Universal Dependencies - Czech - CAC

s-1

s18w-s1

s18w#1

Klasická definice se skládá ze dvou částí, genus proximum, nejblíže nadřaděný pojem, a differentia specifica, specifický znak odlišující definovaný pojem od pojmu nejblíže nadřaděného.

s-2

s18w-s2

s18w#2

Když se snažíme podle toho definovat umělecké literární dílo, genus proximum je jazykový projev, promluva.

s-3

s18w-s3

s18w#3

Každé literární dílo je jazykovým projevem.

s-4

s18w-s4

s18w#4

Jde však o to, čím se liší literární jazykový projev od jazykového projevu neliterárního.

s-5

s18w-s5

s18w#5

V první řadě vidím rozdíl v tom, že jde o jazykový projev usilující o fixovanost, ustálenost.

s-6

s18w-s6

s18w#6

To je hledisko sice formální, ale je důsledkem hodnoty literárního sdělení pro společnost.

s-7

s18w-s7

s18w#7

Na rozdíl od promluvy z oblasti běžné komunikace představuje totiž literární sdělení takový jazykový projev, u něhož máme zájem na tom, aby byl uchován, proto jej fixujeme, takže může být několikrát vnímán a adresován určité společnosti.

s-8

s18w-s8

s18w#8

Důvod toho spočívá v obsahu literární práce.

s-9

s18w-s9

s18w#9

Jde o takový projev, jehož obsah je pro nás něčím závažný.

s-10

s18w-s10

s18w#10

Přitom zdůrazňuji sociální povahu zmíněného fixování.

s-11

s18w-s11

s18w#11

Zápis v notesu pořízený pro čistě soukromou potřebu, poznámka, že mám v pondělí vyzvednout vyprané prádlo, není ještě literárním faktem.

s-12

s18w-s12

s18w#12

Způsob i stupeň fixace literárních projevů je různý.

s-13

s18w-s13

s18w#13

Maximální fixace je při vydání tištěné knihy.

s-14

s18w-s14

s18w#14

Zde je jazykový projev ustálen v mnoha exemplářích a ve všech je naprosto stejný.

s-15

s18w-s15

s18w#15

V důsledku toho může mít tištěný jazykový projev veliký sociální dosah, protože se obrací k široké čtenářské obci.

s-16

s18w-s16

s18w#16

Menší stupeň fixace je při tradování rukopisném, jaké bylo běžné ve středověku, protože při opisování vzniká mnoho variantů.

s-17

s18w-s17

s18w#17

V praxi je variantem vlastně skoro každý jednotlivý opis.

s-18

s18w-s18

s18w#18

Dále je důležitý rozdíl mezi jazykovým projevem fixovaným rukopisně a jazykovým projevem fixovaným knihtiskem i po té stránce, že se rukopisně fixované dílo zpravidla nedostane k tak velikému počtu publika jako jazykový projev tištěný.

s-19

s18w-s19

s18w#19

Vedle fixování tiskem a vůbec písmem jsou možné i jiné způsoby fixování, dnes je častý zápis na magnetofonový pásek nebo na gramofonovou desku.

s-20

s18w-s20

s18w#20

Jiný způsob ustálení jazykového projevu, ovšem ustálení dosti nepevného, je udržování ústním podáním, ústní tradicí.

s-21

s18w-s21

s18w#21

Na samé hranici fixace jsou řečnické projevy.

s-22

s18w-s22

s18w#22

Řečnický projev sice nepředpokládá opakování, potenciální opakování, ale je zespolečenštěn tím, že se obrací ke skupině posluchačů, takže se udrží po jistou dobu v povědomí určitého kolektivu.

s-23

s18w-s23

s18w#23

Kromě toho se řečnické projevy obyčejně předem skládají písemnou formou a velmi často jsou dostatečně opisovány nebo tištěny.

s-24

s18w-s24

s18w#24

Jazykovému projevu, který je nějakým způsobem fixován, budeme dále říkat text.

s-25

s18w-s25

s18w#25

O jeho problematice promluvím ve zvláštní kapitole.

s-26

s18w-s26

s18w#26

Literatura říkáme souboru textů.

s-27

s18w-s27

s18w#27

Na první pohled je však patrné, že té podmínce, aby patřil text do oblasti literatury v dnešním slova smyslu, nevyhovují všechny fixované jazykové projevy.

s-28

s18w-s28

s18w#28

Sotva bychom do literatury v dnešním slova smyslu zařadili sbírku úloh z matematiky, zákoník, úřední vyhlášku.

