-s163
s53w#163
Okolnost, že jde o malá racionální čísla, je krystalograficky závažná ze dvou důvodů.
Třemi čísly dostatečně velikými bychom mohli určit polohu jakékoliv roviny a aproximovat i polohu roviny iracionální .
s-164
s53w-s164
s53w#164
Třemi čísly dostatečně velikými bychom mohli určit polohu jakékoliv roviny a aproximovat i polohu roviny iracionální.
Druhý důvod tkví ve statistickém zjištění , že krystalové plochy jsou tím důležitější , tím větší a častější , čím jednodušší jsou jejich symboly , jinak řečeno , čím nižší čísla jsou součty možných indexů .
s-165
s53w-s165
s53w#165
Druhý důvod tkví ve statistickém zjištění, že krystalové plochy jsou tím důležitější, tím větší a častější, čím jednodušší jsou jejich symboly, jinak řečeno, čím nižší čísla jsou součty možných indexů.
Pro úplnost ještě připomeňme , že volba jiného tvaru na tomtéž krystalu za základní má za následek také změnu indexů .
s-166
s53w-s166
s53w#166
Pro úplnost ještě připomeňme, že volba jiného tvaru na tomtéž krystalu za základní má za následek také změnu indexů.
Podobně změna souřadných os čili transformace souřadné soustavy vede ke změně transformaci symbolů .
s-167
s53w-s167
s53w#167
Podobně změna souřadných os čili transformace souřadné soustavy vede ke změně transformaci symbolů.
Zákon o racionalitě indexů lze také formulovat jako zákon o racionalitě krystalových koeficientů nebo odvozovacích čísel .
s-168
s53w-s168
s53w#168
Zákon o racionalitě indexů lze také formulovat jako zákon o racionalitě krystalových koeficientů nebo odvozovacích čísel.
Koeficienty Weissových symbolů však mohou nabývat vedle čísel racionálních také hodnoty nekonečně veliké .
s-169
s53w-s169
s53w#169
Koeficienty Weissových symbolů však mohou nabývat vedle čísel racionálních také hodnoty nekonečně veliké.
Zahrnovat nevlastní limity mezi čísla racionální je však méně přesné .
s-170
s53w-s170
s53w#170
Zahrnovat nevlastní limity mezi čísla racionální je však méně přesné.
Naproti tomu celá čísla Millerových indexů včetně nuly bezvýhradně splňují definici racionálních čísel .
s-171
s53w-s171
s53w#171
Naproti tomu celá čísla Millerových indexů včetně nuly bezvýhradně splňují definici racionálních čísel.
Empirický zákon o racionalitě indexů plyne deduktivně z atomové stavby , přesněji řečeno z geometrie její prostorové mřížky , jak bude dále ukázáno .
s-172
s53w-s172
s53w#172
Empirický zákon o racionalitě indexů plyne deduktivně z atomové stavby, přesněji řečeno z geometrie její prostorové mřížky, jak bude dále ukázáno.
Má pro morfologickou krystalografii základní význam .
s-173
s53w-s173
s53w#173
Má pro morfologickou krystalografii základní význam.
Určuje pro každou látku předem , které plochy , rohy a hrany jsou na ní krystalograficky možné , morfologické elementy racionální čili krystalonomické , a které nemožné , iracionální nebo nekrystalonomické .
s-174
s53w-s174
s53w#174
Určuje pro každou látku předem, které plochy, rohy a hrany jsou na ní krystalograficky možné, morfologické elementy racionální čili krystalonomické, a které nemožné, iracionální nebo nekrystalonomické.
Dalekosáhle krystalograficky redukuje možné druhy souměrnosti krystalů .
s-175
s53w-s175
s53w#175
Dalekosáhle krystalograficky redukuje možné druhy souměrnosti krystalů.
Obě tato omezení jsou přirozeným důsledkem geometrie vnitřní stavby , jak bude ukázáno zejména v kapitole O krystalové souměrnosti .
s-176
s53w-s176
s53w#176
Obě tato omezení jsou přirozeným důsledkem geometrie vnitřní stavby, jak bude ukázáno zejména v kapitole O krystalové souměrnosti.
