Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 167 • previousnext

s-1 Klasická definice se skládá ze dvou částí, genus proximum, nejblíže nadřaděný pojem, a differentia specifica, specifický znak odlišující definovaný pojem od pojmu nejblíže nadřaděného.
s-2 Když se snažíme podle toho definovat umělecké literární dílo, genus proximum je jazykový projev, promluva.
s-3 Každé literární dílo je jazykovým projevem.
s-4 Jde však o to, čím se liší literární jazykový projev od jazykového projevu neliterárního.
s-5 V první řadě vidím rozdíl v tom, že jde o jazykový projev usilující o fixovanost, ustálenost.
s-6 To je hledisko sice formální, ale je důsledkem hodnoty literárního sdělení pro společnost.
s-7 Na rozdíl od promluvy z oblasti běžné komunikace představuje totiž literární sdělení takový jazykový projev, u něhož máme zájem na tom, aby byl uchován, proto jej fixujeme, takže může být několikrát vnímán a adresován určité společnosti.
s-8 Důvod toho spočívá v obsahu literární práce.
s-9 Jde o takový projev, jehož obsah je pro nás něčím závažný.
s-10 Přitom zdůrazňuji sociální povahu zmíněného fixování.
s-11 Zápis v notesu pořízený pro čistě soukromou potřebu, poznámka, že mám v pondělí vyzvednout vyprané prádlo, není ještě literárním faktem.
s-12 Způsob i stupeň fixace literárních projevů je různý.
s-13 Maximální fixace je při vydání tištěné knihy.
s-14 Zde je jazykový projev ustálen v mnoha exemplářích a ve všech je naprosto stejný.
s-15 V důsledku toho může mít tištěný jazykový projev veliký sociální dosah, protože se obrací k široké čtenářské obci.
s-16 Menší stupeň fixace je při tradování rukopisném, jaké bylo běžné ve středověku, protože při opisování vzniká mnoho variantů.
s-17 V praxi je variantem vlastně skoro každý jednotlivý opis.
s-18 Dále je důležitý rozdíl mezi jazykovým projevem fixovaným rukopisně a jazykovým projevem fixovaným knihtiskem i po stránce, že se rukopisně fixované dílo zpravidla nedostane k tak velikému počtu publika jako jazykový projev tištěný.
s-19 Vedle fixování tiskem a vůbec písmem jsou možné i jiné způsoby fixování, dnes je častý zápis na magnetofonový pásek nebo na gramofonovou desku.
s-20 Jiný způsob ustálení jazykového projevu, ovšem ustálení dosti nepevného, je udržování ústním podáním, ústní tradicí.
s-21 Na samé hranici fixace jsou řečnické projevy.
s-22 Řečnický projev sice nepředpokládá opakování, potenciální opakování, ale je zespolečenštěn tím, že se obrací ke skupině posluchačů, takže se udrží po jistou dobu v povědomí určitého kolektivu.
s-23 Kromě toho se řečnické projevy obyčejně předem skládají písemnou formou a velmi často jsou dostatečně opisovány nebo tištěny.
s-24 Jazykovému projevu, který je nějakým způsobem fixován, budeme dále říkat text.
s-25 O jeho problematice promluvím ve zvláštní kapitole.
s-26 Literatura říkáme souboru textů.
s-27 Na první pohled je však patrné, že podmínce, aby patřil text do oblasti literatury v dnešním slova smyslu, nevyhovují všechny fixované jazykové projevy.
s-28 Sotva bychom do literatury v dnešním slova smyslu zařadili sbírku úloh z matematiky, zákoník, úřední vyhlášku.
s-29 Musíme proto hledat dále, v čem spočívá differentia specifica literatury v dnešním slova smyslu.
s-30 Dnes splývá normálně pojem literatury s literaturou krásnou a zábavnou.
s-31 V čem je však hlavní rozlišující znak mezi literaturou krásnou a ostatními fixovanými promluvami.
s-32 Obyčejně se vidí v přítomnosti a nepřítomnosti estetické funkce.
s-33 Říkává se, že literatura krásná je charakterizována přítomností estetické funkce, kdežto literatura odborná a praktická ji postrádá.
s-34 Je však možno přiblížit se k literární problematice i z poněkud jiného hlediska.
s-35 Mám na mysli otázku kontextu.
s-36 Jde mi o to, v jakém kontextu funguje dílo literatury krásné a v jakém kontextu fungují ostatní texty.
s-37 Nápadně to vyvstane, jestliže srovnáme z tohoto hlediska báseň a odborné pojednání.
s-38 Z hlediska objektu, o kterém vypovídá, je v prvním případě irelevantní, zda jde o dílo napsané česky nebo v některém jiném jazyku, a kdybychom odborné dílo převedli do veršů, jak to bývalo časté ve středověku a i ve starověku, nezměnil by se jeho obsah, informace, na které příjemci záleží, byla by stejná.
