Sentence view

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

showing 1 - 100 of 127 • next

[1] tree
Popis a charakteristiku konkrétního spisovného jazyka je možno podávat z různých hledisek a postupovat podle stanovených rovin jevů.
s-1
s41w-s1
s41w#1
Popis a charakteristiku konkrétního spisovného jazyka je možno podávat z různých hledisek a postupovat podle stanovených rovin jevů.
[2] tree
Je třeba především vymezit předmět popisu.
s-2
s41w-s2
s41w#2
Je třeba především vymezit předmět popisu.
[3] tree
Podle toho lze odlišit popis a charakteristiku současného spisovného jazyka od popisu jeho starších vývojových etap, popis spisovné češtiny současné a popis spisovné češtiny v době národního obrození v polovině # * .
s-3
s41w-s3
s41w#3
Podle toho lze odlišit popis a charakteristiku současného spisovného jazyka od popisu jeho starších vývojových etap, popis spisovné češtiny současné a popis spisovné češtiny v době národního obrození v polovině # * .
[4] tree
Popis současného jazyka i popis starších vývojových etap může být vypracován synchronně, na základě zachycení jednotlivých jazykových rovin a jejich jevů v dobovém, synchronním průřezu.
s-4
s41w-s4
s41w#4
Popis současného jazyka i popis starších vývojových etap může být vypracován synchronně, na základě zachycení jednotlivých jazykových rovin a jejich jevů v dobovém, synchronním průřezu.
[5] tree
Od synchronního pohledu je třeba odlišit pohled diachronní, při němž jde o zachycení konkrétního spisovného jazyka v historickém vývojovém procesu, o pohyb a změny v jeho systému, normě a kodifikaci i v jeho fungování.
s-5
s41w-s5
s41w#5
Od synchronního pohledu je třeba odlišit pohled diachronní, při němž jde o zachycení konkrétního spisovného jazyka v historickém vývojovém procesu, o pohyb a změny v jeho systému, normě a kodifikaci i v jeho fungování.
[6] tree
Předmětem naší charakteristiky je spisovný jazyk současný.
s-6
s41w-s6
s41w#6
Předmětem naší charakteristiky je spisovný jazyk současný.
[7] tree
Současným spisovným jazykem rozumíme spisovný jazyk, jehož uživateli, nositeli, jsou příslušníci generací žijících v časovém období, které označujeme jako současné.
s-7
s41w-s7
s41w#7
Současným spisovným jazykem rozumíme spisovný jazyk, jehož uživateli, nositeli, jsou příslušníci generací žijících v časovém období, které označujeme jako současné.
[8] tree
V průměru je možno mluvit o příslušnících tří žijících generací.
s-8
s41w-s8
s41w#8
V průměru je možno mluvit o příslušnících tří žijících generací.
[9] tree
Jazykové povědomí uživatelů jazyka, komunikantů, je podle generační příslušnosti rozlišeno.
s-9
s41w-s9
s41w#9
Jazykové povědomí uživatelů jazyka, komunikantů, je podle generační příslušnosti rozlišeno.
[10] tree
Rozhodující, centrální postavení má povědomí generace střední, u generace starší lze počítat s existencí přežívajících prvků starší normy a z toho vycházejícího odlišného hodnocení prvků mladších nebo inovací, u generace nejmladší vstupuje do povědomí více inovací a tím je rovněž podmíněno její hodnocení jiných prvků v normě a v jazykových projevech.
s-10
s41w-s10
s41w#10
Rozhodující, centrální postavení má povědomí generace střední, u generace starší lze počítat s existencí přežívajících prvků starší normy a z toho vycházejícího odlišného hodnocení prvků mladších nebo inovací, u generace nejmladší vstupuje do povědomí více inovací a tím je rovněž podmíněno její hodnocení jiných prvků v normě a v jazykových projevech.
[11] tree
Jazykové povědomí není ovšem neměnné, nýbrž se stále přetváří, tak u příslušníků starší generace nelze je prostě ztotožňovat s povědomím, které u nich existovalo v době dřívější, kdy sami byli příslušníky generace střední nebo mladší.
s-11
s41w-s11
s41w#11
Jazykové povědomí není ovšem neměnné, nýbrž se stále přetváří, tak u příslušníků starší generace nelze je prostě ztotožňovat s povědomím, které u nich existovalo v době dřívější, kdy sami byli příslušníky generace střední nebo mladší.
[12] tree
Při dnes obvyklém vymezování současného jazyka jako jazyka realizovaného v projevech z posledních # až # let objevují se ovšem v konkrétních případech i vymezení odchylná, u současné spisovné slovenštiny rozmezí posledních # let, ztotožňují se tedy vlastně dvě věci, časové rozmezí projevů realizovaných současným spisovným jazykem a jazykové povědomí existující u nositelů jazyka z různých generací žijících v přítomném období.
s-12
s41w-s12
s41w#12
Při dnes obvyklém vymezování současného jazyka jako jazyka realizovaného v projevech z posledních # až # let objevují se ovšem v konkrétních případech i vymezení odchylná, u současné spisovné slovenštiny rozmezí posledních # let, ztotožňují se tedy vlastně dvě věci, časové rozmezí projevů realizovaných současným spisovným jazykem a jazykové povědomí existující u nositelů jazyka z různých generací žijících v přítomném období.
[13] tree
Pramenem pro zkoumání současného spisovného jazyka můžeme učinit texty a vůbec projevy z časového rozmezí, na něž se současný jazyk obvykle váže, tedy v našem pojetí z posledních # let.
s-13
s41w-s13
s41w#13
Pramenem pro zkoumání současného spisovného jazyka můžeme učinit texty a vůbec projevy z časového rozmezí, na něž se současný jazyk obvykle váže, tedy v našem pojetí z posledních # let.
