Sentence view Universal Dependencies - Czech - CAC Language Czech Project CAC Corpus Part train Annotation Hladká, Barbora; Zeman, Daniel
Text: Transcription Written form - Colors
showing 101 - 200 of 209 • previous • next
Takové elektrony nazýváme elektrony vnitřní konverze a celý jev vnitřní konverzí .
s-101
s50w-s101
s50w#101
Takové elektrony nazýváme elektrony vnitřní konverze a celý jev vnitřní konverzí.
Elektrony uvolněné tímto způsobem jsou na rozdíl od elektronů emitovaných z jádra při rozpadu monoenergetické .
s-102
s50w-s102
s50w#102
Elektrony uvolněné tímto způsobem jsou na rozdíl od elektronů emitovaných z jádra při rozpadu monoenergetické.
Tím také mohou být snadno odlišeny od elektronů procházejících z jádra .
s-103
s50w-s103
s50w#103
Tím také mohou být snadno odlišeny od elektronů procházejících z jádra.
Pochopitelně je emise elektronu vnitřní konverze následována emisí charakteristického rentgenového záření .
s-104
s50w-s104
s50w#104
Pochopitelně je emise elektronu vnitřní konverze následována emisí charakteristického rentgenového záření.
Na * je schematicky znázorněn rozpad .
s-105
s50w-s105
s50w#105
Na * je schematicky znázorněn rozpad.
Radioaktivní xenon přechází z metastabilního energetického stavu emisí kvanta záření o energii s poločasem # dne na izomer , který se rozpadem mění s poločasem dne na stabilní izotop cesia a ihned emituje kvantum záření o energii .
s-106
s50w-s106
s50w#106
Radioaktivní xenon přechází z metastabilního energetického stavu emisí kvanta záření o energii s poločasem # dne na izomer, který se rozpadem mění s poločasem dne na stabilní izotop cesia a ihned emituje kvantum záření o energii.
Xenon s poločasem # dne je příkladem jednoduchého smíšeného zářiče .
s-107
s50w-s107
s50w#107
Xenon s poločasem # dne je příkladem jednoduchého smíšeného zářiče.
Na rozpad jednoho jádra připadá emise jednoho elektronu a jednoho kvanta záření .
s-108
s50w-s108
s50w#108
Na rozpad jednoho jádra připadá emise jednoho elektronu a jednoho kvanta záření.
U většiny radioaktivních izotopů je rozpad složitější .
s-109
s50w-s109
s50w#109
U většiny radioaktivních izotopů je rozpad složitější.
Na jednu desintegraci jádra připadá emise několika kvant záření o různé energii .
s-110
s50w-s110
s50w#110
Na jednu desintegraci jádra připadá emise několika kvant záření o různé energii.
Rozpad jádra může probíhat též tak , že elektrony opouštějí jádro s různou maximální energií ve zcela určitém procentuálním zastoupení .
s-111
s50w-s111
s50w#111
Rozpad jádra může probíhat též tak, že elektrony opouštějí jádro s různou maximální energií ve zcela určitém procentuálním zastoupení.
K této skutečnosti je třeba přihlížet při výpočtu absorbované dávky záření .
s-112
s50w-s112
s50w#112
K této skutečnosti je třeba přihlížet při výpočtu absorbované dávky záření.
Protože záření emitované radioaktivními atomy vzájemně na sebe působí s okolním prostředím , energie záření se postupně snižuje a je absorbována prostředím .
s-113
s50w-s113
s50w#113
Protože záření emitované radioaktivními atomy vzájemně na sebe působí s okolním prostředím, energie záření se postupně snižuje a je absorbována prostředím.
Fyzikální procesy interakce jsou závislé jednak na druhu záření a jeho energii , jednak na kompozici okolní hmoty .
s-114
s50w-s114
s50w#114
Fyzikální procesy interakce jsou závislé jednak na druhu záření a jeho energii, jednak na kompozici okolní hmoty.
