Sentence view

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel


showing 1 - 100 of 133 • next


[1] tree
Etnografie dělnictva, ÚEF ČSAV se počátkem roku # ujalo plnění celoústavního závazku vypracovat etnografické dílo o kultuře a způsobu života pražského dělnictva.
s-1
s26w-s1
s26w#1
Etnografie dělnictva, ÚEF ČSAV se počátkem roku # ujalo plnění celoústavního závazku vypracovat etnografické dílo o kultuře a způsobu života pražského dělnictva.
[2] tree
Pro tento úkol bylo třeba v prvé řadě vyjasnit si základní teoretické přístupy k danému tématu a specifikovat ekonomické, historické a demografické podmínky, za nichž se v historickém procesu vytvářely specifické rysy v kultuře a způsobu života pražského proletariátu.
s-2
s26w-s2
s26w#2
Pro tento úkol bylo třeba v prvé řadě vyjasnit si základní teoretické přístupy k danému tématu a specifikovat ekonomické, historické a demografické podmínky, za nichž se v historickém procesu vytvářely specifické rysy v kultuře a způsobu života pražského proletariátu.
[3] tree
Bylo rovněž nutné si ujasnit, ve které etapě historického vývoje se především zformovaly ty rysy způsobu života a kultury pražského dělnictva, jež byly pro pražské dělnictvo nejen charakteristické, nýbrž i určující z hlediska třídního.
s-3
s26w-s3
s26w#3
Bylo rovněž nutné si ujasnit, ve které etapě historického vývoje se především zformovaly ty rysy způsobu života a kultury pražského dělnictva, jež byly pro pražské dělnictvo nejen charakteristické, nýbrž i určující z hlediska třídního.
[4] tree
V předkládané stati se chci proto pokusit ukázat na teoretický přístup k danému tématu, vymezit jeho předmět, tematický rozsah a jeho zařazení časové.
s-4
s26w-s4
s26w#4
V předkládané stati se chci proto pokusit ukázat na teoretický přístup k danému tématu, vymezit jeho předmět, tematický rozsah a jeho zařazení časové.
[5] tree
Pokusím se dále nastínit základní podmínky sídelně demografické, společenské a profesionální, které podstatným způsobem ovlivňovaly vytváření svébytných rysů v kultuře pražského dělnictva.
s-5
s26w-s5
s26w#5
Pokusím se dále nastínit základní podmínky sídelně demografické, společenské a profesionální, které podstatným způsobem ovlivňovaly vytváření svébytných rysů v kultuře pražského dělnictva.
[6] tree
Teoreticky naše práce vychází z hledisek vědeckého komunismu, dialektického a historického materialismu, opírá se o výsledky studia vývoje dělnického hnutí, ale podstatou jejího úkolu a jejím cílem je na základě specifického etnografického materiálu osvětlit způsob života a kulturu dělníků.
s-6
s26w-s6
s26w#6
Teoreticky naše práce vychází z hledisek vědeckého komunismu, dialektického a historického materialismu, opírá se o výsledky studia vývoje dělnického hnutí, ale podstatou jejího úkolu a jejím cílem je na základě specifického etnografického materiálu osvětlit způsob života a kulturu dělníků.
[7] tree
Po teoretických úvahách a na základě rozboru časových i kádrových možností oddělení jsme se rozhodli soustředit své studium především na tu část pražské dělnické třídy, která pracovala v průmyslové velkovýrobě a řemeslné malovýrobě.
s-7
s26w-s7
s26w#7
Po teoretických úvahách a na základě rozboru časových i kádrových možností oddělení jsme se rozhodli soustředit své studium především na tu část pražské dělnické třídy, která pracovala v průmyslové velkovýrobě a řemeslné malovýrobě.
[8] tree
Zaměřujeme se jednak na tovární dělnictvo jako na nejdůležitější složku dělnické třídy, jednak se zabýváme problematikou námezdních dělníků pracujících v řemeslných provozech.
s-8
s26w-s8
s26w#8
Zaměřujeme se jednak na tovární dělnictvo jako na nejdůležitější složku dělnické třídy, jednak se zabýváme problematikou námezdních dělníků pracujících v řemeslných provozech.
[9] tree
Z hlediska etnografického přístupu ke studiu vývoje způsobu života a kultury dělnictva nelze totiž odloučit problematiku dělnictva továrního od problematiky dělnictva manufakturního a řemeslnického, a to zejména v druhé polovině # století.
s-9
s26w-s9
s26w#9
Z hlediska etnografického přístupu ke studiu vývoje způsobu života a kultury dělnictva nelze totiž odloučit problematiku dělnictva továrního od problematiky dělnictva manufakturního a řemeslnického, a to zejména v druhé polovině # století.
[10] tree
Řemeslnické i manufakturní dělnictvo bylo v historickém vývoji předchůdcem dělnictva továrního, v Praze pak navíc téměř po celou druhou polovinu # století bylo nejen početně silnou, ale i progresívní složkou dělnické třídy.
s-10
s26w-s10
s26w#10
Řemeslnické i manufakturní dělnictvo bylo v historickém vývoji předchůdcem dělnictva továrního, v Praze pak navíc téměř po celou druhou polovinu # století bylo nejen početně silnou, ale i progresívní složkou dělnické třídy.
