Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 190 • previousnext

s-1 Pokud se rozhodneme pro větší přestavbu nebo stavební úpravu, je třeba si udělat hrubý orientační plán.
s-2 Jsou- li k zamýšlené úpravě potřebné zemní práce, nezačneme s nimi rozhodně před příchodem zimy, protože vykopaná jáma nebo pasy by byly natolik rozrušeny mrazem a vodou, že bychom museli odstranit vrstvu rozbředlé zeminy a prohloubit původní základovou spáru.
s-3 Pokud je to možné, snažíme se udělat zamýšlené stavební práce co nejrychleji, protože stálým prodlužováním ztrácíme chuť do práce.
s-4 Z toho důvodu se nesnažíme udělat si všechno sami, zvláště ne dlažby, tvárnice, prefabrikáty, pokud je dostaneme koupit hotové a obyčejně ve vyšší kvalitě, než jaké jsme schopni sami dosáhnout.
s-5 Tyto výrobky se mají objednávat tak, abychom je mohli ihned po dodání zpracovat.
s-6 Pro výrobu betonu se vyplatí, samozřejmě při větším množství, vypůjčit si míchačku.
s-7 Ručně namícháme za # hodin # * betonu, míchačkou několikrát tolik.
s-8 Budeme mít kvalitnější beton a ušetříme na dávkování cementu, kterého při ručním míchání spotřebujeme více, takže jen tím si zaplatíme nájemné.
s-9 Míchačka, která se používá při opravách a menších stavebních úpravách, je výklopná, hruškovitého tvaru s šikmou osou.
s-10 překlopný buben a jeden otvor, který se používá pro plnění i vyprazdňování.
s-11 Mísí kvalitně a vyprazdňování je rychlé.
s-12 být umístěna vedle skládky kameniva a v blízkosti skladu vápna a cementu.
s-13 Stavební materály musí být bezpečně uskladněny a urovnány, aby nezabíraly zbytečně mnoho místa a nepřekážely, dále z důvodů bezpečnosti, přehlednosti a zabránění zbytečným ztrátám a nakonec i k usnadnění dopravy na místo zpracování.
s-14 Přemísťování materiálu z jedné skládky na druhou je pracné.
s-15 Skládka být co nejblíže komunikaci, aby se materiály z dopravního prostředku co nejrychleji a nejpohodlněji složily.
s-16 Na otevřených skládkách se skladují hmoty, které nepodléhají vlivům povětrnosti, a pod přístřešky jsou materály, které musí být chráněny před deštěm.
s-17 Ostatní materály ukládáme do uzavřených místností.
s-18 Stavební materiály se nemají ukládat přímo na zem ani na zatrávněnou plochu, protože by mohly ze zeminy nasáknout výkvětotvorné soli, ale pokud možno vždy na zpevněnou plochu anebo provizorní podložky.
s-19 Cihly se skládají do figur srovnaných do hranic.
s-20 Nemají se klást naplocho, jak se to nejčastěji dělá, ale nastojato, aby se mohly odebírat oběma rukama.
s-21 Skládka cihel nemá být v místě, kam stéká anebo kde se shromažďuje voda.
s-22 Pokud mají být uskladněny přes zimu, musí se zakrýt nepromokavou plachtou, lepenkou nebo fólií.
s-23 Škvárobetonové tvárnice se ukládají podobně jako cihly.
s-24 Tašky se kladou na odklady ve vazných figurách nastojato nejvýše v osmi vrstvách proložených latěmi a drážkové tašky nejvýše v sedmi vrstvách.
s-25 Azbestocementové šablony se skladují ve sloupcích, v nichž smí být nejvýše # kusů, a vlnitá krytina na podkladech ve vrstvě, ve které nesmí být více než # desek.
s-26 Dřevo se nesmí skladovat položené na zemi.
s-27 Ukládá se do hrání s proklady, které musí být přesně nad sebou, aby mohl proudit vzduch a řezivo se nedeformovalo.
s-28 Spodní vrstva být nejméně # * nad zemí, nemá- li dřevo navlhnout a zahnívat.
s-29 Hranice být postavena tak, aby byla otevřena na stranu převládajících větrů, a nikoli k nevětrané straně vlhkých zdí nebo do vlhkých prostorů.
s-30 Plynosilikátové a jiné izolační desky mají být uskladněny v suché místnosti, protože vlhkost snižuje jejich pevnost, po zabudování ve stavbě dlouho vysychají a nelze je hned omítat.
s-31 Heraklitové desky se ukládají v suché místnosti naležato, nesmějí se prokládat, protože by se zlámaly.
s-32 Musí ležet na zcela rovném podkladu do výšky # * .
s-33 Zacházet se s nimi musí velmi opatrně, aby se nepoškodily.
s-34 Asfaltovaná lepenka se ukládá vždy nastojato, protože by se deformovala a mohla by se slepit.
s-35 Také sudy s asfaltem se ukládají nastojato a pokud možno do stínu.