Záření postupně ztrácí svou energii při průchodu absorbátorem převážně následkem ionizace a excitace atomů nebo molekul absorbátoru , případně buzením brzdného záření .
s-115
s50w-s115
s50w#115
Záření postupně ztrácí svou energii při průchodu absorbátorem převážně následkem ionizace a excitace atomů nebo molekul absorbátoru, případně buzením brzdného záření.
Elektrony vyzářené z jádra radioaktivního atomu mají určitou kinetickou energii .
s-116
s50w-s116
s50w#116
Elektrony vyzářené z jádra radioaktivního atomu mají určitou kinetickou energii.
Protože nesou záporný elementární elektrický náboj při průchodu hmotou , silně na sebe vzájemně působí s elektrony obalu atomů nebo molekul .
s-117
s50w-s117
s50w#117
Protože nesou záporný elementární elektrický náboj při průchodu hmotou, silně na sebe vzájemně působí s elektrony obalu atomů nebo molekul.
Tímto vzájemným působením je buď vyražen elektron z některé energetické hladiny obalu ionizace , nebo je zvýšena jeho energie a je vynesen do dráhy vzdálenější jádru excitace .
s-118
s50w-s118
s50w#118
Tímto vzájemným působením je buď vyražen elektron z některé energetické hladiny obalu ionizace, nebo je zvýšena jeho energie a je vynesen do dráhy vzdálenější jádru excitace.
Při vytržení elektronu z obalu atomu je třeba překonat ionizační potenciál vazebné elektrostatické síly poutající elektron k atomu .
s-119
s50w-s119
s50w#119
Při vytržení elektronu z obalu atomu je třeba překonat ionizační potenciál vazebné elektrostatické síly poutající elektron k atomu.
Energie potřebná k vytvoření jednoho iontového páru závisí na atomovém čísle absorbátoru , ve vzduchu činí kolem # .
s-120
s50w-s120
s50w#120
Energie potřebná k vytvoření jednoho iontového páru závisí na atomovém čísle absorbátoru, ve vzduchu činí kolem # .
O toto množství energie se sníží kinetická energie ionizující částice .
s-121
s50w-s121
s50w#121
O toto množství energie se sníží kinetická energie ionizující částice.
Ionizační schopnost posuzujeme podle specifické lineární ionizace , což je počet párů iontů vytvořených na jednotce délky dráhy ionizující částice .
s-122
s50w-s122
s50w#122
Ionizační schopnost posuzujeme podle specifické lineární ionizace, což je počet párů iontů vytvořených na jednotce délky dráhy ionizující částice.
Při excitaci atomu , případně molekuly setrvá elektron vynesený do vyšší energetické hladiny v této hladině pouze určitou dobu a pak se vrací do některé z nižších energetických hladin za současného vyzáření energetického rozdílu mezi příslušnými hladinami ve formě elektromagnetického vlnění .
s-123
s50w-s123
s50w#123
Při excitaci atomu, případně molekuly setrvá elektron vynesený do vyšší energetické hladiny v této hladině pouze určitou dobu a pak se vrací do některé z nižších energetických hladin za současného vyzáření energetického rozdílu mezi příslušnými hladinami ve formě elektromagnetického vlnění.
Je zřejmé , že interakce záření s absorbátorem závisí na počtu elektronů v objemové jednotce a tedy též na atomovém čísle absorbátoru .
s-124
s50w-s124
s50w#124
Je zřejmé, že interakce záření s absorbátorem závisí na počtu elektronů v objemové jednotce a tedy též na atomovém čísle absorbátoru.
Absorpce je úměrná počtu elektronů v objemové jednotce , kde je hustota absorbátoru # .
s-125
s50w-s125
s50w#125
Absorpce je úměrná počtu elektronů v objemové jednotce, kde je hustota absorbátoru # .
Je - li tloušťka absorbujícího materiálu vyjádřena v jednotkách váhy na jednotkovou plochu , obvykle potom je velikost absorpce dané tloušťky materiálu u lehkých prvků nezávislá na druhu absorbující látky .
s-126
s50w-s126
s50w#126
Je- li tloušťka absorbujícího materiálu vyjádřena v jednotkách váhy na jednotkovou plochu, obvykle potom je velikost absorpce dané tloušťky materiálu u lehkých prvků nezávislá na druhu absorbující látky.