[14] tree
Je pochopitelné, že pro poznání centrálních jevů, bezpříznakových z hlediska dobového výskytu a frekvence a ze stylového hlediska neutrálních, má základní význam studium textů z doby přítomné, kterou můžeme zhruba chápat v rozpětí jedné generace, v podstatě tedy po světové válce.
s-14
s41w-s14
s41w#14
Je pochopitelné, že pro poznání centrálních jevů, bezpříznakových z hlediska dobového výskytu a frekvence a ze stylového hlediska neutrálních, má základní význam studium textů z doby přítomné, kterou můžeme zhruba chápat v rozpětí jedné generace, v podstatě tedy po světové válce.
[15] tree
Analýza starších textů z vymezeného časového období poskytne možnost pro určení poměru prvků centrálních a periferních, na časové ose zastarávajících a nově pronikajících, na stylové ose knižních a hovorových.
s-15
s41w-s15
s41w#15
Analýza starších textů z vymezeného časového období poskytne možnost pro určení poměru prvků centrálních a periferních, na časové ose zastarávajících a nově pronikajících, na stylové ose knižních a hovorových.
[16] tree
Zřetel k jazykovému povědomí, k povědomí spisovné normy, u generací dnes žijících je nutným doplňkem pro poznání dynamiky současného jazyka a korektivem pro potvrzení centrálnosti jevů a odhalení jevů periferních, konfrontaci rozdílů v povědomí tří generací.
s-16
s41w-s16
s41w#16
Zřetel k jazykovému povědomí, k povědomí spisovné normy, u generací dnes žijících je nutným doplňkem pro poznání dynamiky současného jazyka a korektivem pro potvrzení centrálnosti jevů a odhalení jevů periferních, konfrontaci rozdílů v povědomí tří generací.
[17] tree
Na takovémto pojetí současného spisovného jazyka je možno dojít k poznání existujícího generačního zvrstvení současné spisovné normy.
s-17
s41w-s17
s41w#17
Na takovémto pojetí současného spisovného jazyka je možno dojít k poznání existujícího generačního zvrstvení současné spisovné normy.
[18] tree
Mathesius mluvil už v * přímo o generačních dialektech v moderní angličtině, přičemž centrální postavení přisuzoval jazykovým projevům a jazykovému povědomí generace střední, # - # let.
s-18
s41w-s18
s41w#18
Mathesius mluvil už v * přímo o generačních dialektech v moderní angličtině, přičemž centrální postavení přisuzoval jazykovým projevům a jazykovému povědomí generace střední, # - # let.
[19] tree
Bylo už dříve především českou jazykovědou zdůrazňováno, že od opoziční pojmové dvojice synchronie, diachronie je třeba odlišit jinou opoziční dvojici statika, dynamika, že nelze členy těchto dvojic ani ztotožňovat, ani zaměňovat.
s-19
s41w-s19
s41w#19
Bylo už dříve především českou jazykovědou zdůrazňováno, že od opoziční pojmové dvojice synchronie, diachronie je třeba odlišit jinou opoziční dvojici statika, dynamika, že nelze členy těchto dvojic ani ztotožňovat, ani zaměňovat.
[20] tree
Je sice nesporné, že existují vazby především mezi synchronií a statikou a mezi diachronií a dynamikou, ale na druhé straně se dnes už obecně přijímá, že se při synchronním pohledu sleduje i dynamika systému.
s-20
s41w-s20
s41w#20
Je sice nesporné, že existují vazby především mezi synchronií a statikou a mezi diachronií a dynamikou, ale na druhé straně se dnes už obecně přijímá, že se při synchronním pohledu sleduje i dynamika systému.
[21] tree
To znamená, že je možno současný jazyk podrobit synchronnímu zkoumání dvojí povahy.
s-21
s41w-s21
s41w#21
To znamená, že je možno současný jazyk podrobit synchronnímu zkoumání dvojí povahy.
[22] tree
Je možno popsat systém z hlediska statické synchronie, inventář prvků a složek propojených systémovými vztahy, nebo odhalit jeho synchronní dynamiku, především napětí, které existuje mezi prvky konstantními, stálými, a prvky ustupujícími nebo pronikajícími, progresívními.
s-22
s41w-s22
s41w#22
Je možno popsat systém z hlediska statické synchronie, inventář prvků a složek propojených systémovými vztahy, nebo odhalit jeho synchronní dynamiku, především napětí, které existuje mezi prvky konstantními, stálými, a prvky ustupujícími nebo pronikajícími, progresívními.
[23] tree
Současný jazyk je možno zkoumat a popisovat i z hlediska vývojové dynamiky, zachytit vývojový pohyb a vývojové procesy, které probíhají v časovém rozmezí zahrnovaném pod pojem současného jazyka.
s-23
s41w-s23
s41w#23
Současný jazyk je možno zkoumat a popisovat i z hlediska vývojové dynamiky, zachytit vývojový pohyb a vývojové procesy, které probíhají v časovém rozmezí zahrnovaném pod pojem současného jazyka.
[24] tree
Zjišťování jevů vývojové dynamiky je vhodné opřít o studium textů představujících dobové průřezy s krátkými časovými intervaly, v rámci celkového rozmezí současného jazyka texty z třicátých a padesátých let a z aktuální přítomnosti.
s-24
s41w-s24
s41w#24
Zjišťování jevů vývojové dynamiky je vhodné opřít o studium textů představujících dobové průřezy s krátkými časovými intervaly, v rámci celkového rozmezí současného jazyka texty z třicátých a padesátých let a z aktuální přítomnosti.