s-39 Z toho hlediska by zde byla veršová forma irelevantní a redundantní, nadbytečnou.
s-40 Pro dílo básnické je však právě tato forma důležitou složkou a nelze ji od obsahu sdělení oddělit, jinými slovy zde není redundantní, nýbrž je součástí sdělení.
s-41 z toho je vidět, že sdělení je zde jiné povahy než v díle odborném, že nejde jen o informaci věcnou, ale i o informaci, řekněme pro stručnost, estetickou.
s-42 Soustřeďme se však k otázce kontextu.
s-43 Dílo odborné se zapojuje jen do jednoho kontextu, pro stručnost jej nazveme kontextem věcným.
s-44 Hodnota díla spočívá v tom, zda přináší něco nového z hlediska disciplíny, do jejíž oblasti náleží.
s-45 Pokud jde o jazykovou stránku, ta nás zajímá jen potud, pokud nám zprostředkuje věcnou informaci, a podle toho ji také hodnotíme.
s-46 Jde nám o jazykovou správnost, slohovou přesnost, přesnou volbu termínů.
s-47 Dílo literatury krásné naproti tomu je součástí dvou kontextů, žije jaksi podvojným životem.
s-48 Na jedné straně podává určitou informaci o životě, je tedy, stejně jako dílo odborné, součástí kontextu věcného.
s-49 Při hodnocení díla v tomto případě zkoumáme je jako odraz určité reality a mluvíme o jeho pravdivosti, o jeho ideovém obsahu.
s-50 Na druhé straně, a to proti dílu odbornému navíc, je součástí kontextu literárního, což se někdy vyjadřuje slovy, že je vnímáme na pozadí jiných literárních děl.
s-51 Samozřejmě i dílo odborné vnímáme na pozadí jiných odborných děl svého oboru, a tak hodnotíme jeho přínos, ale zde jde o kontext jiné povahy.
s-52 U odborného díla jde pouze o informaci věcnou, směřuje tedy vlastně jen do oblasti kontextu objektivního světa, existujícího nezávisle na literatuře.
s-53 Dílo umělecké literatury směřuje naopak vedle kontextu života do kontextu jiných literárních děl, do kontextu literární struktury.
s-54 Pro větší názornost to řeknu ještě jinými slovy.
s-55 Literární dílo je sloučením fikce a nonfikce, na jedné straně je odrazem reálna, ale na druhé straně součástí obrazu reálna, jaký vytvořila právě literatura.
s-56 Protože pak při literárním zobrazování, jak ještě ukážeme, každá složka, tedy i složky, které jsou z hlediska věcné informace významově irelevantní, sdělovací význam, signalizuje něco, jde o věci, které nás při věcné informaci nezajímají, dostává se daleko více do popředí zájmu otázka vyjadřovacích forem.
s-57 Nezajímají čtenáře jen z toho hlediska, zda jsou gramaticky správné a zda ulehčují porozumění, ale i z hlediska svého tvaru, protože tento tvar něco znamená, vyjadřuje kvality, pro které jsou věcná sdělení netečná.
s-58 čteme dílo odborné nebo umělecké, vždycky provádíme určité srovnávání s jinými díly, ale pokaždé jde po jiné ose, protože pokaždé jde o jiný druh informace.
s-59 Při meteorologické zprávě nás zajímají konkrétní údaje o počasí, a proto je maximálně zautomatizovaná, aby nám šetřila čas, při lyrické básni z oblasti přírodní lyriky nás nezajímá jen údaj o počasí, ale jsou pro nás relevantní i jiné části sdělení, básníkův vztah k sdělované objektivní skutečnosti.
s-60 Tuto informaci srovnáváme s informacemi jiných lyrických básní na podobné téma.
s-61 Jde tedy o soubor informací, které ve svém celku jsou součástí uměleckého kontextu literatury, nikoli kontextu věcného, ačkoliv v něm mají zakotvení.
s-62 Jde tedy o informaci dvojdomou.
s-63 To je nejlépe vidět na psychologickém románě.
s-64 Podává věcnou informaci psychologickou, ale zároveň estetickou.
s-65 Míra této estetické informace není přitom konstantní.
s-66 Jsou některé literární směry, které zdůrazňují i v literatuře krásné její věcné informace, naturalismus, a naopak.
s-67 Je to dáno širším sociálním a kulturním kontextem.
s-68 Jestliže vznikne taková situace, že se na vrchol kulturních hodnot tlačí věda, dostává i krásná literatura hojněji její rysy, a naopak romantická historie chce být vlastně básnickým dílem vciťování do minulosti a její evokace, realistický, historický román se naopak chce přiblížit vědecké historiografii, a proto posiluje otázku pravdivosti, vyžaduje usilovnější pramenné studium.
s-69 Je tedy vidět, že poměr mezi fikcí a nonfikcí není v literárním životě konstantním vztahem, ale jejich relace se mění s dobou.