Dosah elektronů v určité látce je závislý na jejich energii .
s-127
s50w-s127
s50w#127
Dosah elektronů v určité látce je závislý na jejich energii.
Protože je energetické spektrum elektronů emitovaných při rozpadu spojité , není dosah konstantní .
s-128
s50w-s128
s50w#128
Protože je energetické spektrum elektronů emitovaných při rozpadu spojité, není dosah konstantní.
Byly odvozeny experimentální vztahy pro určení velikosti dosahu v závislosti na maximální energii záření .
s-129
s50w-s129
s50w#129
Byly odvozeny experimentální vztahy pro určení velikosti dosahu v závislosti na maximální energii záření.
Pro hodnoty * je možno vypočítat ze vztahu * , kde je vyjádřeno v * .
s-130
s50w-s130
s50w#130
Pro hodnoty * je možno vypočítat ze vztahu * , kde je vyjádřeno v * .
Pro * je vhodné použít vztahu * .
s-131
s50w-s131
s50w#131
Pro * je vhodné použít vztahu * .
Velikost dosahu v délkových jednotkách vypočteme dělením dosahu hustotou příslušné absorbující látky .
s-132
s50w-s132
s50w#132
Velikost dosahu v délkových jednotkách vypočteme dělením dosahu hustotou příslušné absorbující látky.
Dosah částic emitovaných některými radioaktivními izotopy v tkáni je znázorněn na * .
s-133
s50w-s133
s50w#133
Dosah částic emitovaných některými radioaktivními izotopy v tkáni je znázorněn na * .
Jen velmi malý počet elektronů proniká na maximální vzdálenost .
s-134
s50w-s134
s50w#134
Jen velmi malý počet elektronů proniká na maximální vzdálenost.
Vzhledem ke skutečnosti , že většina částic v energetickém spektru má energii přibližně rovnu jedné třetině maximální energie , je vhodné brát v úvahu průměrný dosah částic .
s-135
s50w-s135
s50w#135
Vzhledem ke skutečnosti, že většina částic v energetickém spektru má energii přibližně rovnu jedné třetině maximální energie, je vhodné brát v úvahu průměrný dosah částic.
Při absorpci záření vzniká též elektromagnetické vlnění , brzdné záření .
s-136
s50w-s136
s50w#136
Při absorpci záření vzniká též elektromagnetické vlnění, brzdné záření.
Mechanismus jeho vzniku je stejný jako při buzení rentgenového záření v rentgence .
s-137
s50w-s137
s50w#137
Mechanismus jeho vzniku je stejný jako při buzení rentgenového záření v rentgence.
Energetické spektrum brzdného záření je spojité .
s-138
s50w-s138
s50w#138
Energetické spektrum brzdného záření je spojité.
Jeho intenzita je přímo úměrná energii záření a atomovému číslu absorbátoru .
s-139
s50w-s139
s50w#139
Jeho intenzita je přímo úměrná energii záření a atomovému číslu absorbátoru.
Proto je v měkké tkáni , kde jsou obsaženy prvky s nízkým atomovým číslem , účinnost vzniku brzdného záření malá a na brzdné záření se přemění přibližně energie záření .
s-140
s50w-s140
s50w#140
Proto je v měkké tkáni, kde jsou obsaženy prvky s nízkým atomovým číslem, účinnost vzniku brzdného záření malá a na brzdné záření se přemění přibližně energie záření.
Proto není třeba při výpočtu absorbované dávky záření prakticky uvažovat brzdné záření .
s-141
s50w-s141
s50w#141
Proto není třeba při výpočtu absorbované dávky záření prakticky uvažovat brzdné záření.
Musíme je však vzít v úvahu při skladování čistých zářičů .
s-142
s50w-s142
s50w#142
Musíme je však vzít v úvahu při skladování čistých zářičů.
Z uvedených důvodů se tyto zářiče skladují v kontejnerech s nízkým atomovým číslem , aby se účinnost vzniku pronikavého brzdného záření snížila na minimum .
s-143
s50w-s143
s50w#143
Z uvedených důvodů se tyto zářiče skladují v kontejnerech s nízkým atomovým číslem, aby se účinnost vzniku pronikavého brzdného záření snížila na minimum.
