Universal Dependencies - Czech - CAC

s-1

s06w-s1

s06w#1

Začátky mladoboleslavské automobilky byly velmi skromné.

s-2

s06w-s2

s06w#2

Pětadvacetiletý knihkupec Václav Klement a strojník Václav Laurin z nedalekého Turnova se roku # dohodli na společné výrobě jízdních kol.

s-3

s06w-s3

s06w#3

Nadšení, správný odhad vývoje, smysl pro techniku a v neposlední řadě i sportovní duch Václava Klementa způsobily, že od dohod k výrobě nebylo daleko.

s-4

s06w-s4

s06w#4

V dílně o ploše # * pracovalo s oběma majiteli nejprve jen pět lidí.

s-5

s06w-s5

s06w#5

Václav Klement byl štikou, která hýbala podnikem, a Václav Laurin, střízlivý a pečlivý technik, nesl hlavní odpovědnost za řešení technických problémů.

s-6

s06w-s6

s06w#6

Rok po založení firmy Václav Klement prodal své knihkupectví a dílna se přestěhovala do středu města.

s-7

s06w-s7

s06w#7

Tam již pracovalo # zaměstnanců.

s-8

s06w-s8

s06w#8

Vyráběla se jízdní kola nesoucí jméno Slavia.

s-9

s06w-s9

s06w#9

V roce # se firma Laurin a Klement přestěhovala potřetí, a to již do míst, kde stojí dnešní automobilka.

s-10

s06w-s10

s06w#10

Velký převrat ve vývoji podniku znamenala motorová dvoukolka bratří Wernerů.

s-11

s06w-s11

s06w#11

Klement ji přivezl ze své obchodní cesty do Paříže.

s-12

s06w-s12

s06w#12

Špatné zkušenosti s dovezeným dopravním prostředkem naštěstí oba společníky neodradily.

s-13

s06w-s13

s06w#13

Naopak, přiměly je k hledání výhodnějšího řešení.

s-14

s06w-s14

s06w#14

Výsledkem byl motocykl, vyrobený v roce # ve dvou provedeních.

s-15

s06w-s15

s06w#15

Již rok # přinesl první úspěch v podobě ceny z výstavy ve Frankfurtu, v dalším roce přibyly medaile z Vídně, Hamburku, Prahy.

s-16

s06w-s16

s06w#16

V roce # Laurin a Klement postavili první čtyřkolový dopravní prostředek, pro jehož stavbu použili motocyklových prvků.

s-17

s06w-s17

s06w#17

V roce # se dostavily první úspěchy na motocyklových soutěžích, z nichž především závod Paříž, Vídeň způsobil příznivý zvrat v hospodářské situaci závodu.

s-18

s06w-s18

s06w#18

Sportovní úspěchy zvýšily zájem o výrobky tak, že oba společníci mohli začít uskutečňovat svoje plány týkající se stavby automobilů.

s-19

s06w-s19

s06w#19

Motocykly se vyráběly dále, ale od roku # se hlavní zájem soustřeďoval na automobily.

s-20

s06w-s20

s06w#20

Prvním automobilem byla Voituretta, dvoumístný otevřený vozík s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy.

s-21

s06w-s21

s06w#21

Vůz byl v roce # zdokonalen a firma využila své obchodní sítě se zástupci v Praze, Vídni, Londýně, v Německu, Itálii a v Rusku, a tak byl úspěch výroby automobilů zajištěn.

s-22

s06w-s22

s06w#22

Závod se značně rozšířil, koncem roku # v něm pracovalo již přes # zaměstnanců.

s-23

s06w-s23

s06w#23

Ukázalo se, že finanční možnosti obou zakladatelů pro další zvětšování podniku nestačí.

s-24

s06w-s24

s06w#24

Proto se závod od # ledna roku # změnil v akciovou společnost.

s-25

s06w-s25

s06w#25

V témže roce byly na trh uvedeny nové typy automobilů, například první osmiválec, a první autobus.

s-26

s06w-s26

s06w#26

O rok později se v Mladé Boleslavi započalo i s výrobou vozidel užitkových.

s-27

s06w-s27

s06w#27

Šéfkonstruktérem se stal inženýr Otto Hieronymus.

s-28

s06w-s28

s06w#28

Velmi rychle si vydobyl postavení mezi nejúspěšnějšími konstruktéry té doby.

s-29

s06w-s29

s06w#29

V roce # ukončila jeho tragická smrt při tréninku na závod do vrchu Ries všechny další sny a plány.

s-30

s06w-s30

s06w#30

Mladé Československo ztratilo jednoho z nejschopnějších techniků.

s-31

s06w-s31

s06w#31

V roce # inženýr Otto Hieronymus vytvořil na brooklandské závodní dráze rekord dosažením # * .

s-32

s06w-s32

s06w#32

Dalšími úspěšnými jezdci a propagátory značky byl * Nikodem a hrabě Kolowrat.

s-33

s06w-s33

s06w#33

V roce # se zahraniční trhy rozšířily i o Egypt, Mexiko a Japonsko.

