Sentence view

Universal Dependencies - Czech - CAC

Language	Czech
Project	CAC
Corpus Part	train
Annotation	Hladká, Barbora; Zeman, Daniel

showing 1 - 100 of 209 • next

[1] tree

~~Stabilní i radioaktivní atomy jsou popisovány základními parametry, podle nichž je možné provést jejich klasifikaci.~~

s-1

s50w-s1

s50w#1

Stabilní i radioaktivní atomy jsou popisovány základními parametry, podle nichž je možné provést jejich klasifikaci.

[2] tree

~~Základními parametry atomu jsou atomové a nukleonové, starší termín hmotové číslo.~~

s-2

s50w-s2

s50w#2

Základními parametry atomu jsou atomové a nukleonové, starší termín hmotové číslo.

[3] tree

~~Atomové číslo udává počet protonů v jádru.~~

s-3

s50w-s3

s50w#3

Atomové číslo udává počet protonů v jádru.

[4] tree

~~Určuje tedy též počet kladných elementárních nábojů v jádru u neionizovaného atomu i polohu prvku v periodickém systému.~~

s-4

s50w-s4

s50w#4

Určuje tedy též počet kladných elementárních nábojů v jádru u neionizovaného atomu i polohu prvku v periodickém systému.

[5] tree

~~Nukleonové číslo udává celkový počet nukleonů v jádru atomu, tedy součet protonů a neutronů.~~

s-5

s50w-s5

s50w#5

Nukleonové číslo udává celkový počet nukleonů v jádru atomu, tedy součet protonů a neutronů.

[6] tree

~~Běžně používaný způsob zápisu těchto čísel u určitého prvku je tedy * .~~

s-6

s50w-s6

s50w#6

Běžně používaný způsob zápisu těchto čísel u určitého prvku je tedy * .

[7] tree

~~Izotopy nazýváme atomy, které mají stejná atomová čísla a různá nukleonová čísla.~~

s-7

s50w-s7

s50w#7

Izotopy nazýváme atomy, které mají stejná atomová čísla a různá nukleonová čísla.

[8] tree

~~Jde tedy o jádra určitého prvku, která však obsahují různý počet neutronů.~~

s-8

s50w-s8

s50w#8

Jde tedy o jádra určitého prvku, která však obsahují různý počet neutronů.

[9] tree

~~Všechny izotopy určitého prvku mají pochopitelně identické chemické vlastnosti.~~

s-9

s50w-s9

s50w#9

Všechny izotopy určitého prvku mají pochopitelně identické chemické vlastnosti.

[10] tree

~~Izobary nazýváme atomy, které mají stejná nukleonová čísla a různá atomová čísla.~~

s-10

s50w-s10

s50w#10

Izobary nazýváme atomy, které mají stejná nukleonová čísla a různá atomová čísla.

[11] tree

~~Jsou to jádra o stejném celkovém počtu nukleonů, avšak s rozdílným počtem protonů.~~

s-11

s50w-s11

s50w#11

Jsou to jádra o stejném celkovém počtu nukleonů, avšak s rozdílným počtem protonů.

[12] tree

~~Jde tedy o chemicky odlišné prvky.~~

s-12

s50w-s12

s50w#12

Jde tedy o chemicky odlišné prvky.

[13] tree

~~Izomery nazýváme atomy, které mají stejná atomová i nukleonová čísla, avšak pro měřitelnou dobu mají různý energetický obsah jádra.~~

s-13

s50w-s13

s50w#13

Izomery nazýváme atomy, které mají stejná atomová i nukleonová čísla, avšak pro měřitelnou dobu mají různý energetický obsah jádra.

[14] tree

~~Obvykle se metastabilní energetický stav značí písmenem za nukleonovým číslem.~~

s-14

s50w-s14

s50w#14

Obvykle se metastabilní energetický stav značí písmenem za nukleonovým číslem.

[15] tree

~~Stabilita či nestabilita jádra určitého atomu v čase je dána energetickými poměry v jádru, které jsou určeny počtem protonů a neutronů, jejich vzájemným poměrem a uspořádáním.~~

s-15

s50w-s15

s50w#15

Stabilita či nestabilita jádra určitého atomu v čase je dána energetickými poměry v jádru, které jsou určeny počtem protonů a neutronů, jejich vzájemným poměrem a uspořádáním.

