s-1
| Česká hudba nesdílela při svém zrodu příznivý osud velkých národních kultur evropských, které vesměs zdědily hlavní instituce hudebního provozu od panovnických dvorů a šlechty. |
s-2
| V českých zemích, které byly součástí národnostně pestré rakousko-uherskémonarchie, měly tyto instituce charakter utrakvistický nebo se přímo staly doménou nacionálně vyhroceného expanzívního němectví. |
s-3
| Česká hudba jako produkt a aktivní nástroj emancipačního úsilí české buržoazie si musela budovat svou provozní základnu prakticky od začátku a výhradně vlastními silami. |
s-4
| Masovým způsobem byly od let šedesátých zakládány měšťanské pěvecké spolky v čele s pražským Hlaholem a staly se na několik desetiletí hlavním nositelem české hudební kultury. |
s-5
| Česká hudba se však také významně podílela na zrodu národních institucí obecného kulturně, politického významu ztělesňujících ideu české kultury jako rovnoprávné součásti velkých kultur evropských, na zrodu Umělecké besedy a Národního divadla. |
s-6
| Síla počátečního mocného vzmachu nebyla neomezená. |
s-7
| Již v průběhu osmdesátých let a zejména pak na jejich sklonku se pociťovalo, že navzdory nezměrné obětavosti nejširších vrstev národa, navzdory dosaženým výsledkům v budování hudebně provozní základny se česká hudba rozvíjí ve stále se zvyšujícím předstihu před realizačními možnostmi. |
s-8
| Česká hudba byla nucena přejímat možnosti institucionální základny a odhalovala její slabiny zejména v oblasti koncertního dění. |
s-9
| Narůstala zásoba hudební tvorby, jejíž realizace byla možná jen za cenu mimořádných jednorázových opatření. |
s-10
| Omezená kvantita a kvalita hudebního provozu vykonávala pak zpětný tlak na tvorbu a nutila ji přizpůsobovat se. |
s-11
| Doba na přelomu let osmdesátých a devadesátých nebyla jen dobou Dvořákovou a Fibichovou, ale také dobou celé plejády menších zjevů. |
s-12
| Tito skladatelé se většinou zabydleli ve stopách Smetanových a zásobovali hudební život neproblematickou, snadno uskutečnitelnou produkcí konzervativní a konzervující, která zrcadlila i utvrzovala pozvolné smiřování se s malými poměry. |
s-13
| Byli jedinci, kteří si uvědomovali možnost nebezpečného zborcení a vysýchání emancipační vitality a soustavně kritizovali sebeuspokojení s vydobytými možnostmi. |
s-14
| Jedním z nich byl Otakar Hostinský. |
s-15
| Ještě za života Smetanova proslovil přednášku O nynějším stavu a směru české hudby, tiskem # , úvahu retrospektivní i perspektivní, důrazně připomínající nezbytnost stálého hudebního pokroku. |
s-16
| O několik let později to Hostinský znovu připomenul v přednášce O pokroku v umění, tiskem # , zahrocené už přímo útočně proti regresívní malosti, připodobňující ke svému obrazu i zakladatelské hodnoty smetanovské, proti šířícím se tendencím spokojit se v české kultuře s dosaženými výsledky. |
s-17
| Tyto Hostinského ideje nebyly jen výrazem osobního přesvědčení, postulátem vytouženého stavu. |
s-18
| Byly zhodnocením prvních výsledků širokého objektivního společenského procesu, nového pohybu české společnosti, který se začal odehrávat od konce let osmdesátých v rovině ekonomické, politické a kulturněpolitické. |
s-19
| Tento pohyb započal hospodářským rozmachem české buržoazie, která vytěžila maximum z ekonomické krize monarchie, v létech sedmdesátých podstatně posilovala své národní pozice v rámci Rakouska-Uherskaa v jejímž lůně se poté odehrála změna politického vedení ve prospěch mladočeského křídla. |