[11] tree
Význam vzájemného propojení dělnictva továrního a řemeslnického v Praze umocňuje dále skutečnost, že místní tovární výroba se rozvíjela především v těch průmyslových odvětvích, která byla založena na práci specializovaných vyučených dělníků, jejichž rezervu vychovávalo a dodávalo především právě pražské řemeslo.
s-11
s26w-s11
s26w#11
Význam vzájemného propojení dělnictva továrního a řemeslnického v Praze umocňuje dále skutečnost, že místní tovární výroba se rozvíjela především v těch průmyslových odvětvích, která byla založena na práci specializovaných vyučených dělníků, jejichž rezervu vychovávalo a dodávalo především právě pražské řemeslo.
[12] tree
Svým způsobem jsme si tímto předmět studia nejen přesně vymezili, ale i omezili, a to na průmyslové dělnictvo v širokém historickém pojetí tohoto významu.
s-12
s26w-s12
s26w#12
Svým způsobem jsme si tímto předmět studia nejen přesně vymezili, ale i omezili, a to na průmyslové dělnictvo v širokém historickém pojetí tohoto významu.
[13] tree
Předmět studia, pražské průmyslové dělnictvo, pojímáme jako nejdůležitější složku dělnické třídy v Praze spojenou s nejpokrokovějšími výrobními způsoby.
s-13
s26w-s13
s26w#13
Předmět studia, pražské průmyslové dělnictvo, pojímáme jako nejdůležitější složku dělnické třídy v Praze spojenou s nejpokrokovějšími výrobními způsoby.
[14] tree
Chápeme je jako početnou, historicky progresívní sociální skupinu, která vzniká integrací starého obyvatelstva pražského a imigrované pauperizované populace mimopražské, především zemědělské a řemeslnické.
s-14
s26w-s14
s26w#14
Chápeme je jako početnou, historicky progresívní sociální skupinu, která vzniká integrací starého obyvatelstva pražského a imigrované pauperizované populace mimopražské, především zemědělské a řemeslnické.
[15] tree
Spatřujeme v něm hlavního nositele starších městských lidových tradic a pokračovatele pokrokových rysů kultury národní.
s-15
s26w-s15
s26w#15
Spatřujeme v něm hlavního nositele starších městských lidových tradic a pokračovatele pokrokových rysů kultury národní.
[16] tree
V našem pojetí je pražské průmyslové dělnictvo svébytnou, i když sociálně hierarchizovanou skupinou prosazující vysoké požadavky na vzdělání, úroveň spotřeby, způsob života a společenskopolitickou seberealizaci a zároveň i skupinou, která určovala základní rysy městského způsobu života Prahy.
s-16
s26w-s16
s26w#16
V našem pojetí je pražské průmyslové dělnictvo svébytnou, i když sociálně hierarchizovanou skupinou prosazující vysoké požadavky na vzdělání, úroveň spotřeby, způsob života a společenskopolitickou seberealizaci a zároveň i skupinou, která určovala základní rysy městského způsobu života Prahy.
[17] tree
Téma našeho studia, totiž způsob života dělníků, chápeme jako součást jejich společenského bytí a vědomí v dané historické epoše.
s-17
s26w-s17
s26w#17
Téma našeho studia, totiž způsob života dělníků, chápeme jako součást jejich společenského bytí a vědomí v dané historické epoše.
[18] tree
Ve své práci budeme však muset abstrahovat od některých, byť podstatných, stránek, jako je výroba sama.
s-18
s26w-s18
s26w#18
Ve své práci budeme však muset abstrahovat od některých, byť podstatných, stránek, jako je výroba sama.
[19] tree
Studium způsobu života pražských průmyslových dělníků zaměřujeme na sféru nevýrobní.
s-19
s26w-s19
s26w#19
Studium způsobu života pražských průmyslových dělníků zaměřujeme na sféru nevýrobní.
[20] tree
Na rozdíl od běžně uznávaných norem etnografického studia vesnické společnosti nechceme se zabývat výrobní činností dělníků jako takovou.
s-20
s26w-s20
s26w#20
Na rozdíl od běžně uznávaných norem etnografického studia vesnické společnosti nechceme se zabývat výrobní činností dělníků jako takovou.
[21] tree
Tovární průmyslová velkovýroba a stejně tak i rozvinutá městská řemeslnická malovýroba a jejich technické postupy spadají do oblasti dějin techniky a průmyslu.
s-21
s26w-s21
s26w#21
Tovární průmyslová velkovýroba a stejně tak i rozvinutá městská řemeslnická malovýroba a jejich technické postupy spadají do oblasti dějin techniky a průmyslu.
[22] tree
Vymykají se studijnímu zájmu i možnostem etnografie.
s-22
s26w-s22
s26w#22
Vymykají se studijnímu zájmu i možnostem etnografie.
[23] tree
Z produktivní sféry života dělníků budeme proto ve své práci sledovat pouze problémy společenských vztahů, které se vytvářejí na pracovišti v důsledku profesionálního a sociálně zaměstnaneckého zařazení dělníků, a dále dopad jejich profesionálního zařazení, a tím i jejich ekonomické situace, specifických životních podmínek a návyků na jednotlivé prvky a jevy materiálního, duchovního a společenského života.
s-23
s26w-s23
s26w#23
Z produktivní sféry života dělníků budeme proto ve své práci sledovat pouze problémy společenských vztahů, které se vytvářejí na pracovišti v důsledku profesionálního a sociálně zaměstnaneckého zařazení dělníků, a dále dopad jejich profesionálního zařazení, a tím i jejich ekonomické situace, specifických životních podmínek a návyků na jednotlivé prvky a jevy materiálního, duchovního a společenského života.