[16] tree

~~Jádra, jejichž energetická hladina je minimální, jsou stabilní v čase.~~

s-16

s50w-s16

s50w#16

Jádra, jejichž energetická hladina je minimální, jsou stabilní v čase.

[17] tree

Existují však jádra, která nejsou v energeticky stabilním stavu a mají snahu získáním nebo ztrátou elektrického náboje a vyzářením přebytečné energie přejít do stavu energeticky stabilnějšího.

s-17

s50w-s17

s50w#17

[18] tree

~~Izotop jednoho prvku se tak změní na izotop prvku jiného, případně na izomer téhož či jiného prvku.~~

s-18

s50w-s18

s50w#18

Izotop jednoho prvku se tak změní na izotop prvku jiného, případně na izomer téhož či jiného prvku.

[19] tree

~~Vyskytují- li se tyto izotopy v přírodě, nazýváme je přirozeně radioaktivní, jde- li o uměle vyrobené izotopy, pak se jmenují uměle radioaktivní.~~

s-19

s50w-s19

s50w#19

Vyskytují- li se tyto izotopy v přírodě, nazýváme je přirozeně radioaktivní, jde- li o uměle vyrobené izotopy, pak se jmenují uměle radioaktivní.

[20] tree

~~Jev přeměny jádra označujeme pak jako přirozenou, případně umělou radioaktivitu.~~

s-20

s50w-s20

s50w#20

Jev přeměny jádra označujeme pak jako přirozenou, případně umělou radioaktivitu.

[21] tree

~~Počet radioaktivních izotopů vyskytujících se v přírodě je poměrně malý.~~

s-21

s50w-s21

s50w#21

Počet radioaktivních izotopů vyskytujících se v přírodě je poměrně malý.

[22] tree

~~Naproti tomu většina izotopů uměle vyrobených v reaktorech nebo pomocí urychlovačů částic má radioaktivní vlastnosti.~~

s-22

s50w-s22

s50w#22

Naproti tomu většina izotopů uměle vyrobených v reaktorech nebo pomocí urychlovačů částic má radioaktivní vlastnosti.

[23] tree

~~Radioaktivním rozpadem rozumíme přeměnu jádra atomu jednoho izotopu mateřského na jádro izotopu druhého, dceřiného.~~

s-23

s50w-s23

s50w#23

Radioaktivním rozpadem rozumíme přeměnu jádra atomu jednoho izotopu mateřského na jádro izotopu druhého, dceřiného.

[24] tree

~~Rozpad přirozeně radioaktivních prvků se řídí stejnými statistickými zákony jako rozpad uměle vyrobených radioaktivních izotopů.~~

s-24

s50w-s24

s50w#24

Rozpad přirozeně radioaktivních prvků se řídí stejnými statistickými zákony jako rozpad uměle vyrobených radioaktivních izotopů.

[25] tree

Obsahuje- li váhové množství látky radioaktivní atomy určitého prvku, potom každé z radioaktivních jader má určitou pravděpodobnost, že v daném časovém intervalu dojde k jeho transmutaci přeměně.

s-25

s50w-s25

s50w#25

[26] tree

~~Není ovšem možné přesně zjistit okamžik, ve kterém se určité radioaktivní jádro právě přemění.~~

s-26

s50w-s26

s50w#26

Není ovšem možné přesně zjistit okamžik, ve kterém se určité radioaktivní jádro právě přemění.

[27] tree

~~Radioaktivní rozpad má statistický charakter, neboť jde vždy o velké počty jader.~~

s-27

s50w-s27

s50w#27

Radioaktivní rozpad má statistický charakter, neboť jde vždy o velké počty jader.

[28] tree

~~Počet atomových jader, která se v daném krátkém časovém intervalu transmutují, je vždy úměrný celkovému počtu všech dosud nerozpadlých jader na počátku tohoto časového intervalu.~~

s-28

s50w-s28

s50w#28

Počet atomových jader, která se v daném krátkém časovém intervalu transmutují, je vždy úměrný celkovému počtu všech dosud nerozpadlých jader na počátku tohoto časového intervalu.