s-36 Kameninové a azbestocementové trouby se kladou na urovnaný terén na sebe tak, aby hrdla byla střídavě na jedné a druhé straně.
s-37 Ostatní výrobky, u nichž je možné poškození vnějšími povětrnostními vlivy, což jsou obkládačky, dlaždice, podlahové krytiny, izolační materiály, okna, dveře, se ukládají na rovném podkladu v uzavřené místnosti.
s-38 Lešení používané pro opravy být lehké a jednoduché.
s-39 U nižších domků při opravách průčelí vystačíme s lehkým žebříkovým lešením, které se rychle postaví a snadno demontuje, a navíc platíme nízké nájemné.
s-40 Dražší je lešení trubkové, které se vyplatí jen pro déletrvající práce u větších objektů.
s-41 Vysoké denní nájemné mají moderní šplhací plošiny, pokud jde o opravu trvající jen několik dní, jsou ekonomičtější než lešení trubkové.
s-42 Pro opravy porušených říms a při nástavbách se často používá dřevěné lešení vysunuté z posledního podlaží.
s-43 Pro svislou přepravu u malých oprav často vystačíme jen s kladkou nebo s kladkostrojem, u větších oprav s vrátkem, lehkým okenním jeřábem anebo samovztyčitelným výtahem.
s-44 Přivazování břemen pro přepravu je na * .
s-45 Pro výkop zeminy potřebujeme krumpáč, lopatu, rýče a rycí vidle.
s-46 Pro odvoz vykopaného materiálu kolečko, pokud možno s kolem opatřeným pneumatikou, protože práce s ním je méně namáhavá a rychlejší.
s-47 Aby při projíždění úzkými prostory nedošlo k poranění rukou, připevníme na rukojeti chrániče.
s-48 Kde je nerovný terén a kam by se s kolečkem obtížně zajíždělo, použijeme dřevěná nosítka.
s-49 Pro zdění, omítání a betonování musíme mít závaží, šňůru, vodováhu, hřebíky, skoby, lopatu, kbelík, truhlík na maltu, konev, zednickou naběračku, lžíci s rovným koncem, širší uplatnění než se špičatým koncem, kterou používají omítkáři, dále zednické kladívko, spárovačku pro vyhlazení spár, zednickou štětku a kartáč, pěch pro pěchování betonu v základech, podkladních mazaninách, který se však hodí i pro pěchování zeminy.
s-50 K omítání budeme potřebovat také závaží, šňůru i vodováhu, truhlík na maltu nebo starou vaničku, kbelík, hřebíky, háčky nebo skoby, kratší rovná prkna a latě, velký kartáč, který se také hodí pro hlazení betonových mazanin, a nejméně dvě hladítka na omítky, z nichž větší by mělo mít velikost asi # , menší # * .
s-51 Pro vyhlazení štukových omítek potřebujeme ještě hladítko s plstí, které si uděláme sami tak, že plsť o * asi # * přilepíme na spodní stranu dřevěného hladítka buď pomocí sádrové kaše, anebo rozehřátého asfaltu.
s-52 Plsť být asi o # * širší a # * delší, než je hladítko, sádrová kaše se nanese v tloušťce asi # * , hladítko se do vtlačí, zatíží a asi za hodinu, když sádra ztvrdne, se odřízne část plsti přesahující přes okraje a s hladítkem se může pracovat.
s-53 Cihly mají být dobře vypálené, pravidelného tvaru, ostrých hran a bez trhlin.
s-54 Při poklepu kladívkem mít cihla zvonivý, a nikoli nakřáplý zvuk.
s-55 Mají- li cihly jemné trhlinky, nesmějí se používat tam, kde jsou ve styku s venkovní vlhkostí a současně ohroženy mrazem.
s-56 Cihly z bouraček, z nichž bylo vyzděno komínové zdivo, se použít nesmějí, protože na začouzeném povrchu omítka nedrží.
s-57 Cihla velkého formátu rozměr # * a váží # * .
s-58 Na # * zdiva se průměrně spotřebuje asi # cihel velkého formátu a # * malty.
s-59 Přitom se na zdiva o tloušťce # * spotřebuje více cihel než pro tloušťku # * , do něhož se dají použít i poškozené cihly.
s-60 Ještě větší spotřeba je na zdivo neobvyklých tlouštěk nebo pilíře, kde se musí cihly přisekávat, čímž se zvyšuje odpad a spotřeba celých cihel stoupá.
s-61 Podobně je tomu u zdiva z cihel malého formátu, z nichž jedna váží # * , a na # * se spotřebuje asi # cihel a # * malty.
s-62 Mimo plných cihel se vyrábějí příčně děrované cihly formátu # * s otvory procházejícími svisle celou výškou a cihly lehčené, příčně nebo podélně děrované.
s-63 Jejich nosnost je poněkud omezena, a jsou proto vhodné buď pro nižší stavby, anebo jako výplňový materál.
