Sentence view
Universal Dependencies - Czech - CAC
| Language | Czech |
|---|
| Project | CAC |
|---|
| Corpus Part | train |
|---|
| Annotation | Hladká, Barbora; Zeman, Daniel |
|---|
showing 101 - 200 of 127 • previous
Běžně mluvený jazyk se liší od dialektu tím, že není regionálně omezen, že není vázán na vymezenou skupinu typických uživatelů, že se nevyznačuje jednotností normy, nýbrž její značnou variabilitou, a to i regionální.
s-101
s41w-s101
s41w#101
Běžně mluvený jazyk se liší od dialektu tím, že není regionálně omezen, že není vázán na vymezenou skupinu typických uživatelů, že se nevyznačuje jednotností normy, nýbrž její značnou variabilitou, a to i regionální.
Dialekt se liší rysem regionální omezenosti od všech ostatních útvarů, naproti tomu v jednotlivých dalších rysech, jimiž se liší od běžně mluveného jazyka, se diferencovaně stýká vždy s některým z dalších útvarů.
s-102
s41w-s102
s41w#102
Dialekt se liší rysem regionální omezenosti od všech ostatních útvarů, naproti tomu v jednotlivých dalších rysech, jimiž se liší od běžně mluveného jazyka, se diferencovaně stýká vždy s některým z dalších útvarů.
Rys vázanosti na vymezenou skupinu uživatelů má v obecné rovině společný s hovorovým jazykem spisovným a zčásti i s vlastním jazykem spisovným, i když je ovšem rozdíl v konkrétním naplnění této skupiny.
s-103
s41w-s103
s41w#103
Rys vázanosti na vymezenou skupinu uživatelů má v obecné rovině společný s hovorovým jazykem spisovným a zčásti i s vlastním jazykem spisovným, i když je ovšem rozdíl v konkrétním naplnění této skupiny.
U dialektu jde o skupinu uživatelů vymezenou teritoriálně a sociálně, u jazyka spisovného o typické uživatele spisovného jazyka užívající této formy ve vymezené komunikativní sféře.
s-104
s41w-s104
s41w#104
U dialektu jde o skupinu uživatelů vymezenou teritoriálně a sociálně, u jazyka spisovného o typické uživatele spisovného jazyka užívající této formy ve vymezené komunikativní sféře.
Rys jednotnosti normy vyznačuje dialekt stejně jako jazyk spisovný, je ovšem v obou útvarech jiné povahy.
s-105
s41w-s105
s41w#105
Rys jednotnosti normy vyznačuje dialekt stejně jako jazyk spisovný, je ovšem v obou útvarech jiné povahy.
Jednotnost normy dialektu je přirozeným důsledkem sociálních a komunikativních faktorů, regionální omezení dialektu, jeho někdejší uzavřenost, jednotnost normy spisovného jazyka jako konstitutivní rys spisovného jazyka vyplývá z komunikativních podmínek i z působení kulturní tradice a je podporována kodifikací.
s-106
s41w-s106
s41w#106
Jednotnost normy dialektu je přirozeným důsledkem sociálních a komunikativních faktorů, regionální omezení dialektu, jeho někdejší uzavřenost, jednotnost normy spisovného jazyka jako konstitutivní rys spisovného jazyka vyplývá z komunikativních podmínek i z působení kulturní tradice a je podporována kodifikací.
Pokud jde o rys kodifikovanosti normy, liší se jím spisovný jazyk od dialektu i od jazyka běžně mluveného.
s-107
s41w-s107
s41w#107
Pokud jde o rys kodifikovanosti normy, liší se jím spisovný jazyk od dialektu i od jazyka běžně mluveného.
Diskusní je otázka kodifikovanosti normy spisovného jazyka hovorového.
s-108
s41w-s108
s41w#108
Diskusní je otázka kodifikovanosti normy spisovného jazyka hovorového.
V některých nových sovětských pracích není tento rys přijímán jako určující pro hovorový jazyk spisovný, naopak se za charakteristický rys hovorové formy spisovné pokládá přítomnost nekodifikovaných prvků v jeho normě.
s-109
s41w-s109
s41w#109
V některých nových sovětských pracích není tento rys přijímán jako určující pro hovorový jazyk spisovný, naopak se za charakteristický rys hovorové formy spisovné pokládá přítomnost nekodifikovaných prvků v jeho normě.
