| s-1
| Společenský rozvoj je v současné době charakterizován stále pronikavějšími změnami výrobních sil a celkových životních podmínek. |
| s-2
| Frekvence těchto změn má zrychlující se tendenci. |
| s-3
| Rozvoj vědy a techniky ovlivňuje celou základnu života a působí na vývoj společnosti den ode dne intenzívněji. |
| s-4
| Donedávna omezené používání vědeckotechnických poznatků v praxi nabývá především ve výrobě neustále více charakteru cílevědomého procesu založeného na vědeckém základě. |
| s-5
| Nebývalý rozvoj vědy a techniky v posledních několika desetiletích, vznik nových vědeckých a technických oborů a odvětví, všestranná aplikace vědeckotechnických poznatků ve výrobě a ve společenské praxi vůbec, to vše jsou symptomy nastupující vědeckotechnické revoluce. |
| s-6
| Ve své historii poznalo lidstvo několik významných poznatkových přeměn. |
| s-7
| První z nich začala vytvořením heliocentrického obrazu světa, další přeměna ve vědeckém nazírání v polovině devatenáctého století zasáhla celou oblast poznání, přírodní vědy objev buňky, zákon o zachování energie, Darwinova teorie, stejně jako společenské vědy marxistická filozofie. |
| s-8
| Na rozhraní devatenáctého a dvacátého století došlo ve fyzice k základní změně v názorech na hmotu a její stavbu. |
| s-9
| I v oblasti techniky došlo k několika zásadním převratům. |
| s-10
| Nejvýznačnější byla změna, která vyvolala koncem osmnáctého a začátkem devatenáctého století přechod od řemeslné a manufakturní výroby ke strojní, průmyslové. |
| s-11
| Zvláštností rozvoje vědy a techniky naší doby je, že revoluční převraty ve vědě a technice vystupují jako různé stránky jednoho a téhož procesu vědeckotechnické revoluce. |
| s-12
| Jejím významným smyslem je, že ač vznikla v oblasti vědy, neomezila se na sféru vědy a techniky, ale aktivně zasáhla všechny stránky života a činnosti lidí, nabyla celosvětového charakteru a stala se nejdůležitějším prostředkem v soutěžení dvou světových systémů, socialismu a kapitalismu. |
| s-13
| V čem se rozšiřuje vztah mezi vědou a technikou v období vědeckotechnické revoluce. |
| s-14
| Jestliže v minulosti technický rozvoj formuloval pro vědu řadu úkolů a požadavků, při jejichž řešení věda odhalovala přírodní zákonitosti, pak v současné době se samo odhalení přírodních zákonů a vytváření nových teoretických koncepcí stává nutným předpokladem, aby nová technická odvětví mohla vůbec vzniknout. |
| s-15
| Zároveň se vytváří nový charakter vědecké práce, který se v mnohém liší svým teoretickým i metodologickým základem od klasické vědy minulosti. |
| s-16
| Dochází k převratům i v prostředcích vědecké práce, v technice a organizaci výzkumů i v systému informací. |
| s-17
| To všechno převrací moderní vědu v jeden z nejsložitějších a neustále rostoucích sociálních organismů výrazně ovlivňujících rozvoj lidské společnosti. |
| s-18
| Věda se stává bezprostřední silou výrobního procesu, který pronikavě ovlivňuje a mění se, jak už to předpovídal Marx, z jednoduchého pracovního procesu ve vědecký proces. |
| s-19
| Věda krok za krokem vytváří předpoklady pro cílevědomou rekonstrukci všech stránek výroby a lidského života a stává se velkou potenciální hybnou silou velkých společenských procesů a přeměn našeho věku. |
| s-20
| I dnes zůstává rozhodujícím faktorem vědeckotechnického rozvoje materiální výroba, potřeby společenské výrobní praxe. |
| s-21
| Ale podstatně se změnila forma působení praxe na teorii výroby a techniky na vědu. |
| s-22
| Ve vzájemném jejich působení se vedle rozhodující role výrobní praxe ve stále větší míře uplatňuje i aktivní úloha vědy, roste její bezprostřední zpětné působení na techniku a celý výrobní proces. |