s-29

s18w-s29

s18w#29

Musíme proto hledat dále, v čem spočívá differentia specifica literatury v dnešním slova smyslu.

s-30

s18w-s30

s18w#30

Dnes splývá normálně pojem literatury s literaturou krásnou a zábavnou.

s-31

s18w-s31

s18w#31

V čem je však hlavní rozlišující znak mezi literaturou krásnou a ostatními fixovanými promluvami.

s-32

s18w-s32

s18w#32

Obyčejně se vidí v přítomnosti a nepřítomnosti estetické funkce.

s-33

s18w-s33

s18w#33

Říkává se, že literatura krásná je charakterizována přítomností estetické funkce, kdežto literatura odborná a praktická ji postrádá.

s-34

s18w-s34

s18w#34

Je však možno přiblížit se k literární problematice i z poněkud jiného hlediska.

s-35

s18w-s35

s18w#35

Mám na mysli otázku kontextu.

s-36

s18w-s36

s18w#36

Jde mi o to, v jakém kontextu funguje dílo literatury krásné a v jakém kontextu fungují ostatní texty.

s-37

s18w-s37

s18w#37

Nápadně to vyvstane, jestliže srovnáme z tohoto hlediska báseň a odborné pojednání.

s-38

s18w-s38

s18w#38

Z hlediska objektu, o kterém vypovídá, je v prvním případě irelevantní, zda jde o dílo napsané česky nebo v některém jiném jazyku, a kdybychom odborné dílo převedli do veršů, jak to bývalo časté ve středověku a i ve starověku, nezměnil by se jeho obsah, informace, na které příjemci záleží, byla by stejná.

s-39

s18w-s39

s18w#39

Z toho hlediska by zde byla veršová forma irelevantní a redundantní, nadbytečnou.

s-40

s18w-s40

s18w#40

Pro dílo básnické je však právě tato forma důležitou složkou a nelze ji od obsahu sdělení oddělit, jinými slovy zde není redundantní, nýbrž je součástí sdělení.

s-41

s18w-s41

s18w#41

Už z toho je vidět, že sdělení je zde jiné povahy než v díle odborném, že nejde jen o informaci věcnou, ale i o informaci, řekněme pro stručnost, estetickou.

s-42

s18w-s42

s18w#42

Soustřeďme se však k otázce kontextu.

s-43

s18w-s43

s18w#43

Dílo odborné se zapojuje jen do jednoho kontextu, pro stručnost jej nazveme kontextem věcným.

s-44

s18w-s44

s18w#44

Hodnota díla spočívá v tom, zda přináší něco nového z hlediska disciplíny, do jejíž oblasti náleží.

s-45

s18w-s45

s18w#45

Pokud jde o jazykovou stránku, ta nás zajímá jen potud, pokud nám zprostředkuje věcnou informaci, a podle toho ji také hodnotíme.

s-46

s18w-s46

s18w#46

Jde nám o jazykovou správnost, slohovou přesnost, přesnou volbu termínů.

s-47

s18w-s47

s18w#47

Dílo literatury krásné naproti tomu je součástí dvou kontextů, žije jaksi podvojným životem.

s-48

s18w-s48

s18w#48

Na jedné straně podává určitou informaci o životě, je tedy, stejně jako dílo odborné, součástí kontextu věcného.

s-49

s18w-s49

s18w#49

Při hodnocení díla v tomto případě zkoumáme je jako odraz určité reality a mluvíme o jeho pravdivosti, o jeho ideovém obsahu.

s-50

s18w-s50

s18w#50

Na druhé straně, a to má proti dílu odbornému navíc, je součástí kontextu literárního, což se někdy vyjadřuje slovy, že je vnímáme na pozadí jiných literárních děl.

s-51

s18w-s51

s18w#51

Samozřejmě i dílo odborné vnímáme na pozadí jiných odborných děl svého oboru, a tak hodnotíme jeho přínos, ale zde jde o kontext jiné povahy.

s-52

s18w-s52

s18w#52

U odborného díla jde pouze o informaci věcnou, směřuje tedy vlastně jen do oblasti kontextu objektivního světa, existujícího nezávisle na literatuře.

s-53

s18w-s53

s18w#53

Dílo umělecké literatury směřuje naopak vedle kontextu života do kontextu jiných literárních děl, do kontextu literární struktury.

s-54

s18w-s54

s18w#54

Pro větší názornost to řeknu ještě jinými slovy.