s-34

s06w-s34

s06w#34

Přes všechny úspěchy si Václav Klement uvědomil nutnost zavedení sériové výroby.

s-35

s06w-s35

s06w#35

Tak, jak ji již po několik let provozoval americký Ford.

s-36

s06w-s36

s06w#36

Klementovy názory však byly příliš radikální, a tak se neuskutečnily.

s-37

s06w-s37

s06w#37

V roce # a v letech dalších došlo ke zhospodárnění výroby a k organizačním změnám.

s-38

s06w-s38

s06w#38

Vypuknutí první světové války však důsledné uskutečnění změn zamezilo.

s-39

s06w-s39

s06w#39

Válečná výroba se soustředila na sanitní automobily, zvýšila se výroba nákladních vozů, vyráběla se i munice.

s-40

s06w-s40

s06w#40

První poválečná léta znamenala obnovování výroby automobilů.

s-41

s06w-s41

s06w#41

První typy automobilů vycházely většinou z předválečných konstrukcí.

s-42

s06w-s42

s06w#42

Poměrně levným, solidním malým automobilem byl v roce # typ * se čtyřválcovým motorem o objemu válců # * a výkonu # * .

s-43

s06w-s43

s06w#43

Největší organizační změnou bylo spojení automobilky v Mladé Boleslavi s plzeňskými Škodovými závody.

s-44

s06w-s44

s06w#44

Smlouva byla podepsána # července # .

s-45

s06w-s45

s06w#45

Finanční výhody, které spojení přineslo, umožnily rychlý rozvoj automobilky.

s-46

s06w-s46

s06w#46

Prvním zásahem bylo omezení počtu vyráběných typů.

s-47

s06w-s47

s06w#47

V roce # byla dokončena stavba čtyřpatrové karosárny, výstavba dalších objektů následovala.

s-48

s06w-s48

s06w#48

V roce # dosáhl počet zaměstnanců # .

s-49

s06w-s49

s06w#49

Mladoboleslavský závod, automobilní oddělení v Plzni, autoopravárna v Praze a značkové opravny a filiálky vytvořily v roce # samostatnou organizaci, která pomohla překonat hospodářskou krizi.

s-50

s06w-s50

s06w#50

Byla to Akciová společnost pro automobilový průmysl, ASAP.

s-51

s06w-s51

s06w#51

Prvním typem po překonání těžkých krizových let se stal v roce # typ * .

s-52

s06w-s52

s06w#52

Jeho koncepce se stala základem všech modelů vytvořených v dalších třiceti letech.

s-53

s06w-s53

s06w#53

V roce # se vyráběl automobil pod názvem Škoda Popular, s přijatelnou cenou # * .

s-54

s06w-s54

s06w#54

Motor o objemu válců # * měl výkon # * .

s-55

s06w-s55

s06w#55

V roce # přišel na trh také větší vůz stejné koncepce, Škoda Rapid, s motorem o objemu válců # * .

s-56

s06w-s56

s06w#56

Model z roku # byl znovu překonstruován, vybaven šestiválcovým motorem a pojmenován na Škoda Super.

s-57

s06w-s57

s06w#57

V roce # se vyváželo již přes # výrobků.

s-58

s06w-s58

s06w#58

Velký význam pro popularitu značky měla účast na devíti světových autosalónech v uvedeném roce.

s-59

s06w-s59

s06w#59

Významný byl například i závod Rallye Monte Carlo, obeslaný z Mladé Boleslavi jediným automobilem Škoda Popular s motorem Rapid o objemu válců # * .

s-60

s06w-s60

s06w#60

V druhé kategorii do objemu válců # * obsadil druhé místo a to znamenalo velký úspěch.

s-61

s06w-s61

s06w#61

Obchodně důležité byly v tomto období i jízdy automobilů Škoda do těžko přístupných končin světa.

s-62

s06w-s62

s06w#62

* Elstner projel s malým Popularem Spojenými státy a Mexikem, Rapid * Procházky a * Kubiase objel svět za # dní.

s-63

s06w-s63

s06w#63

Také několikanásobná cesta manželů Škulinových Rapidem napříč Afrikou měla velký význam z důvodů propagačních.

s-64

s06w-s64

s06w#64

Druhá světová válka znamenala další vážný zásah do vývoje automobilky.

s-65

s06w-s65

s06w#65

Vyráběly se především nákladní automobily, vůz Škoda Super byl překonstruován na velitelský automobil.

s-66

s06w-s66

s06w#66

Po celou dobu války nedotčený závod byl nakonec # května # posledními zbytky německého letectva bombardován a pobořen.

s-67

s06w-s67

s06w#67

Přesto se ještě v roce # díky obětavé práci zaměstnanců výroba obnovila.

s-68

s06w-s68

s06w#68

Základem pro mírovou práci automobilky se stal předválečný Popular s pozměněnou karosérií.

s-69

s06w-s69

s06w#69

Pro tento typ, označený číslem # , se vžil název Tudor, označující původně typ karosérie.