[24] tree
Naše práce tedy tematicky obsáhne ze sféry produktivní společenské vztahy dělníků na bázi zaměstnanecké, ze sféry neproduktivní pak se bude zabývat všemi složkami společenského, materiálního i duchovního života dělníků.
s-24
s26w-s24
s26w#24
Naše práce tedy tematicky obsáhne ze sféry produktivní společenské vztahy dělníků na bázi zaměstnanecké, ze sféry neproduktivní pak se bude zabývat všemi složkami společenského, materiálního i duchovního života dělníků.
[25] tree
Cílem své práce jsme si určili sledovat vytváření, existenci a případně i zanikání těch rysů ve způsobu života a v kultuře pražských dělníků, které tuto nejpočetnější skupinu pražského obyvatelstva charakterizují.
s-25
s26w-s25
s26w#25
Cílem své práce jsme si určili sledovat vytváření, existenci a případně i zanikání těch rysů ve způsobu života a v kultuře pražských dělníků, které tuto nejpočetnější skupinu pražského obyvatelstva charakterizují.
[26] tree
Chceme tedy studovat historický proces vývoje způsobu života dělníků a nikoli pouze stav v určité úzce časově ohraničené etapě.
s-26
s26w-s26
s26w#26
Chceme tedy studovat historický proces vývoje způsobu života dělníků a nikoli pouze stav v určité úzce časově ohraničené etapě.
[27] tree
Proto jsme si práci vymezili počátkem rozvoje továrního průmyslu v Praze na straně jedné a vypuknutím druhé světové války na straně druhé, tedy v podstatě # léty # století a rokem # .
s-27
s26w-s27
s26w#27
Proto jsme si práci vymezili počátkem rozvoje továrního průmyslu v Praze na straně jedné a vypuknutím druhé světové války na straně druhé, tedy v podstatě # léty # století a rokem # .
[28] tree
Termín post guerram je jasný.
s-28
s26w-s28
s26w#28
Termín post guerram je jasný.
[29] tree
Rokem # pak končí určitá vývojová etapa.
s-29
s26w-s29
s26w#29
Rokem # pak končí určitá vývojová etapa.
[30] tree
Německá okupace předchozí vývoj narušila.
s-30
s26w-s30
s26w#30
Německá okupace předchozí vývoj narušila.
[31] tree
Přinesla řadu retardačních momentů do způsobu života dělníků a jejich kultuře dala podnět k řadě revolučních, protifašistických a národně pokrokových tradic.
s-31
s26w-s31
s26w#31
Přinesla řadu retardačních momentů do způsobu života dělníků a jejich kultuře dala podnět k řadě revolučních, protifašistických a národně pokrokových tradic.
[32] tree
Vytvoření lidově demokratické republiky v roce # znamená pak počátek politické hegemonie dělnické třídy a konečnou fázi bojů za vydobytí jejich politických práv, která vrcholí v roce # .
s-32
s26w-s32
s26w#32
Vytvoření lidově demokratické republiky v roce # znamená pak počátek politické hegemonie dělnické třídy a konečnou fázi bojů za vydobytí jejich politických práv, která vrcholí v roce # .
[33] tree
Znamená však zároveň i zásadní změnu společenskoekonomického postavení dělníků, profesionálních, lokálních i kulturních vztahů, které mění celkový způsob jejich života.
s-33
s26w-s33
s26w#33
Znamená však zároveň i zásadní změnu společenskoekonomického postavení dělníků, profesionálních, lokálních i kulturních vztahů, které mění celkový způsob jejich života.
[34] tree
Jsme si vědomi, že zvolená historická epocha představuje v životě dělnické třídy převratný úsek historického vývoje.
s-34
s26w-s34
s26w#34
Jsme si vědomi, že zvolená historická epocha představuje v životě dělnické třídy převratný úsek historického vývoje.
[35] tree
Je historickou epochou vzniku, formování a konsolidování dělnické třídy v podmínkách buržoazního a buržoazně demokratického státu.
s-35
s26w-s35
s26w#35
Je historickou epochou vzniku, formování a konsolidování dělnické třídy v podmínkách buržoazního a buržoazně demokratického státu.
[36] tree
Po stránce ekonomické je jednak dobou rozmachu průmyslové revoluce a jejího dovršení, které znamenaly přechod od feudalismu ke kapitalismu a vytvoření základny kapitalismu, volné konkurence, a potom v následujícím vývoji je dobou revoluce technickovědecké, která představuje přechod ke kapitalismu monopolnímu a státně monopolnímu.
s-36
s26w-s36
s26w#36
Po stránce ekonomické je jednak dobou rozmachu průmyslové revoluce a jejího dovršení, které znamenaly přechod od feudalismu ke kapitalismu a vytvoření základny kapitalismu, volné konkurence, a potom v následujícím vývoji je dobou revoluce technickovědecké, která představuje přechod ke kapitalismu monopolnímu a státně monopolnímu.
[37] tree
Námi sledovaná historická epocha je v rozvoji dělnického revolučního hnutí uzavřenou etapou bojů za hospodářská, sociální a politická práva v rámci buržoazních států.
s-37
s26w-s37
s26w#37
Námi sledovaná historická epocha je v rozvoji dělnického revolučního hnutí uzavřenou etapou bojů za hospodářská, sociální a politická práva v rámci buržoazních států.
