Universal Dependencies - Czech - CAC

s-1

s45w-s1

s45w#1

Pokusy o interpretaci a explikaci vědeckotechnického pokroku v současném světě, jeho důsledků a perspektiv, zaujímají klíčové místo v celém systému společenských věd.

s-2

s45w-s2

s45w#2

Přes všechny odstíny a složitá propojení různých interpretací možno vystopovat zásadní předěl mezi marxisticko-leninskouteorií vědeckotechnické revoluce na straně jedné a různými nemarxistickými a antimarxistickými variantami objasňování tohoto fenoménu na straně druhé.

s-3

s45w-s3

s45w#3

Podívejme se blíže na některé odlišné i společné znaky těchto variant ovládajících společenskovědní myšlení v zemích pozdního kapitalismu.

s-4

s45w-s4

s45w#4

Pestrá škála postojů a hodnocení se v zásadě pohybuje mezi dvěma póly, z nichž jeden představuje více či méně optimistické přitakání vědeckotechnickému pokroku, druhý jeho důrazné odmítnutí.

s-5

s45w-s5

s45w#5

Stoupenci civilizačního optimismu navazují na tradici racionalistického konceptu předměty objektivního světa, pomocí vědy a techniky.

s-6

s45w-s6

s45w#6

Prototypem této tradice je Descartes a jeho pojetí člověka jakožto pána a vlastníka přírody.

s-7

s45w-s7

s45w#7

Protipól zosobňuje například Pascal a obdobné do nitra objektu obrácené a v přeměnu světa nevěřící antiracionální a ve svých důsledcích proticivilizační tendence.

s-8

s45w-s8

s45w#8

Oba krajní postoje spojují s pokrokem vědy a techniky přímo protikladné společenské hodnoty.

s-9

s45w-s9

s45w#9

Vyústěním a moderním výrazem těchto protilehlých tradic, které, jako všechny extrémy, se stýkají, jsou scientisticko-technicistické, či na druhé straně kulturně kritické koncepce v současné buržoazní společenské teorii.

s-10

s45w-s10

s45w#10

První tendence je reprezentována například stadiální teorií ekonomického růstu a jejími sociologickými, futurologickými a kulturologickými derivacemi, Rostow, Bell, Fourastié, Scheuch, Popper.

s-11

s45w-s11

s45w#11

Druhá, kulturně kritická koncepce zahrnuje osobnosti typu Marcuse, Adorna, Horkheimera, Fromma a dalších.

s-12

s45w-s12

s45w#12

V tomto rámci nám nejde o vyčerpávající výčet všech interpretací vědeckotechnického pokroku ani o postižení jeho specifických rysů a odlišností, nýbrž o protiklad příznačných typů myšlení s podtržením toho, co je v podstatě metodologicky i sociálně historicky spojuje.

s-13

s45w-s13

s45w#13

Analýza těchto typů odhaluje filozofické předpoklady a sociální zájmy, které se skrývají pod povrchem těchto koncepcí a pod zdánlivě nezaujatými, přísně objektivními či konvenčními kategoriemi, na nichž jsou budovány.

s-14

s45w-s14

s45w#14

Řekněme rovnou, že jednou z klíčových, ústředních kategorií je pojem a koncepce industriální, postindustriální, společnosti.

s-15

s45w-s15

s45w#15

Domnělou samozřejmost a ideologickou nezatíženost těchto koncepcí je třeba podrobit vědecké kritice.

s-16

s45w-s16

s45w#16

Nesledujeme nějaký scholastický terminologický spor.

s-17

s45w-s17

s45w#17

Pojem industriální společnost nutno z vědeckých důvodů odmítnout jako mytickou deformaci společenské skutečnosti.

s-18

s45w-s18

s45w#18

Nečiníme tak proto, že bychom tento pojem chtěli považovat jen za nástroj ideologické diverze.

s-19

s45w-s19

s45w#19

Není sporu o tom, že kategorie industriální společnosti hraje důležitou roli v ideologických koncepcích soudobého imperialismu.