[25] tree
Naproti tomu zkoumání synchronní dynamiky je vhodné vázat na studium spisovného jazyka v přítomnosti, v časovém rozpětí velmi krátkém, v níž jsou ovšem kondenzovány existující generační diference, jež se projevují v povědomí spisovné normy u nositelů z různých žijících generací.
s-25
s41w-s25
s41w#25
Naproti tomu zkoumání synchronní dynamiky je vhodné vázat na studium spisovného jazyka v přítomnosti, v časovém rozpětí velmi krátkém, v níž jsou ovšem kondenzovány existující generační diference, jež se projevují v povědomí spisovné normy u nositelů z různých žijících generací.
[26] tree
Východiskem charakteristiky spisovného jazyka v daném období je vhodné učinit celkovou jazykovou situaci a místo a postavení spisovného jazyka v této situaci.
s-26
s41w-s26
s41w#26
Východiskem charakteristiky spisovného jazyka v daném období je vhodné učinit celkovou jazykovou situaci a místo a postavení spisovného jazyka v této situaci.
[27] tree
V dalších výkladech se soustředíme na období současné, a budeme proto nadále mluvit o problematice současného jazyka, postup námi naznačený může ovšem sloužit pro synchronní charakteristiku kteréhokoli období.
s-27
s41w-s27
s41w#27
V dalších výkladech se soustředíme na období současné, a budeme proto nadále mluvit o problematice současného jazyka, postup námi naznačený může ovšem sloužit pro synchronní charakteristiku kteréhokoli období.
[28] tree
Jde přitom o zjištění poměru spisovného jazyka k jiným útvarům a formám národního jazyka fungujícím v sociální komunikaci v daném jazykovém společenství.
s-28
s41w-s28
s41w#28
Jde přitom o zjištění poměru spisovného jazyka k jiným útvarům a formám národního jazyka fungujícím v sociální komunikaci v daném jazykovém společenství.
[29] tree
Z širšího hlediska je sem možno zahrnout i fungování jiných jazyků v úloze jazyka spisovného jen v některých jeho funkcích.
s-29
s41w-s29
s41w#29
Z širšího hlediska je sem možno zahrnout i fungování jiných jazyků v úloze jazyka spisovného jen v některých jeho funkcích.
[30] tree
Jazyková situace je určována podmínkami sociálními a komunikativními, problematika lingvistická se zde tedy stýká s problematikou sociologickou, sociolingvistickou a v užším smyslu s problematikou teorie komunikace.
s-30
s41w-s30
s41w#30
Jazyková situace je určována podmínkami sociálními a komunikativními, problematika lingvistická se zde tedy stýká s problematikou sociologickou, sociolingvistickou a v užším smyslu s problematikou teorie komunikace.
[31] tree
Z postavení spisovného jazyka v dané jazykové situaci vycházejí některé obecné rysy, které jsou určující pro vymezení typu spisovného jazyka při nově vypracované typologii spisovných jazyků.
s-31
s41w-s31
s41w#31
Z postavení spisovného jazyka v dané jazykové situaci vycházejí některé obecné rysy, které jsou určující pro vymezení typu spisovného jazyka při nově vypracované typologii spisovných jazyků.
[32] tree
Jedním z určujících rysů typu je také strukturní distance spisovného jazyka a nespisovných útvarů koexistujících v daném období.
s-32
s41w-s32
s41w#32
Jedním z určujících rysů typu je také strukturní distance spisovného jazyka a nespisovných útvarů koexistujících v daném období.
[33] tree
Zkoumání této distance je vlastním předmětem lingvistického studia.
s-33
s41w-s33
s41w#33
Zkoumání této distance je vlastním předmětem lingvistického studia.
[34] tree
Pro charakteristiku spisovného jazyka v daném období je velmi důležitá charakteristika spisovné normy, a to i ve vztahu ke kodifikaci.
s-34
s41w-s34
s41w#34
Pro charakteristiku spisovného jazyka v daném období je velmi důležitá charakteristika spisovné normy, a to i ve vztahu ke kodifikaci.
[35] tree
Jde přitom o složení spisovné normy a o její obecný charakter, a to z hlediska stupně míry její jednotnosti nebo na druhé straně variantnosti, z hlediska její stability nebo na druhé straně proměnnosti, dále z hlediska pevnosti pevného uvědomění ze strany uživatelů i z hlediska její závaznosti, také * k jednotlivým komunikativním sférám a situacím.
s-35
s41w-s35
s41w#35
Jde přitom o složení spisovné normy a o její obecný charakter, a to z hlediska stupně míry její jednotnosti nebo na druhé straně variantnosti, z hlediska její stability nebo na druhé straně proměnnosti, dále z hlediska pevnosti pevného uvědomění ze strany uživatelů i z hlediska její závaznosti, také * k jednotlivým komunikativním sférám a situacím.
[36] tree
I podle těchto vlastností a rysů spisovné normy je určována příslušnost spisovného jazyka k určitému typu.
s-36
s41w-s36
s41w#36
I podle těchto vlastností a rysů spisovné normy je určována příslušnost spisovného jazyka k určitému typu.
[37] tree
Norma spisovného jazyka je fenoménem jazykovým, i když její utváření se děje za účasti činitelů sociálních a komunikativních, které je nutno i při lingvistické analýze plně respektovat.
s-37
s41w-s37
s41w#37
Norma spisovného jazyka je fenoménem jazykovým, i když její utváření se děje za účasti činitelů sociálních a komunikativních, které je nutno i při lingvistické analýze plně respektovat.
