s-102
| Výzkum v oblasti přístrojové techniky umožnil výrobu vědeckých přístrojů a zařízení na špičkové úrovni pro potřebu zemí RVHP i pro vývoz, elektronové mikroskopy, vysokofrekvenční spektroskopy, lasery a laserové měřiče vzdálenosti, automatizované měřicí stoly pro vyhodnocování snímků jaderných reakcí. |
s-103
| Prudký vývoj zaznamenala fyzika plazmatu. |
s-104
| Byl objeven a teoreticky vysvětlen nový typ ionizační nestability nízkoteplotních plazmat. |
s-105
| Objev umožňuje zdokonalit výrobu plynových laserů a uplatní se i ve speciální plazmochemické technologii. |
s-106
| Ve výzkumu vysokoteplotního plazmatu byly nalezeny podmínky pro vysokofrekvenční ohřev v nehomogenním toroidálním magnetickém poli. |
s-107
| Tyto výsledky jsou původním přínosem k řešení problémů termojaderných reakcí jako zdroje energie. |
s-108
| Práce jsou začleněny do souboru úkolů řešených společně s SSSR v oblasti hledání nových perspektivních zdrojů energie. |
s-109
| Fyzika nízkých teplot má značný teoretický význam a v poslední době i rostoucí praktickou důležitost. |
s-110
| V # bylo ČSSR dosaženo nejnižší na světě známé teploty krystalové mříže. |
s-111
| Tohoto výsledku je možno použít k přesnému měření absolutní teploty v těsné blízkosti absolutní nuly a k chlazení jiných látek na teploty v okolí. |
s-112
| Význam supravodivosti je dnes v popředí zájmu vzhledem k lákavé perspektivě uplatnění v energetice. |
s-113
| I na tomto poli se dosáhlo významného výsledku, v letech # a # byly připraveny vzorky supravodivých materiálů s nejvyšší tehdy ve světě známou kritickou teplotou. |
s-114
| Jaderná fyzika a fyzika elementárních částic se rozvíjela v těsné spolupráci s SSSR a dalšími zeměmi socialistického tábora. |
s-115
| Bez této spolupráce by nebylo možné vybudovat pracoviště jaderné fyziky a nebylo by možné podílet se na pracích vyžadujících velké investice a nákladná, technicky náročná experimentální zařízení. |
s-116
| Pracovníci ČSAV plně využívají možnosti prací ve SÚJV v Dubně, SSSR, a dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků při řešení řady perspektivních problémů. |
s-117
| Jsou to výsledky při hledání supertěžkých prvků v přírodě, dále při výzkumu některých typů jaderných reakcí provedených z největší části v Laboratoři neutronové fyziky v SÚJV jakož i v Ústavu jaderné fyziky ČSAV v Řeži. |
s-118
| Významných teoretických výsledků se dosáhlo i v jaderné spektroskopii. |
s-119
| Tyto výsledky umožnily studium stupně vyhoření palivových článků pro jaderné reaktory. |
s-120
| Ve studiu elementárních částic je jedním z velkých úspěchů přijetí projektu na pokus v oblasti antiprotonových reakcí, jehož realizace je na základě rozhodnutí vědecké rady SÚJV připravována na obřím urychlovači v Serpuchově v SSSR. |
s-121
| Významných úspěchů dosáhli fyzikové též v rámci vědecké spolupráce Interkosmos ve výzkumu úhlového rozdělení částic vyletujících z radiačních pásů Země. |
s-122
| Úspěšně se začala rozvíjet nejprve v rámci jednoty matematiků a fyziků a od # v Kabinetu pro modernizaci vyučování fyzice v rámci ČSAV výzkumná práce na problémech modernizace vyučování fyzice na ZDŠ, kde již byly získány první kladné zkušenosti. |
s-123
| Stejně úspěšný je rozvoj fyzikální vědecké práce na vysokých školách na Slovensku, kde se dnes rozvíjí fyzikální bádání na fyzikálních pracovištích. |
s-124
| Kromě toho existují další fyzikální pracoviště na některých nefyzikálních pracovištích SAV a v některých resortních ústavech. |
s-125
| Těžiště fyzikální práce na Slovensku tvoří řešení aktuálních problémů fyziky vysokých energií a elementárních částic fyziky pevných látek a fyziky plazmatu. |
s-126
| Nejvýznamnějších výsledků dosáhli slovenští fyzikové v oblasti teorie elementárních částic, státní cena KG, a v oblasti experimentálního studia kosmického záření, státní cena SSR v # . |