s-20

s45w-s20

s45w#20

Ale může hrát tuto roli právě proto, že není čirým výmyslem, nýbrž opírá se o specifickou třídní interpretaci současné reality.

s-21

s45w-s21

s45w#21

Redukce pojmů na jejich instrumentální aspekt a společenskou funkci je výrazem metafyzického a antidialektického gnoseologického východiska.

s-22

s45w-s22

s45w#22

Je v rozporu se skutečným procesem poznání a povahou pojmů.

s-23

s45w-s23

s45w#23

Proto je také v rozporu s marxisticko-leninskouteorií poznání a představuje jakousi její instrumentalistickou revizi, zahalenou ovšem rouškou zdánlivé ortodoxnosti.

s-24

s45w-s24

s45w#24

Pojem industriální společnost zahrnuje v sobě, jako každá klíčová kategorie společenské teorie, zárodky soudu a obsahuje v sobě, ať už si to kdo uvědomuje či nikoli, určitou periodizaci, ba dokonce určité pojetí dějin.

s-25

s45w-s25

s45w#25

S kategorií industriální společnost je logicky svázána periodizace dějin lidstva v podstatě na tři historické etapy společenského vývoje, praeindustriální, industriální a postindustriální.

s-26

s45w-s26

s45w#26

Kritéria, podle nichž se tyto etapy odlišují, jsou dána, jak známo, převahou primárního, sekundárního či terciárního sektoru a koneckonců výrobně technickými faktory, které tyto stratifikační přesuny vyvolávají.

s-27

s45w-s27

s45w#27

A tím se od pojmu industriální společnosti dostáváme přes odpovídající periodizaci dějin k příslušnému výkladu a pojetí dějin, které již výchozí kategorie innuce v sobě zahrnuje.

s-28

s45w-s28

s45w#28

Paradox, a řekli bychom přímo ironie osudu, spočívají v tom, že podstatou tohoto pojetí dějin je víceméně vulgární ekonomickotechnický determinismus, který povyšuje výrobně technické a nezřídka přímo technologické faktory na jedině a bezprostředně rozhodujícího činitele společenskohistorického pohybu, a to ovšem bez zprostředkující povahy výrobních vztahů, bez pochopení dialektické jednoty výrobních sil a výrobních poměrů.

s-29

s45w-s29

s45w#29

Tak dlouho polemizovaly celé generace buržoazních filosofů, sociologů a ekonomů proti zvulgarizované podobě Marxova materialistického pojetí dějin, viz Kautsky, až samy v zápalu polemiky uvázly v osidlech vulgárního ekonomickotechnického determinismu, s nímž Marx nikdy neměl a nechtěl mít nic společného.

s-30

s45w-s30

s45w#30

Svérázným způsobem tento fakt konstatuje Raymond Aron, když píše.

s-31

s45w-s31

s45w#31

Teorie ekonomického růstu, odrůda západního marxismu, není vždy s to uniknouti z osidel zvulgarizovaného marxismu.

s-32

s45w-s32

s45w#32

Jakým právem se zahrnují všechny neindustrializované společnosti do téže kategorie, například tradicionální společnosti středoafrických kmenů spolu s Čínou, nejstarší říší dějin.

s-33

s45w-s33

s45w#33

Představují stadia ekonomického růstu uspokojivější schéma než sled sociálních soustav, jestliže podle stadií se může provést zařazení do jedné kategorie na základě metod devatenáctého století a do jiné kategorie podle metod dvacátého století, do jiné podle systému státního plánování.

s-34

s45w-s34

s45w#34

Je správné požadovat či navrhovat, že odlišné soustavy se stávají podobnými, jakmile dosáhly téhož stadia růstu.

s-35

s45w-s35

s45w#35

Ve skutečnosti rozličné varianty vulgárního ekonomickotechnického determinismu a přímo technokratismu v současné buržoazní sociologii a ekonomii nejsou přirozeně žádnou odrůdou marxismu, přestože, jak známo, odvolávky na Marxe a Lenina se v některých kruzích staly dnes právě tak módní záležitostí, jako donedávna v těchže kruzích převládalo jejich zamlčování.