| s-23
| Věda je ovlivňována technikou a výrobou, ale současně se stává radarem společenské praxe. |
| s-24
| K praktickému využití nejjednodušších zákonů mechanického pohybu stačila empirická zkušenost. |
| s-25
| Ale cestou čistě empirického hledání nebylo možné uskutečnit rozvoj jaderné energetiky, ovládnout raketovou techniku nebo kybernetická zařízení, v nichž jsou prakticky využity takové přírodní zákonitosti a procesy, s nimiž se lidé v denní běžné praxi nesetkávají. |
| s-26
| Nutnou podmínkou řešení těchto technických úkolů je teoretické odhalení adekvátních přírodních zákonitostí. |
| s-27
| Dnes společenská praxe a její potřeby vyžadují, aby vědecké poznání časově předbíhalo techniku a výrobu. |
| s-28
| Jen za tohoto předpokladu může věda sloužit technice a výrobě. |
| s-29
| V jednotném procesu revolučních převratů ve vědě, technice a výrobě vystupuje věda ve funkci důležitého poznávacího faktoru, který razí cestu jejich dalšího rozvoje. |
| s-30
| Důsledkem aplikace vědy v technice a ve výrobě jsou revoluční přeměny v povaze a struktuře výrobních sil. |
| s-31
| Obecnou zákonitostí rozvoje výrobních sil je nahrazování bezprostředních výrobních funkcí člověka technickými prostředky. |
| s-32
| Průmyslová revoluce v osmnáctém století v Anglii a v devatenáctém století i v dalších zemích nahradila technologické a energetické funkce člověka strojem a dala možnost přejít od manufaktury ke kapitalistické strojové velkovýrobě. |
| s-33
| Přeměna vědy v bezprostřední výrobní sílu a její důsledek, automatizace výroby, umožňuje předat strojům vykonávání logických a kontrolně řídících funkcí člověka a postavit ho mimo bezprostřední výrobní proces. |
| s-34
| Úspěchy ve fyzice, matematice, radiotechnice, kybernetice a v řadě jiných oblastí vědy umožnily vytvořit prostředky, které nahrazují nejen lidskou práci fyzickou, nýbrž i duševní práci organizátorů, techniků a v jisté míře i vědců. |
| s-35
| Na rozdíl od minulosti dochází tedy k osvobozování dělníka od těžké manuální práce, ale také i jeho osvobozování od mnoha náročných funkcí, jež dosud vedly k přetěžování a k rychlému opotřebení člověka. |
| s-36
| V tom spočívá důležitá změna, k níž dochází vlivem vědeckotechnické revoluce ve struktuře výrobních sil společnosti. |
| s-37
| Každé změny v technice i rozvoji výrobních sil, zkoumáme- li je komplexně, mají též hluboký sociální smysl. |
| s-38
| Revoluční změny a převraty v technologii průmyslové výroby mění samotné základy výroby. |
| s-39
| Vytváří zcela nový vztah mezi člověkem a technikou tím, že osvobozuje člověka z postavení pouhého přívěsku stroje. |
| s-40
| Vyvolává převraty v organizaci a řízení. |
| s-41
| Člověk se osvobozuje od bezprostřední výrobní činnosti a vstupuje do sféry složitých činností spojených s aplikací vědy. |
| s-42
| Tím se vyvolává a otevírá cesta podstatnému vzestupu vzdělání a kvalifikace pracujících ke všestrannému rozvoji každého jednotlivého člena společnosti v příznivých společenských podmínkách. |
| s-43
| Vědeckotechnická revoluce odhaluje nové možnosti kvalitativních proměn v obsahu lidského života a ve vztazích mezi lidmi. |
| s-44
| Změny, které vědeckotechnická revoluce vyvolává, jsou totiž závislé na tom, v jakém vztahu jsou vládnoucí sociálněekonomické a politické formy k potřebám rozvoje společenských výrobních sil. |
| s-45
| Vědeckotechnická revoluce umožňuje socialistické společnosti spojovat možnosti založené ve výrobních vztazích s přetvářením celé struktury a dynamiky výrobních sil, odhalovat tak nové možnosti dalšího společenského vývoje. |
| s-46