s-55

s18w-s55

s18w#55

Literární dílo je sloučením fikce a nonfikce, na jedné straně je odrazem reálna, ale na druhé straně součástí obrazu reálna, jaký vytvořila právě literatura.

s-56

s18w-s56

s18w#56

Protože pak při literárním zobrazování, jak ještě ukážeme, má každá složka, tedy i složky, které jsou z hlediska věcné informace významově irelevantní, sdělovací význam, signalizuje něco, jde o věci, které nás při věcné informaci nezajímají, dostává se daleko více do popředí zájmu otázka vyjadřovacích forem.

s-57

s18w-s57

s18w#57

Nezajímají čtenáře jen z toho hlediska, zda jsou gramaticky správné a zda ulehčují porozumění, ale i z hlediska svého tvaru, protože tento tvar něco znamená, vyjadřuje kvality, pro které jsou věcná sdělení netečná.

s-58

s18w-s58

s18w#58

Ať už čteme dílo odborné nebo umělecké, vždycky provádíme určité srovnávání s jinými díly, ale pokaždé jde po jiné ose, protože pokaždé jde o jiný druh informace.

s-59

s18w-s59

s18w#59

Při meteorologické zprávě nás zajímají konkrétní údaje o počasí, a proto je maximálně zautomatizovaná, aby nám šetřila čas, při lyrické básni z oblasti přírodní lyriky nás nezajímá jen údaj o počasí, ale jsou pro nás relevantní i jiné části sdělení, básníkův vztah k sdělované objektivní skutečnosti.

s-60

s18w-s60

s18w#60

Tuto informaci srovnáváme s informacemi jiných lyrických básní na podobné téma.

s-61

s18w-s61

s18w#61

Jde tedy o soubor informací, které ve svém celku jsou součástí uměleckého kontextu literatury, nikoli kontextu věcného, ačkoliv v něm mají zakotvení.

s-62

s18w-s62

s18w#62

Jde tedy o informaci dvojdomou.

s-63

s18w-s63

s18w#63

To je nejlépe vidět na psychologickém románě.

s-64

s18w-s64

s18w#64

Podává věcnou informaci psychologickou, ale zároveň estetickou.

s-65

s18w-s65

s18w#65

Míra této estetické informace není přitom konstantní.

s-66

s18w-s66

s18w#66

Jsou některé literární směry, které zdůrazňují i v literatuře krásné její věcné informace, naturalismus, a naopak.

s-67

s18w-s67

s18w#67

Je to dáno širším sociálním a kulturním kontextem.

s-68

s18w-s68

s18w#68

Jestliže vznikne taková situace, že se na vrchol kulturních hodnot tlačí věda, dostává i krásná literatura hojněji její rysy, a naopak romantická historie chce být vlastně básnickým dílem vciťování do minulosti a její evokace, realistický, historický román se naopak chce přiblížit vědecké historiografii, a proto posiluje otázku pravdivosti, vyžaduje usilovnější pramenné studium.

s-69

s18w-s69

s18w#69

Je tedy vidět, že poměr mezi fikcí a nonfikcí není v literárním životě konstantním vztahem, ale jejich relace se mění s dobou.

s-70

s18w-s70

s18w#70

Z hlediska historického vývoje pak pozorujeme, že se toto kombinování informace věcné a informace estetické vyvíjelo jen pomalu.

s-71

s18w-s71

s18w#71

Tomu faktu se říká, že dlouho existoval synkretismus funkcí, že literatura umělecká nebyla dlouho oddělena od literatury odborné.

s-72

s18w-s72

s18w#72

Jakmile se však obě tyto větve kulturní tvorby osamostatnily, vyplynul z toho důležitý důsledek, že se totiž nedá mechanicky poměřovat správnost informace uměleckého díla měřítkem vědy.

s-73

s18w-s73

s18w#73

Zdůrazňuji slovo mechanicky, protože žádoucí míra pravdivosti literárního díla je dána dobou, celkovým kulturním stavem společnosti a místem, jaké v ní zaujímá umění a věda.

s-74

s18w-s74

s18w#74

Dalo by se také říci, že jde o to, do jaké míry má společnost zájem o skutečně objektivní informace.

s-75

s18w-s75

s18w#75

Je známé, že společenské vrstvy usilující o posílení statu quo zdůrazňují fiktivnost literatury.

s-76

s18w-s76

s18w#76

Na druhé straně se však často ve fiktivní formě formulovaly revoluční myšlenky, zřejmě ovšem pod společenským tlakem.

s-77

s18w-s77

s18w#77

Pravdivost literatury nelze shledávat jen v reáliích, v zobrazování prostředí.

