| s-101
| Řezivo dále rozdělujeme na deskové a hraněné. |
| s-102
| Deskové řezivo jsou prkna, fošny a krajiny. |
| s-103
| Prkna mají tloušťku až # * , fošny od # do # * . |
| s-104
| Prkna i fošny mají šířku větší, než kolik činí jejich dvojnásobná tloušťka. |
| s-105
| Krajiny jsou okrajové řezivo. |
| s-106
| Na horním konci jsou nejvýše tlusté # * , na dolním nejvýše dvakrát tlustší. |
| s-107
| Mají jednu plochu rovnou a druhou oblou. |
| s-108
| Hraněné řezivo jsou hranoly a hranolky. |
| s-109
| Mají šířku rovnou dvojnásobné tloušťce nebo menší. |
| s-110
| Plocha příčného průřezu musí činit nejméně # * . |
| s-111
| Hraněné řezivo může být buď plně hraněné, anebo třístranně či dvoustranně hraněné, polohraněné. |
| s-112
| To jsou polštáře a trámy. |
| s-113
| Drobné řezivo jsou lišty a latě. |
| s-114
| Lišty mají plochu příčného průřezu do # * , latě pak nad # * , nejvýše však # * latě nebo * . |
| s-115
| Řezivo se třídí podle jakosti dřeva, jakost zhoršují suky, zbarvení, trhliny, napadení hnilobou, a podle vad při zpracování, obliny, křivost boků, zborcení ploch. |
| s-116
| Jehličnaté řezivo má jakostní třídy # , listnaté pak třídy # . |
| s-117
| Třídy se označují barvami na čelní straně prkna. |
| s-118
| A se označuje bíle, červeně, modře, zeleně, žlutě, černě. |
| s-119
| Řezivo horší jakosti než # je pro obklady nepoužitelné. |
| s-120
| Řezivo se může řezat z jehličnatých i listnatých stromů. |
| s-121
| Z jehličnatých stromů je nejčastější řezivo smrkové, borové a modřínové. |
| s-122
| Prkna a fošny z jehličnatého řeziva se dodávají v tloušťkách # až # , # až # , # až # a # až # * a v délkách # až # * . |
| s-123
| Kratina jsou krátká prkna ze zbytků v délkách # až # a # až # * . |
| s-124
| Trámy jsou v profilech a v délkách # až # * . |
| s-125
| Polštáře jsou v tloušťkách # a # * v délkách # až # * . |
| s-126
| Hranoly jsou v tloušťkách # - # * , v šířkách # až # , # až # a v délkách # až # . |
| s-127
| Hranolky mají plochu průřezu # až # , # až # * . |
| s-128
| Prkna a fošny z listnatého řeziva se dodávají v tloušťkách # až # , # až # , # až # a # až # * a v délkách # až # * . |
| s-129
| Dubové hranoly se řežou v průřezech # a # * , v délkách # až # * . |
| s-130
| Ceny řeziva jsou u jednotlivých jakostních tříd rozdílné. |
| s-131
| Protože nároky na vzhled skrytého zabudovaného řeziva jsou malé, volíme řezivo levnější. |
| s-132
| Dřevo bez suků a trhlin použijeme na lícní obklad. |
| s-133
| Další úspory dosáhneme vhodnou volbou rozměrů obkladových dílů, aby přířezy a odpad byly co nejmenší. |
| s-134
| Nesmíme však zapomenout na to, že vadné středy prken budeme muset vyřezávat a že okraje s trhlinami se rovněž k obkládání nehodí. |
| s-135
| Při měření šířky prkna je třeba počítat se ztrátou, která vzniká při řezání pilou a srovnávání hran hoblováním. |
| s-136
| Jestliže se naskytne příležitost využít již použitého dřeva, zjistíme, zda se hodí pro obklad, jinak ho použijeme na podbití jako podkladu pod obložení. |
| s-137
| Ze staršího dřeva musíme odstranit vruty nebo hřebíky, protože by poškodily nářadí používané při opracovávání. |
| s-138
| K obkládání používáme buď neopracovaného dřeva, řeziva, nebo hotových dílů, které pouze sestavujeme a připevňujeme k podkladu. |
| s-139
| Dřevo pro obklad často upravujeme, přiřezáváme, hoblujeme a brousíme, je to nejlevnější materiál pro obkládání. |
| s-140
| K opracování dřeva vybíráme nářadí podle druhu práce. |
| s-141
| Zacházet s ním se naučíme postupně. |
| s-142
| Nástroje mají být ostré, pevné, čisté a dobře uskladněné. |
| s-143
| Po ukončení každé práce nářadí vždy dobře očistíme. |
| s-144
| Pracujeme s kladivy o váze # * i menšími, podle velikosti hřebíků, drátěnek. |
| s-145
| Vhodné je kladívko opatřené výřezem na vytahování hřebíků. |
| s-146
| Potřebná je též dřevěná palička pro práci s dlátem. |
| s-147
| Nejčastěji používáme štípacích kleští kombinovaných i plochých. |
| s-148
| Kleště mají mít naostřené čelisti a naolejovaný otočný kloub. |
| s-149
| Potřebujeme alespoň tři šroubováky pro šroubování různých vrutů. |
| s-150
| Zahnutý šroubovák umožní přitáhnout vrut v místech nepřístupných rovným šroubovákem. |
| s-151
| Porušené ostří šroubováku opravíme pilníkem, nejprve konec šroubováku zahřejeme do tmavočervena a pak pomalu ochlazujeme v plechovce naplněné horkým pískem. |
| s-152