[29] tree

Matematický popis radioaktivního rozpadu je dán exponenciální rovnicí, kde je počet dosud nerozpadlých atomů v čase, počet radioaktivních atomů v čase, základ přirozených logaritmů, konstanta fyzikálního rozpadu.

s-29

s50w-s29

s50w#29

[30] tree

O použití radioaktivního atomu ve stopovacích metodách i v jiných oblastech rozhoduje skutečnost, že rychlost radioaktivního rozpadu není možné ovlivnit ani chemicky změnou chemické vazby, ani fyzikálně změnou teploty tlaku.

s-30

s50w-s30

s50w#30

[31] tree

~~Rychlost radioaktivního rozpadu není obvykle vyjadřována pomocí rozpadové konstanty, ale častěji fyzikálním poločasem rozpadu.~~

s-31

s50w-s31

s50w#31

Rychlost radioaktivního rozpadu není obvykle vyjadřována pomocí rozpadové konstanty, ale častěji fyzikálním poločasem rozpadu.

[32] tree

~~Fyzikální poločas je doba, za kterou se transmutuje polovina z určitého množství radioaktivních atomů.~~

s-32

s50w-s32

s50w#32

Fyzikální poločas je doba, za kterou se transmutuje polovina z určitého množství radioaktivních atomů.

[33] tree

~~Fyzikální poločas radioaktivního prvku je spojen s jeho rozpadovou konstantou vztahem * .~~

s-33

s50w-s33

s50w#33

Fyzikální poločas radioaktivního prvku je spojen s jeho rozpadovou konstantou vztahem * .

[34] tree

~~Poločas rozpadu má pro každý radioaktivní prvek zcela určitou hodnotu.~~

s-34

s50w-s34

s50w#34

Poločas rozpadu má pro každý radioaktivní prvek zcela určitou hodnotu.

[35] tree

~~Je fyzikální veličinou všeobecně velmi užitou a používanou k popisu fyzikální charakteristiky radioaktivní látky.~~

s-35

s50w-s35

s50w#35

Je fyzikální veličinou všeobecně velmi užitou a používanou k popisu fyzikální charakteristiky radioaktivní látky.

[36] tree

~~Ze známého poločasu rozpadu radioaktivního izotopu je možno určit rychlým odhadem poměrnou část dosud nerozpadlých atomů.~~

s-36

s50w-s36

s50w#36

Ze známého poločasu rozpadu radioaktivního izotopu je možno určit rychlým odhadem poměrnou část dosud nerozpadlých atomů.

[37] tree

~~Poměrná část počtu radioaktivních jader dosud nerozpadlých po poločasech je # * .~~

s-37

s50w-s37

s50w#37

Poměrná část počtu radioaktivních jader dosud nerozpadlých po poločasech je # * .

[38] tree

~~V praxi není k určení okamžitého množství radioaktivních atomů aktivity obvykle používáno výpočtu podle rovnice, ale toto množství se určuje graficky pomocí rozpadových křivek.~~

s-38

s50w-s38

s50w#38

V praxi není k určení okamžitého množství radioaktivních atomů aktivity obvykle používáno výpočtu podle rovnice, ale toto množství se určuje graficky pomocí rozpadových křivek.

[39] tree

~~Rozpadová křivka radioaktivního izotopu je grafické znázornění rovnice v semilogaritmických souřadnicích, čas na stupnici lineární v ose * , množství na stupnici logaritmické v ose * .~~

s-39

s50w-s39

s50w#39

Rozpadová křivka radioaktivního izotopu je grafické znázornění rovnice v semilogaritmických souřadnicích, čas na stupnici lineární v ose * , množství na stupnici logaritmické v ose * .