s-36

s45w-s36

s45w#36

Pokusy o určení typu společnosti a člověka podle kalorické spotřeby či podle výroby na hlavu se tu v podstatě provádějí nikoli s ohledem na přiměřenou roli těchto faktorů v totalitě složek společenské struktury a ve shodě s Marxovou a Engelsovou myšlenkou role výrobních sil a výroby v celkovém procesu dějinného vývoje, nýbrž v duchu známé teze.

s-37

s45w-s37

s45w#37

Člověk je to, co jí, popřípadě člověk je to, co vyrábí.

s-38

s45w-s38

s45w#38

To ovšem není odrůda marxismu, nýbrž právě naopak novodobé vyjádření Marxem kdysi kritizované zásady buržoazní společnosti, podle níž člověk je to, co má, která se tu navíc projevuje v modifikované podobě jako velmi plytký metodologický princip společenského výzkumu.

s-39

s45w-s39

s45w#39

Není také bez zajímavosti, že Aron své pochybnosti o vhodnosti pojmu postindustriální společnosti psané z pozic buržoazního sociologismu spojuje s poukazem na vulgární ekonomismus, který je v základě takto koncipované periodizace, a varuje dokonce před tím, že přijetím této kategorie západní ideologie odkrývá bok kritice ze strany marxistů.

s-40

s45w-s40

s45w#40

Tím se ovšem v diskusi o pojmu industriální společnosti výrazněji exponuje kategorie zájmu, která víceméně zastřeně figuruje v podtextu všech klíčových pojmů společenských teorií.

s-41

s45w-s41

s45w#41

Tím se pole poznání prolíná s polem třídního a skupinového zájmu a zdánlivě antiideologické řazení čistě zkušenostních dat se stává náhle a nezbytně objektem analýzy, intencí, zájmů a tendencí, jimiž je složitě, mnohotvárně a velmi zprostředkovaně motivováno.

s-42

s45w-s42

s45w#42

I sami někteří buržoazní sociologové považovali za nutné poukázat na ideologický moment provázející aplikaci pojmu industriální společnosti.

s-43

s45w-s43

s45w#43

Jejich námitky proti této kategorii byly ovšem nezřídka diktovány obavami před přílišným zdůrazňováním průmyslového pokroku v socialistických zemích a zejména v Sovětském svazu.

s-44

s45w-s44

s45w#44

V tomto smyslu například odmítl pojem industriální společnosti z buržoazních pozic Dahrendorf jako produkt sociologické fantazie a jakési příliš přívětivé zevšeobecnění, které obchází podstatu věci.

s-45

s45w-s45

s45w#45

Amerika a Rusko jsou industriální společnosti, přesto určuje charakter epochy právě jejich protiklad.

s-46

s45w-s46

s45w#46

Postupem let převládly mezi buržoazními sociology snahy zhodnotit kategorie industriální a zejména postindustriální společnosti v duchu teorie konvergence a obrátit její ostří proti spojení socialismu a vědeckotechnické revoluce.

s-47

s45w-s47

s45w#47

Přes tyto snahy a antiideologická prohlášení teoretiků postindustriální společnosti neztrácí na příznačnosti Dahrendorfova teze, že tato teorie je ideologií oné byrokraticko-maloměšťáckévrstvy, která se označuje jako střední stav a k níž ovšem patří také neangažovaní sociologové na Západě.

s-48

s45w-s48

s45w#48

Její hlavní funkcí je podle mého názoru zastřená vědecká apologetika sociální nerovnosti.

s-49

s45w-s49

s45w#49

Nebylo zajisté také náhodou, že motto posledního kongresu sociologické společnosti v Západním Německu znělo.

s-50

s45w-s50

s45w#50

Pozdní kapitalismus, anebo industriální společnost.

s-51

s45w-s51

s45w#51

Není sporu o tom, že nezásadové uplatňování kategorií praeindustriální, industriální a postindustriální společnosti přímo volá po filozofické kritice takovýchto jen zdánlivě bezpředsudkových, ve skutečnosti však silně ideologických až mytických východisek.