[38] tree
V kulturním vývoji pak vytvořila ve složitých podmínkách národního, demokratického a společenského kvasu to, čemu říkáme dělnická či proletářská kultura.
s-38
s26w-s38
s26w#38
V kulturním vývoji pak vytvořila ve složitých podmínkách národního, demokratického a společenského kvasu to, čemu říkáme dělnická či proletářská kultura.
[39] tree
Etnografická periodizace tohoto období zůstává pro nás prozatím otevřenou otázkou.
s-39
s26w-s39
s26w#39
Etnografická periodizace tohoto období zůstává pro nás prozatím otevřenou otázkou.
[40] tree
Při stanovení základních etap vývoje se nemůžeme opřít o žádnou etnografickou práci.
s-40
s26w-s40
s26w#40
Při stanovení základních etap vývoje se nemůžeme opřít o žádnou etnografickou práci.
[41] tree
Vycházíme proto z periodizace historické, ze základních etap a určitých mezníků vývoje dělnického hnutí v Čechách, z etap, které jsou charakterizovány do konce šedesátých let živelným postupem dělnického hnutí, v období let sedmdesátých devadesátých pak vznikem vlastního dělnického hnutí s pronikáním marxismu a zakládáním prvních sociálně demokratických stran, které na konci století vrcholí velkým rozmachem dělnického hnutí s masovou stranickou základnou sociálně demokratickou.
s-41
s26w-s41
s26w#41
Vycházíme proto z periodizace historické, ze základních etap a určitých mezníků vývoje dělnického hnutí v Čechách, z etap, které jsou charakterizovány až do konce šedesátých let živelným postupem dělnického hnutí, v období let sedmdesátých až devadesátých pak vznikem vlastního dělnického hnutí s pronikáním marxismu a zakládáním prvních sociálně demokratických stran, které na konci století vrcholí velkým rozmachem dělnického hnutí s masovou stranickou základnou sociálně demokratickou.
[42] tree
Od počátku # století do roku # dochází v dělnickém hnutí k oportunistickým a revizionistickým tendencím, k pozvolnému rozkladu a k podřizování zájmům buržoazie.
s-42
s26w-s42
s26w#42
Od počátku # století až do roku # dochází v dělnickém hnutí k oportunistickým a revizionistickým tendencím, k pozvolnému rozkladu a k podřizování zájmům buržoazie.
[43] tree
Nová etapa se otevírá ustavením buržoazně demokratické republiky a založením KSČ, pod jejímž vedením se dostává boj dělnické třídy na důsledně internacionální bázi.
s-43
s26w-s43
s26w#43
Nová etapa se otevírá ustavením buržoazně demokratické republiky a založením KSČ, pod jejímž vedením se dostává boj dělnické třídy na důsledně internacionální bázi.
[44] tree
Historickými mezníky vývoje dělnického hnutí v Čechách jsou tedy léta sedmdesátá, přelom století a rok # .
s-44
s26w-s44
s26w#44
Historickými mezníky vývoje dělnického hnutí v Čechách jsou tedy léta sedmdesátá, přelom století a rok # .
[45] tree
Při svém rozhodnutí pracovně se opřít o periodizaci historickou jsme vyšli ze dvou skutečností.
s-45
s26w-s45
s26w#45
Při svém rozhodnutí pracovně se opřít o periodizaci historickou jsme vyšli ze dvou skutečností.
[46] tree
První bylo rozvržení jediné folkloristické práce obdobného historického záběru, jaký jsme si vytyčili my, totiž rozsáhlé studie o dělnické písni.
s-46
s26w-s46
s26w#46
První bylo rozvržení jediné folkloristické práce obdobného historického záběru, jaký jsme si vytyčili my, totiž rozsáhlé studie o dělnické písni.
[47] tree
Rozborem tohoto folklórního materiálu, tedy jedné ze složek, která je předmětem našeho studia, dospěli autoři k periodizaci v podstatě shodné s periodizací historickou.
s-47
s26w-s47
s26w#47
Rozborem tohoto folklórního materiálu, tedy jedné ze složek, která je předmětem našeho studia, dospěli autoři k periodizaci v podstatě shodné s periodizací historickou.
[48] tree
Pro nás bylo však podstatnější poznání, že každé vítězství, kterého dělnická třída dosáhla na poli hospodářském, pracovním nebo politickém, ovlivnilo, a mnohdy i rozhodujícím způsobem se projevilo ve způsobu života dělníků.
s-48
s26w-s48
s26w#48
Pro nás bylo však podstatnější poznání, že každé vítězství, kterého dělnická třída dosáhla na poli hospodářském, pracovním nebo politickém, ovlivnilo, a mnohdy i rozhodujícím způsobem se projevilo ve způsobu života dělníků.
[49] tree
Vezměme si jako příklad zákaz práce dětí a postupné zkracování pracovní doby.
s-49
s26w-s49
s26w#49
Vezměme si jako příklad zákaz práce dětí a postupné zkracování pracovní doby.