[40] tree

V těchto semilogaritmických souřadnicích je rovnice znázorněna přímkou, což usnadňuje konstrukci grafů, jeden bod přímky počáteční množství v čase a druhý bod je polovina počátečního množství v čase rovném známé hodnotě fyzikálního poločasu.

s-40

s50w-s40

s50w#40

[41] tree

~~Pro použití radioaktivního prvku ve stopovacích metodách v biologii a v lékařství byly zavedeny pojmy biologického poločasu a efektivního poločasu.~~

s-41

s50w-s41

s50w#41

Pro použití radioaktivního prvku ve stopovacích metodách v biologii a v lékařství byly zavedeny pojmy biologického poločasu a efektivního poločasu.

[42] tree

~~Biologický poločas je doba, za kterou se vyloučí polovina množství prvku dodaného do organismu.~~

s-42

s50w-s42

s50w#42

Biologický poločas je doba, za kterou se vyloučí polovina množství prvku dodaného do organismu.

[43] tree

~~Efektivní poločas je doba, za kterou klesne počet inkorporovaných radioaktivních atomů v těle na polovinu, jak následkem fyzikálního rozpadu, tak následkem biologického vylučování.~~

s-43

s50w-s43

s50w#43

Efektivní poločas je doba, za kterou klesne počet inkorporovaných radioaktivních atomů v těle na polovinu, jak následkem fyzikálního rozpadu, tak následkem biologického vylučování.

[44] tree

~~Vzhledem k nerovnoměrné distribuci většiny prvků v živém organismu je často uvažován efektivní poločas též ve vztahu k určitému orgánu kritickému.~~

s-44

s50w-s44

s50w#44

Vzhledem k nerovnoměrné distribuci většiny prvků v živém organismu je často uvažován efektivní poločas též ve vztahu k určitému orgánu kritickému.

[45] tree

~~Efektivní poločas tedy charakterizuje skutečný úbytek množství radioaktivních atomů z organismu.~~

s-45

s50w-s45

s50w#45

Efektivní poločas tedy charakterizuje skutečný úbytek množství radioaktivních atomů z organismu.

[46] tree

~~Vzájemný vztah fyzikálního, biologického a efektivního poločasu je dán rovnicí * .~~

s-46

s50w-s46

s50w#46

Vzájemný vztah fyzikálního, biologického a efektivního poločasu je dán rovnicí * .

[47] tree

~~Množství radioaktivní látky podléhající přeměně jakéhokoli typu je vyjadřováno v jednotkách curie nebo ve zlomcích této jednotky.~~

s-47

s50w-s47

s50w#47

Množství radioaktivní látky podléhající přeměně jakéhokoli typu je vyjadřováno v jednotkách curie nebo ve zlomcích této jednotky.

[48] tree

~~Curie je takové množství radioaktivní látky, ve kterém se přemění za jednu vteřinu # atomů, milicurie je tisícina rozpadů a mikrocurie miliontina rozpadů tohoto množství.~~

s-48

s50w-s48

s50w#48

Curie je takové množství radioaktivní látky, ve kterém se přemění za jednu vteřinu # atomů, milicurie je tisícina rozpadů a mikrocurie miliontina rozpadů tohoto množství.

[49] tree

~~Jednotka rutherford definovaná jako takové množství radioaktivní látky, v němž se přemění # atomů, se v praxi nevžila a není používána.~~

s-49

s50w-s49

s50w#49

Jednotka rutherford definovaná jako takové množství radioaktivní látky, v němž se přemění # atomů, se v praxi nevžila a není používána.

[50] tree

~~Často se však aktivita zářičů vyjadřuje pomocí ekvivalentního miligramu radia.~~

s-50

s50w-s50

s50w#50

Často se však aktivita zářičů vyjadřuje pomocí ekvivalentního miligramu radia.

[51] tree

~~Při použití radioaktivních izotopů v biologii a v lékařství je důležitým parametrem měrná specifická aktivita.~~

s-51

s50w-s51

s50w#51

Při použití radioaktivních izotopů v biologii a v lékařství je důležitým parametrem měrná specifická aktivita.

[52] tree

~~Měrnou aktivitou rozumíme poměr aktivity a hmotnosti určitého množství látky.~~

s-52

s50w-s52

s50w#52

Měrnou aktivitou rozumíme poměr aktivity a hmotnosti určitého množství látky.