s-52

s45w-s52

s45w#52

Vzájemné oplodňování filozofického a sociologického poznání je vůbec základní problém dalšího vývoje obou těchto vědních disciplín.

s-53

s45w-s53

s45w#53

Zásadní význam pro jeho řešení má aplikace leninské teorie odrazu na sociologické poznání, a to ovšem ve všech dialektických určeních, jimiž Lenin definoval lidskou myšlenku.

s-54

s45w-s54

s45w#54

Pojmy, a nám tu jde zejména o pojmy teorií společenského vývoje, jsou především odrazem společenských zákonitostí a procesů jejich duchovních reprodukcí ve vědomí lidí.

s-55

s45w-s55

s45w#55

To jest odrazem podle okolností a vědeckosti té či oné teorie, více či méně adekvátním, více či méně odpovídajícím skutečnosti.

s-56

s45w-s56

s45w#56

Odraz objektivní skutečnosti v lidském myšlení je ovšem složitě zprostředkován například jazykem, není její zrcadlovou kopií a není ani totožný se skutečností.

s-57

s45w-s57

s45w#57

Kategorie sociologické teorie, její jazyk a společenská skutečnost představují nikoli totožné, ale izomorfní struktury, kde myšlení zprostředkované jazykem obráží více či méně skutečnost, ovšem pomocí specifických sémantických a komunikačních vazeb.

s-58

s45w-s58

s45w#58

Kromě těchto odrazových a sémantických určení mají kategorie lidského poznání a ústřední pojmy společenských teorií zvláště charakter specifických prostředků vyjádření či zastření skupinových, třídních či jiných zájmů, intencí a tendencí.

s-59

s45w-s59

s45w#59

V tomto smyslu se jeví kategorie a v jejich souhrnu pak celé teorie nástrojem společenského jednání, zbraní sociálních, politických a ideologických střetnutí.

s-60

s45w-s60

s45w#60

V této souvislosti je pak naprosto nezbytným úkolem sebereflexe vědy analýza společenské povahy těchto pojmů a teorií.

s-61

s45w-s61

s45w#61

Dalším aspektem a přímo jakýmsi vyústěním všech výše uvedených určení pojmu je jeho prakticko-prospektivnídosah určení pojmu jakožto projektu a nástroje společenské změny, případně u konzervativních teorií funkce nástroje zachování statuquo.

s-62

s45w-s62

s45w#62

Dialektickomaterialistická filozofie, marxisticko-leninskáteorie poznání, představuje tedy komplexní kritiku klíčových kategorií buržoazní sociologie s přihlédnutím ke všem jejich výše naznačeným určením odrazu znaku, nástroje a projektu společenského jednání.

s-63

s45w-s63

s45w#63

V tomto duchu odhaluje všechny meze takových kategorií, jako je industriální společnost, technokratická společnost, mnohokanálová společnost, konzumní společnost, společnost volného času, technické civilizace, civilizace věcí.

s-64

s45w-s64

s45w#64

Jejich základní slabina je v nabubření určitého silného postřehu, v absolutizaci jednoho z aspektů objektivního společenského pohybu.

s-65

s45w-s65

s45w#65

Platí o nich to, co vyjádřil Lenin svou simultánní kritikou filosofického idealismu a metafyzického materialismu:

s-66

s45w-s66

s45w#66

' Filozofický idealismus je jen nesmysl z hlediska materialismu hrubého, jednoduchého, metafyzického.

s-67

s45w-s67

s45w#67

Naopak z hlediska dialektického materialismu je filosofický idealismus upřílišněné, jednostranné, überschwengliches ( Dietzgen) rozvinutí ( nafukování, nabubřování) jednoho z rysů, stránek, momentu poznání v absolutno, odtržené od hmoty, od přírody, a zbožštěné. '

s-68

s45w-s68

s45w#68

V našem kontextu nejde o přírodu, nýbrž o analogické traktování společnosti, které se jeví být ' nesporně hluchým květem, avšak hluchým květem, který roste na živém stromě živého, plodného, pravdivého, mohutného, všemocného, objektivního, absolutního lidského poznání. '

s-69

s45w-s69

s45w#69

Zveličování dílčích aspektů, vydávání části za celek, stránky věci za její podstatu nemá jen metodologický charakter, ale i sociální a třídní příčinu, třídní funkci a společenské důsledky.