Vytčené rysy vytvářejí dílčí svazky hierarchicky uspořádané.
s-110
s41w-s110
s41w#110
Vytčené rysy vytvářejí dílčí svazky hierarchicky uspořádané.
Jednotlivé rysy mohou být spjaty vzájemnými vztahy s dalšími rysy rozdílně podle zastoupení v útvarech, jejich kombinace může navozovat zastoupení dalšího rysu, který však nemusí být vzhledem k přítomnosti jiného rysu realizován.
s-111
s41w-s111
s41w#111
Jednotlivé rysy mohou být spjaty vzájemnými vztahy s dalšími rysy rozdílně podle zastoupení v útvarech, jejich kombinace může navozovat zastoupení dalšího rysu, který však nemusí být vzhledem k přítomnosti jiného rysu realizován.
Tak nesporně souvisí s rysem jeho regionálního omezení jednotnost normy dialektu, nepřítomnost rysu regionálního omezení u běžně mluveného jazyka, tedy jeho nadregionální, nadteritoriální platnost je v souvislosti s rysem značné variantnosti jeho normy.
s-112
s41w-s112
s41w#112
Tak nesporně souvisí s rysem jeho regionálního omezení jednotnost normy dialektu, nepřítomnost rysu regionálního omezení u běžně mluveného jazyka, tedy jeho nadregionální, nadteritoriální platnost je v souvislosti s rysem značné variantnosti jeho normy.
U spisovného jazyka je však vztah obou rysů modifikován působením dalších faktorů.
s-113
s41w-s113
s41w#113
U spisovného jazyka je však vztah obou rysů modifikován působením dalších faktorů.
Setkáváme se sice i u spisovného jazyka s variantními prostředky, u jednotlivých jazyků v různé míře zastoupenými, ale jejich přítomnost ještě neznamená popření rysu jednotnosti normy.
s-114
s41w-s114
s41w#114
Setkáváme se sice i u spisovného jazyka s variantními prostředky, u jednotlivých jazyků v různé míře zastoupenými, ale jejich přítomnost ještě neznamená popření rysu jednotnosti normy.
Zastoupení rysu opozičního, výskyt variantních prostředků, je tlumeno a brzděno požadavkem relativní jednotnosti spisovné normy, podporovaným i kodifikací.
s-115
s41w-s115
s41w#115
Zastoupení rysu opozičního, výskyt variantních prostředků, je tlumeno a brzděno požadavkem relativní jednotnosti spisovné normy, podporovaným i kodifikací.
Podaný přehled určujících rysů a jejich zastoupení u jednotlivých útvarů a forem národního jazyka ukazuje, že typickým reprezentantem mluveného jazyka je právě běžně mluvený jazyk.
s-116
s41w-s116
s41w#116
Podaný přehled určujících rysů a jejich zastoupení u jednotlivých útvarů a forem národního jazyka ukazuje, že typickým reprezentantem mluveného jazyka je právě běžně mluvený jazyk.
Jen běžně mluvený jazyk je určen souborem rysů, které zahrnujeme pod pojem komplexní mluvenosti.
s-117
s41w-s117
s41w#117
Jen běžně mluvený jazyk je určen souborem rysů, které zahrnujeme pod pojem komplexní mluvenosti.
Vedle vlastní podoby mluvené, zvukové, je to konstitutivní rys spontánnosti a dále rys situativnosti, neveřejnosti, neoficiálnosti, dialogičnosti.
s-118
s41w-s118
s41w#118
Vedle vlastní podoby mluvené, zvukové, je to konstitutivní rys spontánnosti a dále rys situativnosti, neveřejnosti, neoficiálnosti, dialogičnosti.
Dialekt se sice rovněž vyznačuje zastoupením všech rysů komplexní mluvenosti, ale navíc je ještě určován rysem regionální omezenosti a vázanosti na vymezený okruh nositelů.
s-119
s41w-s119
s41w#119
Dialekt se sice rovněž vyznačuje zastoupením všech rysů komplexní mluvenosti, ale navíc je ještě určován rysem regionální omezenosti a vázanosti na vymezený okruh nositelů.
Speciální charakter má zastoupení rysu mluvenosti ve spisovném jazyce.
s-120
s41w-s120
s41w#120
Speciální charakter má zastoupení rysu mluvenosti ve spisovném jazyce.