[50] tree
V prvém případě byla dětem umožněna školní docházka nebo její prodloužení, a tím zvýšení základní kvalifikace při vstupu do zaměstnání na straně jedné a upevněny svazky rodinné i rozvoj rodiny na straně druhé.
s-50
s26w-s50
s26w#50
V prvém případě byla dětem umožněna školní docházka nebo její prodloužení, a tím zvýšení základní kvalifikace při vstupu do zaměstnání na straně jedné a upevněny svazky rodinné i rozvoj rodiny na straně druhé.
[51] tree
V druhém případě každou hodinou zkrácené pracovní doby získal dělník volný čas, kterým mohl disponovat a věnovat jej již spolkovému životu, sebevzdělání, zábavě nebo intenzívnějšímu životu v rodině či mimopracovní výrobní činnosti.
s-51
s26w-s51
s26w#51
V druhém případě každou hodinou zkrácené pracovní doby získal dělník volný čas, kterým mohl disponovat a věnovat jej ať již spolkovému životu, sebevzdělání, zábavě nebo intenzívnějšímu životu v rodině či mimopracovní výrobní činnosti.
[52] tree
V každém případě se měnil jeho denní režim, jeho způsob života.
s-52
s26w-s52
s26w#52
V každém případě se měnil jeho denní režim, jeho způsob života.
[53] tree
Stejně tak rozhodující vliv na způsob života dělníků a jejich rodin mělo každé hospodářské, i sebenepatrnější zlepšení a velice záhy se projevilo alespoň v jednom ze základních komponentů materiálního života dělníků, v jejich oděvu.
s-53
s26w-s53
s26w#53
Stejně tak rozhodující vliv na způsob života dělníků a jejich rodin mělo každé hospodářské, i sebenepatrnější zlepšení a velice záhy se projevilo alespoň v jednom ze základních komponentů materiálního života dělníků, v jejich oděvu.
[54] tree
Zda však a do jaké míry se základní etapy vývoje dělnického hnutí kryjí s mezníky vývoje způsobu života a kultury dělníků, bude úkolem, který budeme muset objasnit.
s-54
s26w-s54
s26w#54
Zda však a do jaké míry se základní etapy vývoje dělnického hnutí kryjí s mezníky vývoje způsobu života a kultury dělníků, bude úkolem, který budeme muset objasnit.
[55] tree
Do materiálních složek života dělníků zasáhla totiž řada regresívních vlivů hospodářství, krize, nejintenzivněji vleklá krize let sedmdesátých a osmdesátých, krize na počátku # století a v třicátých letech, války v roce # a především první světová válka, které podstatně zhoršovaly materiální situaci a zastavovaly určité již nastoupené tendence vývojové, posunovaly vývoj řady prvků hmotné i duchovní kultury dělníků zpět.
s-55
s26w-s55
s26w#55
Do materiálních složek života dělníků zasáhla totiž řada regresívních vlivů hospodářství, krize, nejintenzivněji vleklá krize let sedmdesátých a osmdesátých, krize na počátku # století a v třicátých letech, války v roce # a především první světová válka, které podstatně zhoršovaly materiální situaci a zastavovaly určité již nastoupené tendence vývojové, posunovaly vývoj řady prvků hmotné i duchovní kultury dělníků zpět.
[56] tree
Je jisté, že v oblasti společenské a kulturní tyto historické situace působily specificky, upevňovaly vzájemné společenské vazby dělníků a daly podnět k řadě pokrokových a z hlediska folkloristického zajímavých hodnot v tvorbě písňové i slovesné.
s-56
s26w-s56
s26w#56
Je jisté, že v oblasti společenské a kulturní tyto historické situace působily specificky, upevňovaly vzájemné společenské vazby dělníků a daly podnět k řadě pokrokových a z hlediska folkloristického zajímavých hodnot v tvorbě písňové i slovesné.
[57] tree
V těchto oblastech měly tyto regresívní vlivy v podstatě stejný dopad jako ve vývoji dělnického hnutí.
s-57
s26w-s57
s26w#57
V těchto oblastech měly tyto regresívní vlivy v podstatě stejný dopad jako ve vývoji dělnického hnutí.
[58] tree
Ovšem pokud zkoumáme historický proces vývoje způsobu života a kultury pražských dělníků jako určitý celek, tyto historické situace mohly vedle dalších faktorů působit na případný posun etnografických mezníků vzhledem k periodizačním etapám vývoje dělnického hnutí.
s-58
s26w-s58
s26w#58
Ovšem pokud zkoumáme historický proces vývoje způsobu života a kultury pražských dělníků jako určitý celek, tyto historické situace mohly vedle dalších faktorů působit na případný posun etnografických mezníků vzhledem k periodizačním etapám vývoje dělnického hnutí.
[59] tree
Z hlediska etnografického se nám již nyní jeví jako problematické zakončení druhé vývojové etapy přelomem století a kloníme se k názoru, že pro nás mezníkem budou již léta devadesátá.
s-59
s26w-s59
s26w#59
Z hlediska etnografického se nám již nyní jeví jako problematické zakončení druhé vývojové etapy přelomem století a kloníme se k názoru, že pro nás mezníkem budou již léta devadesátá.
[60] tree
Správnost tohoto předpokladu musí však prověřit další analýza materiálu.
s-60
s26w-s60
s26w#60
Správnost tohoto předpokladu musí však prověřit další analýza materiálu.
[61] tree
Časové vymezení projektované práce nás však staví před závažnou skutečnost.
s-61
s26w-s61
s26w#61
Časové vymezení projektované práce nás však staví před závažnou skutečnost.