[38] tree
Spisovný jazyk daného období je určován ve srovnání se spisovným jazykem jiných období nebo ve srovnání s jinými spisovnými jazyky také poměrem podoby psané a mluvené.
s-38
s41w-s38
s41w#38
Spisovný jazyk daného období je určován ve srovnání se spisovným jazykem jiných období nebo ve srovnání s jinými spisovnými jazyky také poměrem podoby psané a mluvené.
[39] tree
Rozpětí mezi oběma podobami a mezi příslušnými dílčími normami je dáno už rozdílným realizačním materiálem, zvukovým a grafickým, a také rozdílnými potřebami příslušných sfér, sféry projevů mluvených a psaných.
s-39
s41w-s39
s41w#39
Rozpětí mezi oběma podobami a mezi příslušnými dílčími normami je dáno už rozdílným realizačním materiálem, zvukovým a grafickým, a také rozdílnými potřebami příslušných sfér, sféry projevů mluvených a psaných.
[40] tree
Také podmínky řečové komunikace v daném období určují poměr mezi oběma podobami a mají vliv na jejich rozpětí.
s-40
s41w-s40
s41w#40
Také podmínky řečové komunikace v daném období určují poměr mezi oběma podobami a mají vliv na jejich rozpětí.
[41] tree
Kromě * existují diferenční rysy a tendence, které jsou závislé na vývoji konkrétního spisovného jazyka, na vývoji jeho normy i na zásazích kodifikačních.
s-41
s41w-s41
s41w#41
Kromě * existují diferenční rysy a tendence, které jsou závislé na vývoji konkrétního spisovného jazyka, na vývoji jeho normy i na zásazích kodifikačních.
[42] tree
Významnou složkou charakteristiky spisovného jazyka je charakteristika jevů roviny stylové.
s-42
s41w-s42
s41w#42
Významnou složkou charakteristiky spisovného jazyka je charakteristika jevů roviny stylové.
[43] tree
I tu je vhodné určit vnitřní diferenciaci a hierarchizaci v rozlišení dílčích rovin stylových jevů.
s-43
s41w-s43
s41w#43
I tu je vhodné určit vnitřní diferenciaci a hierarchizaci v rozlišení dílčích rovin stylových jevů.
[44] tree
Z hlediska našeho pojetí jde o určení základních komunikativních sfér a jejich rozpětí, o charakteristiku vypracovanosti jednotlivých stylových vrstev a o poznání specifičnosti a diferencovanosti stylových typů.
s-44
s41w-s44
s41w#44
Z hlediska našeho pojetí jde o určení základních komunikativních sfér a jejich rozpětí, o charakteristiku vypracovanosti jednotlivých stylových vrstev a o poznání specifičnosti a diferencovanosti stylových typů.
[45] tree
Nová teorie spisovného jazyka vypracovala pojem jazykové kultury především ve významu kultivování spisovného jazyka ze strany jazykovědné teorie a v dalším propracování pak ještě vydělila kulturu řeči, kulturu vyjadřování a sdělování.
s-45
s41w-s45
s41w#45
Nová teorie spisovného jazyka vypracovala pojem jazykové kultury především ve významu kultivování spisovného jazyka ze strany jazykovědné teorie a v dalším propracování pak ještě vydělila kulturu řeči, kulturu vyjadřování a sdělování.
[46] tree
Stav jazyka v daném období i úroveň jazykové praxe, jazykové * , stejně jako aktivní činnost teoretická i praktická zaměřená na kulturu jazyka i řeči stávají se dnes nezbytným doplňkem charakteristiky spisovného jazyka.
s-46
s41w-s46
s41w#46
Stav jazyka v daném období i úroveň jazykové praxe, jazykové * , stejně jako aktivní činnost teoretická i praktická zaměřená na kulturu jazyka i řeči stávají se dnes nezbytným doplňkem charakteristiky spisovného jazyka.
[47] tree
Je tomu tak i proto, že se veškerá činnost na úseku jazykové kultury i kultury řeči opírá o vědecký základ, je založena na studiu fungování spisovného jazyka v současné společnosti, na zjištění sociálních vyjadřovacích potřeb, na objektivním vědeckém poznání současné spisovné normy, využívá znalosti postojů uživatelů ke spisovnému jazyku, k jeho normě, k jeho fungování.
s-47
s41w-s47
s41w#47
Je tomu tak i proto, že se veškerá činnost na úseku jazykové kultury i kultury řeči opírá o vědecký základ, je založena na studiu fungování spisovného jazyka v současné společnosti, na zjištění sociálních vyjadřovacích potřeb, na objektivním vědeckém poznání současné spisovné normy, využívá znalosti postojů uživatelů ke spisovnému jazyku, k jeho normě, k jeho fungování.
[48] tree
Naznačený způsob * spisovného jazyka, přičemž se uplatní * aspekty a který zahrne jevy z uvedených oblastí, umožní i usnadní konfrontační studium spisovných jazyků a jejich konfrontační charakteristiku.
s-48
s41w-s48
s41w#48
Naznačený způsob * spisovného jazyka, přičemž se uplatní * aspekty a který zahrne jevy z uvedených oblastí, umožní i usnadní konfrontační studium spisovných jazyků a jejich konfrontační charakteristiku.
[49] tree
Uplatnění konfrontačního aspektu i při charakteristice jednoho jazyka přispěje k důkladnějšímu poznání a k prohloubenějšímu výkladu jevů.
s-49
s41w-s49
s41w#49
Uplatnění konfrontačního aspektu i při charakteristice jednoho jazyka přispěje k důkladnějšímu poznání a k prohloubenějšímu výkladu jevů.