s-70

s06w-s70

s06w#70

Po znárodnění dostala továrna název Automobilové závody, národní podnik.

s-71

s06w-s71

s06w#71

Značka Škoda byla ponechána přesto, že závod byl z národního podniku Škoda vyčleněn.

s-72

s06w-s72

s06w#72

Výroba se zaměřila na jediný typ, který byl v roce # upraven a uveden na trh pod označením Škoda * .

s-73

s06w-s73

s06w#73

Dalším typem byl v roce # osobní automobil Škoda * .

s-74

s06w-s74

s06w#74

V letech # - # byla do Mladé Boleslavi převedena z Kopřivnice výroba vozů Tatraplan a lehkých nákladních automobilů Tatra.

s-75

s06w-s75

s06w#75

Tato výroba však neměla dlouhé trvání.

s-76

s06w-s76

s06w#76

Již v roce # překvapil mladoboleslavský závod novým vozem Škoda * , lidově zvaným Spartak.

s-77

s06w-s77

s06w#77

Automobil měl čtyřválcový motor o objemu válců # * a výkon # * .

s-78

s06w-s78

s06w#78

Výroba typu Škoda * po úpravě karosérie pokračovala v omezeném množství s užitkovými karosériemi.

s-79

s06w-s79

s06w#79

V roce # došlo k úpravám automobilu Škoda * , zejména v konstrukci přední nápravy, a vůz dostal nové označení Škoda Octavia.

s-80

s06w-s80

s06w#80

Použitím motoru vozu Škoda * se zvýšil výkon na # * a označení bylo změněno na Škoda Octavia Super.

s-81

s06w-s81

s06w#81

Tento automobil se sportovní karosérií dostal název Felicia.

s-82

s06w-s82

s06w#82

Škoda Octavia se v provedení Combi vyráběla až do konce roku # .

s-83

s06w-s83

s06w#83

Rokem velkého přelomu v existenci mladoboleslavské automobilky se stal rok # .

s-84

s06w-s84

s06w#84

Tehdy zahájil provoz zcela nový závod, stavěný od roku # na pozemcích sousedících s původní automobilkou.

s-85

s06w-s85

s06w#85

Do výroby byl zaveden nový model, automobil se samonosnou karosérií a motorem vzadu, označený Škoda * .

s-86

s06w-s86

s06w#86

Od původní koncepce se zcela upustilo.

s-87

s06w-s87

s06w#87

Tento automobil, s různými změnami, se vyrábí dodnes, nyní se změněným názvem.

s-88

s06w-s88

s06w#88

Ale o tom, jak se zrodilo embéčko, se dočtete v samostatné části této příručky.

s-89

s06w-s89

s06w#89

Do pobočného závodu AZNP Kvasiny, připojeného k mladoboleslavské automobilce v roce # současně se závodem AZNP Vrchlabí, byla převedena výroba automobilu Škoda Octavia Combi.

s-90

s06w-s90

s06w#90

V závodě ve Vrchlabí se vyráběl model Škoda * , který byl v roce # nahrazen automobilem s bezkapotovou karosérií Škoda * .

s-91

s06w-s91

s06w#91

Vyrábí se v různých užitkových provedeních včetně mikrobusu.

s-92

s06w-s92

s06w#92

Přibližně v roce # vznikl záměr týkající se výroby zcela nového osobního automobilu, který by se velkosériově vyráběl v automobilce v Mladé Boleslavi.

s-93

s06w-s93

s06w#93

Původní představu vyjadřovalo s oblibou užívané označení lidový osobní automobil.

s-94

s06w-s94

s06w#94

Měl to být malý jednoduchý dopravní čtyřkolový silniční prostředek s omezeným výkonem motoru do asi # * , s největší rychlostí # * .

s-95

s06w-s95

s06w#95

Nízká váha měla zajišťovat i přijatelnou výrobní cenu a také dostupnou prodejní cenu.

s-96

s06w-s96

s06w#96

Hned první konstrukční studie a ekonomické rozbory ukázaly, že pro zaváděnou novou výrobu osobního automobilu bude třeba vyrobit automobil ne pouze omezené technické úrovně.

s-97

s06w-s97

s06w#97

Světový vývoj automobilismu ukázal na neustále se zvyšující požadavky i u malých osobních automobilů.

s-98

s06w-s98

s06w#98

Zvyšování těchto požadavků kladených i na malé automobily, zajišťování konkurenční úrovně po stránce funkční i při vlastní výrobě se projevilo splnitelné jedině při odlišném přístupu k provedení automobilu a jeho způsobu výroby, než jak zněl původní záměr.

s-99

s06w-s99

s06w#99

Nejprve byl v roce # zaveden do výroby vývojově i technicky méně progresívní typ automobilu, rekonstruovaný z typů předcházejících, Škoda * , všeobecně nazývaný Spartak.

s-100

s06w-s100

s06w#100

Během jeho výroby se po rekonstrukci změnil na Škoda Octavia a vyráběly se jeho aplikace Felicia, Touring-Sport, Combi.