s-70

s45w-s70

s45w#70

To platí nejen o víceméně otevřené absolutizaci vědeckotechnického pokroku bez ohledu na třídní kontext, jeho působení, ale také o velkém odmítání vědotechniky jako příčiny totálního odcizení a jednosměrné manipulace člověka.

s-71

s45w-s71

s45w#71

Setkáváme se stále častěji s názorem, že moderní technika je ve svém základě nezodpovědnou mocí, že nejen její uplatnění, ale již sama technika je panství nad přírodou i nad člověkem, metodické, vědecké, vykalkulované a kalkulující panství.

s-72

s45w-s72

s45w#72

V obou těchto případech nejde jen o určité metodologické a gnoseologické přehánění, ale o pokus apologetizovat, zbavit viny kapitalistické společenské poměry, v nichž technika působí mimo jiné také jako nástroj podmanění člověka člověkem.

s-73

s45w-s73

s45w#73

Kulturně kritická ideologie je do určité míry také základem ultralevých koncepcí, které pseudoradikální kritiku techniky a institucí spojují s odsouzením reálného socialismu, jehož úsilí o nalezení cest k spojení socialistického humanismu a vědeckotechnického pokroku vydávají za technokratismus a zburžoaznění.

s-74

s45w-s74

s45w#74

Z hlediska marxismu-leninismuje tento obsah civilizačního kriticismu nikoli příliš mnoho, ale naopak příliš málo kritický, nikoli příliš mnoho, ale naopak v pravém slova smyslu příliš málo revoluční.

s-75

s45w-s75

s45w#75

Jeho slabinou je mimo jiné nepochopení podstaty společenského jednání, nepochopení dialektického procesu uskutečňování projektů lidského ducha při utváření dějin.

s-76

s45w-s76

s45w#76

Základní význam v souvislosti s procesem inkarnace idejí ve společenské praxi a dějinách má kategorie zprostředkování.

s-77

s45w-s77

s45w#77

Pochopit kategorii zprostředkování v dějinách znamená ovládnout myšlení v rozporech, pochopit nutnost sáhnout na cestě, která vede k cíli po odpovídajících prostředcích.

s-78

s45w-s78

s45w#78

Realizace cílové představy autentického, všestranně rozvinutého subjektu nezbytně předpokládá rozvinutí určitých zprostředkujících článků ve sféře společenských institucí techniky i jejích mnohotvárných produktů.

s-79

s45w-s79

s45w#79

Samozřejmě že tyto prostředky společenského jednání, a to jak institucionální, tak zejména technické povahy, mají v protikladných společenských systémech současné doby některé obdobné povrchové rysy a důsledky.

s-80

s45w-s80

s45w#80

Tak například vědeckotechnická revoluce reprodukuje v různých sociálně, ekonomických soustavách při zásadně divergentních trendech některé obdobné jevy.

s-81

s45w-s81

s45w#81

Tohoto dílčího faktu se chápe mimo jiné také kulturní kritika a la Marcuse , a vytyčuje paušálně proti celému světu institucí, vědy a techniky svůj zdánlivě nonkonformní princip negativní dialektiky.

s-82

s45w-s82

s45w#82

Na okraj budiž poznamenáno, že se tu ve jménu Hegela hlásá zcela antidialektická myšlenka, podle níž vlastně idea nikde nenachází a nenajde prostor pro své uskutečnění.

s-83

s45w-s83

s45w#83

Pseudoradikální útoky proti prostředkům společenského jednání, bez nichž socialismus nemůže prokázat své dějinné poslání a specifiku vpravdě humanistické revoluce, leží pod úrovní Hegelova postřehu.

s-84

s45w-s84

s45w#84

Netrpělivost si žádá nemožné, totiž dosáhnout cíle bez prostředků.