[53] tree

~~Objemová aktivita je podíl aktivity a objemu určitého množství látky.~~

s-53

s50w-s53

s50w#53

Objemová aktivita je podíl aktivity a objemu určitého množství látky.

[54] tree

~~Při diagnostickém použití radioaktivních izotopů je údaj měrné aktivity nezbytným podkladem.~~

s-54

s50w-s54

s50w#54

Při diagnostickém použití radioaktivních izotopů je údaj měrné aktivity nezbytným podkladem.

[55] tree

Z hlediska podstaty stopovacích metod je nejvýhodnější použití vysoké měrné aktivity radioaktivních izotopů bez nosiče, příměs stabilního izotopu téhož prvku nebo s malým množstvím nosiče.

s-55

s50w-s55

s50w#55

[56] tree

~~Obsah nosiče v radioaktivním preparátu je závislý na způsobu výroby příslušného radioaktivního izotopu.~~

s-56

s50w-s56

s50w#56

Obsah nosiče v radioaktivním preparátu je závislý na způsobu výroby příslušného radioaktivního izotopu.

[57] tree

~~U radioaktivních izotopů se setkáváme s těmito druhy radioaktivního rozpadu, rozpad * , rozpad * , záchyt elektronů a izomerní přechod.~~

s-57

s50w-s57

s50w#57

U radioaktivních izotopů se setkáváme s těmito druhy radioaktivního rozpadu, rozpad * , rozpad * , záchyt elektronů a izomerní přechod.

[58] tree

~~U radioaktivních izotopů používaných ve stopovacích metodách jsou běžné všechny druhy rozpadu s výjimkou rozpadu.~~

s-58

s50w-s58

s50w#58

U radioaktivních izotopů používaných ve stopovacích metodách jsou běžné všechny druhy rozpadu s výjimkou rozpadu.

[59] tree

~~Rozpad * .~~

s-59

s50w-s59

s50w#59

Rozpad * .

[60] tree

~~Jeho vnějším projevem je emise záporně nabitého elektronu podmíněná přeměnou neutronu v jádru atomu v proton.~~

s-60

s50w-s60

s50w#60

Jeho vnějším projevem je emise záporně nabitého elektronu podmíněná přeměnou neutronu v jádru atomu v proton.

[61] tree

~~Schematicky je rozpad zapsán * .~~

s-61

s50w-s61

s50w#61

Schematicky je rozpad zapsán * .

[62] tree

~~Při tomto rozpadu se nemění hmotové číslo a atomové číslo nového prvku je o jednu jednotku větší.~~

s-62

s50w-s62

s50w#62

Při tomto rozpadu se nemění hmotové číslo a atomové číslo nového prvku je o jednu jednotku větší.

[63] tree

~~Nový prvek se tedy v periodickém systému prvků posouvá o jedno místo vpravo.~~

s-63

s50w-s63

s50w#63

Nový prvek se tedy v periodickém systému prvků posouvá o jedno místo vpravo.

[64] tree

~~Kromě elektronu vzniká ještě další elementární částice, neutrino.~~

s-64

s50w-s64

s50w#64

Kromě elektronu vzniká ještě další elementární částice, neutrino.

[65] tree

~~Je to částice bez elektrického náboje, jejíž hmota je ve srovnání s hmotou elektronu zanedbatelná.~~

s-65

s50w-s65

s50w#65

Je to částice bez elektrického náboje, jejíž hmota je ve srovnání s hmotou elektronu zanedbatelná.

[66] tree

~~Její ionizační schopnost je nepatrná.~~

s-66

s50w-s66

s50w#66

Její ionizační schopnost je nepatrná.

[67] tree

~~Energetické spektrum elektronů emitovaných z jádra atomu při rozpadu je spojité.~~

s-67

s50w-s67

s50w#67

Energetické spektrum elektronů emitovaných z jádra atomu při rozpadu je spojité.

[68] tree

~~Energie se mění od nulové po určitou energii maximální, která je důležitou charakteristikou izotopu.~~

s-68

s50w-s68

s50w#68

Energie se mění od nulové po určitou energii maximální, která je důležitou charakteristikou izotopu.