Moderní diagnostické metody využívají detekce brzdného záření scintilačními sondami .
s-144
s50w-s144
s50w#144
Moderní diagnostické metody využívají detekce brzdného záření scintilačními sondami.
Absorpce záření probíhá třemi způsoby , fotoelektrickým jevem , Comtonovým rozptylem a tvorbou elektron - pozitronových párů .
s-145
s50w-s145
s50w#145
Absorpce záření probíhá třemi způsoby, fotoelektrickým jevem, Comtonovým rozptylem a tvorbou elektron-pozitronovýchpárů.
Pravděpodobnost absorpce záření některým u uvedených způsobů závisí na energii záření a na atomovém čísle absorbátoru .
s-146
s50w-s146
s50w#146
Pravděpodobnost absorpce záření některým u uvedených způsobů závisí na energii záření a na atomovém čísle absorbátoru.
Fotoelektrický jev a Comptonův rozptyl spočívají na vzájemném působení fotonu záření s elektrony obalové sféry atomů absorbátoru .
s-147
s50w-s147
s50w#147
Fotoelektrický jev a Comptonův rozptyl spočívají na vzájemném působení fotonu záření s elektrony obalové sféry atomů absorbátoru.
Při fotoelektrickém jevu vyráží foton záření * , rentgenového záření , elektron z určité energetické hladiny obalu atomu .
s-148
s50w-s148
s50w#148
Při fotoelektrickém jevu vyráží foton záření * , rentgenového záření, elektron z určité energetické hladiny obalu atomu.
Foton při tomto druhu interakce zcela zaniká .
s-149
s50w-s149
s50w#149
Foton při tomto druhu interakce zcela zaniká.
Jeho energie je spotřebována na výstupní práci elektronu a na udělení kinetické energie tomuto elektronu .
s-150
s50w-s150
s50w#150
Jeho energie je spotřebována na výstupní práci elektronu a na udělení kinetické energie tomuto elektronu.
Podíl absorpce fotoelektrickým jevem stoupá velmi rychle s růstem atomového čísla absorbátoru a se stoupající energií záření se snižuje .
s-151
s50w-s151
s50w#151
Podíl absorpce fotoelektrickým jevem stoupá velmi rychle s růstem atomového čísla absorbátoru a se stoupající energií záření se snižuje.
Při Comptonově rozptylu předává foton elektronu pouze část své energie a pohybuje se dále v odchýleném směru s menší energií , s větší vlnovou délkou .
s-152
s50w-s152
s50w#152
Při Comptonově rozptylu předává foton elektronu pouze část své energie a pohybuje se dále v odchýleném směru s menší energií, s větší vlnovou délkou.
Podíl absorpce Comptonovým rozptylem klesá též s růstem energie záření , avšak značně pomaleji , než je tomu u fotoelektrického jevu , přičemž je prakticky nezávislý na atomovém čísle absorbátoru .
s-153
s50w-s153
s50w#153
Podíl absorpce Comptonovým rozptylem klesá též s růstem energie záření, avšak značně pomaleji, než je tomu u fotoelektrického jevu, přičemž je prakticky nezávislý na atomovém čísle absorbátoru.
Elektron - pozitronové páry se vytvářejí tehdy , když foton záření má velkou energii .
s-154
s50w-s154
s50w#154
Elektron-pozitronovépáry se vytvářejí tehdy, když foton záření má velkou energii.
Pak se v blízkosti atomového jádra přemění energie fotonu na dvojici částic se setrvačnou hmotou elektron - pozitron .
s-155
s50w-s155
s50w#155
Pak se v blízkosti atomového jádra přemění energie fotonu na dvojici částic se setrvačnou hmotou elektron-pozitron.
Tyto částice jsou elektricky nabité , mají určitou kinetickou energii a ionizují atomy absorbujícího prostředí .
s-156
s50w-s156
s50w#156
Tyto částice jsou elektricky nabité, mají určitou kinetickou energii a ionizují atomy absorbujícího prostředí.