s-20
| Bylo- li dřívější staročeské vedení spjato s kruhy šlechtickými a velkostatkářskými, pak nová vrstva buržoazie byla tvořena především kruhy podnikatelskými, průmyslovými a obchodními. |
s-21
| Vydala ze svého středu dlouhou řadu podnikatelů, průmyslníků, vynálezců vážených doma i v cizině, byla po svých hospodářských úspěších naplněna velkým sebevědomím a její energické počínání bylo brzy zřejmé i v kulturní oblasti. |
s-22
| Nová reprezentace české společnosti chtěla mít své umění vyhovující její ctižádosti, umění měřitelné špičkami evropské kultury. |
s-23
| V oblasti hudební kultury byl zahájen proces znatelného kvantitativního růstu její institucionální základny. |
s-24
| Byl inspirován a financován vznik řady nových spolků a hudebních těles. |
s-25
| Stávající prostory pro znění hudby přestaly dostačovat. |
s-26
| V roce # bylo otevřeno nové Městské divadlo v Plzni, v roce # Spolkový dům pražského Hlaholu, zahájen provoz v Městském divadle na Královských Vinohradech, dostavěn Obecní dům se Smetanovou síní, otevřeno Mozarteum, v Praze si pak ještě každá městská čtvrť stavěla národní domy jako střediska společenské reprezentace. |
s-27
| Urbánkův Kalendář českých hudebníků uvedl již v roce # seznam větších sálů mimo Prahu, většinou nově postavených, předurčených nebo vhodných ke koncertnímu provozu. |
s-28
| Nastala doba bouřlivého hudebního podnikání, jehož intenzitu lze dobře změřit například v oblastech soukromého hudebního školství, výroby a prodeje hudebních nástrojů a zejména pak hudebního nakladatelství. |
s-29
| Za výstižný příklad může posloužit vývoj hudebního nakladatelství rodiny Urbánků, které se v roce # rozštěpilo na patriarchální závod * Urbánka a na nový, ryze soukromokapitalistický podnik mladého Mojmíra Urbánka, který dravě aspiroval na monopolní postavení, vedle prodejny hudebnin zařídil antikvariát, vlastní notorytebnu, prodejnu nástrojů a prvních gramofonových desek, koncertní agenturu a začal využívat systematické reklamy. |
s-30
| Odehrávaly se však také důležité kvalitativní změny proměňující strukturu hudebního života ve větších kulturních centrech. |
s-31
| Mladočeské buržoazii už nevyhovovala přímá aktivní spoluúčast na životě hudby, hudební amatérství zřetelně sláblo a přesouvalo své těžiště z demokratického fóra pěveckých spolků do intimního kruhu měšťanské domácnosti a do kroužku novodobé elity. |
s-32
| Po vzoru Vídně, Berlína a zejména Paříže vzniklo v Praze několik uměleckých salónů, byla hojně pořádána uzavřená matiné a galapodniky. |
s-33
| Měšťanské kruhy se nyní cítily být předurčeny především k úloze podporovatele umění, z řad společenské reprezentace se formoval typ mecenáše, financiéra hudebního podnikání či přímo hudebního podnikatele, na druhé straně typ hudebního abonenta, nového konzumenta. |
s-34
| Stále více určujícím článkem komunikace hudby se stal hudební profesionál, jenž vykonával hudbu jako povolání a nevěnoval se už hudbě vůbec, nýbrž zpravidla jen určitému druhu hudby. |
s-35
| Novodobý typ tohoto hudebního profesionála obklopila řada mezičlánků. |
s-36
| Tak například výkonný umělec mohl nyní působit jen prostřednictvím kondičních kanceláří a hudebních agentur, zrodil se typ impresária zajišťujícího existenci umělce a celých souborů na domácím a zahraničním hudebním trhu. |
s-37