[62] tree
Praha let čtyřicátých # století byla zcela jinou sídelní jednotkou než Praha let třicátých # století.
s-62
s26w-s62
s26w#62
Praha let čtyřicátých # století byla zcela jinou sídelní jednotkou než Praha let třicátých # století.
[63] tree
V polovině # století Prahu, respektive její čtyři města, Staré Město, Nové Město, Malou Stranu a Hradčany, ještě obklopovaly zbytky středověkých hradeb, na něž navazovala průmyslová předměstí, urbanisticky řešený Karlín a živelně v okolí průmyslových závodů vyrůstající Smíchov.
s-63
s26w-s63
s26w#63
V polovině # století Prahu, respektive její čtyři města, Staré Město, Nové Město, Malou Stranu a Hradčany, ještě obklopovaly zbytky středověkých hradeb, na něž navazovala průmyslová předměstí, urbanisticky řešený Karlín a živelně v okolí průmyslových závodů vyrůstající Smíchov.
[64] tree
Praha let devadesátých byla průmyslovým velkoměstem se sedmi čtvrtěmi, k původním byly připojeny Josefov, Vyšehrad a Holešovice, Bubny.
s-64
s26w-s64
s26w#64
Praha let devadesátých byla průmyslovým velkoměstem se sedmi čtvrtěmi, k původním byly připojeny Josefov, Vyšehrad a Holešovice, Bubny.
[65] tree
Byla však zároveň městem se širokým předměstským zázemím, se kterým byla hospodářsky i sídelně spjata.
s-65
s26w-s65
s26w#65
Byla však zároveň městem se širokým předměstským zázemím, se kterým byla hospodářsky i sídelně spjata.
[66] tree
K průmyslovému Karlínu a Smíchovu přibyla průmyslová Libeň a na ni navazující se Vysočany a dále dvě převážně obyvatelské čtvrti, Žižkov a Královské Vinohrady.
s-66
s26w-s66
s26w#66
K průmyslovému Karlínu a Smíchovu přibyla průmyslová Libeň a na ni navazující se Vysočany a dále dvě převážně obyvatelské čtvrti, Žižkov a Královské Vinohrady.
[67] tree
Nejpozději od # let pak na jihu Prahy vyrůstají další velká předměstí, Nusle, Vršovice, Košíře, Hlubočepy, na severu Prahy pak Břevnov a Bubeneč.
s-67
s26w-s67
s26w#67
Nejpozději od # let pak na jihu Prahy vyrůstají další velká předměstí, Nusle, Vršovice, Košíře, Hlubočepy, na severu Prahy pak Břevnov a Bubeneč.
[68] tree
Vývoj v prvých desetiletích # století zasáhl širokou oblast okrajových území, především Strašnice, Michli, Podolí, Bráník, Dejvice a Hloubětín.
s-68
s26w-s68
s26w#68
Vývoj v prvých desetiletích # století zasáhl širokou oblast okrajových území, především Strašnice, Michli, Podolí, Bráník, Dejvice a Hloubětín.
[69] tree
Každých # let se tedy rozšiřují hranice, v nichž máme sledovat vývoj kultury a způsobu života pražského dělnictva, a to ne o nevýznamné a málo početné celky.
s-69
s26w-s69
s26w#69
Každých # let se tedy rozšiřují hranice, v nichž máme sledovat vývoj kultury a způsobu života pražského dělnictva, a to ne o nevýznamné a málo početné celky.
[70] tree
Již sama tato skutečnost nejenže komplikuje naši práci a staví nás před řadu problémů, které budeme muset řešit, ale především determinuje i naši činnost výzkumnou.
s-70
s26w-s70
s26w#70
Již sama tato skutečnost nejenže komplikuje naši práci a staví nás před řadu problémů, které budeme muset řešit, ale především determinuje i naši činnost výzkumnou.
[71] tree
Průmyslové dělnictvo, početná a svým významem nejdůležitější složka dělnické třídy v Praze, nebylo však nikdy jednolitou skupinou pražského obyvatelstva.
s-71
s26w-s71
s26w#71
Průmyslové dělnictvo, početná a svým významem nejdůležitější složka dělnické třídy v Praze, nebylo však nikdy jednolitou skupinou pražského obyvatelstva.
[72] tree
Naopak, v průběhu celého svého historického vývoje bylo skupinou, která se různila jak lokalitou, tak generačním stářím dělnické populace, v ideově politickou angažovaností, profesionálním zařazením, kvalifikací, a tím i sociálně ekonomickým postavením uvnitř dané skupiny, společenskou a kulturní vyspělostí.
s-72
s26w-s72
s26w#72
Naopak, v průběhu celého svého historického vývoje bylo skupinou, která se různila jak lokalitou, tak generačním stářím dělnické populace, v ní ideově politickou angažovaností, profesionálním zařazením, kvalifikací, a tím i sociálně ekonomickým postavením uvnitř dané skupiny, společenskou a kulturní vyspělostí.
[73] tree
Průmyslové dělnictvo Prahy žilo v námi sledovaném období především v šesti dělnických čtvrtích, na Smíchově, v Karlíně, v Holešovicích, Bubnech, v Libni, na Žižkově a ve Vysočanech.
s-73
s26w-s73
s26w#73
Průmyslové dělnictvo Prahy žilo v námi sledovaném období především v šesti dělnických čtvrtích, na Smíchově, v Karlíně, v Holešovicích, Bubnech, v Libni, na Žižkově a ve Vysočanech.