s-64 Mají lepší tepelně izolační vlastnosti než zdivo z plných cihel, zdivo může být proto tenčí, zatěžuje méně podpůrnou konstrukci a také základy mohou být slaběji dimenzované.
s-65 Cihel se na # * zdiva spotřebuje asi # kusů a # * malty.
s-66 Příčně děrovaných cihel asi # kusů a # * malty.
s-67 Tvárnic velikosti # * se na # * zdiva spotřebuje # kusů, velikosti # * jen # kusů.
s-68 Kromě pálených cihel se používají ještě cihly vápenopískové, které se vyrábějí z vápna a písku, mají přesný tvar a jsou vhodné na konstrukce, které se neomítají, jako na zdivo různých přístavků, garáže, podezdívky, oplocení, pilíře zahradních vrátek.
s-69 Kámen je vhodný především do základů na soklové zdivo, dlažby a obklady.
s-70 Musí být nezvětralý, bez hlíny a ostatních nečistot a hlavně pevný.
s-71 Na # * základového kamenného zdiva se počítá asi # * kamene a # * malty.
s-72 U nadzákladového zdiva z lomového kamene je spotřeba kamene o něco větší.
s-73 Cihelná dlažba z cihel malého formátu do maltového lože, spáry vyplněné maltou.
s-74 Při kladení naplocho se spotřebuje # cihel a # * malty, při kladení naostro # cihel a # * malty.
s-75 Spotřeba cementu na poprášení povrchu při hlazení je # * .
s-76 Na hotové izolace se spotřebuje # * živičné lepenky nebo # , je- li dvojnásobná.
s-77 Na jednovrstvou izolaci se spotřebuje # * nátěrové hmoty, na dvojnásobnou # * .
s-78 Provádí- li se horký izolační nátěr na hrubý podklad, spotřebuje se # * na vodorovný podklad a # * na svislý podklad.
s-79 Je- li podklad hladký, pak # * a # * .
s-80 Je- li nátěr dvojnásobný, pak na hrubý podklad se spotřebuje # * vodorovný a # * svislý, a na hladký podklad # * a # * .
s-81 Pro jednoduchý nátěr zastudena na hrubém vodorovném podkladu se počítá # * , na svislém # * , na hladkém # a # * .
s-82 Jsou dva druhy malty, pro zdění a pro omítání, které se od sebe zásadně liší.
s-83 Malta se skládá z pojiva, vápno, cement, a plniva, písek, nemá obsahovat příměsi, které ji znehodnocují, hlína, tráva, kořínky, a naopak se k přidávají různé přísady a plastifikátory, které její zpracovatelnost a kvalitu zvyšují.
s-84 Pro maltu na zdění postačí písek kopaný, zatímco pro maltu na omítky musí být písek co nejčistší a měl by to být vždy písek říční.
s-85 Zrnitost písku, zvláště pro omítku, by měla být taková, aby nevyplněný prostor mezi zrny byl co nejmenší.
s-86 Malta se většinou míchá v malé míchačce, což je nejpohodlnější, a malta je kvalitnější než při míchání ručně v karbu.
s-87 Mícháme- li maltu v karbu nebo v truhlíku, napustíme nejdříve vodu, pak přidáme vápno a vápno s vodou rozmícháme na stejnoměrné vápenné mléko, přidáme odměřené množství písku.
s-88 Míchá- li se malta ze suchých pojiv, důkladně se promísí nejdříve suchá směs a potom se za stálého míchání kropí vodou, požadovanou hustotu.
s-89 Malta správnou hustotu, když nesteče ze lžíce, dokud ji nenakloníme asi o # * .
s-90 Předtím, než začneme maltu vyrábět, si musíme uvědomit, kolik budeme potřebovat a pro jaký účel, a podle toho se určí jednak množství, a potom poměr mísení.
s-91 Máme- li vyrobit maltu v poměru # , pak to znamená, že na jeden díl pojiva, cement, vápno, připadnou čtyři díly písku.
s-92 V praxi je to jeden kbelík vápna k čtyřem kbelíkům písku.
s-93 Místo kbelíku můžeme pro malé množství malty použít starý hrnec nebo pro velké množství zednické kolečko.
s-94 Množství písku se většinou udává objemově v * .
s-95 Při vlhkosti # # * , podle hmotnosti # * je objemová hmotnost volně sypaného písku # * .
s-96 Vápno se odměřuje v objemových jednotkách.
s-97 Objemová hmotnost vápenné kaše hustoty # * je # * a podle hmotnosti obsahuje # * vody.
s-98 Objemová hmotnost volně sypaného hydrátu je asi # # * , volně sypaného nehašeného dolomitického vápna je asi # * a volně sypaného hydraulického vápna # * .
s-99 Objemová hmotnost volně sypaného cementu je asi # * .
s-100 Jeden pytel cementu vážící # * je asi # * volně sypaného cementu, takže jeden litr cementu váží asi # * .

Text viewDownload CoNNL-U