s-78

s18w-s78

s18w#78

Podstatné je zobrazení společenských vztahů, a z toho hlediska může být utopie pravdivější než dílo zaplavené sice spoustou z reality obkreslených detailů, ale falešné z hlediska psychologie postav a vztahů mezi lidmi.

s-79

s18w-s79

s18w#79

Řekneme- li, že je literární dílo odrazem skutečnosti, neznamená to ovšem, že by bylo odlitkem nebo mechanickým zrcadlením.

s-80

s18w-s80

s18w#80

Kromě toho nejde o odraz bezprostřední, protože literární odraz je výsledkem složitého procesu a prochází, obrazně řečeno, několika filtry.

s-81

s18w-s81

s18w#81

Z nich je pro nás zvláště důležitý filtr literární tradice, jinými slovy způsob zapojování literárního díla do určitého již existujícího kontextu literatury.

s-82

s18w-s82

s18w#82

S tímto kontextem se dílo může vyrovnat buď pozitivně, včleňuje se do něho hladce, ochotně přejímajíc základní prvky panující literární struktury, nebo negativně, včleňuje se do něho drsně, polemizuje vlastně s některými součástmi panující literární struktury.

s-83

s18w-s83

s18w#83

Znovu zdůrazňuji, že literární strukturu nechápu jen jako záležitost formální, ale především jako záležitost obsahovou.

s-84

s18w-s84

s18w#84

Při začleňování nového díla do panující literární struktury nejde tedy jen o jeho vyrovnání se zvláštnostmi výrazovými, ale především jde o myšlenkové konvence, myšlenková klišé na jedné straně a myšlenkové výboje na straně druhé.

s-85

s18w-s85

s18w#85

Z toho plyne, že lze za odraz skutečnosti pokládat i dílo inspirované knižně.

s-86

s18w-s86

s18w#86

I takové dílo je zakotveno v životě, jde jen o to, že zde je filtr literární tradice příliš silný, takže skutečnost do díla vstupuje nepřímo a oklikou.

s-87

s18w-s87

s18w#87

Autor chce zobrazit určitý problém, který tkví v soudobé realitě, ale nezobrazuje jej prostřednictvím obrazů vzatých přímo z reality, nýbrž sahá k obrazům z literatury.

s-88

s18w-s88

s18w#88

Je- li literární dílo odrazem, je současně znakem, protože jde o komunikát, o druh sdělení.

s-89

s18w-s89

s18w#89

Účelem literárního díla je vždycky podat nějakou informaci, jinak by nemělo smysl.

s-90

s18w-s90

s18w#90

Z tohoto hlediska nelze stavět pojetí literárního díla jako znaku a jeho pojetí jako odrazu proti sobě jako dvě pojetí vylučující se.

s-91

s18w-s91

s18w#91

Jde jen o dva různé aspekty téže věci.

s-92

s18w-s92

s18w#92

Z hlediska původu chápeme dílo jako odraz, z hlediska jeho destinace jako znak.

s-93

s18w-s93

s18w#93

Dílo slouží komunikaci, tedy výměně určité informace společenskému styku.

s-94

s18w-s94

s18w#94

Pro literární vědu z toho vyplývá nutnost zkoumat oba tyto aspekty, omezení jen na jeden je zjednodušování složité situace.

s-95

s18w-s95

s18w#95

Východiskem ovšem musí být zkoumání díla jako znaku.

s-96

s18w-s96

s18w#96

Teprve až vyložíme jeho význam, můžeme hledat nitky, které k němu vedou, a zároveň nitky, které vedou od něho.

s-97

s18w-s97

s18w#97

Protože je pak umělecké literární dílo, na rozdíl od literatury odborné, zapojeno současně do dvou kontextů, musíme je zkoumat současně, pod zorným úhlem zapojení do života a pod zorným úhlem jeho literárnosti.

s-98

s18w-s98

s18w#98

Nehlásám ani zdaleka nějaký metodický eklekticismus nebo neúčelnou pluralitu metod.

s-99

s18w-s99

s18w#99

Je ovšem pravda, že se tu literární věda kříží s jinými vědami, s psychologií a sociologií, ale nezapomínejme na to, že není čisté vědy, která by vystačila sama se svými poznatky.

s-100

s18w-s100

s18w#100

Specifičnost vědecké disciplíny je v tom, pod jakým zorným úhlem hierarchizuje své poznatky a pod jakým zorným úhlem hierarchizuje a klade otázky.