| Ze stále ještě početné masy pěveckých spolků se postupně vydělila velká tělesa, která pracovala po profesionálním způsobu, stupňovala umělecké nároky, tříbila reprodukční styl a vyhraňovala repertoár směrem ke špičkovým hodnotám. |
s-38
| Typickým příkladem bylo Pěvecké sdružení moravských učitelů pod vedením Ferdinanda Vacha. |
s-39
| Malé spolky existující mimo kulturní centra nestačily tomuto trendu, a jelikož vysychala jejich původní národně obroditelská funkce, ztrácely živnou půdu a začaly živořit na poli nehluboké zábavnosti. |
s-40
| Hudebně-divadelníprovoz se rozšířil o nové profesionální scény a také zde nastal proces výrazné diferenciace kvalit. |
s-41
| Do jednoznačného popředí vystoupila po roce # opera Národního divadla, která jako první silně omezila ve svém provozu funkci zábavných žánrů ( operety, hry se zpěvy, férie) , vyhranila se druhově i repertoárově a s jejíž uměleckou úrovní nestačily ostatní operní scény držet krok. |
s-42
| Největších změn však doznalo koncertní dění. |
s-43
| Koncertní život v podobě pravidelného systému sólistických, komorních, orchestrálních koncertů a cyklů vytvářejících stabilní a bohatě rozrůzněný celek koncertní sezóny vyrůstal od devadesátých let v českém, respektive pražském společenském a kulturním životě jako nápadné novum. |
s-44
| Vznikl soubor Českého kvarteta, který nalezl stálou základnu v členských koncertech Českého spolku pro komorní hudbu a inspiroval vznik dalších komorních souborů. |
s-45
| Vznikla Česká filharmonie jako první české stálé a samostatné orchestrální těleso. |
s-46
| Vznik Českého kvarteta, České filharmonie a dalších souborů nepocítila jen Praha, ale i další města i malá místa využívající možnosti jejich hostování v nejširší míře. |
s-47
| V Praze i mimo Prahu vyrůstaly četné nové hudební spolky, vesměs se už specializující na zcela určitý druh hudby. |
s-48
| V samotné Praze to byly vedle Českého spolku pro komorní hudbu Spolek pro pěstování písně, Hudební klub a další. |
s-49
| Růst českého hudebního života poskytl podmínky k uskutečnění na svou dobu velkorysých akcí manifestujících sílu české kultury. |
s-50
| První příležitost poskytla Jubilejní výstava v roce # a zejména pak Národopisná výstava československá v roce # , která daleko přesáhla původní rámec výstavy lidopisné, dokumentovala výsledky nového rozmachu české kultury v nejširším možném záběru a na níž se významně podílela právě česká hudba ve všech svých podobách a aspektech. |
s-51
| V roce # byl pak uspořádán spojenými silami čelných hudebních institucí první Český hudební festival, který sehrál obdobnou demonstrativní funkci. |
s-52
| Národopisná výstava československá byla uspořádána v době od # května do # října a shlédlo ji za tu dobu # návštěvníků. |
s-53
| V přípravném výboru výstavy působil velmi aktivně Emanuel Chvála, v později zřízeném hlavním výboru zasedali jako místopředsedové Otakar Hostinský a * Šubrt, předsedou hudebního odboru byl Hanuš Trneček, v moravském hudebním odboru pracovali Leoš Janáček a Lucie Bakešová. |
s-54
| Hudba byla zastoupena v bohatém počtu výstavních expozic dvěma zvláštními odděleními. |
s-55
| V první řadě to byla rozsáhlá expozice Lidová píseň, hudba, tanec, na výstavách odborných pak participovala expozice Hudba, přinášející retrospektivní pohled na historický vývoj české hudby od # století po současnost. |
s-56
| Hlavní podíl na vytvoření libreta obou výstav měl Otakar Hostinský. |
s-57