s-127
| Řady významných výsledků se dosáhlo také v oboru fyziky pevných látek, zejména při studiu vlastností iontových látek, polovodičů a magnetických jevů, a dále ve fyzice plazmatu, jaderné fyzice a v oboru akustiky a optiky. |
s-128
| Všechny tyto úspěchy vědecké práce ve fyzice vytvářejí příznivé podmínky pro její další rozvoj do budoucna. |
s-129
| V budoucnosti se předpokládá, že se vědecká práce ve fyzice bude rozvíjet především podle vybraných témat v těchto oborech, fyzika pevných látek a kondenzovaných systémů, fyzika vysokých energií, jaderná fyzika, fyzika plazmatu, optika, akustika a problematika fyzikálních přístrojů a metod. |
s-130
| Rozsáhlé úkoly fyziky, které budou společné s úkoly dalších socialistických zemí, budou řešeny prohloubením koordinace výzkumné činnosti s SSSR a zeměmi socialistického tábora směrem k potřebné integraci a dělbě práce. |
s-131
| Třicet let, která uplynula od osvobození naší země v roce # , nás nutí k zamyšlení nad tím, jak se fyzika v Československu vyvíjela a čím přispěla naší společnosti i k světovému fondu vědeckého poznání. |
s-132
| Zaměříme se v této studii především na rozmach vědeckého bádání v této oblasti na vysokých školách. |
s-133
| Jeho spojení s výchovou mladých lidí na jedné straně a s odborníky z jiných než školských institucí na druhé straně osvětlí také další stránky historie tohoto oboru. |
s-134
| Sama výuka, jež je nejdůležitějším posláním vysokých škol, se v poválečném období značně změnila. |
s-135
| Jako všude jinde studium se stává plánovitějším a závažnějším. |
s-136
| Studijní programy byly poprvé vypracovány v roce # . |
s-137
| Od té doby se několikrát upravovaly tak, aby absolventi mohli lépe uplatnit své znalosti v oboru, do něhož přicházejí. |
s-138
| Tento problém je stále aktuální, neboť potřeby společnosti se mění a konkrétních poznatků přibývá. |
s-139
| Zatímco se v předválečném období studovala fyzika vždy v kombinaci s jiným oborem a její studium bylo zaměřeno převážně k získávání kvalifikace pro působení na středních školách, po roce # se postupně studium fyziky osamostatňovalo a specializovalo se tak, aby se absolventi mohli co nejrychleji přizpůsobit požadavkům podniků a organizací, do nichž nastupují. |
s-140
| Studentů přibývalo a také jejich úroveň se zvýšila. |
s-141
| V roce # byla založena univerzita v Brně, v roce # samostatná Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, což svědčí o rostoucí úloze přírodních věd a tedy i fyziky v období první republiky. |
s-142
| Po roce # je tento proces ještě výraznější. |
s-143
| V roce # vzniká odštěpením od Přírodovědecké fakulty v Praze Matematickofyzikální fakulta Univerzity Karlovy. |
s-144
| Na Univerzitě Karlově v Praze se zakládá v roce # Fakulta technického a jaderného inženýrství, která v roce # přechází na České vysoké učení technické a v roce # se z ní stává Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT. |
s-145
| V Olomouci se zakládá Přírodovědecká fakulta v roce # . |
s-146
| Vedle těchto fakult se po roce # zakládají fakulty pedagogické, lékařské a technické fakulty a vysoké školy mimopražské a mimobrněnské. |
s-147
| Patří k nim Vysoká škola strojní a textilní v Liberci, jež zahájila svoji činnost v roce # . |
s-148
| Na všech těchto vysokých školách jsou fyzikální pracoviště, jejichž počet rovněž vzrůstá. |
s-149
| Tak na Přírodovědecké fakultě v Praze existoval v # fyzikální ústav se čtyřmi odděleními a ústav a seminář teoretické fyziky. |
s-150
| V roce # je na Matematickofyzikální fakultě v Praze fyzikální ústav s pěti odděleními a devět fyzikálních kateder, elektroniky a vakuové fyziky, fyziky kovů, fyziky polovodičů, fyziky polymerů, chemické fyziky, jaderné fyziky, teoretické fyziky, teoretické jaderné fyziky, teorie vyučování fyzice, mikroskopy. |