Rys komplexní mluvenosti je vlastní jen hovorovému jazyku spisovnému, kdežto mluvenost v užším smyslu, forma realizace zvukovými prostředky, je ve spisovném jazyce zastoupena vedle plného a typického zastoupení formy realizace grafickými prostředky bez omezení.
s-121
s41w-s121
s41w#121
Rys komplexní mluvenosti je vlastní jen hovorovému jazyku spisovnému, kdežto mluvenost v užším smyslu, forma realizace zvukovými prostředky, je ve spisovném jazyce zastoupena vedle plného a typického zastoupení formy realizace grafickými prostředky bez omezení.
Zastoupení uvedených určujících rysů u jednotlivých útvarů a forem a jeho stupeň a intenzita jsou zčásti rozdílné podle specifické jazykové situace jednotlivých jazyků a liší se také v různých vývojových obdobích v závislosti na historických jazykově, společenských podmínkách.
s-122
s41w-s122
s41w#122
Zastoupení uvedených určujících rysů u jednotlivých útvarů a forem a jeho stupeň a intenzita jsou zčásti rozdílné podle specifické jazykové situace jednotlivých jazyků a liší se také v různých vývojových obdobích v závislosti na historických jazykově, společenských podmínkách.
Tak se liší stupeň zastoupení rysu mluvenosti ve spisovném jazyce současném ve srovnání se staršími vývojovými obdobími, dnes je obecně vyšší, rozdílný je v jednotlivých jazycích a také v různých vývojových obdobích stupeň jednotnosti normy, mění se v průběhu vývoje spisovného jazyka sociální složení jeho nositelů i míra vázanosti fenoménu na tento rys.
s-123
s41w-s123
s41w#123
Tak se liší stupeň zastoupení rysu mluvenosti ve spisovném jazyce současném ve srovnání se staršími vývojovými obdobími, dnes je obecně vyšší, rozdílný je v jednotlivých jazycích a také v různých vývojových obdobích stupeň jednotnosti normy, mění se v průběhu vývoje spisovného jazyka sociální složení jeho nositelů i míra vázanosti fenoménu na tento rys.
Na základě souboru uvedených rysů a jejich zastoupení i s přihlédnutím k rozdílům ve stupni zastoupení bylo by možno propracovat typologii spisovných jazyků slovanských nastíněnou * Brozovičem a v širší než jen slavistické sféře modifikovanou * Guchmanovou.
s-124
s41w-s124
s41w#124
Na základě souboru uvedených rysů a jejich zastoupení i s přihlédnutím k rozdílům ve stupni zastoupení bylo by možno propracovat typologii spisovných jazyků slovanských nastíněnou * Brozovičem a v širší než jen slavistické sféře modifikovanou * Guchmanovou.
Vymezení běžně mluveného jazyka v obecné rovině pomocí distinktivních rysů v odlišení od jiných útvarů a forem fungujících jako typické v specifické komunikativní sféře neřeší však ještě problematiku tohoto útvaru v jednotlivých jazycích.
s-125
s41w-s125
s41w#125
Vymezení běžně mluveného jazyka v obecné rovině pomocí distinktivních rysů v odlišení od jiných útvarů a forem fungujících jako typické v specifické komunikativní sféře neřeší však ještě problematiku tohoto útvaru v jednotlivých jazycích.
Podstata problému je v tom, zda existuje běžně mluvený jazyk jako strukturní útvar, třeba ve své normě diferencovaný, a to i teritoriálně, anebo zda se takový útvar dosud nevyhranil a není jej tedy možno charakterizovat pevným souborem znaků.
s-126
s41w-s126
s41w#126
Podstata problému je v tom, zda existuje běžně mluvený jazyk jako strukturní útvar, třeba ve své normě diferencovaný, a to i teritoriálně, anebo zda se takový útvar dosud nevyhranil a není jej tedy možno charakterizovat pevným souborem znaků.
V takovém případě se projevy v běžně dorozumívací sféře buď realizují dialektem, nebo mají ráz textů jazykově smíšených, jejichž prostředky oscilují mezi hovorovou * .
s-127
s41w-s127
s41w#127
V takovém případě se projevy v běžně dorozumívací sféře buď realizují dialektem, nebo mají ráz textů jazykově smíšených, jejichž prostředky oscilují mezi hovorovou * .
Edit as list • Text view • Dependency trees