| Stává se tak důležitým článkem revolučního procesu výstavby komunismu, který k tomu, aby se postupně realizoval, vyžaduje aktivní součinnosti celé společnosti, všech jejích složek, vědců, techniků, dělníků, všech členů společnosti, potvrzují se slova klasiků vědeckého socialismu, že rozvoj socialismu a zvláště přechod ke komunismu by byl neuskutečnitelný bez pronikání vědy do výroby a všeho společenského života, bez cílevědomé rekonstrukce všech životních podmínek na základně nejnovějšího poznání. |
| s-47
| Na # sjezdu KSSS upozornil generální tajemník ÚV KSSS * Brežněv na to, že v procesu výstavby nové společnosti, ve velkém třídním zápase ve světě mezi socialismem a kapitalismem hraje stále větší roli zápas o osvojení vymožeností vědy a techniky, kdy je třeba doopravdy ovládnout vědeckotechnickou revoluci jakožto sílu prospívající socialismu. |
| s-48
| K téže myšlence se přihlásil i # sjezd KSČ. |
| s-49
| Generální tajemník ÚV KSČ * Husák zde zdůraznil nezbytnost plného využití vědeckotechnického pokroku, které se stává jedinou možnou alternativou dalšího rozvoje naší socialistické ekonomiky. |
| s-50
| V podstatě tím určil pro naši zemi dalekosáhlé perspektivy socialistické výstavby v rámci soustavy socialistických zemí. |
| s-51
| Realizace tohoto úkolu nebude ani lehkou, ani krátkodobou záležitostí. |
| s-52
| Bude probíhat celou řadou etap, bude se uskutečňovat v podmínkách široké integrace vědeckého, technického i hospodářského úsilí všech socialistických zemí v čele s SSSR. |
| s-53
| Má- li věda v komplexu s technikou působit jako společenská výrobní síla, která dynamizuje ekonomiku a urychluje její rozvoj, musí být systematicky zabudována do všech sfér společenské praxe, pronikat do celého cyklu věda, technika, výroba, užití, ovlivňovat společenskou efektivnost reprodukčního procesu jako celku. |
| s-54
| Jako výrobní síla působí věda ve výrobě, kde probíhá intenzívní materializace vědeckotechnických poznatků, které takto přetvořeny se stávají materiální výrobní silou. |
| s-55
| Jejími nositeli jsou nové progresívní technologie, nové stroje a zařízení působící ve výrobním procesu i konkrétní výrobky vycházející z výroby a jiné materiální struktury a prvky výrobních sil, jejichž technickoekonomické parametry a úroveň jsou zároveň ukazatelem i praktickým ztělesněním vědeckotechnického pokroku. |
| s-56
| Věda jako výrobní síla dále působí prostřednictvím člověka, jehož kvalifikace, znalosti a zkušenosti umožňují realizovat vědeckotechnické poznatky ve všech fázích reprodukčního procesu. |
| s-57
| V tomto smyslu je třeba považovat vědeckotechnický rozvoj současně též i za rozvoj sil a schopností samotného člověka. |
| s-58
| Věda spolu s technikou jako velký faktor společenského rozvoje v současné etapě spoluvytváří budoucí obraz a výhled celkového rozvoje a je s ním v podmínkách výstavby socialismu a komunismu bytostně spjata. |
| s-59
| Vědeckotechnický pokrok neomezuje svůj vliv pouze na materiální stránky společenského rozvoje, ale napomáhá lidskému pokroku v nejširším smyslu slova. |
| s-60
| Znásobuje duchovní potenciál národů a vytváří předpoklady pro všestranný rozvoj lidstva. |
| s-61
| V této souvislosti se vzdělání stává stále významnějším celospolečenským růstovým odvětvím. |
| s-62
| Jeho efektivnost se prudce zvyšuje a jeho vliv na ekonomický růst prolíná všechny oblasti. |
| s-63
| Leninský koncept vzdělání formulovaný jako součást socialistické kulturní revoluce zahrnuje požadavek všestranného teoretického zvládnutí moderní vědy a techniky, osvojení souhrnu vědomostí a veškeré kultury, k níž lidstvo v předchozích etapách dospělo, a její osvojení mladou generací na základech vědeckého socialismu, aby mohla pochopit zákonitosti celého historického vývoje. |