s-70 Z hlediska historického vývoje pak pozorujeme, že se toto kombinování informace věcné a informace estetické vyvíjelo jen pomalu.
s-71 Tomu faktu se říká, že dlouho existoval synkretismus funkcí, že literatura umělecká nebyla dlouho oddělena od literatury odborné.
s-72 Jakmile se však obě tyto větve kulturní tvorby osamostatnily, vyplynul z toho důležitý důsledek, že se totiž nedá mechanicky poměřovat správnost informace uměleckého díla měřítkem vědy.
s-73 Zdůrazňuji slovo mechanicky, protože žádoucí míra pravdivosti literárního díla je dána dobou, celkovým kulturním stavem společnosti a místem, jaké v zaujímá umění a věda.
s-74 Dalo by se také říci, že jde o to, do jaké míry společnost zájem o skutečně objektivní informace.
s-75 Je známé, že společenské vrstvy usilující o posílení statu quo zdůrazňují fiktivnost literatury.
s-76 Na druhé straně se však často ve fiktivní formě formulovaly revoluční myšlenky, zřejmě ovšem pod společenským tlakem.
s-77 Pravdivost literatury nelze shledávat jen v reáliích, v zobrazování prostředí.
s-78 Podstatné je zobrazení společenských vztahů, a z toho hlediska může být utopie pravdivější než dílo zaplavené sice spoustou z reality obkreslených detailů, ale falešné z hlediska psychologie postav a vztahů mezi lidmi.
s-79 Řekneme- li, že je literární dílo odrazem skutečnosti, neznamená to ovšem, že by bylo odlitkem nebo mechanickým zrcadlením.
s-80 Kromě toho nejde o odraz bezprostřední, protože literární odraz je výsledkem složitého procesu a prochází, obrazně řečeno, několika filtry.
s-81 Z nich je pro nás zvláště důležitý filtr literární tradice, jinými slovy způsob zapojování literárního díla do určitého již existujícího kontextu literatury.
s-82 S tímto kontextem se dílo může vyrovnat buď pozitivně, včleňuje se do něho hladce, ochotně přejímajíc základní prvky panující literární struktury, nebo negativně, včleňuje se do něho drsně, polemizuje vlastně s některými součástmi panující literární struktury.
s-83 Znovu zdůrazňuji, že literární strukturu nechápu jen jako záležitost formální, ale především jako záležitost obsahovou.
s-84 Při začleňování nového díla do panující literární struktury nejde tedy jen o jeho vyrovnání se zvláštnostmi výrazovými, ale především jde o myšlenkové konvence, myšlenková klišé na jedné straně a myšlenkové výboje na straně druhé.
s-85 Z toho plyne, že lze za odraz skutečnosti pokládat i dílo inspirované knižně.
s-86 I takové dílo je zakotveno v životě, jde jen o to, že zde je filtr literární tradice příliš silný, takže skutečnost do díla vstupuje nepřímo a oklikou.
s-87 Autor chce zobrazit určitý problém, který tkví v soudobé realitě, ale nezobrazuje jej prostřednictvím obrazů vzatých přímo z reality, nýbrž sahá k obrazům z literatury.
s-88 Je- li literární dílo odrazem, je současně znakem, protože jde o komunikát, o druh sdělení.
s-89 Účelem literárního díla je vždycky podat nějakou informaci, jinak by nemělo smysl.
s-90 Z tohoto hlediska nelze stavět pojetí literárního díla jako znaku a jeho pojetí jako odrazu proti sobě jako dvě pojetí vylučující se.
s-91 Jde jen o dva různé aspekty téže věci.
s-92 Z hlediska původu chápeme dílo jako odraz, z hlediska jeho destinace jako znak.
s-93 Dílo slouží komunikaci, tedy výměně určité informace společenskému styku.
s-94 Pro literární vědu z toho vyplývá nutnost zkoumat oba tyto aspekty, omezení jen na jeden je zjednodušování složité situace.
s-95 Východiskem ovšem musí být zkoumání díla jako znaku.
s-96 Teprve vyložíme jeho význam, můžeme hledat nitky, které k němu vedou, a zároveň nitky, které vedou od něho.
s-97 Protože je pak umělecké literární dílo, na rozdíl od literatury odborné, zapojeno současně do dvou kontextů, musíme je zkoumat současně, pod zorným úhlem zapojení do života a pod zorným úhlem jeho literárnosti.
s-98 Nehlásám ani zdaleka nějaký metodický eklekticismus nebo neúčelnou pluralitu metod.
s-99 Je ovšem pravda, že se tu literární věda kříží s jinými vědami, s psychologií a sociologií, ale nezapomínejme na to, že není čisté vědy, která by vystačila sama se svými poznatky.
s-100 Specifičnost vědecké disciplíny je v tom, pod jakým zorným úhlem hierarchizuje své poznatky a pod jakým zorným úhlem hierarchizuje a klade otázky.

Text viewDownload CoNNL-U