| s-201
| Hoblíkem provádíme pouze menší dodatečné úpravy srážení hran. |
| s-202
| Hoblíky musíme ukládat v suchu a po každém použití vyčistit. |
| s-203
| Pokládáme je na bok, aby se ostří želízka neotupilo. |
| s-204
| Želízko se brousí na brusu z pískovce karborunda a nejlépe je nabrousí vyučený brusič. |
| s-205
| Přebytečná tenká vrstva u obloukovitého výrobku se nejlépe odstraňuje rašplí. |
| s-206
| Tím se však povrch dřeva zdrsní a musí se uhladit pilníkem. |
| s-207
| Rašplí pohybujeme dlouhými tahy po dřevě nejprve šikmo ke směru vláken a potom ve druhém sledu kolmo k tahům předchozím. |
| s-208
| Rovné plochy opracujeme rovnými rašplemi a pilníky, oblé dřevo a tvary dřev polokruhovými rašplemi a pilníky. |
| s-209
| K rozšíření provrtaných děr ve dřevě se používá kulatých pilníků. |
| s-210
| Pilník nebo rašple zanesené pilinami musíme očistit. |
| s-211
| Vložíme je do horké vody, v níž piliny nabobtnají, a pak se snadno odstraní kartáčem. |
| s-212
| Dřevo brousíme skelným smirkovým papírem nebo plátnem. |
| s-213
| Díry a otvory ve dřevě vysekáváme dláty. |
| s-214
| Pro broušení nabalíme brusný plátek na špalík se zaoblenými hranami. |
| s-215
| Brousíme- li kruhové výřezy nebo oblé plochy, nabalujeme brusný plátek na houbu z plastické hmoty, která se přizpůsobí zaoblení. |
| s-216
| Nejprve brousíme hrubším, potom jemnějším smirkem ve směru vláken. |
| s-217
| Při broušení na brusný plát netlačíme, aby se dřevo nepoškrábalo. |
| s-218
| Některé ruční stroje sloužící k povrchové úpravě dřevěných výrobků jsou znázorněny na * . |
| s-219
| Sbíjení hřebíky je nejjednodušší způsob spojování dřeva. |
| s-220
| Hřebíky jsou k dostání v různých velikostech a tvarech a vybíráme je podle druhu spoje. |
| s-221
| Jsou z lesklého ocelového drátu nebo mosazné, pozinkované, niklované nebo napouštěné namodro. |
| s-222
| Rozměry se značí dvěma čísly, přičemž je tloušťka a délka v milimetrech. |
| s-223
| Hřebíky zatloukáme různě těžkým kladivem podle jejich velikosti. |
| s-224
| Násadu kladiva držíme vždy poblíž jejího konce, aby úder byl silný a jistý. |
| s-225
| Hřebík přidržujeme při zarážení prsty a malé hřebíčky přichycujeme v propíchnutém proužku papíru pinzetou nebo kleštičkami. |
| s-226
| Zarazíme- li hřebík více než do jedné čtvrtiny, již ho nepřidržujeme. |
| s-227
| Zatloukáme- li ho do tvrdého dřeva, musí být údery krátké, prudké, do měkkého dřeva postačí údery jemnější. |
| s-228
| Zarážení usnadníme namočením hřebíku do vosku. |
| s-229
| Kladivem tlučeme vždy přesně ve směru osy, aby se hřebík neohnul. |
| s-230
| Jestliže se nám to přesto stane, musíme ho vytáhnout kleštěmi. |
| s-231
| Nejprve uchopíme hlavičku hřebíku do štípacích kleští a povytahujeme tak, že páčíme napříč čelistěmi kleští. |
| s-232
| Povytáhnutý hřebík opět uchopíme těsně u dřeva. |
| s-233
| Aby se dřevo nepoškodilo, podkládáme čelisti špalíkem. |
| s-234
| Nesprávně bychom postupovali, kdybychom páčili přes oblou část čelistí, hřebík by se ohýbal a po vytáhnutí by byl křivý, takže bychom ho nemohli znovu upotřebit. |
| s-235
| Hřebík má být asi dvaapůlkrát nebo třikrát delší než tloušťka prkna, které přibíjíme. |
| s-236
| Platí zásada, že méně delších hřebíků poskytuje pevnější spojení než více hřebíčků malých. |
| s-237
| Musíme- li hřebíky přibíjet poblíž okraje prkna, předvrtáváme pro ně otvory nejméně do dvou třetin tloušťky prkna. |
| s-238
| Používáme vrtáků stejné tloušťky, jakou má hřebík. |
| s-239
| Abychom neporušili vzhled obkladu a zároveň dosáhli pevnějšího spojení, zapouštíme hlavičku asi do hloubky # až # * pod povrch prkna. |
| s-240
| Při tom si pomáháme dalším hřebíkem. |
| s-241
| Přiložíme jej na hlavičku a úderem kladívka narazíme na zatlučenou hlavičku. |
| s-242
| Prohlubeň dřeva kolem hlavičky zamázneme u měkkého dřeva světlým jádrovým mýdlem, u tvrdého mýdlem tmavohnědým. |
| s-243
| Tím se přibíjené místo zcela zakryje. |