K této skupině bývá zařazeno velmi drahé rhenium, ovšem nesprávně, neboť slučovací volná entalpie jeho kysličníku je velmi vysoká, takže tento kov chemicky není ušlechtilý.
Slitiny neželezných kovů jsou jednak slitiny neželezných kovů mezi sebou, jednak slitiny neželezných kovů se železem, jednak neželezných kovů s polokovy, s nekovy.
S přiřazením slitin k určitému kovu vznikají někdy nesnáze, a to zejména když jde o slitinu eutektickou nebo tuhý roztok, který obsahuje zhruba stejné podíly složek soustavy.
V první skupině, ve skupině kovů s nízkou teplotou tání, jsou seskupeny všechny kovy * až * , které mezi sebou tvoří jednoduché soustavy s eutektiky mající v těchto slitinách značný podíl a určující jejich vlastnosti.
Když je eutektikum posunuto k jednomu kovu, převládají vlastnosti tohoto kovu, teplota tání, měrná hmota, mechanické vlastnosti, a v takovém případě je na místě eutektickou slitinu považovat za slitinu tohoto kovu.
Když je eutektikum někde uprostřed mezi dvěma nebo i více složkami jako u pájek soustavy, je účelné probírat takové soustavy vcelku ( měkké pájky, nízkotavitelné slitiny) .
Některé příručky probírají odporovou slitinu konstantan o * # * a * # * mezi slitinami niklu, což je nelogické zejména proto, že existují i podobné odporové slitiny s menším obsahem niklu a přísadou manganu a také slitiny jen s přísadou manganu, takže právem je lze seskupit v odporové slitiny mědi.
U žárupevných austenitických ocelí byl naopak vývoj opačný, neboť se u nich obsah niklu zvětšoval spolu s přísadami jiných kovů, až se došlo ke slitinám soustavy * , které jsou na rozdíl od odporových slitin většinou vytvrditelné.
Aby bylo možné srovnání těchto tak důležitých ocelí a slitin mezi sebou, jsou všechny probírány * , kdežto v knize, která by byla věnována jen neželezným kovům, by jejich místo bylo mezi slitinami niklu.
I magnetické slitiny měkké a tvrdé jsou probrány v * , spolu s magnetickými ocelemi, ze kterých se vyvíjely, ač některé z nich obsahují železa málo nebo vůbec žádné.
Zvláště u této skupiny, kde vyvstává tak často otázka, zda jde o neželeznou slitinu, či o slitinu železa, má promyšlené třídění slitin velký praktický význam.
Po * # byla u nás vážná snaha rozdělit výzkumný a výrobní program podle jednoduché zásady, že ta slitina, která má méně než # * železa, nepatří do výrobního programu speciálních slitinových ocelí.
Rozdělila se tak výroba odporových slitin pro vysoké teploty a rozdělila se tak výroba slitin magneticky tvrdých i měkkých a k tomu účelu bylo třeba budovat i více výzkumných a zkušebních pracovišť podobně vybavených.
Tam, kde obtíže s tím spojené byly zvlášť velké, u slitin žárupevných, k takovému rozdělení nedošlo a pracoviště, která se věnují těmto slitinám, studují a zkoušejí je na stejných zařízeních bez ohledu na obsah základních kovů.
Je to tendence přirozená, neboť podíl ušlechtilého kovu svou cenou zcela určuje cenu takové slitiny a i v systematice je správné tuto skutečnost respektovat.
Tím, že jsme do této skupiny zahrnuli titan a chrom, dostali jsme do jedné skupiny všechny kovy * a * , které tvoří významné sloučeniny s uhlíkem, dusíkem, borem a křemíkem.
Jsou vesměs kovového charakteru, tvoří mezi sebou často tuhé roztoky, mají vysokou teplotu tání a kovový charakter, takže je na místě se jimi zabývat v této skupině, pokud se jim s ohledem na technologii jejich výroby nevyhrazuje místo ve výkladu o práškové metalurgii.