[50] tree
Konfrontační studium se zpočátku omezovalo na zkoumání jevů systémových a tím plně nepostihovalo shody a rozdíly, a v tom dnes vidíme podstatu konfrontačního studia právě mezi spisovnými jazyky.
s-50
s41w-s50
s41w#50
Konfrontační studium se zpočátku omezovalo na zkoumání jevů systémových a tím plně nepostihovalo shody a rozdíly, a v tom dnes vidíme podstatu konfrontačního studia právě mezi spisovnými jazyky.
[51] tree
Rozšíření konfrontačního přístupu i na zkoumání jevů z dalších oblastí, z oblasti fungování spisovného jazyka v dané jazykové situaci, normy a také kodifikace, z roviny stylové, je dnes umožněno teoretickým propracováním otázek fungování jazyka, jeho normy i stylu.
s-51
s41w-s51
s41w#51
Rozšíření konfrontačního přístupu i na zkoumání jevů z dalších oblastí, z oblasti fungování spisovného jazyka v dané jazykové situaci, normy a také kodifikace, z roviny stylové, je dnes umožněno teoretickým propracováním otázek fungování jazyka, jeho normy i stylu.
[52] tree
Je podporováno i zájmem o konfrontační problematiku a potřebou konfrontačních zjištění pro praktickou aplikaci v praxi vyučovací, překladatelské.
s-52
s41w-s52
s41w#52
Je podporováno i zájmem o konfrontační problematiku a potřebou konfrontačních zjištění pro praktickou aplikaci v praxi vyučovací, překladatelské.
[53] tree
V dalších výkladech nastíníme obecnou problematiku spjatou se základními pojmy dotýkajícími se uvedených rovin jevů, stručně připomeneme historii pojmů a způsob řešení problémů v některých tradicích představujících zároveň živá ohniska řešení určité problematiky, naznačíme složky a jejich řešení.
s-53
s41w-s53
s41w#53
V dalších výkladech nastíníme obecnou problematiku spjatou se základními pojmy dotýkajícími se uvedených rovin jevů, stručně připomeneme historii pojmů a způsob řešení problémů v některých tradicích představujících zároveň živá ohniska řešení určité problematiky, naznačíme složky a jejich řešení.
[54] tree
Výklady obecné problematiky doprovodíme ilustračními charakteristikami z oblasti současné spisovné češtiny, zvlášť se zřetelem k jevům, které zaslouží pozornosti z hlediska dynamiky současného spisovného jazyka.
s-54
s41w-s54
s41w#54
Výklady obecné problematiky doprovodíme ilustračními charakteristikami z oblasti současné spisovné češtiny, zvlášť se zřetelem k jevům, které zaslouží pozornosti z hlediska dynamiky současného spisovného jazyka.
[55] tree
Pojem jazyková situace, jehož se dnes v jazykovědě začíná užívat ať v přesně vymezeném terminologickém významu, nebo v širším obecnějším smyslu, je vázán na výchozí pojmy jazykové komunikativní společenství, jazyková komunikace a jazykový celek.
s-55
s41w-s55
s41w#55
Pojem jazyková situace, jehož se dnes v jazykovědě začíná užívat ať v přesně vymezeném terminologickém významu, nebo v širším obecnějším smyslu, je vázán na výchozí pojmy jazykové komunikativní společenství, jazyková komunikace a jazykový celek.
[56] tree
Členové jazykového komunikativního společenství užívají v jazykové komunikaci mezi sebou různé útvary a formy, na něž se člení jazykový celek danému jazykovému společenství vlastní.
s-56
s41w-s56
s41w#56
Členové jazykového komunikativního společenství užívají v jazykové komunikaci mezi sebou různé útvary a formy, na něž se člení jazykový celek danému jazykovému společenství vlastní.
[57] tree
Komunikace se děje v různých komunikativních sférách, které jsou určovány specifickými komunikativními rysy.
s-57
s41w-s57
s41w#57
Komunikace se děje v různých komunikativních sférách, které jsou určovány specifickými komunikativními rysy.
[58] tree
Na jejich rozlišení mají vliv i faktory sociální.
s-58
s41w-s58
s41w#58
Na jejich rozlišení mají vliv i faktory sociální.
[59] tree
Jazykové společenství je vytvářeno uživateli jazykového celku, jeho nositeli.
s-59
s41w-s59
s41w#59
Jazykové společenství je vytvářeno uživateli jazykového celku, jeho nositeli.
[60] tree
Příslušnost k jazykovému společenství může být určena etnicky, příkladem může být v dnešních podmínkách zpravidla národní jazykové společenství české, slovenské, polské, teritoriálně, na území bosenskohercegovském, z hlediska státního celku příslušnost k jednomu státnímu útvaru, na území bývalé rakouské monarchie.
s-60
s41w-s60
s41w#60
Příslušnost k jazykovému společenství může být určena etnicky, příkladem může být v dnešních podmínkách zpravidla národní jazykové společenství české, slovenské, polské, teritoriálně, na území bosenskohercegovském, z hlediska státního celku příslušnost k jednomu státnímu útvaru, na území bývalé rakouské monarchie.
[61] tree
V případě příslušnosti určené teritoriálně nebo státním útvarem je vhodnější mluvit o komunikativním společenství.
s-61
s41w-s61
s41w#61
V případě příslušnosti určené teritoriálně nebo státním útvarem je vhodnější mluvit o komunikativním společenství.
[62] tree
Nejde tam už o jeden jazykový celek charakteristický pro dané společenství, nýbrž o dva, několik jazykových celků různých.
s-62
s41w-s62
s41w#62
Nejde tam už o jeden jazykový celek charakteristický pro dané společenství, nýbrž o dva, několik jazykových celků různých.