| s-64
| Jeho významnou součástí je spojení znalostí a veškerého vzdělání se životem s jeho praktickým přetvářením. |
| s-65
| Současná vědeckotechnická revoluce se rozvíjí a zapadá do etapy, jejímž charakteristickým rysem je výrazný posun od kapitalismu k socialismu a jeho rozvíjení k vyšším formám. |
| s-66
| Technicky v některých oblastech rozvinutý, avšak sociálně přežívající kapitalismus prožívá svou poslední monopolistickou fázi. |
| s-67
| Nový rodící se svět socialismu, dynamický ve svých sociálních a ekonomických aspektech, se stává postupně rozhodující silou současnosti. |
| s-68
| Spolu s nimi jako třetí svět existují země a kontinenty, které se teprve nedávno osvobodily od koloniálního panství a do dneška překonávají jeho tragické důsledky. |
| s-69
| Do těchto podmínek nevídaných sociálních antagonismů, kdy revoluční třídní boj proniká celým světem a boj národů za sociální a národní osvobození naplňuje život miliónů, se včleňují procesy, které je možno po právu nazvat obdobím vědeckotechnické revoluce. |
| s-70
| Tyto procesy vedoucí postupně ke změně struktury a dynamiky výrobních sil, stále více začínají působit na všechny sféry života soudobé společnosti. |
| s-71
| Lidstvo pociťuje dnes více než kdykoliv předtím touhu a nutnost, aby vědeckotechnický pokrok sloužil rozvoji společnosti, rozvoji lidského subjektu a nikoliv, aby tomu bylo naopak. |
| s-72
| Vědeckotechnický pokrok musí být prostředkem k postupnému vytváření takové civilizace, která by sloužila člověku a osvobozovala ho stále pronikavěji od existujících závislostí a pout. |
| s-73
| Moc, kterou poznatky současné vědy a techniky vkládají lidstvu do rukou, čím dále tím více zvyšuje také odpovědnost a klade neúprosně na pořad dne otázky a aspekty mravních hodnot těm, kteří o jejich použití rozhodují. |
| s-74
| Při tom prognózy ohlašují na nejbližší desetiletí objevy a inovace, jejichž účinky předčí vše, co jsme dosud poznali. |
| s-75
| Ale už v těchto prvých fázích se ukazuje, že věda a technika bez pevné společenské půdy vyvolává více a mnohem obtížnější problémy, než kolik jich zároveň řeší. |
| s-76
| Každým krokem, kterým uspokojuje nějakou lidskou potřebu a kultivuje nějakou lidskou schopnost, plodí zároveň novou hrozbu pro člověka. |
| s-77
| Pouhé technokratické snahy, které spoléhají, že řešení protikladů současného světa přinese pouhé racionální nasazení techniky, ignorují fakt, že takové nasazení samo o sobě pouze vyhraňuje a zostřuje konflikty ležící v povaze kapitalistické společnosti. |
| s-78
| Vědeckotechnická revoluce jako celosvětový proces probíhá v obou společenských soustavách, v kapitalistickém systému stejně jako v socialistické soustavě, a je vnitřně diferencovaným procesem. |
| s-79
| Na jedné straně je jednotou procesů, které jsou pokračováním existujících výrobních sil, a na druhé straně procesů, které charakter výrobních sil revolučně mění. |
| s-80
| Vědeckotechnická revoluce má též rozdílné důsledky. |
| s-81
| Za socialismu přispívá k urychlení společenského rozvoje, zatímco za kapitalismu aktivizuje všechny protiklady a rozpory kapitalismu. |
| s-82
| V kapitalismu jsou její plody využívány k dalšímu vykořisťování lidí, k imperialistickému olupování národů, ke zvyšování zisků, zostřující se tendence uvnitř procesu rozvoje výrobních sil se projevují v období vědeckotechnické revoluce jako výraz základního rozporu světového vývoje, rozporu mezi kapitalismem a socialismem. |
| s-83