[74] tree
Zde bylo základní a určující složkou obyvatelstva.
s-74
s26w-s74
s26w#74
Zde bylo základní a určující složkou obyvatelstva.
[75] tree
Další pražské čtvrti se silnými enklávami dělnické populace, Staré Město, Malá Strana a horní část Nového Města, a od osmdesátých let # století i čtvrti, původně předměstí, rozložené na okrajích Prahy, Nusle, Vršovice, Košíře, Břevnov, neměly již výlučně dělnický a především průmyslově dělnický charakter.
s-75
s26w-s75
s26w#75
Další pražské čtvrti se silnými enklávami dělnické populace, Staré Město, Malá Strana a horní část Nového Města, a od osmdesátých let # století i čtvrti, původně předměstí, rozložené na okrajích Prahy, Nusle, Vršovice, Košíře, Břevnov, neměly již výlučně dělnický a především průmyslově dělnický charakter.
[76] tree
Proto svůj badatelský zájem v první fázi práce soustřeďujeme na výše zmíněných šest čtvrtí.
s-76
s26w-s76
s26w#76
Proto svůj badatelský zájem v první fázi práce soustřeďujeme na výše zmíněných šest čtvrtí.
[77] tree
Tradice dělnického osídlení a generační stáří dělnického obyvatelstva na Smíchově, v Karlíně, v Libni, v Holešovicích, Bubnech, na Žižkově a ve Vysočanech není však stejná.
s-77
s26w-s77
s26w#77
Tradice dělnického osídlení a generační stáří dělnického obyvatelstva na Smíchově, v Karlíně, v Libni, v Holešovicích, Bubnech, na Žižkově a ve Vysočanech není však stejná.
[78] tree
Jestliže ve čtyřicátých letech # století měla tehdejší pražská předměstí Karlín a Smíchov # obyvatel, ostatní jmenované dělnické čtvrti byly v této době obcemi převážně nebo výlučně zemědělského charakteru, Žižkov nanejvýš se slabou enklávou dělnického obyvatelstva, které však v této době bylo buď pauperizovaným místním vesnickým obyvatelstvem, nebo cizím elementem v původním zemědělském a rybářském osídlení.
s-78
s26w-s78
s26w#78
Jestliže ve čtyřicátých letech # století měla tehdejší pražská předměstí Karlín a Smíchov # obyvatel, ostatní jmenované dělnické čtvrti byly v této době obcemi převážně nebo výlučně zemědělského charakteru, Žižkov nanejvýš se slabou enklávou dělnického obyvatelstva, které však v této době bylo buď pauperizovaným místním vesnickým obyvatelstvem, nebo cizím elementem v původním zemědělském a rybářském osídlení.
[79] tree
do šedesátých let # století se tento stav v podstatě neměnil.
s-79
s26w-s79
s26w#79
Až do šedesátých let # století se tento stav v podstatě neměnil.
[80] tree
Teprve v průběhu šedesátých let můžeme sledovat první závažnější změny v rozmístění dělnického obyvatelstva na území dnešní Prahy a přeměnu dalších vesnických obcí v obce dělnické.
s-80
s26w-s80
s26w#80
Teprve v průběhu šedesátých let můžeme sledovat první závažnější změny v rozmístění dělnického obyvatelstva na území dnešní Prahy a přeměnu dalších vesnických obcí v obce dělnické.
[81] tree
I v této době ještě největší přírůstek obyvatelstva zaznamenávají stará dělnická předměstí.
s-81
s26w-s81
s26w#81
I v této době ještě největší přírůstek obyvatelstva zaznamenávají stará dělnická předměstí.
[82] tree
V Karlíně se vzhledem k roku # obyvatelstvo téměř zdvojnásobuje, a na Smíchově se dokonce ztrojnásobuje.
s-82
s26w-s82
s26w#82
V Karlíně se vzhledem k roku # obyvatelstvo téměř zdvojnásobuje, a na Smíchově se dokonce ztrojnásobuje.
[83] tree
V šedesátých letech však současně vyrůstá i dělnická Libeň, čítající na konci šedesátých let již # osob, a Žižkov, který je zakládán na volném katastru naráz, přímo jako dělnická čtvrť, a v téže době již # obyvatel.
s-83
s26w-s83
s26w#83
V šedesátých letech však současně vyrůstá i dělnická Libeň, čítající na konci šedesátých let již # osob, a Žižkov, který je zakládán na volném katastru naráz, přímo jako dělnická čtvrť, a má v téže době již # obyvatel.
[84] tree
Do horečné přeměny ve výrazně dělnické předměstí vstupují Holešovice, Bubny jako celek s desetiletým zpožděním, tedy teprve v sedmdesátých letech.
s-84
s26w-s84
s26w#84
Do horečné přeměny ve výrazně dělnické předměstí vstupují Holešovice, Bubny jako celek s desetiletým zpožděním, tedy teprve v sedmdesátých letech.
[85] tree
Velice rychle se však mění ve výraznou dělnickou čtvrť, kterou jako celek zůstávají po následujících čtyřicet let.
s-85
s26w-s85
s26w#85
Velice rychle se však mění ve výraznou dělnickou čtvrť, kterou jako celek zůstávají po následujících čtyřicet let.