| Hudba byla i nedílnou a důležitou součástí výstavních pořadů, a to nejen hudba lidová, znějící buď na samostatných koncertech, nebo v rámci národopisných výjevů, ale také hudba populární, velmi oblíbené byly pravidelné promenádní koncerty sokolské hudby vedené Karlem Šeborem, a hudba koncertní. |
s-58
| Na návrh Otakara Hostinského vznikl zvláštní Výstavní orchestr, sestavený většinou z konzervatoristů, jehož vedení bylo svěřeno tehdy ještě takřka neznámému Karlu Kovařovicovi. |
s-59
| Orchestr se uvedl zahajovacím koncertem v Rudolfínu # května # a hrál pak na výstavišti téměř každodenně, odpoledne i večer. |
s-60
| Zprvu byl využíván k promenádním koncertům, ale pořadatelé pak prosadili jeho plné využití ke koncertům vážnějšího zaměření, i když pořádaným při restauračním zařízení. |
s-61
| Tak se podařilo vlastně uskutečnit v té době mimořádný rozsáhlý hudební festival české hudby, neboť s výjimkou pěti skladeb * * Čajkovského byla v repertoáru Výstavního orchestru výhradně česká tvorba. |
s-62
| Během výstavy orchestr nastudoval a zahrál celkem # skladeb od českých autorů, jednotlivci byli zastoupeni takto. |
s-63
| Smetana # čísel, # skladeb Dvořák, # Fibich, # Kovařovic, # Rozkošný, # Malát, # Weis, # Blodek, # Klan, # Přibík, # Hartl, # Šebor, # Bendl. |
s-64
| Podle statistiky uveřejněné v Daliboru. |
s-65
| Mimo Výstavní orchestr účinkovala na výstavě řada dalších souborů. |
s-66
| Uveďme alespoň pražský Hlahol, Besedu brněnskou s olomouckým Žerotínem, vystoupení vídeňských pěveckých spolků. |
s-67
| Ve dnech # - # června # byly uspořádány pěvecké soutěže Jednoty spolků zpěváckých, z dalších podniků třeba ještě uvést oslavy provedení Prodané nevěsty, z odborných akcí přednášku Otakara Hostinského O hudbě lidové. |
s-68
| První Český hudební festival byl uspořádán ve dnech # - # dubna # v hale Průmyslového paláce pražského výstaviště a byl spojen se sjezdem Ústřední jednoty zpěváckých spolků československých. |
s-69
| Měl slavnostní ráz, vedle aspektů umělecké kvality se usilovalo i o aspekty kvantitativní. |
s-70
| Pro účely festivalu se zúčastněné pěvecké spolky sdružovaly v obrovská tělesa a také orchestr České filharmonie vedený Oskarem Nedbalem byl mimořádně rozšířen na # členů a doplněn předními sólisty. |
s-71
| Festival byl zahájen v neděli odpoledne slavnostní premiérou Dvořákovy Svaté Ludmily, kde účinkovalo # pěvců. |
s-72
| Středem pořadu druhého dne bylo provedení Smetanovy České písně a Bendlova Pochodu Táborů sborem čítajícím přes # členů. |
s-73
| Týž den odpoledne proběhly koncerty pěveckých žup a spolků. |
s-74
| Pořad třetího dne, který v první polovině představil českou hudbu komorní ( účinkovalo České kvarteto, Josef Jiránek a Karel Burian) , vyvrcholil Fibichovým Vodníkem, Dvořákovou Novosvětskou a Smetanovým Blaníkem. |
s-75
| Po dobu festivalu byla v ústřední síni Průmyslového paláce uspořádána výstava českých hudebních nakladatelů a výstava klavírů firmy Petrof. |
s-76
| Počet návštěvníků celého festivalu byl odhadnut na # . |
s-77
| Zúčastnila se ho také deputace města Paříže a řada dalších zahraničních hostů. |
s-78
| Počínajíc devadesátými léty pronikala česká hudba ve stále hojnější míře za hranice zemské i státní, vedena zdravou ctižádostí demonstrovat sílu českého umění v nejširším světovém rámci i potřebou rozšířit své existenční možnosti. |
s-79