[63] tree
Soubor otázek a jevů spjatých s existencí a fungováním jazykových útvarů v jazykové komunikaci mezi členy daného společenství můžeme zahrnout pod pojem jazykové situace.
s-63
s41w-s63
s41w#63
Soubor otázek a jevů spjatých s existencí a fungováním jazykových útvarů v jazykové komunikaci mezi členy daného společenství můžeme zahrnout pod pojem jazykové situace.
[64] tree
Podat charakteristiku jazykové situace ze synchronního hlediska znamená určit koexistující jazykové útvary a formy fungující v daném jazykovém komunikativním společenství, zjistit a vymezit vzájemné vztahy mezi nimi, a to na základě určujících rysů vyvozených z charakteristiky jazykové i z charakteristiky sociální i komunikativní podmíněnosti projevů jimi realizovaných i se zřetelem k diferencím v jednotlivých komunikativních sférách a konečně zachytit a popsat střetání norem a jejich vzájemné ovlivňování, projevující se i interferencí jazykových prostředků.
s-64
s41w-s64
s41w#64
Podat charakteristiku jazykové situace ze synchronního hlediska znamená určit koexistující jazykové útvary a formy fungující v daném jazykovém komunikativním společenství, zjistit a vymezit vzájemné vztahy mezi nimi, a to na základě určujících rysů vyvozených z charakteristiky jazykové i z charakteristiky sociální i komunikativní podmíněnosti projevů jimi realizovaných i se zřetelem k diferencím v jednotlivých komunikativních sférách a konečně zachytit a popsat střetání norem a jejich vzájemné ovlivňování, projevující se i interferencí jazykových prostředků.
[65] tree
Jde o problematiku komplexní, v níž můžeme vydělit dílčí složky, a to vlastní složku jazykovou, zahrnuje jazykové útvary, jejich strukturní distanci, charakter jejich norem, sociální, týká se jazykového společenství jako celku, jeho sociálního prostředí, sociální stratifikace, podílu městského a venkovského prostředí nebo sociálního určení nositelů jednotlivých útvarů, a komunikativní, obecné i speciální, podle jednotlivých komunikativních sfér, prostředí komunikace, vztah komunikujících k tématu.
s-65
s41w-s65
s41w#65
Jde o problematiku komplexní, v níž můžeme vydělit dílčí složky, a to vlastní složku jazykovou, zahrnuje jazykové útvary, jejich strukturní distanci, charakter jejich norem, sociální, týká se jazykového společenství jako celku, jeho sociálního prostředí, sociální stratifikace, podílu městského a venkovského prostředí nebo sociálního určení nositelů jednotlivých útvarů, a komunikativní, obecné i speciální, podle jednotlivých komunikativních sfér, prostředí komunikace, vztah komunikujících k tématu.
[66] tree
Proto se někdy nově i terminologicky rozlišuje jazyková situace v užším smyslu, situace sociální a komunikativní, * Barnet.
s-66
s41w-s66
s41w#66
Proto se někdy nově i terminologicky rozlišuje jazyková situace v užším smyslu, situace sociální a komunikativní, * Barnet.
[67] tree
Zkoumání současné jazykové situace se opírá o všestrannou analýzu různých druhů jazykových projevů, textů.
s-67
s41w-s67
s41w#67
Zkoumání současné jazykové situace se opírá o všestrannou analýzu různých druhů jazykových projevů, textů.
[68] tree
Jde o projevy, které mají za základ různé realizační útvary a formy daného jazyka, náležejí k různým komunikativním sférám, jsou realizovány různými mluvčími, komunikanty, nebo skupinami mluvčích a vyznačují se rozdílným vztahem účastníků komunikativních aktů s různým sociálním určením.
s-68
s41w-s68
s41w#68
Jde o projevy, které mají za základ různé realizační útvary a formy daného jazyka, náležejí k různým komunikativním sférám, jsou realizovány různými mluvčími, komunikanty, nebo skupinami mluvčích a vyznačují se rozdílným vztahem účastníků komunikativních aktů s různým sociálním určením.
[69] tree
Texty je možno charakterizovat a podle určujících rysů rozdělit do skupin na základě těchto faktorů, forma, realizace projevu prostředky zvukovými, mluvená forma ve vlastním slova smyslu, nebo grafickými, psaná forma, soubor faktorů komunikativních vyplývajících z charakteru komunikace, forma kontaktu mezi účastníky komunikace, dialogičnost, prostředí komunikačního aktu veřejné i neveřejné, vztah autora projevu ke komunikačnímu aktu, připravený, nepřipravený, spontánní projev, vázanost na situaci, situační zakotvení, soubor faktorů jazykově sociálních, vázanost zvoleného realizačního útvaru na vymezenou skupinu uživatelů jako typických nositelů daného útvaru, regionální omezení fungování daného útvaru, charakter normy z hlediska jejího složení, jednotnosti nebo variability a její vztah ke kodifikaci, kodifikovanost nebo nekodifikovanost.
s-69
s41w-s69
s41w#69
Texty je možno charakterizovat a podle určujících rysů rozdělit do skupin na základě těchto faktorů, forma, realizace projevu prostředky zvukovými, mluvená forma ve vlastním slova smyslu, nebo grafickými, psaná forma, soubor faktorů komunikativních vyplývajících z charakteru komunikace, forma kontaktu mezi účastníky komunikace, dialogičnost, prostředí komunikačního aktu veřejné i neveřejné, vztah autora projevu ke komunikačnímu aktu, připravený, nepřipravený, spontánní projev, vázanost na situaci, situační zakotvení, soubor faktorů jazykově sociálních, vázanost zvoleného realizačního útvaru na vymezenou skupinu uživatelů jako typických nositelů daného útvaru, regionální omezení fungování daného útvaru, charakter normy z hlediska jejího složení, jednotnosti nebo variability a její vztah ke kodifikaci, kodifikovanost nebo nekodifikovanost.