[69] tree

~~Pro výpočet ionizačních účinků a dávky záření se používá střední energie, která je pro různé radioaktivní izotopy tabelována.~~

s-69

s50w-s69

s50w#69

Pro výpočet ionizačních účinků a dávky záření se používá střední energie, která je pro různé radioaktivní izotopy tabelována.

[70] tree

~~Střední energie elektronů činí přibližně jednu třetinu energie maximální.~~

s-70

s50w-s70

s50w#70

Střední energie elektronů činí přibližně jednu třetinu energie maximální.

[71] tree

~~Rozpad * .~~

s-71

s50w-s71

s50w#71

Rozpad * .

[72] tree

~~Při tomto druhu přeměny jádra je z jádra emitován kladně nabitý elektron, tedy pozitron, opět spolu s neutrinem.~~

s-72

s50w-s72

s50w#72

Při tomto druhu přeměny jádra je z jádra emitován kladně nabitý elektron, tedy pozitron, opět spolu s neutrinem.

[73] tree

~~Schematicky je tento rozpad zapsán * .~~

s-73

s50w-s73

s50w#73

Schematicky je tento rozpad zapsán * .

[74] tree

~~Je podmíněn přeměnou protonu v neutron, pozitron a neutrino.~~

s-74

s50w-s74

s50w#74

Je podmíněn přeměnou protonu v neutron, pozitron a neutrino.

[75] tree

~~Hmotové číslo zůstává nezměněno, atomové číslo se o jednu jednotku zmenšuje.~~

s-75

s50w-s75

s50w#75

Hmotové číslo zůstává nezměněno, atomové číslo se o jednu jednotku zmenšuje.

[76] tree

~~Vzniklý prvek se tedy v periodickém systému posouvá o jedno místo vlevo.~~

s-76

s50w-s76

s50w#76

Vzniklý prvek se tedy v periodickém systému posouvá o jedno místo vlevo.

[77] tree

~~Pozitron je velmi nestabilní elementární částice.~~

s-77

s50w-s77

s50w#77

Pozitron je velmi nestabilní elementární částice.

[78] tree

Volný pozitron existuje pouze nepatrný časový interval kolem # a pak se spojuje s elektronem, přičemž se setrvačná hmota částic mění na elektromagnetické vlnění, které je v tomto případě nazýváno anihilační záření.

s-78

s50w-s78

s50w#78

[79] tree

Vznikají obvykle dvě kvanta záření o energii * , což je energie ekvivalentní klidové hmotě elektronu, respektive pozitronu vypočtená na základě rovnice, kde je setrvačná hmota elektronu a je rychlost světla ve vakuu.

s-79

s50w-s79

s50w#79

[80] tree

~~Dráhy těchto kvant spolu svírají úhel.~~

s-80

s50w-s80

s50w#80

Dráhy těchto kvant spolu svírají úhel.

[81] tree

~~Energetické spektrum pozitronů je analogické spektru elektronů emitovaných z jádra při rozpadu.~~

s-81

s50w-s81

s50w#81

Energetické spektrum pozitronů je analogické spektru elektronů emitovaných z jádra při rozpadu.

[82] tree

~~Záchyt elektronu.~~

s-82

s50w-s82

s50w#82

Záchyt elektronu.

[83] tree

~~Při tomto druhu rozpadu se jaderný proton mění v neutron při zachycení elektronu z vnitřních sfér elektronového obalu atomu.~~

s-83

s50w-s83

s50w#83

Při tomto druhu rozpadu se jaderný proton mění v neutron při zachycení elektronu z vnitřních sfér elektronového obalu atomu.

[84] tree

~~Nejčastěji jde o zachycení elektronu ze sféry jádrem.~~

s-84

s50w-s84

s50w#84

Nejčastěji jde o zachycení elektronu ze sféry jádrem.

[85] tree

~~Hmotové číslo se při tomto druhu rozpadu nemění, atomové číslo klesá o jednu jednotku podobně jako při rozpadu.~~

s-85

s50w-s85

s50w#85

Hmotové číslo se při tomto druhu rozpadu nemění, atomové číslo klesá o jednu jednotku podobně jako při rozpadu.