Pozitron za krátký časový interval zaniká sloučením s elektronem s následnou emisí anihilačního záření .
s-157
s50w-s157
s50w#157
Pozitron za krátký časový interval zaniká sloučením s elektronem s následnou emisí anihilačního záření.
Pochopitelně se tento způsob absorpce záření může uplatnit jen u záření s energií větší než # .
s-158
s50w-s158
s50w#158
Pochopitelně se tento způsob absorpce záření může uplatnit jen u záření s energií větší než # .
Prakticky se projevuje až při energiích podstatně vyšších .
s-159
s50w-s159
s50w#159
Prakticky se projevuje až při energiích podstatně vyšších.
Intenzita úzkého monoenergetického svazku záření klesá při průchodu absorbátorem exponenciálně podle vztahu , kde je intenzita po průchodu absorbátorem o tloušťce # * , intenzita počáteční # * , základ přirozených logaritmů # , lineární absorpční koeficient # * .
s-160
s50w-s160
s50w#160
Intenzita úzkého monoenergetického svazku záření klesá při průchodu absorbátorem exponenciálně podle vztahu, kde je intenzita po průchodu absorbátorem o tloušťce # * , intenzita počáteční # * , základ přirozených logaritmů # , lineární absorpční koeficient # * .
Je zřejmé , že absorpční koeficient je složitou funkcí energie záření a atomového čísla absorbátoru .
s-161
s50w-s161
s50w#161
Je zřejmé, že absorpční koeficient je složitou funkcí energie záření a atomového čísla absorbátoru.
Jeho hodnoty jsou tabelovány .
s-162
s50w-s162
s50w#162
Jeho hodnoty jsou tabelovány.
Dávku ionizujícího záření vyjadřujeme na základě jeho ionizačních účinků .
s-163
s50w-s163
s50w#163
Dávku ionizujícího záření vyjadřujeme na základě jeho ionizačních účinků.
Rad je taková dávka libovolného druhu záření , která způsobí absorpci energie v gramu absorbující látky .
s-164
s50w-s164
s50w#164
Rad je taková dávka libovolného druhu záření, která způsobí absorpci energie v gramu absorbující látky.
Jednotka rad se stává nejpoužívanější jednotkou absorbované dávky záření .
s-165
s50w-s165
s50w#165
Jednotka rad se stává nejpoužívanější jednotkou absorbované dávky záření.
Je to pochopitelné vzhledem k exaktní definici pro libovolné druhy absorbátoru i záření .
s-166
s50w-s166
s50w#166
Je to pochopitelné vzhledem k exaktní definici pro libovolné druhy absorbátoru i záření.
Rentgen je vedlejší jednotkou expozice ozáření .
s-167
s50w-s167
s50w#167
Rentgen je vedlejší jednotkou expozice ozáření.
Při expozici záření nebo * se v gramu vzduchu vytvářejí ionty nesoucí úhrnem jednu elektrostatickou jednotku náboje obojího znaménka .
s-168
s50w-s168
s50w#168
Při expozici záření nebo * se v gramu vzduchu vytvářejí ionty nesoucí úhrnem jednu elektrostatickou jednotku náboje obojího znaménka.
V tkáni bohaté vodou odpovídá expozice způsobená tvrdým zářením nebo absorpcí energie .
s-169
s50w-s169
s50w#169
V tkáni bohaté vodou odpovídá expozice způsobená tvrdým zářením nebo absorpcí energie.
Dávková rychlost , dávkový příkon , je absorbovaná dávka záření za jednotku času .
s-170
s50w-s170
s50w#170
Dávková rychlost, dávkový příkon, je absorbovaná dávka záření za jednotku času.
Absorbovaná dávka záření je časovým integrálem dávkové rychlosti .
s-171
s50w-s171
s50w#171
Absorbovaná dávka záření je časovým integrálem dávkové rychlosti.
Proto je tedy funkcí jak druhu zářiče , tak i jeho distribuce v organismu .
s-172
s50w-s172
s50w#172
Proto je tedy funkcí jak druhu zářiče, tak i jeho distribuce v organismu.