| Ačkoliv rozvoj výrobních sil v obou společenských systémech je dosud založen na týchž vědeckých objevech a technických i technologických aplikacích, každý z obou společenských systémů se jich zmocňuje na základě jemu vlastních společenských vztahů, motivací a cílů. |
| s-84
| Výsledkem jsou dvě odlišné protikladné cesty a perspektivy vědeckotechnického rozvoje, které se odlišují tím více, čím vyšší je úroveň výrobních sil a čím větší je jejich dynamika a čím rozsáhlejší zespolečenštění vyžadují. |
| s-85
| Zkoumáme- li blížeji některé charakteristické rysy ovlivňování vědeckotechnického rozvoje v průmyslově pokročilých kapitalistických zemích, zjistíme, že se zabývá především problematikou koordinování a rozhodování o cílech, prostředcích a jejich distribuci na klíčové oblasti výzkumu. |
| s-86
| Nevztahuje se prakticky vůbec nebo jen sporadicky na spotřebitelskou či uživatelskou sféru, ale soustřeďuje se na zbrojení kosmický výzkum a v podstatě vojenský atomový program. |
| s-87
| Proto také zhruba # vědeckovýzkumného potenciálu v kapitalistických zemích, zejména v USA spadá do velkých zbrojních a mocenských programů a zanedbává možnosti pozitivně ovlivňovat formování životního způsobu a životního prostředí člověka. |
| s-88
| V průběhu # let zjišťujeme celou řadu markantních změn ve vědeckotechnické orientaci kapitalistických zemí. |
| s-89
| Je nutno si uvědomit, že pro toto období je příznačná poměrně velká diference v úrovni jednotlivých kapitalistických zemí, mezi nimiž má vedoucí postavení vědecká, technická a ekonomická úroveň USA. |
| s-90
| Proto také vědeckotechnická úroveň USA bývá považována za jakýsi prototyp či vzor, k němuž mají kapitalistické země tendenci se co nejvíce přiblížit. |
| s-91
| V tomto období řada západoevropských zemí sklízí trpké plody úniku mozků, zatím co USA se mohou vykazovat některými úspěchy, jež jsou důsledkem sputnikového efektu velikého úsilí podníceného šokem z pronikavých úspěchů sovětských sputniků. |
| s-92
| Právě v této atmosféře vznikají pojmy technologické mezery a vědeckého zpoždění, technology gap, science gap. |
| s-93
| Je tudíž pochopitelné, že v tomto období se jedním z důležitých cílů vědeckotechnické orientace kapitalistických zemí stává odstranění a překonání vědeckotechnického zpoždění, přičemž se opomíjí skutečnost, že takové odstranění a překonání zpoždění může mít i stinné stránky. |
| s-94
| Tím, že se v celé řadě kapitalistických zemí s cílem zvýšení vykořisťování pracujících překotně usiluje o dosažení amerických standardů v energetické spotřebě, v automobilismu, urbanizaci, životním stylu, posilují se též negativní efekty, jakými jsou zhoršení životního prostředí, znečištění ovzduší, vod a oceánů, nehledě k řadě dalších negativních sociálních a politickoekonomických aspektů, jež s sebou tato politika přináší. |
| s-95
| Teprve v druhé polovině # let dochází k určitým změnám v akcentech vědeckotechnické orientace v průmyslově pokročilých kapitalistických státech. |
| s-96
| Vědeckotechnický pokrok, který byl dříve spojován spíše s optimistickými perspektivami, je spojován s obavami. |
| s-97
| Narůstá to, co bývá v odborné literatuře charakterizováno jako technofobie. |
| s-98
| Vzniká prostředí rozčarování a skepse, zejména s ohledem na zhoršující se prostředí lidského života a to jak z biologického hlediska, tak také ze sociologického a psychologického hlediska. |
| s-99
| Heslo o krizi prostředí se stává dominujícím hlediskem a zatlačuje heslo o zpoždění a nutnosti dohnat toto zpoždění. |
| s-100
| Soudobý rychlý vědeckotechnický pokrok zřetelně zostřuje rozpory a konflikty kapitalistické společnosti a přináší značnou nespokojenost a sociální protest. |