[86] tree
Ze sledovaných pražských čtvrtí jsou Vysočany generačně nejmladší, svého dělnického charakteru nabývají teprve v posledních letech # století.
s-86
s26w-s86
s26w#86
Ze sledovaných pražských čtvrtí jsou Vysočany generačně nejmladší, svého dělnického charakteru nabývají teprve v posledních letech # století.
[87] tree
Na počátku osmdesátých let bylo tedy pět z námi sledovaných čtvrtí lokalitami s výrazným dělnickým charakterem.
s-87
s26w-s87
s26w#87
Na počátku osmdesátých let bylo tedy pět z námi sledovaných čtvrtí lokalitami s výrazným dělnickým charakterem.
[88] tree
Vývoj obyvatelstva v jednotlivých čtvrtích nebyl však ani nadále rovnoměrný.
s-88
s26w-s88
s26w#88
Vývoj obyvatelstva v jednotlivých čtvrtích nebyl však ani nadále rovnoměrný.
[89] tree
Hlavní vlna osídlování v Karlíně končí v osmdesátých a na počátku devadesátých let.
s-89
s26w-s89
s26w#89
Hlavní vlna osídlování v Karlíně končí v osmdesátých a na počátku devadesátých let.
[90] tree
Katastr této obce je totiž tehdy již v podstatě vyčerpán.
s-90
s26w-s90
s26w#90
Katastr této obce je totiž tehdy již v podstatě vyčerpán.
[91] tree
Na konci # a počátku # století se stabilizuje i počet obyvatelstva Smíchova.
s-91
s26w-s91
s26w#91
Na konci # a počátku # století se stabilizuje i počet obyvatelstva Smíchova.
[92] tree
Žižkov, Holešovice, Bubny a Libeň vykazují naopak horečný příliv obyvatelstva ještě v prvém desetiletí # století.
s-92
s26w-s92
s26w#92
Žižkov, Holešovice, Bubny a Libeň vykazují naopak horečný příliv obyvatelstva ještě v prvém desetiletí # století.
[93] tree
Na Žižkově stoupá počet zde bydlících osob průměrně každých # let o # tisíc, s největším přírůstkem v letech # # , v Holešovicích, Bubnech a i Libni přibližně o # tisíc, nejvíce v letech # # .
s-93
s26w-s93
s26w#93
Na Žižkově stoupá počet zde bydlících osob průměrně každých # let o # tisíc, s největším přírůstkem v letech # až # , v Holešovicích, Bubnech a i Libni přibližně o # tisíc, nejvíce v letech # až # .
[94] tree
Po násilném přerušení vývoje způsobeném první světovou válkou dochází k nové silné osídlovací vlně, která zasahuje především Žižkov, Holešovice, Bubny a Vysočany, tedy čtvrti, jejichž katastry nebyly na počátku dvacátých let ještě plně zastavěny.
s-94
s26w-s94
s26w#94
Po násilném přerušení vývoje způsobeném první světovou válkou dochází k nové silné osídlovací vlně, která zasahuje především Žižkov, Holešovice, Bubny a Vysočany, tedy čtvrti, jejichž katastry nebyly na počátku dvacátých let ještě plně zastavěny.
[95] tree
Je třeba si však uvědomit, že i uvnitř jednotlivých dělnických čtvrtí existovaly sídelní jednotky s vlastní tradicí místního dělnického obyvatelstva a s migračním pohybem, který nemusel odpovídat základnímu trendu vývoje celé čtvrti, ba naopak mohl jít i v protisměru.
s-95
s26w-s95
s26w#95
Je třeba si však uvědomit, že i uvnitř jednotlivých dělnických čtvrtí existovaly sídelní jednotky s vlastní tradicí místního dělnického obyvatelstva a s migračním pohybem, který nemusel odpovídat základnímu trendu vývoje celé čtvrti, ba naopak mohl jít i v protisměru.
[96] tree
A nemíníme tím pouze dělnické kolonie, již vznikly v kterékoli době, nýbrž přímo určité obvody běžné zástavby čtvrti.
s-96
s26w-s96
s26w#96
A nemíníme tím pouze dělnické kolonie, ať již vznikly v kterékoli době, nýbrž přímo určité obvody běžné zástavby čtvrti.
[97] tree
Ilustrujeme si tuto skutečnost na příkladu sedmé pražské čtvrti Holešovice, Bubny.
s-97
s26w-s97
s26w#97
Ilustrujeme si tuto skutečnost na příkladu sedmé pražské čtvrti Holešovice, Bubny.
[98] tree
Holešovice, Bubny vznikly na katastrech dvou starých historických vsí, Buben a Holešovic.
s-98
s26w-s98
s26w#98
Holešovice, Bubny vznikly na katastrech dvou starých historických vsí, Buben a Holešovic.
[99] tree
Od sedmdesátých let # století do třicátých let # století vykazují stálý, ničím nepřerušený přírůstek obyvatelstva.
s-99
s26w-s99
s26w#99
Od sedmdesátých let # století až do třicátých let # století vykazují stálý, ničím nepřerušený přírůstek obyvatelstva.
[100] tree
Sociální a zaměstnanecké složení jejich obyvatelstva však doznalo převratných změn.
s-100
s26w-s100
s26w#100
Sociální a zaměstnanecké složení jejich obyvatelstva však doznalo převratných změn.

Edit as listText viewDependency trees