Vědci usilující o poznání zákonů , které ovládají svět krystalů , byli již dávno přivedeni k domněnce , že závislost fyzikálních vlastností na směru a tedy i mnohostěnové omezení krystalu souvisí s pravidelným uspořádáním nejmenších hmotných částic uvnitř krystalu .
s-177
s53w-s177
s53w#177
Vědci usilující o poznání zákonů, které ovládají svět krystalů, byli již dávno přivedeni k domněnce, že závislost fyzikálních vlastností na směru a tedy i mnohostěnové omezení krystalu souvisí s pravidelným uspořádáním nejmenších hmotných částic uvnitř krystalu.
Podle geometrických a optických vlastností klence dvojlomného kalcitu soudil Huyghens , že nejmenší částice jsou rotační elipsoidy nejtěsněji směstnané .
s-178
s53w-s178
s53w#178
Podle geometrických a optických vlastností klence dvojlomného kalcitu soudil Huyghens, že nejmenší částice jsou rotační elipsoidy nejtěsněji směstnané.
Hauy , zakladatel vědecké krystalografie , se pokusil vyložit krystalografické a fyzikální zákonitosti krystalů z jejich vnitřní stavby struktury .
s-179
s53w-s179
s53w#179
Hauy, zakladatel vědecké krystalografie, se pokusil vyložit krystalografické a fyzikální zákonitosti krystalů z jejich vnitřní stavby struktury.
Vycházel z představy nejmenších možných štěpných tvarů a představoval si krystaly kalcitu vybudované z velmi malých totožných klenců , geometricky odpovídajících klenci základnímu , krystaly galenitu vybudované z krychliček , fluoritu z osmistěnu .
s-180
s53w-s180
s53w#180
Vycházel z představy nejmenších možných štěpných tvarů a představoval si krystaly kalcitu vybudované z velmi malých totožných klenců, geometricky odpovídajících klenci základnímu, krystaly galenitu vybudované z krychliček, fluoritu z osmistěnu.
Také tam , kde se taková štěpnost neprojevuje , soudil analogicky , že se krystaly skládají zpravidla z elementárních rovnoběžnostěnů , které se přiřazují k sobě bez mezer ve stejné orientaci a odpovídají svými úhlovými rozměry zevním krystalovým tvarům .
s-181
s53w-s181
s53w#181
Také tam, kde se taková štěpnost neprojevuje, soudil analogicky, že se krystaly skládají zpravidla z elementárních rovnoběžnostěnů, které se přiřazují k sobě bez mezer ve stejné orientaci a odpovídají svými úhlovými rozměry zevním krystalovým tvarům.
Tyto shodné rovnoběžnostěny se na sebe ukládají při růstu krystalu v rovnoběžných vrstvách .
s-182
s53w-s182
s53w#182
Tyto shodné rovnoběžnostěny se na sebe ukládají při růstu krystalu v rovnoběžných vrstvách.
Když stupňovitě ubývá rovnoběžnostěnů na okrajích vrstev nad sebou ležících , dekrescence , vznikají plochy s určitým sklonem .
s-183
s53w-s183
s53w#183
Když stupňovitě ubývá rovnoběžnostěnů na okrajích vrstev nad sebou ležících, dekrescence, vznikají plochy s určitým sklonem.
Můžeme si myslet , že z elementárních krychlí je vhodnou dekrescencí vystavěn kterýkoliv tvar krychlové soustavy .
s-184
s53w-s184
s53w#184
Můžeme si myslet, že z elementárních krychlí je vhodnou dekrescencí vystavěn kterýkoliv tvar krychlové soustavy.
Z klenců na kalcitu * běžný skalenoedr , jak * ukazuje podle Hauyho kresby .
s-185
s53w-s185
s53w#185
Z klenců na kalcitu * běžný skalenoedr, jak * ukazuje podle Hauyho kresby.
Stupňovitý povrch ukloněných ploch krystalů se jeví hladký pro nesmírně malé rozměry elementárních rovnoběžnostěnů .
s-186
s53w-s186
s53w#186
Stupňovitý povrch ukloněných ploch krystalů se jeví hladký pro nesmírně malé rozměry elementárních rovnoběžnostěnů.
K teoretickému výkladu zákona o racionalitě indexů došel Hauy z úvah o dekrescenci elementárních rovnoběžnostěnů .
s-187
s53w-s187
s53w#187
K teoretickému výkladu zákona o racionalitě indexů došel Hauy z úvah o dekrescenci elementárních rovnoběžnostěnů.
Edit as list • Text view • Dependency trees