Relativní biologická účinnost je bezrozměrný faktor , určující , kolikrát větší biologický účinek má absorbovaná dávka uvažovaného druhu záření ve srovnání se stejně velkou absorbovanou dávkou záření rentgenového nebo * záření .
s-173
s50w-s173
s50w#173
Relativní biologická účinnost je bezrozměrný faktor, určující, kolikrát větší biologický účinek má absorbovaná dávka uvažovaného druhu záření ve srovnání se stejně velkou absorbovanou dávkou záření rentgenového nebo * záření.
Velikost pro záření a pro tepelné neutrony , pro záření * , pro rychlé neutrony s energií menší než # * a pro rychlé neutrony s energií nad # * je rovna , jestliže průměrná specifická ionizace v iontech ve vodě na dráze je # * a lineární přenos energie v na dráze je # * nebo méně .
s-174
s50w-s174
s50w#174
Velikost pro záření a pro tepelné neutrony, pro záření * , pro rychlé neutrony s energií menší než # * a pro rychlé neutrony s energií nad # * je rovna, jestliže průměrná specifická ionizace v iontech ve vodě na dráze je # * a lineární přenos energie v na dráze je # * nebo méně.
Při specifické ionizaci * .
s-175
s50w-s175
s50w#175
Při specifické ionizaci * .
* je taková dávka jakéhokoli druhu záření , při kterém se v gramu absorbátoru absorbuje stejné množství energie jako v gramu tkáně při ozáření dávkou záření nebo tedy asi tkáně .
s-176
s50w-s176
s50w#176
* je taková dávka jakéhokoli druhu záření, při kterém se v gramu absorbátoru absorbuje stejné množství energie jako v gramu tkáně při ozáření dávkou záření nebo tedy asi tkáně.
Je taková dávka jakéhokoli druhu záření , která má stejné biologické účinky jako dávka záření nebo * .
s-177
s50w-s177
s50w#177
Je taková dávka jakéhokoli druhu záření, která má stejné biologické účinky jako dávka záření nebo * .
Odhad absorbované dávky záření při inkorporaci určitého radioizotopu je možno provést pomocí nomogramu uvedeného na * .
s-178
s50w-s178
s50w#178
Odhad absorbované dávky záření při inkorporaci určitého radioizotopu je možno provést pomocí nomogramu uvedeného na * .
Absorbované dávky záření u běžných diagnostických izotopových metod jsou na * .
s-179
s50w-s179
s50w#179
Absorbované dávky záření u běžných diagnostických izotopových metod jsou na * .
Protože je rozpad radioaktivních látek proces se statistickým charakterem , je měření aktivity zatíženo statistickou chybou .
s-180
s50w-s180
s50w#180
Protože je rozpad radioaktivních látek proces se statistickým charakterem, je měření aktivity zatíženo statistickou chybou.
Statistické zpracování výsledků měření radioaktivity vychází z Poissonova rozdělení .
s-181
s50w-s181
s50w#181
Statistické zpracování výsledků měření radioaktivity vychází z Poissonova rozdělení.
Jak při laboratorních měřeních , tak při měření se v nukleárním lékařství setkáváme především s relativním měřením aktivity .
s-182
s50w-s182
s50w#182
Jak při laboratorních měřeních, tak při měření se v nukleárním lékařství setkáváme především s relativním měřením aktivity.
Průměrná četnost impulsů určitého vzorku je srovnávána s průměrnou četností standardu měřeného za stejných podmínek napětí geometrie , kdy má známou aktivitu .
s-183
s50w-s183
s50w#183
Průměrná četnost impulsů určitého vzorku je srovnávána s průměrnou četností standardu měřeného za stejných podmínek napětí geometrie, kdy má známou aktivitu.
Měří - li se určitý vzorek jakýmkoli detektorem , měří se však současně i pozadí , vliv kosmického záření radioaktivních příměsí ve stínění i v materiálu vlastního detektoru .
s-184
s50w-s184
s50w#184
Měří- li se určitý vzorek jakýmkoli detektorem, měří se však současně i pozadí, vliv kosmického záření radioaktivních příměsí ve stínění i v materiálu vlastního detektoru.