[70] tree
Při charakteristice současné jazykové situace je třeba rozlišovat konkrétní jazykové projevy, texty, a proti tomu abstrahované jazykové útvary.
s-70
s41w-s70
s41w#70
Při charakteristice současné jazykové situace je třeba rozlišovat konkrétní jazykové projevy, texty, a proti tomu abstrahované jazykové útvary.
[71] tree
V základě existuje korespondence mezi jazykovými projevy, výchozími jazykovými útvary, spisovný jazyk se manifestuje v projevech, které je možno označit jako spisovné, dialekt v projevech dialektických, existují však texty z tohoto hlediska v různém stupni smíšené.
s-71
s41w-s71
s41w#71
V základě existuje korespondence mezi jazykovými projevy, výchozími jazykovými útvary, spisovný jazyk se manifestuje v projevech, které je možno označit jako spisovné, dialekt v projevech dialektických, existují však texty z tohoto hlediska v různém stupni smíšené.
[72] tree
Problematika současné * v jazykových společenstvích našeho typu je velmi * .
s-72
s41w-s72
s41w#72
Problematika současné * v jazykových společenstvích našeho typu je velmi * .
[73] tree
Její složitost souvisí s měnícími se sociálními podmínkami komunikace v dnešní společnosti, změny v sociálním složení nositelů jednotlivých jazykových norem i s měnícím se charakterem komunikace, mění se samo rozpětí a diferenciace komunikativních sfér, vzrůstá podíl a význam mluvených projevů v současné veřejné komunikaci, * úlohu mají prostředky hromadného sdělování.
s-73
s41w-s73
s41w#73
Její složitost souvisí s měnícími se sociálními podmínkami komunikace v dnešní společnosti, změny v sociálním složení nositelů jednotlivých jazykových norem i s měnícím se charakterem komunikace, mění se samo rozpětí a diferenciace komunikativních sfér, vzrůstá podíl a význam mluvených projevů v současné veřejné komunikaci, * úlohu mají prostředky hromadného sdělování.
[74] tree
Aktuálním problémem je vydělení útvarů, které fungují v jazykové komunikaci daného společenství.
s-74
s41w-s74
s41w#74
Aktuálním problémem je vydělení útvarů, které fungují v jazykové komunikaci daného společenství.
[75] tree
Není sporu o tom, že na krajních pólech jsou dva strukturní útvary, spisovný jazyk národní a dialekty, místní, teritoriální, útvary jsou v dnešní lingvistice poměrně jednotně pojímány, vymezovány, i když v pojímání spisovného jazyka doznívají ještě leckdy rezidua názorů starších, a jsou také v jednotlivých jazycích poměrně dobře popsány.
s-75
s41w-s75
s41w#75
Není sporu o tom, že na krajních pólech jsou dva strukturní útvary, spisovný jazyk národní a dialekty, místní, teritoriální, útvary jsou v dnešní lingvistice poměrně jednotně pojímány, vymezovány, i když v pojímání spisovného jazyka doznívají ještě leckdy rezidua názorů starších, a jsou také v jednotlivých jazycích poměrně dobře popsány.
[76] tree
Spisovný jazyk a dialekt se stavějí do opozice z hlediska geografického, teritoriálního rozšíření, proti regionálně omezenému dialektu stojí celonárodní a celospolečenský jazyk spisovný, z hlediska funkčního rozpětí proti polyfunkčnímu, polyvalentnímu spisovnému jazyku stojí v podstatě monofunkční dialekt.
s-76
s41w-s76
s41w#76
Spisovný jazyk a dialekt se stavějí do opozice z hlediska geografického, teritoriálního rozšíření, proti regionálně omezenému dialektu stojí celonárodní a celospolečenský jazyk spisovný, z hlediska funkčního rozpětí proti polyfunkčnímu, polyvalentnímu spisovnému jazyku stojí v podstatě monofunkční dialekt.
[77] tree
Mezi vyhraněnými strukturními útvary, spisovným jazykem a dialektem, existuje přechodné pásmo, jehož problematika je složitá, v jednotlivých jazycích specifická.
s-77
s41w-s77
s41w#77
Mezi vyhraněnými strukturními útvary, spisovným jazykem a dialektem, existuje přechodné pásmo, jehož problematika je složitá, v jednotlivých jazycích specifická.
[78] tree
Jde o problematiku běžně mluveného jazyka, jímž se rozumí útvar jen mluvený fungující jako typický ve vymezené komunikativní sféře, v projevech běžného dorozumívacího styku.
s-78
s41w-s78
s41w#78
Jde o problematiku běžně mluveného jazyka, jímž se rozumí útvar jen mluvený fungující jako typický ve vymezené komunikativní sféře, v projevech běžného dorozumívacího styku.
[79] tree
Běžně mluvený jazyk není ovšem jediným útvarem, jímž se projevy v této sféře realizují, je však útvarem pro ně typickým.
s-79
s41w-s79
s41w#79
Běžně mluvený jazyk není ovšem jediným útvarem, jímž se projevy v této sféře realizují, je však útvarem pro ně typickým.
[80] tree
Pro osvětlení této složité problematiky současné jazykové situace vyjdeme ze souboru opozičních rysů a jejich zastoupení u jednotlivých útvarů.
s-80
s41w-s80
s41w#80
Pro osvětlení této složité problematiky současné jazykové situace vyjdeme ze souboru opozičních rysů a jejich zastoupení u jednotlivých útvarů.