| Konec šroubováku změkne a můžeme ho opravit pilníkem. |
| s-153
| Potom ostří šroubováku nad plamenem znovu nahřejeme a rozžhavený konec ponoříme špičkou do vody. |
| s-154
| Tím se zakalí a ztvrdne. |
| s-155
| Ruční vrtačka se sadou vrtáků různých tlouštěk by neměla mezi nářadím chybět. |
| s-156
| Před vrtáním se má ve vrtaném místě udělat důlek, aby vrták neklouzal a byl přesně usazen. |
| s-157
| Vrták se vytahuje otáčením ve zpětném směru, nemá se páčit ani vytahovat bez otáčení. |
| s-158
| Při vyvrtávání průběžných děr se má vrtat z obou stran, aby okraje děr byly čisté. |
| s-159
| Ostření vrtáků je náročné. |
| s-160
| Pokud si je chceme naostřit sami, upneme vrták do svěráku mezi měkčí vložky a pilníkem obrousíme ostří proti směru jeho otáčení. |
| s-161
| Vrtáky do oceli brousíme na brusce. |
| s-162
| Je to však velmi obtížné, protože se musí zachovat směr řezu a nesmí se porušit stejná délka řezných hran. |
| s-163
| Volíme je podle toho, jaký materiál máme řezat. |
| s-164
| Pily mají rukojeti s pevným listem nebo jsou rámové. |
| s-165
| Pily s pevným listem se hodí pro drobnější práce. |
| s-166
| Rámové pily se napínají a mají vyměnitelné listy s jemnějšími nebo většími zuby různého tvarování, buď pravoúhlé nebo se sklonem. |
| s-167
| Dláta patří mezi hojně používané nástroje, jimiž se vysekávají ve dřevě otvory. |
| s-168
| Mají být ocelová, dokonale nabroušená a v horní části rukojeti vždy stažená ocelovým kroužkem. |
| s-169
| Při vysekávání klademe ostří kolmo ke směru vláken. |
| s-170
| Kdybychom zatloukali dláto ve směru vláken, mohlo by dřevo prasknout a rozštípnout se. |
| s-171
| Dláto přiostřujeme obtahováním na kameni. |
| s-172
| Patří mezi nářadí nezbytné pro upevnění dřeva a jeho stáhnutí při lepení. |
| s-173
| Na ochranu před rzí je chráníme olejem. |
| s-174
| Závit svěráku vždy pečlivě vyčistíme od pilin. |
| s-175
| K dalšímu nářadí patří sekera, pořízy a také základní zednické nářadí, jako je zednická lžíce, naběračka, různé sekáče, které slouží při zazdívání špalíků a úpravách ve zdech pro upevnění obkladu. |
| s-176
| Rozměry dřeva se měří skládacím dřevěným nebo kovovým metrem, svinovacím měřítkem nebo pravítkem s vyznačenými délkami. |
| s-177
| Zakřivené tvary se vyznačují kružítkem, nebo se obtahují podle šablony. |
| s-178
| Čáry se na dřevo značí tesařskou tužkou nebo křídou. |
| s-179
| Máme- li k dispozici delší materiály, vyznačíme si potřebné délky a nařežeme jednotlivé díly. |
| s-180
| Nesmíme zapomenout ani na pozdější začištění řezné plochy. |
| s-181
| Dřevo řežeme truhlářskou rámovou pilou. |
| s-182
| Zuby této pily jsou upraveny pro jednostranné řezání. |
| s-183
| Jedním pohybem se dřevo řeže, zpětným pohybem se pila jenom vrací, ji při zpětném pohybu pouze lehce táhneme zpět. |
| s-184
| K řezání měkkého dřeva a k podélnému řezání používáme pily, jejíž zuby mají přední sklon, pily s pravoúhlými zuby máme pro řezání dřeva napříč vláken. |
| s-185
| Dřevo se zkracuje příčným řezáním. |
| s-186
| Zkrácené dřevo se rozřezává na šířku podél průběžné čáry vyznačené pravítkem. |
| s-187
| Prkno, fošnu i jiné díly musíme upevnit, aby se při řezání nechvěly. |
| s-188
| Upínáme je svisle nebo vodorovně. |
| s-189
| Při vodorovném upevnění dřeva vynakládáme při řezání menší námahu než při svislém upnutí. |
| s-190
| Vyžaduje to však větší zručnost, protože řežeme svislými pohyby zvanými řezání pod rukou. |
| s-191
| Rozřezané díly rovnáme hoblováním. |
| s-192
| Přípravky pro upevnění prkna při hoblování jsou na * a * . |
| s-193
| Nejprve dlouhým hoblíkem ohoblujeme jednu stranu a pak podle srovnané plochy ohoblujeme další přilehlou stranu do pravého úhlu, úhel několikrát kontrolujeme olovnicí. |
| s-194
| Podle dvou srovnaných stran se vyznačí čarou tloušťka a šířka. |
| s-195
| Přesněji se šířky a tloušťky vyznačují rejskem, kterým se posunováním podle srovnaných stran narýsují podélné rýhy. |
| s-196
| Přebytečné dřevo se nejprve ohobluje dlouhým hoblíkem, rovnačem. |
| s-197
| Hoblíky jsou různě veliké. |
| s-198
| Máme hoblíky pro opracování rovných ploch a zvláštní hoblíky pro zkosení hran pro vytvoření per a drážek. |
| s-199
| Pro domácí práce jsou vhodné univerzální kovové hoblíky s výměnnými vložkami pro hoblování a drážkování. |
| s-200
| Chceme- li však mít dokonale hladké povrchy, opatříme si prkna již ohoblovaná nebo desky s upraveným povrchem. |