[86] tree

Zachycení elektronu je provázeno emisí charakteristického rentgenového záření, neboť dochází k přeskoku elektronů v elektronovém obalu atomu při zaplňování energetických hladin blíže jádru.

s-86

s50w-s86

s50w#86

[87] tree

Částice emitované z jader atomů neodnášejí ve formě klidové a kinetické energie obvykle celou energii uvolněnou při rozpadu, ale rozpad je provázen ještě emisí jednoho nebo více kvant záření, čímž se energetické poměry stabilizují.

s-87

s50w-s87

s50w#87

[88] tree

~~Izomerní přechod.~~

s-88

s50w-s88

s50w#88

Izomerní přechod.

[89] tree

~~Tato přeměna je charakterizována přechodem jádra atomu ze stavu energeticky metastabilního na izomer, který je buď stabilní, nebo se dále rozpadá některým z uvedených způsobů.~~

s-89

s50w-s89

s50w#89

Tato přeměna je charakterizována přechodem jádra atomu ze stavu energeticky metastabilního na izomer, který je buď stabilní, nebo se dále rozpadá některým z uvedených způsobů.

[90] tree

~~Záření vznikající přeměnou jader radioaktivních atomů můžeme rozdělit na záření povahy korpuskulární a záření povahy elektromagnetické.~~

s-90

s50w-s90

s50w#90

Záření vznikající přeměnou jader radioaktivních atomů můžeme rozdělit na záření povahy korpuskulární a záření povahy elektromagnetické.

[91] tree

~~Záření a rentgenové záření nemají setrvačnou hmotu, ani elektrický náboj.~~

s-91

s50w-s91

s50w#91

Záření a rentgenové záření nemají setrvačnou hmotu, ani elektrický náboj.

[92] tree

~~Proto směr jejich šíření nezávisí na vnějším elektrickém nebo magnetickém poli.~~

s-92

s50w-s92

s50w#92

Proto směr jejich šíření nezávisí na vnějším elektrickém nebo magnetickém poli.

[93] tree

~~Vzájemný vztah frekvence vlnění, případně vlnové délky a energie je dán rovnicí, kde Planckova konstanta a * je rychlost světla.~~

s-93

s50w-s93

s50w#93

Vzájemný vztah frekvence vlnění, případně vlnové délky a energie je dán rovnicí, kde Planckova konstanta a * je rychlost světla.

[94] tree

~~Záření * a charakteristické rentgenové záření doprovázející záchyt elektronu jsou vždy monoenergetická.~~

s-94

s50w-s94

s50w#94

Záření * a charakteristické rentgenové záření doprovázející záchyt elektronu jsou vždy monoenergetická.

[95] tree

~~Energii záření vyjadřujeme jednotkami elektronvoltů a jejich násobky.~~

s-95

s50w-s95

s50w#95

Energii záření vyjadřujeme jednotkami elektronvoltů a jejich násobky.

[96] tree

~~Z hlediska kvantové teorie záření se energie záření nešíří spojitě, ale v určitých kvantech zvaných fotony.~~

s-96

s50w-s96

s50w#96

Z hlediska kvantové teorie záření se energie záření nešíří spojitě, ale v určitých kvantech zvaných fotony.

[97] tree

~~Klidová hmota fotonu je nulová.~~

s-97

s50w-s97

s50w#97

Klidová hmota fotonu je nulová.

[98] tree

~~Vnitřní konverze.~~

s-98

s50w-s98

s50w#98

Vnitřní konverze.

[99] tree

~~V některých případech je energie rozpadu předána přímo elektronu z obalových sfér atomu.~~

s-99

s50w-s99

s50w#99

V některých případech je energie rozpadu předána přímo elektronu z obalových sfér atomu.

[100] tree

~~Tím tento elektron získá kinetickou energii a opouští atom.~~

s-100

s50w-s100

s50w#100

Tím tento elektron získá kinetickou energii a opouští atom.

Edit as list • Text view • Dependency trees