[81] tree
Jako samostatný vydělujeme i hovorový jazyk spisovný, specifickou mluvenou formu zahrnovanou v pojetí dnes převažujícím do pojmu spisovného jazyka.
s-81
s41w-s81
s41w#81
Jako samostatný vydělujeme i hovorový jazyk spisovný, specifickou mluvenou formu zahrnovanou v pojetí dnes převažujícím do pojmu spisovného jazyka.
[82] tree
Nejde nám přitom o situaci konkrétního jazyka, i když ji nemůžeme přehlížet, nýbrž o obecné schéma.
s-82
s41w-s82
s41w#82
Nejde nám přitom o situaci konkrétního jazyka, i když ji nemůžeme přehlížet, nýbrž o obecné schéma.
[83] tree
Budeme sledovat přítomnost zastoupení těchto dvojic opozičních, zvuková forma, mluvenost, psaná, grafická forma, psanost.
s-83
s41w-s83
s41w#83
Budeme sledovat přítomnost zastoupení těchto dvojic opozičních, zvuková forma, mluvenost, psaná, grafická forma, psanost.
[84] tree
Přímý kontakt, nepřímý kontakt účastníků komunikačního aktu.
s-84
s41w-s84
s41w#84
Přímý kontakt, nepřímý kontakt účastníků komunikačního aktu.
[85] tree
Dialogický ráz, monologický ráz projevu.
s-85
s41w-s85
s41w#85
Dialogický ráz, monologický ráz projevu.
[86] tree
Situační zakotvenost projevu, nepřítomnost situační vázanosti.
s-86
s41w-s86
s41w#86
Situační zakotvenost projevu, nepřítomnost situační vázanosti.
[87] tree
Soukromý, neveřejný ráz, veřejný ráz projevu.
s-87
s41w-s87
s41w#87
Soukromý, neveřejný ráz, veřejný ráz projevu.
[88] tree
Neoficiální ráz, oficiální ráz projevu.
s-88
s41w-s88
s41w#88
Neoficiální ráz, oficiální ráz projevu.
[89] tree
Spontánní, nepřipravený projev, předem připravený projev.
s-89
s41w-s89
s41w#89
Spontánní, nepřipravený projev, předem připravený projev.
[90] tree
Celý soubor levé řady opozičních rysů # až # vytváří se základním rysem z téže řady komplexní rys mluvenosti v širokém smyslu.
s-90
s41w-s90
s41w#90
Celý soubor levé řady opozičních rysů # až # vytváří se základním rysem z téže řady komplexní rys mluvenosti v širokém smyslu.
[91] tree
Regionální omezení, celonárodní, celospolečenská platnost útvaru.
s-91
s41w-s91
s41w#91
Regionální omezení, celonárodní, celospolečenská platnost útvaru.
[92] tree
Vymezená skupina uživatelů bez tohoto vymezení.
s-92
s41w-s92
s41w#92
Vymezená skupina uživatelů bez tohoto vymezení.
[93] tree
Jednotnost normy, výrazná regionální variantnost normy.
s-93
s41w-s93
s41w#93
Jednotnost normy, výrazná regionální variantnost normy.
[94] tree
Kodifikovanost, nekodifikovanost útvaru.
s-94
s41w-s94
s41w#94
Kodifikovanost, nekodifikovanost útvaru.
[95] tree
Stylová diferencovanost normy, polyfunkčnost, stylová jednolitost, monofunkčnost.
s-95
s41w-s95
s41w#95
Stylová diferencovanost normy, polyfunkčnost, stylová jednolitost, monofunkčnost.
[96] tree
Pokud jde o rysy v souboru, je jejich diferenční zastoupení u jednotlivých útvarů takovéto.
s-96
s41w-s96
s41w#96
Pokud jde o rysy v souboru, je jejich diferenční zastoupení u jednotlivých útvarů takovéto.
[97] tree
Rys vlastní mluvenosti, mluvený podoby, realizace zvukovými prostředky, je charakteristický pro dialekt, pro běžně mluvený jazyk a také pro hovorový jazyk spisovný s výjimkou ojedinělých případů.
s-97
s41w-s97
s41w#97
Rys vlastní mluvenosti, mluvený podoby, realizace zvukovými prostředky, je charakteristický pro dialekt, pro běžně mluvený jazyk a také pro hovorový jazyk spisovný s výjimkou ojedinělých případů.
[98] tree
U vlastního jazyka spisovného jsou zastoupeny oba opoziční rysy, mluvenost i psanost.
s-98
s41w-s98
s41w#98
U vlastního jazyka spisovného jsou zastoupeny oba opoziční rysy, mluvenost i psanost.
[99] tree
Rovněž v zastoupení jednotlivých rysů zahrnovaných do komplexní mluvenosti se běžně mluvený jazyk shoduje s dialektem i s hovorovým jazykem spisovným, v rozlišení od vlastního jazyka spisovného.
s-99
s41w-s99
s41w#99
Rovněž v zastoupení jednotlivých rysů zahrnovaných do komplexní mluvenosti se běžně mluvený jazyk shoduje s dialektem i s hovorovým jazykem spisovným, v rozlišení od vlastního jazyka spisovného.
[100] tree
V rysech souboru # a # se však už tyto útvary navzájem liší a rozdílný je z hlediska zastoupení těchto rysů i jejich poměr k jazyku spisovnému.
s-100
s41w-s100
s41w#100
V rysech souboru # a # se však už tyto útvary navzájem liší a rozdílný je z hlediska zastoupení těchto rysů i jejich poměr k jazyku spisovnému.

Edit as list • Text view • Dependency trees