s-85

s45w-s85

s45w#85

Není bez zajímavosti, že pod heslem negativní dialektiky a kritického myšlení se také v Československu někteří jeho hlasatelé stavěli proti koncepci syntézy socialismu a vědeckotechnické revoluce, vydávajíce ji tu za byrokratický, tu za technokratický program.

s-86

s45w-s86

s45w#86

Označovat za technokratismus či scientismus pouhou skutečnost, že považujeme dosažení určitého stupně vědeckotechnického pohybu socialistické společnosti nikoli za dostatečnou, ale přesto jen nezbytnou podmínku adekvátního uskutečnění komunistického programu, by znamenalo hlásat ideál jakéhosi kasárenského asketismu.

s-87

s45w-s87

s45w#87

Nikoli náhodou se proto levičácká kulturní kritika zauzlila v paušálním odsouzení člověka spotřebitele a ve svých objektivních důsledcích se přitom nezřídka shodla s představiteli elitářství pravicového ražení.

s-88

s45w-s88

s45w#88

Budoucí svět si nepředstavujeme ani jako pouhý supermarket, kde by nešlo o nic víc než o bludný kruh látkové výměny, ani jako nebeský ráj oproštěný od všeho materiálního blaha a všech požitků, do něhož by bylo možno vstoupit uchem jehly oproštění.

s-89

s45w-s89

s45w#89

Homo consumens a s ním i ostatní podobné ideální typy současné západní sociologie jsou povětšinou abstraktní schémata, která ovšem často poukazují k té či oné víceméně charakteristické stránce současné situace člověka ve světě.

s-90

s45w-s90

s45w#90

Souhrnně lze říci, že cestou k teoretickému překonání kulturně kritického pojetí člověka spotřebitele jakožto odcizeného člověka je mimo jiné rozvinutí všestranné dialektické kritiky tohoto v podstatě spiritualistického druhu kritiky odcizení.

s-91

s45w-s91

s45w#91

Jde přitom o hlubší postižení skutečné dialektické podstaty člověka jakožto společenské bytosti pojaté nikoli ve formě spiritualistické konstrukce, ale chápané v duchu Marxovy koncepce skutečného tělesného člověka stojícího na pevné kulaté zemi, vydechujícího a vdechujícího všechny síly přírody.

s-92

s45w-s92

s45w#92

Zkoumání takto historicky a dynamicky pojaté podstaty ovšem znamená především zkoumání projevů sebeuskutečňování člověka v přeměně světa i sebe sama v práci, vědě a umění.

s-93

s45w-s93

s45w#93

Klíčový význam má v konceptu současnosti a budoucnosti fenomén vědy a s ním spjatá kategorie racionality.

s-94

s45w-s94

s45w#94

V tomto duchu hovoří například Bell o růstu vědy jako o základním formujícím trendu lidské společnosti.

s-95

s45w-s95

s45w#95

Odtud podle něho plynou také důsledky pro pojetí určitých společenských sil.

s-96

s45w-s96

s45w#96

Organizace teoretického vědění se stává rozhodující pro inovace a intelektuální instituce, prý zaujmou ústřední postavení ve společnosti.

s-97

s45w-s97

s45w#97

Obdobně staví vědecký výzkum na první místo v charakteristice postindustriální společnosti Touraine.

s-98

s45w-s98

s45w#98

Zdánlivě tak vzniká jakýsi vztah mezi těmito tvrzeními a marxisticko-leninskýmikoncepcemi vědeckotechnické revoluce, které jsou všestranně rozpracovány v socialistických zemích a které podtrhují rostoucí úlohu vědy jakožto bezprostřední výrobní síly.

s-99

s45w-s99

s45w#99

Tato obdoba je však jen ve slovech.

s-100

s45w-s100

s45w#100

V podstatě jde o zcela odlišný přístup k fenoménu vědy, který nepředstavuje sám o sobě rozhodující kritérium pro hodnocení kvality a typu té které společenské struktury a musí naopak být sám z povahy společenského celku vysvětlen a ve svých funkcích hodnocen.