| Ve stopách světových úspěchů Antonína Dvořáka šli brzy další skladatelé, pěvci, instrumentalisté, dirigenti, ale také soubory komorní a pěvecké. |
s-80
| Historickým počátkem byl zde jistě zájezd Národního divadla na Mezinárodní hudební a divadelní výstavu ve Vídni v roce # , kde politicky významného vítězství dobyla jak česká operní tvorba, tak i umění interpretační. |
s-81
| V témže roce zahájil v Lipsku světovou kariéru tenorista Karel Burian, v roce # zakotvila v Hamburku sopranistka Berta Foerstrová-Lautererováa v roce # i Vilém Heš. |
s-82
| Oba se pak uplatnili i ve Vídni. |
s-83
| V roce # v Berlíně poprvé zazářilo umění Emy Destinové. |
s-84
| Počet českých pěvců hostujících či přijímajících dlouhodobá angažmá na předních světových scénách stále rostl. |
s-85
| V sezóně # - # se koncerty ve Vídni a Budapešti uvedl Jan Kubelík. |
s-86
| Z komorních souborů bylo průkopníkem České kvarteto, které si otevřelo cestu do světa v roce # čtyřmi vídeňskými koncerty, české soubory pěvecké začaly dobývat světová uznání od roku # , kdy plzeňský Hlahol získal prvenství na mezinárodních soutěžích v Paříži a Bruselu. |
s-87
| Z dirigentů proslul především Oskar Nedbal. |
s-88
| V roce # řídil v Berlíně kulturně politický důležitý Dvořákův Český koncert, později úspěšně zakotvil jako stálý, veřejností ceněný dirigent vídeňského Tonkünstler-Orchester. |
s-89
| Kolem roku # působil významně v Německu, zejména ve Frankfurtu, František Neumann. |
s-90
| V Rusku zaujali přední postavení dirigenti Eduard Nápravník, Václav Suk, Josef Přibík, v ruském hudebním životě této doby působily desítky českých instrumentalistů a pedagogů. |
s-91
| Výrazně dominovala světová sláva Antonína Dvořáka, ale můžeme pozorovat i první významné úspěchy tvorby Smetanovy. |
s-92
| Při vídeňském zájezdu Národního divadla stala se přímo objevem Prodaná nevěsta a Dalibor. |
s-93
| Prodaná nevěsta byla pak hned o rok později nastudována v Theateranderwien, dosáhla navzdory špatnému provedení # repríz a otevřela cestu dalším smetanovským provedením v Rakousku a Německu. |
s-94
| Z mladé generace dosáhli zahraničních úspěchů především * Novák a * Suk, v Americe Rudolf Friml. |
s-95
| Rostoucí popularitou české hudby v zahraničí získával i domácí hudební život. |
s-96
| V téže době lze pozorovat stoupající zájem velkých hudebních osobností o hostování v Praze. |
s-97
| Uveďme pro příklad, že Praha uvítala v roce # Antona Rubinsteina, barytonistu Jeana Lasalla, pianisty Eugena Dalberta, Teresu Carreno a Alfreda Grunfelda a Ferrucia Busoniho, dirigenta * Safanova, Hanse Richtra s berlínskými filharmoniky a týž orchestr s Arthurem Nikischem a Eduarda Griega, Wiener Tonkünstler-Orchesters Oskarem Nedbalem a poté ještě několikrát Richarda Strausse a Gustava Mahlera a Arnolda Schönberga, tehdy ještě málo známého Edgara Varesa. |
s-98
| Růst a přeměna českého hudebního života neprobíhaly v ideální harmoničnosti a rovnoměrnosti. |
s-99
| Byl to už sám onen určující proces komercializace, jenž vnášel do hudební kultury příznačné nerovnoměrnosti a rozpornosti hned v několika navzájem se protínajících rovinách. |
s-100
| Nelze také zapomínat, že se růst české hudební kultury odehrával v atmosféře neslábnoucího národnostního konfliktu mezi českým a německým živlem, v podmínkách monarchie, jejíž vídeňské centrum nepřihlíželo nečinně k české kulturní expanzi a ostře ji hodnotilo jako nebezpečnou součást politických snah českého národa o sebeurčení. |