Proto je průměrná četnost impulsů vzorku , kde je průměrná četnost impulsů při měření , * vzorek pozadí a * je průměrná četnost impulsů pozadí # * .
s-185
s50w-s185
s50w#185
Proto je průměrná četnost impulsů vzorku, kde je průměrná četnost impulsů při měření, * vzorek pozadí a * je průměrná četnost impulsů pozadí # * .
Střední kvadratická odchylka jednotlivého měření radioaktivního preparátu je dána druhou odmocninou celkového naměřeného počtu impulsů za dobu # * .
s-186
s50w-s186
s50w#186
Střední kvadratická odchylka jednotlivého měření radioaktivního preparátu je dána druhou odmocninou celkového naměřeného počtu impulsů za dobu # * .
Tedy .
s-187
s50w-s187
s50w#187
Tedy.
Střední kvadratická odchylka četnosti je pak # * .
s-188
s50w-s188
s50w#188
Střední kvadratická odchylka četnosti je pak # * .
Vezmeme - li v úvahu vliv pozadí na přesnost měření , pak se statistická chyba stejného charakteru uplatní při měření pozadí .
s-189
s50w-s189
s50w#189
Vezmeme- li v úvahu vliv pozadí na přesnost měření, pak se statistická chyba stejného charakteru uplatní při měření pozadí.
Označíme - li indexem veličiny odpovídající měření s pozadím a indexem veličiny pozadí , potom platí pro průměrnou četnost impulsů vzorku měřeného s pozadím , že ? a pro průměrnou četnost pozadí * .
s-190
s50w-s190
s50w#190
Označíme- li indexem veličiny odpovídající měření s pozadím a indexem veličiny pozadí, potom platí pro průměrnou četnost impulsů vzorku měřeného s pozadím, že ? a pro průměrnou četnost pozadí * .
Průměrná četnost impulsů vzorku je pak * # , neboť obecně ? .
s-191
s50w-s191
s50w#191
Průměrná četnost impulsů vzorku je pak * # , neboť obecně ? .
Nechť počet impulsů pozadí měřeného po dobu # * ve studnicovém scintilačním detektoru byl * # .
s-192
s50w-s192
s50w#192
Nechť počet impulsů pozadí měřeného po dobu # * ve studnicovém scintilačním detektoru byl * # .
Po vložení vzorku bylo za dobu naměřeno # impulsů .
s-193
s50w-s193
s50w#193
Po vložení vzorku bylo za dobu naměřeno # impulsů.
Potom je průměrná četnost vzorku # .
s-194
s50w-s194
s50w#194
Potom je průměrná četnost vzorku # .
Relativní chyba měření četnosti vzorku je pak # * .
s-195
s50w-s195
s50w#195
Relativní chyba měření četnosti vzorku je pak # * .
Je zřejmé , že přesnost měření je silně ovlivňována velikostí pozadí .
s-196
s50w-s196
s50w#196
Je zřejmé, že přesnost měření je silně ovlivňována velikostí pozadí.
Lze ji zvýšit , jednak potlačí - li se pozadí , jednak prodlouží - li se doba měření .
s-197
s50w-s197
s50w#197
Lze ji zvýšit, jednak potlačí- li se pozadí, jednak prodlouží- li se doba měření.
Pro jednodušší výpočet doby potřebné pro měření vzorku a pozadí při zachování určité přesnosti byly sestrojeny nomogramy pro různé poměry .
s-198
s50w-s198
s50w#198
Pro jednodušší výpočet doby potřebné pro měření vzorku a pozadí při zachování určité přesnosti byly sestrojeny nomogramy pro různé poměry.
Příklad takového nomogramu je uveden na * .
s-199
s50w-s199
s50w#199
Příklad takového nomogramu je uveden na * .
Měřiče střední četnosti impulsů integrátory pracují s chybou vznikající při integraci impulsů .
s-200
s50w-s200
s50w#200
Měřiče střední četnosti impulsů integrátory pracují s chybou vznikající při integraci impulsů.
Edit as list • Text view • Dependency trees